3 VSPH 513/2011-A-35
MSPH 91 INS 14321/2010 3 VSPH 513/2011-A-35

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a ze soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové ve věci dlužnice: Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 4, Krhanická 920/21, zast. advokátem JUDr. Martinem Köhlerem se sídlem Liberec III-Jeřáb, tř. 1. máje 535/50, o návrhu BAYSTON TECHNOLOGY LIMITED, Studio St. Nicholas Close WD6 4 EW, Elstree, Herts, reg. číslo 6690022, Velká Británie, zast. Mgr. Františkem Povolným, advokátem se sídlem Praha 7, Přístavní 321, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 14321/2010-A-29, ze dne 30. března 2011,

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 14321/2010-A-29, ze dne 30. března 2011, se mění tak, že se navrhovateli BAYSTON TECHNOLOGY LIMITED, Studio St. Nicholas Close WD6 4 EW, Elstree, Herts, reg. č. 6690022, Velká Británie, ukládá zaplatit dlužnici 9.600,--Kč na náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Martina Köhlera.

II. Navrhovateli BAYSTON TECHNOLOGY LIMITED, Studio St. Nicholas Close WD6 4 EW, Elstree, Herts, reg. č. 6690022, Velká Británie, se ukládá zaplatit dlužnici 800,--Kč na náhradu nákladů odvolacího řízení do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Martina Köhlera.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 91 INS 14321/2010-A-29, ze dne 30. března 2011, zastavil insolvenční řízení týkající se Josefy anonymizovano (dále jen dlužnice) zahájené na návrh BAYSTON TECHNOLOGY LIMITED, Studio St. Nicholas Close WD6 4 EW, Elstree, Herts, reg. č. 6690022, Velká Británie (dále též jen navrhovatel) podle § 130 odst. 1 věta prvá zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), pro zpětvzetí insolvenčního návrhu (bod I. výroku), rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s odůvodněním podle § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (bod II. výroku), a že se navrhovateli vrací záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč (bod III. výroku) s tím, že podle § 169 odst. 2 o.s.ř. není třeba rozhodnutí odůvodňovat.

Proti tomuto usnesení do výroku o nákladech řízení (bod II.) se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby jej odvolací soud změnil a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Namítla, že považuje navrhovatelův insolvenční návrh za šikanózní, jenž ji vážnou měrou poškodil, když zpětvzetí návrhu navrhovatel odůvodnil tím, že byl prohlášen konkurs na majetek jejího manžela B. anonymizovano , a proto návrh bere zpět z důvodu hospodárnosti s tím, že se uspokojí ze společného jmění manželů, přestože v případě B. anonymizovano byl podán opravný prostředek a pravděpodobně dojde ke zrušení napadeného usnesení a zamítnutí insolvenčního návrhu. Uzavřela, že tyto okolnosti byly navrhovateli známy již před podáním obou insolvenčních návrhů, a proto ona i její manžel museli vyhledat právní pomoc, a proto v důsledku postupu navrhovatele v řízení by jí měla být přiznána náhrada nákladů za právní zastupování advokátem.

Navrhovatel ve vyjádření k odvolání požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil, neboť insolvenční návrh byl podán důvodně, když ke zpětvzetí návrhu přistoupil z důvodu hospodárnosti konkursního řízení poté, co byl zjištěn úpadek manžela dlužnice B. anonymizovano usnesením soudu prvního stupně z 28.3.2011.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Protože insolvenční zákon neupravuje postup insolvenčního soudu při rozhodování o nákladech řízení v případě, kdy je insolvenční návrh zamítnut, odmítnut nebo kdy je insolvenční řízení zastaveno pro zpětvzetí návrhu, je v takových případech třeba přiměřeně použít příslušná ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

Podle tohoto ustanovení se zavinění posuzuje výlučně z procesního hlediska, tj. podle procesního výsledku; tam, kde zastavení řízení bylo účastníkem zaviněno, soud přizná ostatním účastníkům (druhé straně) náhradu nákladů řízení, jež v řízení účelně vynaložili na uplatňování nebo bránění svého práva (na navrhovatele lze hledět jako na účastníka řízení, který ve sporu neměl úspěch).

Vzhledem k tomu, že insolvenční soud zastavil insolvenční řízení proto, že navrhovatel vzal podáním z 29.3.2011 (doručeno soudu ve stejný den) insolvenční návrh podle § 129 IZ zpět z důvodu, jak uvedl ve vyjádření k odvolání, mělo být o nákladech řízení rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o.s.ř., neboť navrhovatel z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno, když okolnost, že úpadek manžela dlužnice byl zjištěn, neosvědčuje, že pro chování dlužnice vzal zpět insolvenční návrh podaný důvodně, a proto je třeba rozhodnout podle věty prvé citovaného ustanovení.

Protože odvolací soud shledal odvolání dlužníka důvodným, napadené usnesení podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil a navrhovateli uložil zaplatit dlužnici náklady řízení za právní zastupování před soudem prvního stupně ve výši 9.600,--Kč, tj. sazby odměny 9.000,--Kč podle § 8 vyhl. č. 484/2000 Sb., ve znění změn a doplňků (ke stanovení sazby blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 29 Odo 905/2003), a dvou náhrad hotových výdajů po 300,--Kč, tj. 600,--Kč.

Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení k odvolání žalovaného je odůvodněn ustanoveními § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné dlužnici byla přiznána náhrada ve výši sazby odměny 1.000,--Kč podle § 14 odst. 3 snížené o 50 % podle § 18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb., ve znění vyhl. č. 277/2006 Sb., tj. 500,--Kč a jedné paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 276/2006 Sb. ve výši 300,--Kč, tj. celkem 800,--Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 2. ledna 2012

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová