3 VSPH 495/2015-A-10
KSLB 76 INS 4486/2015 3 VSPH 495/2015-A-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužnice: ASTRA Investing s.r.o., IČO: 27339238, se sídlem Sokolská 1365, Liberec 1, o zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 76 INS 4486/2015-A-5 ze dne 25. února 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 76 INS 4486/2015-A-5 ze dne 25. února 2015 se mění tak, že se dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci usnesením č.j. KSLB 76 INS 4486/2015-A-5 ze dne 25. února 2015 (dále jen usnesení ) uložil dlužnici ASTRA Investing s.r.o. (dále jen dlužnice ), aby ve lhůtě 7 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 35.000,-Kč.

V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že dne 22.2.2015 mu byl doručen insolvenční návrh dlužnice, kterým se domáhala zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek.

Soud prvního stupně konstatoval, že dlužnice je developerskou společností, která neúspěšně realizovala dva projekty, že v současné době neprovozuje žádnou činnost, nemá zaměstnance a není schopna uhradit své závazky ve výši cca 6.472.137,-Kč. Dlužnice nemá skladové zásoby, stav pokladny je 0,-Kč a zůstatek na bankovních účtech je záporný. Z předloženého insolvenčního návrhu i jeho příloh je zřejmé, že v případě úpadku připadá do úvahy pouze jeho řešení konkursem.

Cituje ustanovení § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), soud prvního stupně uvádí, že účelem zálohy je umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho činnosti od počátku a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Pokračoval, že z insolvenčního návrhu a jeho příloh je zřejmé, že dlužnice vlastní pouze nemovitý majetek, avšak není známa jeho hodnota a není možné zjistit, zda jeho zpeněžením bude možné očekávat plné uspokojení nákladů insolvenčního správce a jeho odměny, navíc majetek je předmětem zajištění a nelze očekávat uspokojení odměny insolvenčního správce nad rozsah odměny z výtěžku zpeněžení.

S přihlédnutím k výši odměny insolvenčního správce, nákladům, které vzniknou v prvotní fázi insolvenčního řízení a majetkové situaci dlužnice, soud prvního stupně uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 35.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužnice řádně a včas odvolala a žádala o snížení zálohy na náklady insolvenčního řízení na částku 10.000,-Kč, neboť je zřejmé, že dlužnice vlastní nemovitosti oceněné posledním znaleckým posudkem částkou 5.000.000,-Kč. Dále dlužnice uvádí, že jí je známa osoba, která se zajímá o koupi předmětných nemovitostí.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno, byť z jiných než v něm uvedených důvodů.

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ, jež zahrnují též požadavek navrhovatelova vylíčení konkrétních rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek dle odstavce 2 a zákonem požadovanými přílohami, kterými jsou v případě insolvenčního návrhu dlužníka podle § 104 IZ zejména seznam majetku dlužníka včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků (seznam majetku), seznam jeho závazků s uvedením jeho věřitelů (seznam závazků), seznam jeho zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (§ 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Jedině za předpokladu, že insolvenční návrh má všechny zákonem předepsané náležitosti (co do jeho obsahu a příloh), a je tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z insolvenční spisu plyne, že dlužnice podala dne 22.2.2015 návrh na zahájení insolvenčního řízení. V tomto návrhu dlužnice uvádí, že je developerskou společností, která v současné době již neprovozuje žádnou činnost. Dlužnice nemá žádné zaměstnance, v pokladně nemá dlužnice žádnou hotovost a bankovní účty dlužnice jsou v záporných hodnotách.

V přílohách dlužnice připojila seznam majetku, závazků a seznam zaměstnanců. Listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek však připojeny nebyly. V seznamu majetku je uveden seznam nemovitého majetku, finanční majetek a pohledávky dlužnice. Ze seznamu pohledávek však není patrná jejich dobytnost, ani zda o pohledávkách probíhá soudní nebo jiné řízení, neboť dlužnice uvádí pouze vymahatelnost pohledávky: soudně , ale případné řízení neoznačila. V seznamu závazků dlužnice neuvedla údaj o splatnosti jednotlivých závazků, ani neuvedla odděleně věřitele, o kterých je jí známo, že proti ní mají právo na uspokojení ze zajištění. U pohledávek těchto věřitelů je dále zapotřebí označit věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dlužnice ani neuvedla, které z pohledávek popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Dále dlužnice jednotlivé seznamy nepodepsala a výslovně v nich neuvedla, že jsou správné a úplné.

Předpokladem uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je řádný a projednatelný insolvenční návrh. Jak vyplývá ze shora uvedeného, dlužnice podala insolvenční návrh bez řádných příloh, a proto bylo namístě postupem podle § 128 odst. 2 IZ vyzvat dlužnici k jejich doplnění.

K odstranění těchto vad seznamů, jež činí insolvenční návrh pro absenci náležitostí jeho povinné přílohy nezpůsobilým projednání, však soud prvního stupně dlužnici postupem dle § 128 odst. 2 IZ nevedl.

Lze tedy uzavřít, že v řízení dosud nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby bylo po dlužnici zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno, neboť její insolvenční návrh pro popsaný nedostatek (absenci řádných příloh), k jehož odstranění ale zatím nebyla soudem vyzvána, není způsobilý projednání.

Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu napadené usnesení změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu se dlužnici neukládá.

Pro úplnost budiž řečeno, že takovéto rozhodnutí odvolacího soudu (jak je z výše uvedeného zcela zřejmé) představuje procesní rozhodnutí vydávané pro tentokrát , které nijak nebrání tomu, aby soud prvního stupně v dalším průběhu řízení dlužnici povinnost k zaplacení zálohy uložil, pokud budou odstraněny popsané vady insolvenčního návrhu, které zatím brání pokračovat v řízení, a pokud k tomu budou splněny podmínky stanovené v § 108 odst. 1 IZ.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 10. srpna 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková