3 VSPH 564/2012-A-13
KSLB 57 INS 3527/2012 3 VSPH 564/2012-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice Jany Pospíšilové, nar. 3.10.1972, bytem Kamenický Šenov, Prácheň 66, PSČ 471 14, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, ze dne 23. března 2012, č.j. KSLB 57 INS 3527/2012-A-7,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, ze dne 23. března 2012, č.j. KSLB 57 INS 3527/2012-A-7, se m ě n í tak, že dlužnici se ukládá zaplatit do 7 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč; jinak se potvrzuje.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, usnesením ze dne 23.3.2012, č.j. KSLB 57 INS 3527/2012-A-7, dlužnici uložil, aby zaplatila ve lhůtě 7 dnů od nabytí právní moci toho usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně citoval ustanovení § 108 IZ, vysvětlil, že povinnost zaplatit zálohu je navrhovateli ukládána ve fázi řízení, kdy je nejisté, zda oddlužení bude povoleno (§ 397 odst. 1 IZ) a zda v důsledku toho nedojde k prohlášení konkursu (§ 396 odst. 1 IZ), nebo zda nedojde k tomu, že soud povolené oddlužení neschválí a rozhodne o prohlášení konkursu (§ 405 IZ), anebo zda po schváleném oddlužení nedojde k přeměně oddlužení v konkurs (§ 418 IZ). Pro případ konkursu není možné s dostatečnou jistotou předvídat, jaké výdaje z podstaty si vyžádá její zjišťování a správa, a jaké budou výdaje insolvenčního správce. Jeho odměna činí při řešení úpadku konkursem (stejně jako při oddlužení) dle vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, nejméně 45.000,-Kč. Insolvenční soud rovněž vysvětlil účel institutu zálohy.

Při svém rozhodování soud vyšel z toho, že dlužnice nemá žádný hodnotnější majetek, avšak její příjem z darovací smlouvy je dostatečný, aby byla splněna podmínka přípustnosti oddlužení dle § 395 odst. 1 písm. b) IZ (předpoklad minimálního třicetiprocentního uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rámci oddlužení). Insolvenční soud proto vyslovil předpoklad, že úpadek dlužnice bude možno řešit oddlužením, a to ve formě splátkového kalendáře. Soud proto s ohledem na tato zjištění, dlužnici uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení -2-KSLB 57 INS 3527/2012 v částce, která je dle soudu při spodní hranici odměny náležející insolvenčnímu správci podle § 1 a 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala, namítala, že výzvu soudu k doplnění insolvenčního návrhu a usnesení o uložení povinnosti k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení obdržela z důvodu stěhování současně. Dlužnice chtěla v rámci insolvenčního řízení vyřešit svou tíživou finanční situaci, přičemž p. Sýkora, který dlužnici pomáhal s podáním insolvenčního návrhu, dlužnici přislíbil, že zaplatí pouze jemu částku 9.000,-Kč, což dlužnice učinila. Dlužnice tvrdila, že v současné době nemá žádné finanční prostředky, které by mohla použít k zaplacení požadované zálohy. Dlužnice má nezletilého syna a dceru, která je dlouhodobě bez zaměstnání, žádá proto o možnost postupného splácení dané zálohy.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Povinnost navrhovatele zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Z obsahu spisu se podává, že se dlužnice spolu s insolvenčním návrhem domáhala povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Tvrdila, že je rozvedená a má vyživovací povinnost vůči nezletilému synovi, její měsíční příjem činí 7.068,-Kč. Doložila též smlouvu mezi ní a Jitkou Pospíšilovou, podle níž bude Jitka Pospíšilová po dobu trvání účinků schváleného oddlužení, dlužnici připívat částkou 3.400,-Kč měsíčně. Ze seznamu majetku a závazků se podává, že dlužnice má více věřitelů s celkovými pohledávkami ve výši 182.883,-Kč, přičemž žádný movitý (kromě obvyklého vybavení domácnosti) ani nemovitý majetek dlužnice nevlastní.

Vzhledem k tomu, že insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž tyto nároky nejsou jakkoliv kryty paušálními platbami podle splátkového kalendáře (podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky mu náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře), je odvolací soud přesvědčen -3-KSLB 57 INS 3527/2012 o tom, že určitá minimální záloha na náklady insolvenčního řízení je zásadně vždy zapotřebí.

Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 o.s.ř.). Z toho plyne, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let.

V současném stadiu insolvenčního řízení (pokud v dalším průběhu řízení nedozná rozhodné změny) lze předpokládat, že úpadek dlužnice bude možno řešit oddlužením (byla by schopna při povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, uhradit více než 30 % svých závazků), a to ve formě splátkového kalendáře. Postačí proto dlužnici uložit zálohu na náklady insolvenčního řízení jen ve výši 5.000,-Kč. Jakkoli jsou nároky insolvenčního správce při splátkovém kalendáři hrazeny v měsíčních splátkách, je třeba zajistit úhradu jeho nároků či případných dalších nákladů insolvenčního řízení i za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení. Soud prvního stupně správně též usuzoval, že ve stávající fázi řízení není jisté, zda případné povolené oddlužení bude posléze také schváleno (srov. § 404 až 406 IZ), či zda schválené oddlužení nebude v jeho průběhu zrušeno (§ 418 IZ). Všechna tato rozhodnutí mají vždy za následek řešení úpadku konkursem, popř. nepatrným konkursem dle § 314 a 315 IZ, v němž jen odměna insolvenčního správce-jestliže bylo dosaženo relevantního výtěžku dle § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb.-dosahuje nejméně 45 tis. Kč. V konkursu dosažený výtěžek (určený k uspokojení nákladů insolvenčního řízení a poté k rozvržení mezi věřitele) je generován jak ze zpeněžení majetku dlužníka (zpeněžení věcí, jež nejsou z majetkové podstaty vyloučeny-§ 207 odst. 1 IZ), tak z postižitelné části příjmů, jež dlužník v průběhu konkursu získá (§ 207 odst. 2 IZ).

Se zřetelem k uvedenému odvolací soud rozhodl podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že dlužnici se ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 29. května 2012

JUDr. Jaroslav B u r e š , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová