3 VSPH 506/2015-B-101
MSPH 77 INS 394/2014 3 VSPH 506/2015-B-101

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka: Premium Label, a.s., IČO: 26048361, se sídlem v Praze 1, Žitná 49, zast. Miroslavem Kutějem, advokátem se sídlem v Náchodě-Bělovsi, Müllerova 369, o odvolání společnosti INKOS HK-Turnov, v.o.s., IČO: 28821955, se sídlem v Boharyni 70, původního insolvenčního správce dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze, č.j. MSPH 77 INS 394/2014-B-75 ze dne 21. ledna 2015

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze, č.j. MSPH 77 INS 394/2014-B-75 ze dne 21. ledna 2015 se v bodech I. a II. výroku týkajících se schválení vyúčtování hotových výdajů insolvenčního správce potvrzuje.

II. Toto usnesení se v bodech I. a II. výroku v části týkající odměny insolvenčního správce mění tak, že se její vyúčtování neschvaluje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) schválil vyúčtování dílčí odměny původního insolvenčního správce INKOS-HK-Turnov, v.o.s. (Správce) do částky 18.000,-Kč a hotové výdaje do částky 703,-Kč (bod I. výroku) a vyúčtování dílčí odměny neschválil v rozsahu 26.000,-Kč a hotové výdaje ve výši 6.931,58 Kč (bod II. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením č.j. MSPH 77 INS 394/2014-A-13 z 20.3.2014 zjistil dlužníkův úpadek a ustanovil mu insolvenčním správcem Správce. Usnesením č.j. MSPH 77 INS 394/2014-B-13 z 12.6.2014 potvrdil usnesení schůze věřitelů konané 12.6.2014, kterým byl Správce podle § 29 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), odvolán z funkce a bylo mu uloženo ve lhůtě 20 dnů předložit zprávu o své činnosti, vyúčtování odměny, hotových výdajů a výdajů spojených se správou majetkové podstaty.

Správce vyúčtoval svou odměnu ve výši 54.450,-Kč s odůvodněním, že mu přísluší za 44 přihlášek po 1.000,-Kč, nejméně 45.000,-Kč + DPH ve smyslu § 2a vyhlášky č. 313/2007, o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (Vyhláška). Jako hotové výdaje pak vyúčtoval náklady poštovného ve výši 703,-Kč a náhradu cestovních výdajů ve výši 6.931,58 Kč v souvislosti s cestou za účelem založením účtu 22 km, převzetí přihlášek 107 km, jednání s dlužníkem ve třech případech tj. třikrát po 105 km a cestami zpět vozidlem AUDI při cena pohonných hmot a amortizaci na 1 km ve výši 6,29 Kč, celkem 6.951,-Kč (551x2x6,29=66.931). K výzvě ze 14.7.2014 č.j. MSPH 77 INS 394/2014-B-29, v níž požádal Správce o specifikaci cestovních náhrad a důvod jednotlivých cest, Správce podáním z 23.7.2014 sdělil, že jeho vyúčtování je vyčerpávající (dok. B-32).

Insolvenční soud podle § 38 odst. 5 věta první ve spojení s § 304 odst. 2 InsZ uvědomil účastníky řízení o zprávě s poučením o možnosti napadnout jí námitkami ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku, což učinil 18.2.2014. Proti zprávě podali námitky věřitel č. 412-Ing. Petra Marschallová, jež namítla nedůvodnost účtované náhrady cestovních výdajů v situaci, kdy má Správce svou provozovnu v obvodu Praha 1 a dále, že postup podle § 2a Vyhlášky na vyúčtování Správce nedopadá; insolvenční správce namítl, že nedošlo k přezkumu 44 přihlášek pohledávek, nýbrž jen 18.

Aniž by nařizoval projednání zprávy Správce, neboť námitky směřovaly jen proti jeho vyúčtované odměně a hotovým výdajům, cituje § 1 a § 6 Vyhlášky konstatoval, že v dané fázi insolvenčního řízení mohl rozhodovat pouze o jediné složce odměny, a to z počtu přezkoumaných přihlášek zařazených do jejich seznamu podle § 2a InsZ, neboť jinak, bylo-li v insolvenčním řízení více činných správců, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající zejména délce, doby, rozsahu a náročnosti jeho činnosti.

Při určení odměny podle výše uvedeného kritéria insolvenční soud především vyšel z toho, že se sice přihlásilo do insolvenčního řízení 44 věřitelů, avšak na přezkumném jednání konaném 12.6.2014 (dok. B-10) nebylo přezkoumáno 9 přihlášek pohledávek mzdových nároků nepodléhajících přezkumu, dalších 7 nebylo přezkoumáno z důvodů procesu odstraňovaní jejich vad, 1 přihláška pohledávky podmíněné, jež byla zároveň přihlášena vedle ručitele také jejím věřitelem, dalších 9 přihlášek nebylo připuštěno k přezkumu pro vady přihlášek, takže bylo přezkoumáno jen 18 přihlášek a při stanovení dílčí odměny vycházel z počtu přezkoumaných přihlášek a určil dílčí odměnu 18.000,-Kč v sazbě podle § 2a Vyhlášky. Zároveň zdůraznil, že o konečné odměně rozhodne až po projednání konečné zprávy v insolvenčním řízení, podle délky, rozsahu a náročnosti, kterou v insolvenčním řízení vykonal v porovnání s nově ustanoveným insolvenčním správcem.

Ohledně hotových výdajů vzal za prokázané náklady poštovného ve výši 703,-Kč. Odmítl však vyúčtování náhrad hotových výdajů s odůvodněním, že dlužník dostatečně neodůvodnil jednotlivé jízdy, že se lze jen domnívat, že jednotlivé cesty byly uskutečňovány ze sídla Správce v Boharyni, avšak vzhledem k tomu, že byl ustanoven opatřením předsedy insolvenčního soudu podle zápisu provozovny Správce v obvodu insolvenčního soudu, tj. na adrese v Praze 1, Václavské nám. 33, zhodnotil uvedené náklady jako neúčelně vynaložené a k tíži majetkové podstaty.

Toto usnesení napadl Správce v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že mu přizná odměnu ve výši 54.450,-Kč a hotových výdajů ve výši 7.634,58 Kč (708+6.931,58-nikoliv omylem uvedené částky 6.951,58 Kč). K vyúčtování odměny zopakoval, že nezpeněžoval žádný majetek, avšak došlo k němu podle § 2a Vyhlášky, přičemž minimální odměna v tomto případě činí 45.000,-Kč bez DPH, jejímž plátcem však je. K náhradě hotových výdajů týkajících se cestovních náhrad zopakoval důvody jednotlivých jízd s tím, že poslední z nich byla spojena s jeho účastí při přezkumném jednání.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 InsZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je z části opodstatněno, byť z jiných než Správcem prezentovaných důvodů.

Podle § 38 InsZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné hradí je stát, nejvýše však 50.000,-Kč na odměně a 50.000,-Kč na náhradě hotových výdajů (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu pro projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční správce odvolaný z funkce nebo zproštěný funkce v průběhu insolvenčního řízení provede vyúčtování odměny a hotových výdajů ve zprávě o své činnosti; pro projednání této zprávy platí přiměřeně § 304. Umožňuje-li to stav insolvenčního řízení, rozhodne insolvenční soud o schválení této zprávy již v jeho průběhu; jde-li o hotové výdaje insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a vyúčtování vyplacených záloh, učiní tak bez zbytečného odkladu pro projednání zprávy. Proti rozhodnutí o schválení takové zprávy mohou podat odvolání insolvenční správce, který zprávu podal, ustanovený insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám proti této zprávě nebylo vyhověno (odst. 5). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví zvláštní předpis (odst. 6).

Podle § 1 Vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené podle odstavce 2 a 3. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce (odst. 1). Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč (odst. 5).

Podle § 2a Vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1.000,-Kč, nejvýše 1.000.000,-Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávku věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45.000,-Kč.

Podle § 6 Vyhlášky bylo-li v insolvenčním řízení činných více insolvenčních správců, zástupce insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce nebo předběžný správce, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jejich činnosti (odst. 1). Zařadilo-li přihlášky pohledávek do seznamu přihlášených pohledávek více insolvenčních správců, pak náleží každému z nich a) odměna podle § 2a, nejvýše však podíl z částky 1.000.000,-Kč odpovídající počtu přihlášek pohledávek jím zařazených do seznamu přihlášených pohledávek, nebo b) podíl z odměny podle § 2a věty poslední odpovídající počtu přihlášek pohledávek jím zařazených do seznamu přihlášených pohledávek (odst. 2).

Podle § 25 InsZ insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud (odst. 1). Insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené a) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na prohlášení konkursu, b) pro obvod okresního soudu, který je obecným soudem dlužníka, c) je-li v době určení podán návrh na povolení oddlužení.

Podle § 7 Vyhlášky Výše náhrady cestovních nákladů se řídí zvláštními právními předpisy (odst. 1). Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5% odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky (odst. 2). Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výše, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů (odst. 3).

Podle § 5a vyhlášky č. 312/2006 Sb., op insolvenčních správcích (InspV) sídlem insolvenčního správce je místo, ve které skutečně a převážně vykonává činnost (odst. 1). Je-li insolvenční správce veřejnou obchodní společností nebo zahraniční společností, zapíše se do seznamu její sídlo, popřípadě umístění organizační složky zapsané v obchodním rejstříku (odst. 3). Provozovnou insolvenčního správce je místo, ve kterém ve vymezených dnech a hodinách insolvenční správce skutečně vykonává svou činnost (odst. 4).

Z insolvenčního spisu plyne, že Správce byl ustanoven do funkce na základě opatření předsedy insolvenčního soudu podle § 25 odst. 2 InsZ, že Správce měl v době určení provozovnu v obvodu Prahy 1 spadající do působnosti Městského soudu v Praze. K výzvě insolvenčního soudu vyúčtoval poté, co byl odvolán schůzí věřitelů (dok. B-13) z funkce, svou odměnu a hotové výdaje. Ke dni rozhodování není v insolvenčním řízení insolvenčním insolvenčnímu soudu předložena konečná zpráva insolvenčního správce.

Ke schválení hotových výdajů Správce spočívající v náhradách cestovních výdajů:

Není sporu o tom, že Správce byl ustanoven do funkce insolvenčního správce v insolvenčním řízení na základě opatření předsedy Městského soudu v Praze, který vybral Správce ze seznamu insolvenčních správců s tím, že v obvodu Městského soudu měl svou provozovnu v obvodu Prahy 1 (v současnosti, jak uvedeno v seznamu insolvenčních správců již nikoliv). Jak plyne z výše uvedené právní úpravy ustanovení § 5a InspV, vykonával Správce svou činnost nejen v sídle, jímž je Boharyně 70 nacházející se v okrese Hradce Králové ve vzdálenosti cca 15 km od okresního a zároveň krajského města. Jestliže si založil provozovnu v obvodu Praha 1, tj. v působnosti Městského soudu v Praze, učinil tak jistě s cílem, aby byl ustanovován insolvenčním správcem i v insolvenčních řízeních, v nichž insolvenčním soudem je Městský soud v Praze, a bylo jen jeho rizikem, že řádně svou funkci nevykonával své cesty z provozovny na adrese v Praze 1, Václavské nám. 33, nýbrž ze sídla v Boharyni; náklady, jež mu tak vznikly ve výši náhrad cestovních výdajů nebyly účelně vynaloženy a nelze je přiznat Správci k tíži majetkové podstaty, resp. uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů.

K odměně Správce:

Je-li v průběhu insolvenčního řízení činných více insolvenčních správců, je nezbytné v souladu s § 6 Vyhlášky nejdříve stanovit jedinou celkovou odměnu insolvenčních správců, kteří působili v průběhu insolvenčního řízení za celý jeho průběh a teprve následně určit podíly jednotlivých správců na této odměně v souladu s tímto ustanovením. Za situace, kdy dosud o celkové odměně nebylo rozhodnuto je napadené usnesení o dílčí odměna Správce zjevně předčasné. Opodstatněnosti tohoto závěru svědčí i dikce ustanovení § 38 odst. 5 InsZ, podle níž bez zbytečného odkladu po projednání zprávy odvolaného nebo zproštěného insolvenčního správce rozhodne insolvenční soud o hotových výdajích insolvenčního správce, nákladech spojených s udržováním a správou majetkové podstaty a o vyúčtování vyplacených záloh, nikoliv však o jeho odměně.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení v bodu II. výroku v části týkající neschválení hotových výdajů Správce z titulu cestovních náhrad z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil (v nenapadeném bodu I. výroku v části týkající se náhrady hotových výdajů zůstalo napadené usnesení nedotčeno). V části týkající se odměny Správce odvolací soud napadené usnesení v bodu II. výroku a zároveň v závislém bodu I. výroku podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se Správcova odměna neschvaluje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 26. ledna 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková