3 VSPH 498/2011-A-18
KSPA 56 INS 13261/2010 3 VSPH 498/2011-A-18

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice: Iveta Bambušková, bytem v Dlouhé Loučce 187, zahájené k návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze dne 10.března 2011, č.j. KSPA 56 INS 13261/2010-A-13,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze dne 10.března 2011, č.j. KSPA 56 INS 13261/2010-A-13, se mění tak, že se dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (insolvenční soud) uložil dlužnici zaplatit ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení 35.000,--Kč jako zálohu na náklady insolvenčního řízení na uvedený účet pod uvedeným variabilním symbolem. Uvedl, že dlužnice podala návrh na zjištění úpadku s návrhem na povolení oddlužení, že z tohoto návrhu a jeho příloh vyplývá, že má majetek spočívající v běžném vybavení domácnosti v zůstatkové hodnotě cca 6.500,--Kč a má ve společném jmění s manželem Zdeňkem Bambuškem nemovitosti zapsané pro katastrální území Dlouhá Loučka, že započitatelný příjem dlužnice je tvořen příjmem ze zaměstnání v průměrné výši 11.372,66 Kč čistého měsíčně a důchodem ve výši 3.000,--Kč měsíčně, který bude dlužnici poskytován od právní moci usnesení insolvenčního soudu, jímž schválí její oddlužení plněním splátkového kalendáře, že je vdaná, má vyživovací povinnost k nezletilému dítěti a její závazky dosahují výše cca 776.126,--Kč. Insolvenční soud dovodil, že z předpokládaného příjmu celkem 14.372,66 Kč bude dlužnice schopna v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře svým nezajištěným věřitelům odvést částku, jež po odečtení odměny insolvenčního správce (54.000,--Kč) uspokojí jen cca 25,93% pohledávek nezajištěných věřitelů, a proto lze předpokládat řešení jejího úpadku konkursem, při němž odměna insolvenčního správce podle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. (vyhláška) činí nejméně 45.000,--Kč, a v případě, že správce bude plátcem DPH, pak 54.000,--Kč, k nimž třeba připočítat náklady na správu a údržbu majetkové podstaty a hotové výdaje. Cituje ustanovení § 108 InsZ dále konstatoval, že nelze připustit tam, kde tyto náklady není možné hradit z majetkové podstaty, aby byly hrazeny z rozpočtových prostředků insolvenčního soudu. Za situace, kdy není zřejmé, jaký výtěžek ze zpeněžení majetku dlužnice bude a zda postačí na krytí výše uvedených nákladů insolvenčního řízení a vzhledem ke struktuře aktiv, dospěl k závěru, že přiměřenou je výše uvedená záloha 35.000,--Kč. Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil, neboť je schopna svým nezajištěným věřitelům poskytnout na úhradu jejich pohledávek částku vyšší než předpokládal insolvenční soud, neboť do rozhodující výše by jí poskytl finanční prostředky její syn jako ručitel (§ 392 odst. 3 InsZ) a vyjádřila přesvědčení, že by pak splňovala podmínky pro řešení jejího úpadku oddlužením plněním splátkového kalendáře.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) InsZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 InsZ, podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,--Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout po rozhodnutí o úpadku nedostatek finančních prostředků potřebných k úhradě prvotních nákladů insolvenčního řízení a umožnit tak insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, a rovněž poskytnout záruku úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (srovnej § 38 odst. 2 InsZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá InsZ).

Z obsahu spisu plyne, že se dlužnice domáhá insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku a jeho řešení povolením oddlužení plněním splátkového kalendáře, a že pro ten případ lze očekávat její celkový měsíční příjem 16.000,--Kč, neboť dlužnice uzavřela se svým synem Zdeňkem Bambuškem ml. Smlouvu o poskytnutí důchodu z 1.11.2010 podle § 842 ObčZ, podle níž se Zdeněk Bambušek ml. zavázal dlužnici vyplácet důchod ve výši 3.000,--Kč měsíčně počínaje měsícem, v němž nastanou účinky rozhodnutí o schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře po celou dobu jeho trvání. Z podaných návrhů a jejich příloh dále plyne, že do společného jmění manželů (SJM) dlužnice a jejího manžela Zdeňka Bambuška st. patří rodinný dům č.p. 187 postavený na pozemku parc.č. 342/1 a dále pozemky, parc.č. 282, 342/1, 2631/1 a 2631/2 zapsané pro kat. úz. Dlouhá Loučka, obec Dlouhá Loučka, okres Svitavy, a dále zařízení domácnosti v zůstatkové ceně cca 6.500,--Kč, že Zdeněk Bambušek st. vyjádřil souhlas s návrhem dlužnice na povolení oddlužení.

Insolvenční soud při svém závěru o tom, že lze očekávat řešení dlužnicí tvrzeného úpadku konkursem, neboť nemá zdroje, z nichž by za dobu 5 let poskytla svým nezajištěným věřitelům alespoň 30% jejich pohledávek, přehlédl, že podle údajů obsažených v návrhu na povolení oddlužení je dlužnice vdaná a že v kolonce č. 18 formuláře návrhu připojil její manžel (dle § 392 odst. 3 InsZ) svůj souhlas s oddlužením, jenž opatřil úředně ověřeným podpisem. Jestliže majetek a závazky dlužníka a jeho manželky, tj. společné závazky a závazky každého z nich vzniklé za trvání manželství, tvoří jejich společné jmění manželů (§ 143 a násl. občanského zákoníku), a v daném případě tato domněnka stanovená v § 144 cit. zákona ničím zpochybněna není, pak souhlas manžela s oddlužením dlužnice znamená, že souhlasí s tím, aby byl majetek náležející do jejich společného jmění manželů pro účely oddlužení použit, a tedy aby v případě splátkového kalendáře byly pro jeho plnění použity i jeho případné budoucí příjmy. Jen za podmínky takovéto spoluúčasti manžela dlužnice mohou oba dle § 414 a násl. InsZ dosáhnout osvobození od placení zbytku svých dluhů tvořících jejich SJM.

Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí podat spolu s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení (§ 106 odst. 1, § 390 odst. 1 InsZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 3 InsZ podat pouze na předepsaném formuláři. V tomto případě slouží připojené seznamy jako povinné přílohy insolvenčního návrhu (§ 104 InsZ) současně i jako přílohy vyžadované v § 392 odst. 1 InsZ pro návrh na povolení oddlužení a dlužník pro potřeby rozhodnutí o tomto návrhu musí podle § 392 odst. 1 InsZ opatřit seznam majetku i údaji o jeho pořizovací ceně a aktuální obvyklé ceně ke dni pořízení seznamu podložené u nemovitostí a u každého majetku sloužícího k zajištění vždy znaleckým oceněním. Protože insolvenční návrh, jímž se insolvenční řízení zahajuje, a návrh na povolení oddlužení nelze zaměňovat, nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny a naopak.

Podle § 393 InsZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odst. 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odst. 3).

Ze spisu plyne, že dlužnice v seznamu majetku sice uvedla, že vlastní s manželem nemovitosti spadající do SJM, avšak nedoložila jejich znalecké ocenění a insolvenční soud ji dosud k odstranění uvedeného nedostatku nevyzýval; návrh na povolení oddlužení tak dosud není způsobilý k projednání.

Nadto třeba připomenout, že v případě odstranění uvedených vad insolvenční soud při závěru o tom, že nelze řešit úpadek dlužnice oddlužením, je třeba se vypořádat s tím, že podmínky z hlediska § 395 odst. 1 písm. b) InsZ se týkají nejen oddlužení plněním splátkového kalendáře, nýbrž také zpeněžením majetkové podstaty, že není rozhodné, jaký způsob navrhne dlužník, neboť o něm rozhodne schůze věřitelů (§ 402 odst. 3 InsZ), a že do této doby třeba zkoumat naplnění podmínek oddlužení z hlediska obou možných způsobů oddlužení. Z uvedeného je zřejmé, že pro posouzení předpokládaného řešení úpadku dlužnice je rozhodující, zda z hlediska formálního vyhoví její návrh na povolení oddlužení zákonným požadavkům (na základě výzvy insolvenčního soudu podle § 393 InsZ). Teprve pak lze učinit závěry ke způsobu řešení jejího úpadku oddlužením, tj. zda lze očekávat její oddlužení plněním splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 InsZ), přičemž pro dosažitelnost oddlužení plněním splátkovým kalendářem je v daném případě podstatné, zda manžel dlužnice má nějaké relevantní příjmy. Jelikož dlužnice sama takové údaje neuvedla a insolvenční soud ji k tomu dosud nevedl, je předčasný jeho závěr, že v daném případě nemůže být podmínka pro povolení oddlužení stanovená v § 395 odst. 1 písm. b) InsZ splněna, a že tudíž lze očekávat řešení jejího úpadku jedině konkursem. Teprve až bude k dispozici úplný skutkový podklad pro úsudek o předpokládaném způsobu řešení úpadku dlužnice, bude možno posoudit i důvody pro složení zálohy na náklady insolvenčního řízení a její výši, neboť při oddlužení (zvláště má-li jít o splátkový kalendář, kde jsou nároky správce hrazeny v měsíčních splátkách) je zpravidla zapotřebí zálohy v podstatně nižší výši, než v případě dlužníkova konkursu (k tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. KSBR 40 INS 2487/2008, 2 VSOL 119/2008-A ze dne 30.9.2008); závěry insolvenčního soudu jsou tudíž postaveny na nedostatečném zjištění rozhodných skutečností pro závěr, jaký způsob řešení úpadku dlužnice lze v projednávané věci předpokládat jako pravděpodobný.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 2 a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se záloha na náklady insolvenčního řízení dlužnici neukládá.

Pro potřeby dalšího řízení-případného nového rozhodnutí o povinnosti k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení odvolací soud poukazuje na svou ustálenou judikaturu (např. sp.zn. KSPH 36 INS 8420/2010 3 VSPH 841/2010-A).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 12.května 2011

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová