3 VSPH 58/2016-A-11
MSPH 96 INS 29770/2015 3 VSPH 58/2016-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petera Trebatického, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka Viktora anonymizovano , anonymizovano , bytem Chudenická 1085/24, 102 00 Praha 10, doručovací adresa: Kytlická 780/12, 190 00 Praha 9, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 29770/2015-A-6 ze dne 1. prosince 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 29770/2015-A-6 ze dne 1. prosince 2015 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl insolvenční návrh dlužníka Viktora anonymizovano (dlužník).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že mu byl dne 30.11.2015 doručen insolvenční návrh dlužníka s návrhem na povolení oddlužení s tím, že má závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Dlužník však neuvedl další rozhodující skutečnosti, tj. výši a splatnost jeho závazků, ani své závazky a věřitele řádně nespecifikoval. Cituje ustanovení § 3, § 103 a § 104 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ) a odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 38/2010-A-62 ze dne 1.3.2012, insolvenční soud uzavřel, že základem pro rozhodnutí o úpadku je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v §104 IZ. Protože dlužník řádně neoznačil své věřitele, právní důvod svých závazků, konkrétní lhůtu splatnosti a výši jednotlivých závazků, v řízení nelze pro tyto nedostatky pokračovat a insolvenční návrh postupem dle § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním, v němž namítl, že rozhodující skutečnosti, tj. soudem vytýkané chybějící řádné označení věřitelů, právní důvod vzniku závazků, jejich splatnost a výše, jsou obsaženy v kolonce č. 7 a č. 19 návrhu a rovněž v přiloženém seznamu závazků. Pokračoval, že jeho návrh obsahuje všechny náležitosti ve smyslu § 391 odst. 1 IZ a je opatřen zákonnými přílohami ve smyslu § 393 IZ, proto ho měl insolvenční soud vyzvat k opravě nebo doplnění a teprve v případě takového nedoplnění ze strany dlužníka, by připadalo v úvahu insolvenční návrh odmítnout. Postup soudu považuje za příliš formalistický a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Z § 97 odst. 1 a 5 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže: a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

O úpadek předlužením dle § 3 odst. 3 IZ se může jednat jen v případě dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem.

Domáhá-li se dlužník insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku nebo hrozícího úpadku, je podle § 103 odst. 2 IZ povinen v insolvenčním návrhu vždy uvést i rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek nebo hrozící úpadek osvědčují. Současně dlužník podle § 104 odst. 1 IZ musí k insolvenčnímu návrhu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku) a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků), jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ.

Jestliže dlužník hodlá navrhnout řešení svého úpadku (hrozícího úpadku) oddlužením, musí tak učinit návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (§ 391 odst. 3 IZ), a to současně s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). K podání insolvenčního návrhu pak může využít kolonku č. 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení, v níž pak musí-v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ-vyplnit nejen údaj o tom, čeho se insolvenčním návrhem domáhá (zda navrhuje vydat rozhodnutí o úpadku nebo hrozícím úpadku), ale také musí uvést důvod tohoto návrhu, tj. vylíčit rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek či hrozící úpadek osvědčují. Insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení jsou samostatná procesní podání se samostatným procesním režimem. Nedostatky insolvenčního návrhu (jímž se dlužník domáhá zjištění svého úpadku) proto nemohou být nahrazeny obsahem či přílohami návrhu, jímž se dlužník domáhá řešení svého úpadku oddlužením.

Požadavky stran povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009

(91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Součástí vylíčení takových rozhodujících skutečností tedy musí být nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Dlužník, který označením bodu 6, resp. 7 ve Formuláři projeví úmysl podat návrh na povolení oddlužení a zároveň jako insolvenční návrh a který současně rezignuje na uvedení jakýchkoliv rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek, předkládá insolvenčnímu soudu zásadně neprojednatelný insolvenční návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle § 128 odst. 1 IZ.

Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník-navrhovatel nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sen. zn. 29 NSČR 38/2010 publikovaném pod číslem 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dovodil, že náležitostí seznamu závazků dlužníka je nejen údaj o výši pohledávky věřitele, ale i o její splatnosti (tento požadavek byl formulován nově v novelizovaném ustanovení § 104 IZ ve znění účinném od 1.1.2014).

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužník podal k insolvenčnímu soudu insolvenční návrh s využitím formuláře pro návrh na povolení oddlužení, v jehož kolonce č. 7 určené k popisu rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek uvedl, že se domáhá zjištění úpadku, neboť má 5 věřitelů, jež mají nezajištěné a vykonatelné závazky v celkové výši 340.011,24 Kč. Jeho závazky jsou po dobu delší 30 dnů po splatnosti a dlužník není schopen je plnit. Vlastní pouze osobní věci a obvyklé vybavení domácnosti a za společností Kooperativa a.s. má spornou nevykonatelnou pohledávku. Nemá žádné závazky z podnikání, ani žádné zaměstnance a domnívá se, že splňuje podmínky pro povolení oddlužení.

V připojeném seznamu závazků dlužník označil své věřitele firmou, sídlem a identifikačním číslem, pohledávky každého z nich jejich výší a datem splatnosti. V seznamu majetku označil věci osobní potřeby v hodnotě asi 5.000,-Kč a pohledávku za společností Kooperativa a.s. ve výši 188.033,-Kč vyplývající z nároku na pojistné plnění. Seznamy jsou dlužníkem podepsány a opatřeny prohlášením, že jsou úplné a správné.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník v insolvenčním návrhu (v kolonce č. 7 formuláře) neuvedl konkrétní údaje o výši svých jednotlivých závazků a jejich splatnosti a neoznačil žádné věřitele. Takové rozhodující skutečnosti však nabídl prostřednictvím k návrhu připojených seznamů závazků a majetku. V seznamu závazků dlužník řádně označil 5 svých nezajištěných věřitelů s 5 vykonatelnými pohledávkami s uvedením jejich výše, splatnosti a důvody jejich vzniku. V seznamu majetku uvedl věci osobní potřeby ohodnocené částkou cca 5.000,-Kč a pohledávku ve výši 188.033,-Kč s údaji o právním důvodu jejího vzniku a dobytnosti.

Dlužník v insolvenčním návrhu nabídl skutková tvrzení dostatečná pro závěr, že se nachází v úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 a 2 IZ, a protože tento návrh nepostrádá ani jiné předepsané obsahové náležitosti, nebylo žádného důvodu k tomu, aby soud tento návrh dle § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Pouze pro úplnost odvolací soud uvádí, že pokud dlužník specifikoval své závazky v kolonce č. 19 formuláře, pak tyto údaje nelze vzít v potaz při hodnocení náležitostí insolvenčního návrhu, neboť slouží pro tvrzení související s návrhem na povolení oddlužení a jejich nedostatek lze nahradit pouze obsahem povinných seznamů uvedených v ustanovení § 104 IZ.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 13. ledna 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková