3 VSPH 516/2013-A-16
KSPH 41 INS 2645/2013 3 VSPH 516/2013-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Luboše Dörfla a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka: Jiří anonymizovano , anonymizovano , bytem Mikoláše Alše 680, 280 02 Kolín, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. března 2013, č.j. KSPH 41 INS 2645/2013-A-10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. března 2013, č.j. KSPH 41 INS 2645/2013-A-10, se mění tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužníku n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze uložil Jiřímu anonymizovano (dále jen dlužník), aby do 5 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč.

V odůvodnění svého usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužník domáhal insolvenčním návrhem rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení. Vyšel ze zjištění, že dlužník disponuje dostatečným příjmem (mzda ve výši 17.000,-Kč měsíčně) a ve vztahu k výši svých závazků splňuje podmínky pro povolení oddlužení, neboť je předpoklad, že bude za 5 let schopen uhradit více jak 30 % svých nezajištěných závazků.

Proto rozhodl o uložení povinnosti dlužníkovi zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení podle § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ) v předepsané výši tak, aby za období od zjištění úpadku do schválení oddlužení byla zajištěna úhrada očekávaných výdajů insolvenčního správce, která není kryta paušálními částkami dle splátkového kalendáře.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud vyměřenou zálohu snížil na částku 3.000,-nebo nižší, neboť je ve špatné finanční situaci s ohledem na svůj úpadek a krom běžných výdajů na bydlení a stravu plní též svou vyživovací povinnost k nezletilé dceři.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Z obsahu spisu se podávají skutkové okolnosti věci, na nichž soud I. stupně vystavěl předběžný závěr o tom, že úpadek dlužníka lze řešit oddlužením plněním splátkového kalendáře s ohledem na výši jeho splatných nezajištěných závazků a jeho měsíčních příjmů. Krom uvedených zjištění soudu I. stupně dále odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že dlužník má 4 nezajištěné věřitele s 8 pohledávkami v celkové výši přibližně 400.000,-Kč.

Pro posouzení důvodnosti odvolání je však dle odvolacího soudu podstatné, že s účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován IZ, přičemž dle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle § 108 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 136 odst. 4 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) v rozhodnutí o úpadku rozhodne insolvenční soud také o žádosti dlužníka o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu (§ 316 odst. 5 a 6). V rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v takovém rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh.

V dané věci je odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně v tom, že úpadek dlužníka lze řešit oddlužením. Protože však rozhodnutí o úpadku, s nímž by bylo spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, dosud vydáno nebylo, nelze dlužníku uložit-při změněné právní úpravě-povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 237 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.).

V Praze dne 7. ledna 2014 Mgr. Luboš Dörfl, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová