3 VSPH 561/2016-A-19
KSCB 26 INS 29136/2015 3 VSPH 561/2016-A-19

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v insolvenční věci dlužníků: a) Jaromír anonymizovano , anonymizovano , IČO: 45443912, b) Zdeňka anonymizovano , nar. 28.5.1955, IČO: 45434620, oba bytem Kamenná, Klažary 4, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. listopadu 2015, č.j. KSCB 26 INS 29136/2015-A-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. listopadu 2015, č.j. KSCB 26 INS 29136/2015-A-5, se m ě n í tak, že návrh dlužníka Jaromíra anonymizovano na vyhlášení moratoria se odmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že návrh dlužníka Jaromíra anonymizovano na vyhlášení moratoria ze dne 26.11.2015 se zamítá.

Své rozhodnutí odůvodnil tím, že dne 23.11.2015 podali dlužníci insolvenční návrh, kterým žádají zjištění úpadku a jeho řešení oddlužením. Dne 26.11.2015 podal dlužník návrh na vyhlášení moratoria po maximální možnou dobu, nejméně čtyři měsíce z důvodu předpokládaného jednání s věřiteli a z důvodu ochrany před vypovězením smluv na dodávky energie a služeb. Odkazuje na ust. § 115 a 116 odst. 2 z.č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (InsZ), dospěl k závěru, že návrh není důvodný, neboť nebylo zjištěno, že by dlužníci byli podnikateli. Oba dlužníci sice mají živnostenské oprávnění, avšak ani jeden z nich nepodniká. Jejich jedinými příjmy jsou starobní důchod, příspěvek v hmotné nouzi a příspěvek na péči o osobu blízkou bez příjmu. K návrhu navíc nepřiložili zákonem stanovené listiny (vedle listin potřebných k podání insolvenčního návrhu také poslední účetní závěrku a písemné prohlášení většiny svých věřitelů, že s vyhlášením moratoria souhlasí).

Proti tomuto usnesení se dlužník odvolal a žádá, aby jeho návrhu bylo vyhověno, nebo aby rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně. Poukázal na to, že návrh podal včas, že vlastní živnostenský list a nemá za to, že by měl mít příjem z podnikání. Nebyl nikým poučen, že k návrhu měl přiložit isir.justi ce.cz poslední účetní závěrku a prohlášení věřitelů, že s vyhlášením moratoria souhlasí. Domníval se, že soud je institucí, která jej před věřiteli má ochránit.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Dlužník, který je podnikatelem, může podle § 115 InsZ do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem, navrhnout insolvenčnímu soudu vyhlášení moratoria; toto právo nemá právnická osoba v likvidaci.

Podle § 116 InsZ návrh na moratorium musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat všechny skutečnosti, které odůvodňují jeho vyhlášení. K návrhu podle odstavce 1 je dlužník kromě seznamů a listin, které je povinen připojit k insolvenčnímu návrhu, povinen připojit poslední účetní závěrku a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s vyhlášením moratoria souhlasí; podpisy věřitelů na tomto prohlášení musí být úředně ověřeny.

Podle § 117 InsZ o návrhu na moratorium rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle § 118 odst. 1, 2 InsZ insolvenční soud vyhlásí moratorium, jestliže jsou splněny předpoklady uvedené v § 115 a 116 a nebylo-li dosud rozhodnuto o insolvenčním návrhu; jinak návrh na moratorium odmítne. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud vyhlásí moratorium, není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí, kterým se návrh na moratorium odmítá, se může odvolat pouze dlužník.

Z obsahu spisu se podává, že podáním ze dne 26.11.2015 se dlužník domáhá vyhlášení moratoria. Svůj návrh odůvodnil předpokládaným jednáním s věřiteli a potřebou ochrany před vypovězením smluv na dodávky energie, služeb, aj. . Obligatorní přílohy dle ust. § 116 odst. 2 InsZ k návrhu nepřipojil. Návrh tak postrádá nejen řádné odůvodnění (včetně tvrzení o tom, na základě jakých okolností je dlužník coby podnikatel k podání návrhu aktivně legitimován), ale také seznamy majetku, závazků a zaměstnanců ve smyslu ust. § 104 InsZ, jakož i písemné prohlášení většiny jeho věřitelů s ověřenými podpisy, že s vyhlášením moratoria souhlasí a poslední účetní závěrku.

Z uvedeného vyplývá, že hodlá-li dlužník využít dobrodiní moratoria, musí dle úpravy obsažené ve ust. § 115 an. InsZ soudu předložit perfektní návrh na jeho vyhlášení (návrh opatřený všemi povinnými náležitostmi) nejpozději do 7 dnů od podání vlastního insolvenčního návrhu, anebo do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu věřitele. Návrhem podaným později nebo návrhem neúplným se nelze věcně zabývat a insolvenční soud ho musí bez dalšího (do konce nejblíže následujícího pracovního dne) odmítnout, aby insolvenční řízení mohlo bez průtahů pokračovat. Vady návrhu na moratorium může navrhovatel odstranit, jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí tohoto návrhu.

Soud prvního stupně tedy v posuzované věci postupoval správně, když návrhu dlužníka nevyhověl. Dle názoru odvolacího soudu však nebylo na místě jej zamítnout, ale správně jej bylo třeba dle ust. § 117 a § 118 odst. 1 věty za středníkem InsZ pro absenci zákonem stanovených náležitostí (řádného odůvodnění a zákonem požadovaných příloh) odmítnout. Okolnost, že dlužník dle svých tvrzení nebyl nikým poučen o tom, jaké listiny má k návrhu přiložit, je v daném kontextu (kdy se ust. § 43 o.s.ř. nepoužije, a tedy soud účastníka k odstranění vad návrhu nevyzývá) zcela bez významu a jde zcela k jeho tíži.

Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. za použití § 7 InsZ změnil a rozhodl o tom, že se předmětný návrh odmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 31. května 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková