3 VSPH 517/2013-A-16
KSUL 79 INS 4822/2013 3 VSPH 517/2013-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Luboše Dörfla a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenčním řízení dlužnice: Michaela anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Palachova 1618/36, 402 01 Litoměřice, o insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení dlužníka, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 4822/2013-A-9 ze dne 18. března 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 4822/2013-A-9 ze dne 18. března 2013 se mění tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužnici n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Soud prvního stupně uložil dlužnici nadepsaným usnesením podle ustanovení § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci usnesení. Na odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že dne 22.2.2013 byl soudu doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení, na základě kterého bylo téhož dne zahájeno insolvenční řízení. Uvedl, že lze očekávat řešení úpadku dlužníka oddlužením plněním splátkového kalendáře a je tedy třeba zajistit prostředky na hotové výdaje insolvenčního správce a na jeho odměnu za dobu před účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice včas odvolání. Poukázala na svoji nepříznivou finanční a majetkovou situaci, na zdravotní problémy spojené s částečným invalidním důchodem a zvyšující se náklady životních potřeb. Navrhovala proto zproštění povinnosti zaplatit zálohu a osvobození od soudních poplatků.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, postupoval podle § 94 odst. 2 písm. c) IZ a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

S účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. novelizován IZ, přičemž dle Čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle § 108 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 136 odst. 4 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) v rozhodnutí o úpadku rozhodne insolvenční soud také o žádosti dlužníka o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu (§ 316 odst. 5 a 6). V rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z obsahu spisu se podává, že celkový objem nezajištěných závazků dlužnice je ve výši 56.990,-Kč, pobírá dávku invalidního důchodu ve výši 5.500,-Kč měsíčně a tato jí byla přiznána na dobu 12 měsíců, z pracovního poměru jí plyne mzda ve výši 7.000,-Kč měsíčně. Z příloh předložených dlužnicí dále vyplývá, že vlastní majetek spočívající v běžném vybavení domácnosti.

Podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 občanského soudního řádu). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let.

Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že v dané fázi řízení nelze vyloučit řešení úpadku dlužnice oddlužením. Protože rozhodnutí o úpadku, s nímž by bylo spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, dosud vydáno nebylo, nelze dlužnici uložit-při změněné právní úpravě -povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 17. ledna 2014

Mgr. Luboš Dörfl, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová