3 VSPH 520/2016-B-52
MSPH 77 INS 8101/2015 3 VSPH 520/2016-B-52

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka: Ivan anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 4, U Družstva Ideál 1094/16, IČO: 43088112, o odvolání věřitele č. 15: Ing. Soňa anonymizovano , anonymizovano , bytem Hradec Králové, K Biřičce 1772, zast. Mgr. Janem Staňkem, advokátem, se sídlem Praha 4, Hvězdova 2b, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2016, č.j. MSPH 77 INS 8101/2015-B-25,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2016, č.j. MSPH 77 INS 8101/2015-B-25, se m ě n í tak, že se popření pohledávky č. 2 VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY-regionální pobočka Praha, věřitelkou Ing. Soňou anonymizovano neodmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl popření nevykonatelné a zajištěné pohledávky věřitele č. 13-VZP ČR, regionální pobočka Praha, poř. číslo 2 ve výši 39.264,-Kč z titulu nedoplatku pojistného a penále co do pořadí věřitelem č. 15 Ing. Soňou anonymizovano (věřitel).

Své rozhodnutí, odkazuje na ust. § 200 odst. 2 a 3 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) a § 22a a § 22b vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, odůvodnil tím, že ve formuláři, kterým uplatnil svůj popěrný úkon, věřitel neuvedl všechna skutková tvrzení o pohledávce včetně zajištění, neoznačil ani jeden důkaz k tvrzeným skutečnostem a žádný ani ke svému podání nepřipojil. K jeho podání nebyla připojena ani plná moc osoby, která jej podepsala a popěrný úkon není podepsán ani věřitelem samotným.

Proti tomuto usnesení se věřitel odvolal a žádá, aby bylo změněno tak, že popření pohledávky věřitele č. 13 se neodmítá. Namítl, že své popření odůvodnil dostatečně, že plná moc, kterou věřitel zmocnil advokáta, jenž popěrný úkon jménem věřitele podepsal, ke svému zastupování v řízení je již založena ve spise a nebylo jeho povinností přiložit ji duplicitně i k tomuto podání. Popřel, že by důkazy k prokázání svých tvrzení neoznačil. K návrhu je nepřipojil proto, že už jsou ve spise založeny jako přílohy přihlášky popírané pohledávky.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 200 odst. 1-3 InsZ věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží. Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce.

Podle § 22a odst. 1 vyhl. č. 311/2007 Sb. popření pohledávky přihlášeným věřitelem obsahuje tyto náležitosti a) označení Popření pohledávky přihlášeným věřitelem , b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, c) označení věřitele, který pohledávku popírá, d) označení věřitele, jehož pohledávka je popírána, a označení pohledávky, která je popírána, e) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do její pravosti, jde-li o popření pravosti pohledávky, f) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do její výše, a údaj o skutečné výši pohledávky, jde-li o popření výše pohledávky, g) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do jejího pořadí, a údaj o pořadí, v jakém má být pohledávka uplatněna, jde-li o popření pořadí pohledávky, h) seznam příloh popření pohledávky přihlášeným věřitelem, i) údaje o osobě, která popření pohledávky přihlášeným věřitelem podepsala, j) datum a podpis.

Podle § 22b vyhl. č. 311/2007 Sb. přílohami popření pohledávky přihlášeným věřitelem jsou a) kopie smluv, soudních rozhodnutí a dalších listin dokládajících důvody popření pohledávky, b) plná moc udělená přihlášeným věřitelem zmocněnci, pokud je přihlášený věřitel zastoupen na základě plné moci.

Z obsahu spisu se podává, že zjištění soudu prvního stupně, že věřitel své popření dostatečně neodůvodnil a neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení je nepodložené. Ve svém popření pohledávky ze dne 9.12.2015 zjevně důvody svého popření pořadí přihlášené pohledávky uvádí, když namítá, že odůvodnění doby vzniku exekutorského zástavního práva odporuje zákonu a na podporu svých tvrzení odkazuje na listiny, kterými věřitel č. 13 svoji pohledávku dokládá (na dotčený exekuční příkaz a konkrétní ustanovení zákona).

Za stavu, kdy relevantní listiny tvoří přílohu přihlášky popřené pohledávky a kdy je zjevné, že věřitel, jenž není účastníkem sporných právních vztahů, sám dotčenými listinami (nebýt jejich publikace v insolvenčním rejstříku) disponovat nemusí, nenaplnění požadavku, aby popření přihlášky doprovázely i listiny, jejichž obsahu se popírající věřitel dovolává, důvodem pro odmítnutí jeho popěrného úkonu dle § 200 odst. 3 InsZ být nemůže. Postup podle tohoto ustanovení zákona se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. popření přihlášky pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že svá tvrzení případně neprokáže (nesplní povinnost důkazní).

Obdobný závěr platí i o požadavku na doložení plné moci zástupce, který věřitele v řízení zastupuje. Je-li tato plná moc ve spise již obsažena jakožto příloha přihlášky pohledávky popírajícího věřitele, o čemž není pochyb, její nepřiložení k popěrnému úkonu a jeho nepodepsání věřitelem samotným důvodem k jeho odmítnutí být nemůže. Konec konců, i kdyby tato plná moc ve spise založena nebyla, nejednalo by se o nic jiného než o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, k jehož nápravě musí být ve smyslu § 104 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) za použití § 7 InsZ dotčená osoba vyzvána. Nebyla-li by ani tak zjednána náprava, řízení o popření přihlášky pohledávky by muselo být zastaveno.

Vycházeje z uvedeného odvolací soud dospívá k závěru, že rozhodnutí o odmítnutí popření pohledávky věřitele č. 13 nebylo soudem prvního stupně vydáno v souladu se zákonem. Soudem prvního stupně vytýkané nedostatky podání věřitele nejsou dány, resp. nejsou důvodem pro odmítnutí popření pohledávky přihlášeným věřitelem. Má-li mít popření pohledávky dle § 200 odst. 1 InsZ stejné náležitosti jako žaloba, nelze než konstatovat, že nepřiložení plné moci zástupce ani vytýkané neoznačení důkazů (i kdyby bylo dáno), natož jejich nepřiložení k návrhu nejsou náležitostmi žaloby ve smyslu § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 a 2 o.s.ř., jejichž absence by mohla vést k jejímu odmítnutí. Není tedy rozumného důvodu odmítat ani popření pohledávky.

Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. za použití § 7 InsZ změnil a rozhodl o tom, že se předmětné popření pohledávky věřitele č. 13 neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. května 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková