3 VSPH 492/2014-B-71
MSPH 89 INS 24518/2012 3 VSPH 492/2014-B-71

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice Pavlíny anonymizovano , anonymizovano , bytem v Praze 8, Na Okrouhlíku 9, o odvolání SPRITER, a.s., IČO 27884325, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 297/14, zast. JUDr. Jitkou Fejglovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Pařížská 26, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 24518/2012-B-22 ze dne 9. ledna 2014

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 24518/2012-B-22 ze dne 9. ledna 2014 se m ě n í tak, že se popření pohledávky věřitele č. 17 AHI Invest, spol. s r.o., IČO 15273954, se sídlem v Praze 4, Pramenná 3 věřitelem č. 10 SPRITER, a.s. neodmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl popření pohledávky věřitele č. 17 AHI Invest, spol. s r.o. (věřitel 17) věřitelem č. 10 SPRITER, a.s. (Věřitel).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že mu Věřitel doručil popření pohledávky věřitele č. 17 31.12.2013 a že přezkumné jednání se konalo 6.1.2014. Insolvenční soud vyšel z toho, že: -věřitel 17 přihlásil do insolvenčního řízení vedeného s dlužnicí pohledávku ve výši ve výši 44.856.727,50 Kč (Pohledávka). -Věřitel je insolvenčním věřitelem s přihlášenou pohledávkou ve výši 587.790,--Kč. -Věřitel popřel pohledávku věřitele 17 co do její pravosti s odůvodněním, podle něhož pohledávka neexistuje, neboť zanikla započtením na základě jednostranného zápočtu a výzvy k úhradě z 25.1.2007 a je částečně promlčená. -popření pohledávky bylo doručeno soudu 31.12.2013, tj. v poslední den lhůty, jeho úkon došel 31.12.2013, tj. v poslední den lhůty.

Cituje ustanovení § 200 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) a dále § 79 občanského soudního řádu (o.s.ř.) dospěl k závěru, podle něhož popěrný úkon Věřitele nesplňuje náležitosti žaloby podle o.s.ř., neboť v něm nedostatečně vylíčil rozhodující skutečnosti, když se omezil na pouhé tvrzení, že Pohledávka zanikla zápočtem, aniž by uvedl jakékoli bližší údaje o tomto úkonu, zejména neuvedl, jaké pohledávky a v jaké výši měly být na Pohledávku započteny; poukázal i na to, že Věřitel ani neuvedl, čeho se proti věřiteli 17 domáhá. Konstatoval, že vady popření nelze odstranit postupem podle § 43 o.s.ř., a proto je před skončením přezkumného jednání odmítl.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se jeho popření Pohledávky neodmítá, resp. aby je zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Namítl, že jeho popření pohledávky (Popření) obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a odpovídá i ustanovení § 22a a 22b vyhl. č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona (Vyhláška). Učinil tak na předepsaném formuláři v zákonem stanovené lhůtě. Uvedl, že v Popření uvedl konkrétní důvody, pro něž se domnívá, že Pohledávka neexistuje (resp. zanikla) a rovněž označil právní úkon, na jehož základě se tak stalo. Zdůraznil, že není účastníkem vztahů mezi věřitelem 17 a dlužníkem, a proto při formulaci Popření neměl k dispozici jiné informace vyjma těch, co jsou obsaženy v insolvenčním spisu. V Popření uvedl, že Pohledávka (na zaplacení ceny díla) neexistuje, neboť zanikla na základě jednostranného dlužníkova započtení jeho pohledávky za věřitelem 17 proti Pohledávce 25.1.2007, a že pohledávka na úhradu zálohy ve výši 16,1 mil. Kč rovněž zanikla započtením a je navíc promlčená v souladu s § 101 ObčZ, neboť byla splatná 31.12.1996 podle čl. VII odst. 4 Smlouvy o dílo, kterou dlužník s věřitelem 17 v postavení zhotovitele uzavřel. Uzavřel, že tvrzení obsažená v Popření vyvolávají o pravosti Pohledávky pochybnosti, jimiž je nezbytné se v insolvenčním řízení zabývat a jež není možné vyřešit pouze při přezkumném jednání, nýbrž v incidenčním řízení, jež dává dostatečný prostor pro objasnění uvedených pochybností. Nadto upozornil, že ani v poslední den lhůty pro popření Pohledávky nebyl v insolvenčním rejstříku zveřejněn seznam přihlášených pohledávek obsahující stanovisko insolvenčního správce k Pohledávce, z něhož by bylo možné výše uvedené pochybnosti odstranit. Uzavřel, že při posuzování popěrných úkonů nelze klást na popírajícího věřitele vyšší nároky než na insolvenčního správce tam, kde mohou popírající věřitelé vycházet pouze z informací plynoucích ze stavu insolvenčního řízení, tj. před přezkumným jednáním a zveřejněním seznamu přihlášek pohledávek. K výtce insolvenčního soudu, že neuvedl v Popření, čeho se domáhá, akcentoval dikci ustanovení § 200 odst. 1 a 5 InsZ, kdy ze samotného označení formuláře přímo plyne, čeho se popírající domáhá. Doplnil, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné, neboť insolvenční soud se nezabýval Popřením věcně, nepřihlédl k jeho tvrzením a navrhovaným důkazům a nezjistil skutkový stav věci.

Vrchní soud v Praze podle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž nařizoval jednání podle § 94 odst. 2 písm.c) InsZ, a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle ust. § 200 InsZ je věřitel oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle o.s.ř. a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup (odstavec 1). K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všech náležitostí a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; ust. § 43 o.s.ř. se nepoužije. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží (odstavec 2). Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce (odstavec 3). Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, v době od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil (odstavec 5).

Podle ust. § 22a odst. 1 Vyhlášky obsahuje popření pohledávky přihlášeným věřitelem tyto náležitosti: a) označení Popření pohledávky přihlášeným věřitelem , b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, c) označení věřitele, který pohledávku popírá, d) označení věřitele, jehož pohledávka je popírána, a označení pohledávky, která je popírána, e) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do její pravosti, jde-li o popření pravosti pohledávky, f) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do její výše, a údaj o skutečné výši pohledávky, jde-li o popření výše pohledávky, g) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do jejího pořadí, a údaj o pořadí, v jakém má být pohledávka uplatněna, jde-li o popření pořadí pohledávky, h) seznam příloh popření pohledávky přihlášeným věřitelem, i) údaje o osobě, která popření pohledávky přihlášeným věřitelem podepsala, j) datum a podpis.

Podle ust. § 79 odst. 1 o.s.ř. žaloba musí kromě obecných náležitostí (ust. § 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popř. jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se žalobce domáhá.

Z insolvenčního spisu plyne, že: -věřitel 17 přihlásil do insolvenčního řízení vedeného s dlužnicí svou pohledávku ve výši 44.856.727,50 Kč, splatnou do částky 16,1 mil. Kč od 31.12.1998, a do částky 27.426.425,--Kč od 14.1.2004 jako nezajištěnou a nevykonatelnou z právního důvodu smlouvy o dílo ze 30.6.1998 uzavřené mezi právním předchůdcem věřitelem 17 jako zhotovitelem a dlužnicí, jejímž předmětem byla výstavba rodinnému domu. Dlužnice se zavázala právnímu předchůdci věřitele 17 v postavení objednatele uhradit do 31.12.1998 16,1 mil. Kč, což nikdy neučinila, že právní předchůdce věřitele 17 byl k 31.12.2000 vymazán z obchodního rejstříku a jeho jmění přešlo na věřitele 17. V souvislosti s dokončením stavby věřitel 17 vystavil dlužnici souhrnnou fakturu na 27.426.425,--Kč se lhůtou splatnosti 14.1.2004. -Věřitel doručil insolvenčnímu soudu Popření 31.12.2013 s odůvodněním, podle něhož pohledávka věřitele č. 17 neexistuje, neboť celá zanikla započtením na základě jednostranného započtení pohledávek a výzvy k úhradě ze dne 25.1.2007, které dlužnice adresovala věřiteli; pohledávka na úhradu zálohy ve výši 16,1 mil. Kč rovněž zanikla započtením, navíc je promlčena podle § 101 ObčZ v zákonné lhůtě 3 let běžící od 31.12.1996 a z téhož důvodu je promlčeno i příslušenství pohledávky. V kolonce č. 12 označil Věřitel důkazy-jednostranné započtení pohledávek, smlouvu o dílo.

Odvolací soud výše uvedené závěry insolvenčního soudu nesdílí, neboť má za to, že Popření obsahuje všechny zákonem stanovené požadavky formulované v ustanovení § 79 o.s.ř., když Věřitel předložil insolvenčnímu soudu řádně vyplněný formulář a uvedl rozhodující skutečnosti v jeho kolonce č. 10 a v kolonce č. 12 pak označil důkazy, jichž se dovolává, a v kolonce č. 6 v souladu s ustanovením § 22a Vyhlášky označil řádně Pohledávku tak, aby nebyla zaměnitelná s jinými pohledávkami jiného věřitele.

Věřitel popřel pohledávku věřitele 17 co do její pravosti dostatečně a vymezil i důvody svého popření. Závěr insolvenčního soudu, že Věřitel nedostatečně vylíčil rozhodující skutečnosti zpochybňující pravost Pohledávky, tak neobstojí.

K výtce soudu, že z popěrného úkonu nebylo patrno, čeho se odvolatelka domáhá, je třeba uvést, že judikatura Vrchního soudu v Praze prezentovaná např. usnesením č.j. 60 ICm 2736/2011, 101 VSPH 239/2011-28 (MSPH 60 INS 6477/2011) ze dne 6.2.2012 dovozuje, že považuje-li se popření učiněné na předepsaném formuláři dle ust. § 200 odst. 5 InsZ za žalobu, kterou věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, jenž pohledávku přihlásil (jak tomu bylo v tomto případě), není vadou takové žaloby způsobující její neprojednatelnost to, že formulář neobsahuje žalobní petit; k případné opravě nebo doplnění žaloby se použije přiměřeně postup dle ust. § 43 OSŘ. Kromě toho platí, že žalobce (věřitel) není povinen formulovat návrh na znění výroku, neboť o formulaci výroku rozhodnutí rozhoduje pouze soud, jenž ani případným návrhem na znění výroku není vázán, rozhodující je hledisko obsahové. To znamená, že soud musí dbát o to, aby formulace výroku jeho rozhodnutí odpovídala (z obsahového hlediska) tomu, čeho se navrhovatel návrhem skutečně domáhal (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 909/2003 ze dne 20.8.2003 uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2003, pod číslem 152).

Za uvedené procesní situace neobstojí ani námitka Věřitele, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nezjištěný skutkový stav, neboť věcí samou v důsledku svých právních závěrů o nepřezkoumatelnosti Popření, jež mají svůj původ jen v procesním posouzení věci, se insolvenční soud neměl důvod zabývat.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 25. září 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová