3 VSPH 491/2016-A-39
KSPA 44 INS 14748/2014 3 VSPH 491/2016-A-39

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužnice Mileny anonymizovano , anonymizovano , bytem v Ústí nad Orlicí, Nerudova 166, zast. Jiřím Fikejzem, bytem v Ústí nad Orlicí, Sychrova 16, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 44 INS 14748/2014-A-25 ze dne 30. října 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 44 INS 14748/2014-A-25 ze dne 30. října 2015 se r u š í a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Insolvenční navrhovatel Hypoteční banka, a.s. (Navrhovatel) se domáhá proti dlužnici zjištění jejího úpadku s odůvodněním, podle kterého má za ní pohledávku ve výši 240.840,34 Kč mající svůj původ ve Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. 1000/072255-01/04/01-001/00/R ze 16.7.2004 (Smlouva), jež dlužnice řádně neplní, a uvedená pohledávka je déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, jejím dalším věřitelem je Komerční banka, a.s. se splatnou pohledávkou ve výši 105.348,-Kč s přísl. se splatností 28.9.2010, jež je exekučně vymáhána a Mgr. Petr Jaroš se splatnou pohledávkou ve výši 7.500,-Kč, jejíž splatnost nastala 19.4.2012. Dlužnice má tak více věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopna plnit. Vysvětlil, že splácení hypotečního úvěru bylo sjednáno formou měsíčních splátek vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Dlužnice neprováděla platby řádně a včas, a proto byly dlužné částky úročeny úrokem z prodlení; poslední platba byla provedena 28.1.2013 a všechny další splátky nebyly k datu jejich splatnosti uhrazeny. Protože nebyl úvěr řádně splácen, byla sepsána dohoda o úhradě dlužné částky 9.5.2012, jež však nebyla dohodou o narovnání. Lenka Šťovíčková jako další dlužnice z úvěru s ním nekomunikuje a neprojevuje žádnou snahu úvěr hradit. Uvedl, že platby na označený účet neodmítá, je však povinen respektovat rozhodnutí soudního exekutora. 21.10.2014 obdržel dlužničinu žádost o možnost splácet úvěr jiným způsobem než prostřednictvím jejího splátkového (obstaveného účtu), z něhož isir.justi ce.cz uspokojuje v rámci exekuce svou pohledávku Komerční banka, a.s. Dlužnici sdělil, že předpokladem změny platebního místa pro splácení úvěru je třeba, aby spoludlužníci neomezení v nakládání s majetkem na toto místo mohli úvěr splácet a spolu s ní podali řádnou žádost podepsanou všemi dlužníky (dlužnicí, jejím zástupcem a Lenkou Šťovíčkovou) a poté podepsali změnu Smlouvy; je tak připraven vyjít dlužnici vstříc.

Dlužnice navrhla zamítnutí návrhu. Uvedla, že nárok Navrhovatele uznává, avšak není jediným dlužníkem z výše uvedené Smlouvy. Pohledávka ze Smlouvy byla splácena do doby obstavení účtu dlužnice zřízeného u Navrhovatele za účelem platební místa pro splácení hypotečního úvěru (ve prospěch věřitele Komerční banku, a.s.) s odůvodněním, že je schopna pohledávku Navrhovatele uspokojit, avšak je to Navrhovatel, který odmítá přijetí plateb. Navrhovatel totiž trvá na tom, že je třeba nejdříve změnit Smlouvu (z níž vedle dlužnice jsou solidárně zavázání i zástupce dlužnice a Lenka Šťovíčková), aby mohl být změněn způsob splácení hypotečního závazku. Na tuto změnu byl ochoten přistoupit pouze její zástupce a manžel, nikoliv však Lenka Šťovíčková. Z jejího postupu a postupu jejího zástupce je zcela zřejmé, že neexistuje žádný zákonný důvod pro osvědčení domněnky její platební neschopnosti. Odmítání plateb Navrhovatelem zhodnotila jako účelový ve smyslu dosažení okamžité úhrady kompletního hypotečního úvěru najednou bez ohledu na dříve sjednaný splátkový kalendář, resp. dosažení dispozičního práva k nemovitému majetku zastavenému ve prospěch Navrhovatele.

Insolvenční soud zjistil: -ze Smlouvy, jež byla uzavřena 16.7.2004, že dlužnice je jejím dlužníkem společně s Jiřím Fikejzem a Lenkou Šťovíčkovou z poskytnutého hypotečního úvěru ve výši 700.000,-Kč poskytnutého za účelem vypořádání darovací smlouvy a na rekonstrukci nemovité věci s tím, že anuitní splátky jsou splatny vždy k 20. dni kalendářního měsíce s tím, že nejpozději bude úvěr splacen do 24 let od okamžiku jeho vyčerpání, -z přihlášky pohledávky Navrhovatele, že dluh ze Smlouvy činí 717.348,42 Kč, -z dohody o uznání závazku, že 9.5.2012 dlužnice uznala závazek vůči Navrhovateli ve výši 717.348,42 Kč, -z výplatních pásek dlužnice, že za období od srpna 2013 do srpna 2014, pobírala dlužnice čistou mzdu v rozmezí o 6.770,-Kč do 13.206,-Kč se srážkami v rozmezí od 1.277,-Kč do 2.480,-Kč, -insolvenčního spisu, že do insolvenčního řízení přihlásila splatnou pohledávku Lenka Šťovíčková ve výši 717.348,42 Kč.

Poté, co nedošlo ke změně Smlouvy, jak dlužnici vyzval usnesením č.j. KSPA 44 INS 14748/2014-A-17 z 31.12.2014 dospěl insolvenční soudu k právnímu názoru, podle něhož je dlužnice v úpadku ve formě platební neschopnosti, neboť Navrhovatel má za dlužnicí pohledávku déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti stejně jako Komerční banka, a.s., která svou pohledávku vymáhá v exekuci (přikázáním pohledávky z účtu). Pohledávky těchto věřitelů dlužnice nezpochybňovala a zákonnou domněnku úpadku (bez uvedení, o kterou z těch, co upravuje § 3 odst. 2 InsZ, se jedná) se jí tak vyvrátit nepodařilo. Okolnost, že ze Smlouvy jsou zavázány další dvě osoby, shledala pro věc nevýznamnou. Z uvedených důvodů pak podle § 136 InsZ zjistil dlužničin úpadek, s nímž spojila podle § 148 odst. 1 InsZ také rozhodnutí o prohlášení konkursu, neboť dlužnice ač poučena v zákonné lhůtě návrh na povolení oddlužení nepodala.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil tak, že insolvenční návrh zamítne. Zopakovala svou dosavadní argumentaci a akcentovala skutečnost, že jen pro prodlení Navrhovatele s přijetím plateb na úhradu úvěru nemohla uspokojit jeho pohledávku. Namítla, že je-li obstavený účet určen jako platební místo pro všechny tři dlužníky ze Smlouvy, neboť jsou solidárně zavázáni, nelze tam složené prostředky na úhradu pohledávek Navrhovatele užít pro uspokojení pohledávky Komerční banky, a.s. Necítí tak žádnou odpovědnost za vznik pohledávky Navrhovatele. Vytvoření jiného platebního místa považuje za zcela legální prostředek k přijetí úhrady dluhu. Zopakovala, že je schopna jeho úhrady, avšak Navrhovatel klade nesplnitelné podmínky pro takový postup, neboť třetí dlužnice Lenka Šťovíčková, která se nepochybně bude podílet na úhradě třetiny dluhu, konstatovala, že ze strany Navrhovatele se jedná o zneužití jeho práv na její úkor, neboť svůj postup uplatňuje bezdůvodně pouze vůči ní a nikoliv vůči dalším společně zavázaným dlužníkům. Dlužnice pak nadále má k dispozici finanční prostředky, z nichž může dlužné splátky z úvěru zaplatit, ale považuje za nemorální, aby splatnost pohledávky Navrhovatele nastala v důsledku existence insolvenčního řízení, které od počátku shledává zcela bezdůvodným.

Navrhovatel k odvolání dlužnice uvedl, že v mezidobí zřídil další platební místo pro splácení úvěru ve prospěch syna dlužnice, avšak žádná částka na tento účet k 21.9.2016 připsána nebyla. Mezi ním a dlužníky pak není shoda o tom, kolik dlužná částka činí a platbou z depozita, (jež spravuje Jiří Fikejz, podle svého prohlášení z 30.6.2014) by bylo uspokojeno pravděpodobně jen 50% dlužné částky.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je opodstatněno.

Podle § 7 InsZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 3 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto není schopen plnit (odst. 1). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 InsZ, kterou mu uložil insolvenční soud (odst. 2). V tomto odstavci zákon upravuje vyvratitelnou domněnku platební neschopnosti a v tomto směru je na dlužníkovi, aby tuto domněnku vyvrátil.

V rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 84/94 Ústavní soud konstatoval, že nezávislost rozhodování obecných soudů se uskutečňuje v ústavním a zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci. Procesněprávní rámec představují především principy řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. Z odůvodnění musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé.

Z insolvenčního spisu plyne, že napadenému usnesení předcházelo jediné jednání, jež proběhlo 6.10.2014. Z protokolu o jednání (dok. A-13) pak plyne, že insolvenční soud provedl dokazování smlouvou o poskytnutí hypotečního úvěru, výplatními páskami dlužnice za výše uvedené období, nikoliv však přihláškou pohledávky Navrhovatele a dohodou o uznání závazku dlužnice z 9.5.2012. Přestože právní zástupce dlužnice při jednání prohlásil, že je pověřen zaplatit dlužnou částku Navrhovateli (tj. vyvracel domněnku platební neschopnosti dlužnice), soud žádné důkazy k dlužničinu tvrzení neučinil.

Dlužnice v insolvenčním řízení nenamítá nic proti tomu, že má více věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (Navrhovatel a Komerční banka, a.s.), zejména se však brání závěru o své platební neschopnosti, neboť ji vyvrací tím, že viní Navrhovatele z toho, že svým postupem odmítl plnění na hypoteční úvěr.

Insolvenční soud k uvedené obraně dlužnice bez bližšího odůvodnění uvedl, že se jí platební neschopnost podle § 3 odst. 2 písm. a) InsZ vyvrátit nepodařilo, a je zřejmé, že svým procesním postupem dlužnici ani neumožnil, aby po případném procesním poučení předložila taková tvrzení a důkazy k nim, z nichž by vyvrátila závěr o své platební neschopnosti. Nadto insolvenční soud opřel svá skutková zjištění, jež při jednání jako důkazy neprovedl a nelze najít souvislost mezi skutkovým zjištěním insolvenčního soudu a jeho právním závěrem. Odvolací soud v tomto ohledu považuje závěry insolvenčního soudu o platební neschopnosti dlužnice za nepřezkoumatelné

K uvedené otázce bude třeba, aby dlužnice doplnila svá tvrzení o tom, že má k dispozici finanční prostředky (včetně jejich původu), z nichž by uspokojila pohledávky svých věřitelů a důkazy k nim, neboť předložené prohlášení Jiřího Fikejze bez dalšího neprokazuje nic o tom, že spravuje dlužné splátky pro Navrhovatele, splatné od okamžiku obstavení účtu, na který měly být splátky zasílány. Odvolací soud přes uvedený závěr o nepřezkoumatelnosti výše uvedeného závěru insolvenčního soudu nařídil jednání se snahou, aby dlužnice vyplacením pohledávky Navrhovatele osvědčila svou platební schopnost. Pro spory mezi Navrhovatelem a dlužnicí o výši částky, jež dluží Navrhovatelovi, a nepředloženého souhlasu dlužničina insolvenčního správce, k uhrazení byť i jen části pohledávky Navrhovatele nedošlo, a tak závěr o dlužničině platební neschopnosti vyvrácen v průběhu odvolacího řízení nebyl.

Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho nepřezkoumatelného závěru o platební neschopnosti dlužnice podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, v němž učiní šetření, zda se navrhovatel nedostal do prodlení ve smyslu § 370 ObchZ a zejména k existenci finančních prostředků a jejich výše, o nichž dlužnice tvrdí, že je má třetí osoba ve správě (včetně původu těchto prostředků, neboť dlužníky z úvěru jsou vedle dlužnice další dvě osoby).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Praze dne 12. října 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková