3 VSPH 512/2010-B-29
MSPH 99 INS 6774 /2009 3 VSPH 512/2010-B-29

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka Lavish Constructions s.r.o., IČ: 28455525, Slavíkova 1608/15, Praha 2, o odvolání věřitele JAVIT, v.o.s., DIČ: CZ48118443, Chodská 2, 120 00 Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2010, č.j. MSPH 99 INS 6774/2009-B-21,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2010, č.j. MSPH 99 INS 6774/2009-B-21, se z r u š u j e a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 24.5.2010, č.j. MSPH 99 INS 6774/2009-B-21, v bodě I. výroku zrušil prohlášený konkurs na majetek společnosti Lavish Constructions s.r.o. (dále jen dlužník) s odůvodněním, že majetek podstaty nepostačuje pro uspokojení věřitelů. V bodě II. výroku schválil vyúčtování konkursu takto: příjmy celkem 2.201,-Kč (zůstatek na bankovním účtu) a výdaje celkem 567.215,40 Kč, z toho hotové výdaje insolvenčního správce 878,40 Kč (732,-Kč + 20% DPH 146,40 Kč), odměna insolvenčního správce 24.000,-Kč (20.000,-Kč + 20% DPH 4.000,-Kč), mzdové pohledávky zaměstnanců postavené na roveň za majetkovou podstatou ve výši 542.337,-Kč. V bodě III. výroku uložil České republice (Městskému soudu v Praze) zaplatit insolvenčnímu správci částku ve výši 22.677,40 Kč na úhradu jeho odměny a hotových výdajů a v bodě IV. výroku insolvenčnímu správci uložil, aby ve lhůtě písemně oznámil soudu, zda uzavřel účetní knihy, zda sestavil účetní závěrku, zda předal dlužníkovi potřebné účetní záznamy a zda zajistil evidenční a archivační činnost, popř. další činnosti související se zrušením konkursu.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně odkázal na usnesení ze dne 22.1.2010, kterým rozhodl o zjištění úpadku dlužníka a o prohlášení konkursu, který měl být projednán jako nepatrný. Podáním ze dne 18.5.2010 předložil insolvenční správce soudu dílčí zprávu s konečným vyúčtováním konkursu a sdělil soudu, že v konkursu není dostatek majetku pro uspokojení nároků insolvenčních věřitelů. Jelikož příjmy v konkursu podle soudu prvního stupně představují zůstatek na bankovním účtu ve výši 2.201,-Kč a výdaje částku 567.215,40 Kč, přičemž mzdové nároky zaměstnanců dlužníka nebudou uspokojeny, tak jsou podle soudu prvního stupně splněny zákonné podmínky pro zrušení konkursu [ustanovení § 308 odst. 1 písm. d) IZ]. O odměně a náhradě za hotové výdaje insolvenčního správce insolvenční soud rozhodl podle § 38 odst. 1 IZ a § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Proti tomuto usnesení se včas odvolal věřitel JAVIT, v.o.s. (dále jen odvolatel) a namítal, že údaje, z nichž soud prvního stupně vycházel, nepovažuje za odraz pravdivého stavu účetnictví a majetkových poměrů dlužníka. Odvolatel má zato, že insolvenční správce neučinil žádné kroky k tomu, aby ochránil práva dlužníka a tím i jeho věřitelů. Dlužník podle odvolatele pracoval pouze pro jediného odběratele, a to pro Lavish Commercial Activities Ltd, org. složka, přičemž jednatelem dlužníka a statutárním zástupcem této org. složky je stejná osoba-Sergiy Sklovskyy, Voula, Nikitara 59, 16673 Řecko. Dlužník prováděl pro jmenovanou organizační složku stavební práce, nákup materiálu, ostrahu objektů, dopravu atd. Vzhledem k tomu, že se jednalo o personálně spřízněné právnické osoby, bylo povinností jednatele a později insolvenčního správce vystavit na vrub organizační složky faktury-daňové doklady nejméně ve výši skutečných nákladů. Kdyby tak bylo učiněno, nemohl by být dlužník v úpadku. Jediný obchodní partner dlužníka, výše uvedená organizační složka, má nejméně tři nemovitosti, vybavené na účet dlužníka, zajistit proto peněžní prostředky k zabránění úpadku nebo později k uspokojení věřitelů nemohl být problém. Jediným výsledkem je zatím zvýšení majetku zahraniční společnosti na úkor českých zaměstnanců, společností a úřadů. Odvolatel dále namítal, že dopisy advokáta JUDr. Bukovjana, zástupce dlužníka o tom, že byla sjednána dne 2.9.2009 dohoda o půjčce, jsou dle názoru odvolatele irelevantní, neboť tato dohoda byla jistě antidatována. O této skutečnosti totiž neměli žádné informace ani tehdejší společník Mgr. Alena Slámová a ředitel Radek Behina. JUDr. Bukovjan též tvrdil, že Lavish Emporikes Drasthriothes je bankou, která zasílala finanční prostředky na účet dlužníka, přestože v přehledu bank Řecka se žádná banka pod tímto názvem nevyskytuje.

Odvolatel z uvedených důvodů žádal, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle ustanovení § 302 odst. 1,2 IZ v závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu, která musí podat celkovou charakteristiku jeho činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména a) přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá, b) přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé, c) přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo, d) uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo, e) výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo, f) přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu, g) přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení.

Podle odstavce třetího citovaného ustanovení musí konečná zpráva insolvenčního správce vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce.

Podle ustanovení § 304 odst. 1 až 5 IZ insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené. O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření.

K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání uvede ve vyhlášce na úřední desce; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru. Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že ji schválí, nařídí její doplnění nebo změnu, popřípadě odmítne ji přijmout.

Rozhodnutí podle odstavce 4 insolvenční soud vyvěsí na úřední desce soudu. Zvlášť toto rozhodnutí doručí insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně se nikterak nepodává, jakými úvahami byl veden, jestliže došel k závěru, že dané insolvenční řízení (či insolvenční řízení vůbec) umožňuje nerespektovat zákonná pravidla pro ukončení fáze zjišťování a zpeněžování majetkové podstaty, resp. pro rozhodnutí o tom, jak bude naloženo s výtěžkem zpeněžení. Základním stavebním kamenem těchto pravidel je projednání konečné zprávy při veřejném jednání soudu. Ustanovení § 304 odst. 3 IZ je jedním z několika-v zásadě výjimečných-ustanovení, které předepisuje ve smyslu ustanovení § 85 odst. 1 IZ, aby soud nařídil jednání.

Jednání nařízené k projednání konečné zprávy má zcela zásadní význam vůbec a zejména tehdy, jestliže je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, o němž insolvenční soud rozhodl, že bude projednáván v režimu konkursu nepatrného. Takové rozhodnutí soudu je vždy spojeno pouze s určitým odhadem založeným u právnické osoby na předpokladu, že údaje z účetnictví dlužníka dávají přiměřenou jistotu k závěru, že celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesáhl částku 2 mil. Kč a že dlužník nemá více než 50 věřitelů. Každé rozhodnutí o tom, že konkurs bude projednáván v režimu nepatrného konkursu, vydané z povahy věci ve fázi, kdy nemůže být založeno na ničem jiném než odhadu skutečnosti, má zásadní rizikový potenciál, daný možným zájmem dlužníka a ovšem i určitých jeho věřitelů obejít zákonná pravidla projednávání konkursu (ustanovení § 244 až 313 IZ). Proto zákon ukládá soudu zrušit rozhodnutí podle § 314 odst. 2 IZ, jakmile vyjde v řízení najevo, že konkurs neměl být považován za nepatrný. Ostatně takto měl v dané věci insolvenční soud rozhodnout ihned, jakmile mu byla doručena konečná zpráva insolvenčního správce ze dne 18.5.2010, protože z ní se bez dalšího podávalo, že dlužníkův obrat za poslední účetní období převyšoval částku 12 mil. Kč.

Zákon tedy soudu ukládá přistupovat k projednávání konkursu, o němž bylo rozhodnuto, že bude projednáván v režimu konkursu nepatrného, s obezřetností a s využitím všech zákonných nástrojů, který právní úprava dává soudu v souvislosti s jeho dohlédací činností [§ 10 písm. a) IZ] a jako strážci společného zájmu věřitelů [§ 54 odst. 1 IZ]. Insolvenční zákon sám v tomto směru vyzdvihuje veřejné projednání konečné zprávy při jednání soudu (§ 115 odst. 1 o.s.ř., § 304 odst. 3 IZ).

Projednáním konečné zprávy se totiž definitivně uzavírá fáze zjišťování a zpeněžování podstaty a sumarizují se výdaje a odměna správce, která se odvíjí od výše výtěžku zpeněžení. Tím se za účasti věřitelů staví najisto výsledky konkursu (co do aktiv i pasiv), jež pak indikují další postup konkursu; buď poměrné uspokojení pohledávek za podstatou (§ 297 ve spojení s § 305 odst. 2 IZ) a poté zrušení konkursu pro nedostatek majetku, nebo zrušení konkursu bez dalšího (není-li tu žádný nepoužitý výtěžek), s případným použitím zálohy na náklady insolvenčního řízení, anebo rozvrh. Ostatní mimořádné důvody zrušení konkursu při této úvaze odvolací soud ponechává pro větší srozumitelnost stranou.

Při projednání konečné zprávy musí insolvenční správce obhájit nejen své výdaje a další pohledávky za podstatou, které svou činností založil, a jimiž má být podstata zatížena, ale také, a to zejména musí obhájit, že majetek podstaty zpeněžil, jak nejlépe bylo možné, že jiný majetek do podstaty zahrnut být nemohl, popřípadě, že tu vůbec žádného majetku, který by mohl být zahrnut do podstaty, není. Tím má být též řečeno, že insolvenční správce je povinen podat konečnou zprávu a soud ji projednat, i když správce tvrdí (ve smyslu zejména tehdy), že žádný majetek nezjistil. Majetkem podstaty ovšem je vždy záloha složená dlužníkem na náklady insolvenčního řízení, stejně jako insolvenčním správcem převzaté finanční prostředky dlužníka; i ty podléhají právnímu režimu zpeněžení majetkové podstaty ve smyslu § 283 odst. 1 IZ. Nelze také přehlédnout, že k vyúčtování odměny a výdajů správce podle zákona slouží pouze institut konečné zprávy; jiný způsob vyúčtování možný není.

Lze shrnout, že výsledek konkursu musí být s konečnou platností vyřešen v rozhodnutí o konečné zprávě; ze zjištění v něm uvedených pak vychází další postup soudu, jenž naznačen shora. Zrušení konkursu pro nedostatek majetku vždy předchází schválení konečné zprávy, zahrnující i rozhodnutí o nárocích správce, k němuž je soud povinen vždy nařídit jednání. Jestliže soud tato pravidla nerespektuje, pak zrušení konkursu neobstojí.

Odtud plyne, že je pojmově vyloučeno-v konkursu vůbec a v režimu nepatrného konkursu zvlášť-rozhodnout o zrušení konkursu podle § 308 IZ, aniž by insolvenční soud nařídil jednání k projednání konečné zprávy insolvenčního správce a k němu zvlášť předvolal kromě správce a dlužníka též věřitelský výbor a ty z věřitelů, jež podali proti konečné zprávě námitky. Jinak řečeno, rozhodnutí soudu, kterým by jako další zákonem neupravenou odchylku (§ 315 odst. 2 IZ) stanovil, že nebude nařízeno jednání k projednání konečné zprávy, by bylo vždy v rozporu se zákonem, protože je vždy v rozporu se zásadami insolvenčního řízení [zejména se zásadou spravedlnosti vyjádřenou v § 5 písm. a) IZ].

V dané věci rozhodnutí soudu prvního stupně neobstojí již z toho prostého důvodu, že v usnesení ze dne 22.1.2010, č.j. MSPH 99 INS 6774/2009-A-21, kterým rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný, nerozhodl podle § 315 odst. 2 IZ, že k projednání konečné zprávy nenařídí jednání. I kdyby tedy vůbec bylo možné o takové výluce teoreticky uvažovat, muselo by být rozhodnutí soudu prvního stupně bez dalšího zrušeno pro zmatečnost [§ 229 odst. 3, § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř.].

Odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm insolvenční soud především nařídí jednání k projednání konečné zprávy, kterou insolvenční správce předložil (není zřejmé, proč ji soud ve výroku napadeného usnesení nazývá jako vyúčtování konkursu ). Při něm budou posouzeny zejména mimořádně závažná odvolatelova tvrzení o stavu dlužníkova majetku, jež sama o sobě měla insolvenčního správce vést k prověření a případnému uplatnění neplatnosti či neúčinnosti právních úkonů dlužníka.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 20. prosince 2010

JUDr. Jaroslav Bureš, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová