3 VSPH 558/2011-A-13
MSPH 77 INS 6141/2011 3 VSPH 558/2011-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice: Jana Procházková, bytem v Praze 10, Na Třebešíně 25, zahájené k insolvenčnímu návrhu dlužnice s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.dubna 2011, č.j. MSPH 77 INS 6141/2011-A-7,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.dubna 2011, č.j. MSPH 77 INS 6141/2011-A-7, se m ě n í jen tak, že dlužnice je povinna zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,--Kč.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) uložil dlužnici zaplatit ve lhůtě 5 dnů od jeho právní moci zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,--Kč bezhotovostně na uvedený účet soudu nebo v hotovosti do pokladny soudu. Vyšel ze zjištění, podle něhož dlužnice navrhuje zjištění svého úpadku řešeného povolením oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty, že nemá žádný majetek, avšak hodlá uspokojit své věřitele z finančního daru ve výši 240.000,--Kč na základě darovací smlouvy z 12.4.2011, v níž je splatnost částky vázána na uplynutí 30 dnů od podpisu smlouvy a její platnost vázána na okamžik povolení oddlužení, má čistý měsíční příjem 13.000,--Kč, avšak na základě pracovní smlouvy, z níž vyplývá, že byla uzavřena na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíců, jež měla uplynout 1.4.2011, avšak není zřejmé, zda dosud trvá (insolvenční návrh byl podán 12.4.2011). Na základě svých zjištění dospěl insolvenční soud k závěru, že nelze očekávat způsob řešení úpadku dlužnice splněním splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetkové podstaty, neboť tu není prokázán budoucí příjem dlužnice ani poskytnutí částky 240.000,--Kč na základě darovací smlouvy, jež je vnitřně rozporná, a je tu namístě otázka vynutitelnosti závazku dárce, a že lze naopak předpokládat způsob řešení jejího úpadku konkursem v situaci, kdy dlužnice tvrdí, že žádný majetek (kromě očekávané částky 240.000,--Kč) nemá. Cituje ustanovení § 108 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), uzavřel, že z uvedených důvodů je třeba uložit zálohu ve výši zajišťující předpokládané náklady insolvenčního řízení s tím, že bylo povinností dlužnice si včas opatřit finanční prostředky na její úhradu. Doplnil, že částka 240.000,--Kč by měla být majetkem dlužnice již ke dni schůze věřitelů tak, aby mohli rozhodnout v případě povolení oddlužení o způsobu, tj. zpeněžením majetkové podstaty, jak navrhuje dlužnice, nebo plněním splátkového kalendáře. Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil tak, že se jí povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. Zdůraznila, že z citovaného ustanovení § 108 InsZ vyplývá, že povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení je omezena jen na případy, kdy je to nutné ke krytí nákladů tohoto řízení a prostředky k němu nelze zajistit jinak. Upozornil na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.září 2008, sp.zn. KSBR 40 INS 2487/2008 2 VSOL 119/2008-A, podle něhož potřeba složení zálohy na náklady insolvenčního řízení vyvstane zejména v situaci, kdy s ohledem na výši závazků dlužníka a hodnotu jeho majetku a výši příjmů by přicházelo v úvahu řešení jeho úpadku konkursem, avšak v projednávané věci tomu tak není. Uvedla, že insolvenční návrh podávala 12.4.2011 a nedoložila, že pracovní poměr po skončení zkušení lhůty nadále trvá, což dokládá dodatečně, že při povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře v průběhu 5 let je s to uhradit svým nezajištěným věřitelům více než 30% jejich pohledávek a poté, co předložila změnu darovací smlouvy, dovozovala, že na základě darovací smlouvy je částka 240.000,--Kč, jež by mohla být zdrojem pro uspokojení jejích věřitelů formou zpeněžení majetkové podstaty, na dárkyni vynutitelná. Uzavřela, že lze očekávat na krytí nákladů insolvenčního řízení dostatek finančních prostředků, a proto není potřeba jí ukládat povinnost je zálohovat.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 InsZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,--Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž mu poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 InsZ).

Podle § 395 odst. 1 písm. a) InsZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle § 398 odst. 3 InsZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 občanského soudního řádu). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30% jejich pohledávek za dobu 5 let.

Podle § 398 odst. 1 InsZ oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.

Podle § 403 InsZ o způsobu oddlužení rozhodne schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek; obdobně to platí pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů (odst. 3). Nezíská-li prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů ani jeden ze způsobů oddlužení podle odstavce 3, rozhodne o něm insolvenční soud (odst. 5).

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužnice má nezajištěné závazky po lhůtě splatnosti déle než 3 měsíce po splatnosti, jež není schopna hradit, a to vykonatelné v rozsahu 329.293,84 Kč vůči 6 věřitelům a nevykonatelné v rozsahu 154.712,28 Kč vůči 5 věřitelům a má zanedbatelný majetek vyjma pohledávky 240.000,--Kč na základě darovací smlouvy za dárkyní Růženou Nechanskou, když původní ujednání o tom, že platnost darovací smlouvy je závislá na povolení oddlužení, bylo dodatečně, ještě před uplynutím lhůty 30 dnů k poskytnutí částky od její podpisu (12.4.2011), změněno tak, že darovací smlouva nabývá účinnosti podpisem jejího dodatku, tj. k 14.4.2011, a uplatní se tak povinnost dárkyně tuto částku poskytnout dlužnici ve lhůtě 30 dnů od podpisu smlouvy bez ohledu na to, zda bude či nebude dlužnici v insolvenčním řízení povoleno řešení jejího úpadku povolením oddlužení, a že její čistý měsíční příjem činí 13.000,--Kč na základě pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, přičemž dlužnice podle zprávy jejího zaměstnavatele z 21.4.2011 není ani ve výpověďní lhůtě ani ve zkušební době.

Odvolací soud dospěl po doplnění listin k závěru, že v projednávané věci lze očekávat povolení oddlužení jak ve formě splněním splátkového kalendáře, tak zpeněžením majetkové podstaty, když splnění podmínky minimálního třicetiprocentního uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů (při zapravení přednostních nároků insolvenčního správce) lze předpokládat jak při oddlužení ve formě splněním splátkového kalendáře, tak při zpeněžení majetkové podstaty. V případě, že se tak stane plněním splátkového kalendáře, lze počítat za dobu 5 let, že poskytne dlužnice svým nezajištěným věřitelům k úhradě jejich nezajištěných pohledávek 242.160,--Kč po odečtení odměny správce a náhrady hotových výdajů měsíčně 900,--Kč podle § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhl. č. 313/2007 Sb. (Vyhláška), tj. za 60 měsíců po připočtení případné DPH ve výši 64.800,--Kč, představující plnění ve výši 50%. V případě schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužnice nabízí svým věřitelům po odečtení odměny insolvenčního správce podle § 3 písm. a) Vyhlášky ve výši 45.000,--Kč částku 195.000,--Kč, představující plnění v nižším rozsahu, avšak v rozsahu vyšším než 30% a nikoliv až v průběhu dalších 5 let. Lze tak počítat se zdroji, z nichž bude možné hradit náklady insolvenčního řízení. Přesto pro zajištění finančních prostředků pro prvotní fázi insolvenčního řízení od zjištění úpadku do schválení oddlužení je nezbytné povinnost dlužnice k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení uložit, jak správně dovodil i insolvenční soud, avšak odvolací soud za výše uvedených okolností považuje za přiměřenou částku 5.000,--Kč s tím, že v další fázi insolvenčního řízení budou náklady řízení spočívající v odměně správce a hotových výdajů správce hrazeny z měsíčních splátek (plnění splátkového kalendáře) nebo z částky 240.000,--Kč (zpeněžení majetkové podstaty) v závislosti na tom, jak rozhodnou věřitelé dlužnice nebo za splnění podmínek podle § 403 odst. 5 InsZ insolvenční soud o formě, v níž bude povolené oddlužení dlužnice schváleno. Na základě uvedeného odvolací soud napadené usnesení změnil podle § 220 odst. 3 o.s.ř. a výši zálohy, jak uvedeno shora, snížil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 26.května 2011

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová