3 VSPH 493/2014-B-74
MSPH 89 INS 24518/2012 3 VSPH 493/2014-B-74

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice Pavlíny anonymizovano , anonymizovano , bytem v Praze 8, Na Okrouhlíku 9, o odvolání SPRITER, a.s., IČO 27884325, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 297/14, zast. JUDr. Jitkou Fejglovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Pařížská 26, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 24518/2012-B-23 ze dne 9. ledna 2014

t akt o:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 24518/2012-B-23 ze dne 9. ledna 2014 se m ě n í tak, že se popření pohledávky věřitele č. 18 Milana Ganika, bytem v Praze 6, Na Malé Šárce 745 věřitelem č. 10 SPRITER, a.s. neodmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl popření pohledávky věřitele č. 18 Milana Ganika, bytem v Praze 6, Na Malé Šárce 745 (věřitel 18) věřitelem č. 10 SPRITER, a.s. (Věřitel).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že mu Věřitel doručil popření pohledávky věřitele č. 18 31.12.2013 a že přezkumné jednání se konalo 6.1.2014. Insolvenční soud vyšel z toho, že: -věřitel č. 18 přihlásil do insolvenčního řízení vedeného s dlužnicí pohledávky (P1-P8) v celkové výši 3.563.005,21 Kč. -Věřitel je insolvenčním věřitelem s přihlášenou pohledávkou ve výši 587.790,--Kč. -Věřitel popřel pohledávku věřitele 18 co do její pravosti, neboť dlužníkem pohledávek (P1-P6 ve výši 3.298.145,11 Kč-Pohledávka) není dlužnice, nýbrž Ing. Antonín Kanta, nemovitosti, jimiž jsou zajištěny, byly v době vzniku přihlášených pohledávek a jsou ve výlučném vlastnictví dlužnice. -popření pohledávky (Popření) bylo doručeno soudu 31.12.2013, tj. v poslední den lhůty, jeho úkon došel 31.12.2013, tj. v poslední den lhůty.

Cituje ustanovení § 200 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) a dále § 79 občanského soudního řádu (o.s.ř.) dospěl k závěru, podle něhož popěrný úkon Věřitele nesplňuje náležitosti žaloby podle o.s.ř., neboť se omezil na pouhé tvrzení, že Pohledávka není pohledávkou za dlužnicí, nýbrž za Ing. Antonínem Kantou bez uvedení bližších údajů k tomuto tvrzení. Z podání dále není zřejmé, čeho se Věřitel domáhá. Protože nelze vady Popření odstranit podle § 43 o.s.ř., bez dalšího je odmítl.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se Popření neodmítá, pokud nedospěje k závěru, že je namístě je zrušit a věc vrátit insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že Popření je formálně bezvadné, neboť obsahuje veškeré náležitosti vyžadované pro ně v InsZ nebo občanském soudním řádu (o.s.ř.) a bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě. Popření je důvodné, neboť v něm uvádí skutečnosti, které zpochybňují pravost Pohledávky, a jeho důvodnost je podporována i tím, že Pohledávku popřel jak insolvenční správce, tak dlužnice a další popírající věřitel. Insolvenční soud se ani nepokusil zjistit skutkový stav věci a provést navrhované důkazy; nevypořádal se tak v napadeném usnesení s jeho žádným tvrzením, což je činí nepřezkoumatelným.

Vrchní soud v Praze podle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž nařizoval jednání podle § 94 odst. 2 písm.c) InsZ, a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle ust. § 200 InsZ je věřitel oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle o.s.ř. a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup (odstavec 1). K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všech náležitostí a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; ust. § 43 o.s.ř. se nepoužije. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží (odstavec 2). Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce (odstavec 3). Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, v době od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil (odstavec 5).

Podle ust. § 22a odst. 1 Vyhlášky obsahuje popření pohledávky přihlášeným věřitelem tyto náležitosti: a) označení Popření pohledávky přihlášeným věřitelem , b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, c) označení věřitele, který pohledávku popírá, d) označení věřitele, jehož pohledávka je popírána, a označení pohledávky, která je popírána, e) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do její pravosti, jde-li o popření pravosti pohledávky, f) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do její výše, a údaj o skutečné výši pohledávky, jde-li o popření výše pohledávky, g) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do jejího pořadí, a údaj o pořadí, v jakém má být pohledávka uplatněna, jde-li o popření pořadí pohledávky, h) seznam příloh popření pohledávky přihlášeným věřitelem, i) údaje o osobě, která popření pohledávky přihlášeným věřitelem podepsala, j) datum a podpis.

Podle ust. § 79 odst. 1 o.s.ř. žaloba musí kromě obecných náležitostí (ust. § 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popř. jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se žalobce domáhá.

Z insolvenčního spisu plyne, že: -věřitel 18 přihlásil do insolvenčního řízení vedeného s dlužnicí 8 pohledávek P1-P8 z právního důvodu vystavených 6 směnek (P1-P6) a P7 a P8 z důvodů nákladů směnečného a exekučního řízení v celkové výši 3.563.005,21 Kč jako pohledávky zajištěné majetkem dlužnice s tím, že směnky vystavené Ing. Antonínem Kantou manželem dlužnice, zajišťují pohledávky z půjček, jež mu poskytl. Protože se jedná o dluh vzniklý za trvání manželství a smlouva o zúžení společného jmění manželů (SJM) ve smyslu § 143a odst. 4 ObčZ není vůči němu účinná, je třeba na nemovitosti dlužnice hledět jako na majetek spadající do SJM, což mu dává právo z něho uspokojit své pohledávky. -Věřitel doručil insolvenčnímu soudu 31.12.2013 Popření, v němž popřel pohledávky věřitele 18 v rozsahu P1-P6 v celkové výši 3.298.145,11 Kč vždy se shodným odůvodněním, podle něhož P1-P6 jsou pohledávkami za Ing. Antonínem Kantou a nikoliv za dlužnicí a že nemovitosti byly vždy ve vlastnictví dlužnice. K Popření připojil směnky vlastní vystavené Ing. Antonínem Kantou a výpisy z katastru nemovitostí, zajišťující pohledávky P1-P6.

Odvolací soud výše uvedené závěry insolvenčního soudu nesdílí, neboť má za to, že Popření obsahuje všechny zákonem stanovené požadavky formulované v ustanovení § 79 o.s.ř., když Věřitel předložil insolvenčnímu soudu řádně vyplněný formulář a uvedl rozhodující skutečnosti v jeho kolonce č. 10 a v kolonce č. 12 pak označil důkazy, jichž se dovolává, a v kolonce č. 6 v souladu s ustanovením § 22a Vyhlášky označil řádně Pohledávku tak, aby nebyla zaměnitelná s jinými pohledávkami jiného věřitele.

Věřitel popřel pohledávku věřitele 18 co do její pravosti dostatečně a vymezil i důvody svého popření. Závěr insolvenčního soudu, že Věřitel nedostatečně vylíčil rozhodující skutečnosti zpochybňující pravost Pohledávky, tak neobstojí.

K výtce soudu, že z popěrného úkonu nebylo patrno, čeho se odvolatelka domáhá, je třeba uvést, že judikatura Vrchního soudu v Praze prezentovaná např. usnesením č.j. 60 ICm 2736/2011, 101 VSPH 239/2011-28 (MSPH 60 INS 6477/2011) ze dne 6.2.2012 dovozuje, že považuje-li se popření učiněné na předepsaném formuláři dle ust. § 200 odst. 5 InsZ za žalobu, kterou věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, jenž pohledávku přihlásil (jak tomu bylo v tomto případě), není vadou takové žaloby způsobující její neprojednatelnost to, že formulář neobsahuje žalobní petit; k případné opravě nebo doplnění žaloby se použije přiměřeně postup dle ust. § 43 OSŘ. Kromě toho platí, že žalobce (věřitel) není povinen formulovat návrh na znění výroku, neboť o formulaci výroku rozhodnutí rozhoduje pouze soud, jenž ani případným návrhem na znění výroku není vázán, rozhodující je hledisko obsahové. To znamená, že soud musí dbát o to, aby formulace výroku jeho rozhodnutí odpovídala (z obsahového hlediska) tomu, čeho se navrhovatel návrhem skutečně domáhal (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 909/2003 ze dne 20.8.2003 uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2003, pod číslem 152).

Za uvedené procesní situace neobstojí ani námitka Věřitele, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nezjištěný skutkový stav, neboť věcí samou v důsledku svých právních závěrů o nepřezkoumatelnosti Popření, jež mají svůj původ jen v procesním posouzení věci, se insolvenční soud neměl důvod zabývat.

Na základě výše uvedených závěrů odvolací soud shledal odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 25. září 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová