3 VSPH 461/2013-B-111
KSPH 40 INS 4666/2008 3 VSPH 461/2013-B-111

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem V Chatách 119/11, 251 01 Říčany-Pacov, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 4666/2008-B-89 ze dne 22. ledna 2013,

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze rozhodl v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka Martina anonymizovano (dále jen dlužník) poté, co podle § 38 odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ) usnesením č.j. KSPH 40 INS 4666/2008-B-86 ze dne 2.1.2013 insolvenčnímu správci JUDr. Pavlu Němcovi (dále též jen správce) povolil vyplacení zálohy na jeho odměnu ve výši 366.437,-Kč včetně DPH, toto usnesení podle § 164 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) usnesením č.j. KSPH 40 INS 4666/2008-B-89 ze dne 22.1.2013 opravil ve výroku tak, že povolená záloha na odměnu správce činí 366.437,-Kč a DPH 21 %.

Proti tomuto opravnému usnesení ze dne 22.1.2013 se dlužník odvolal s tím, že je třeba zastavit jakékoli drancování majetkové podstaty. Dlužník uvedl, že insolvenční správce dlouhodobě porušuje jeho práva, jeho činnost vykazuje znaky možného spáchání několika trestných činů. Dlužník nyní shromažďuje důkazní materiál ohledně správcova protiprávního postupu a jím způsobených škod. Správce zjevně není schopen řádně vykonávat svoji funkci a povolená záloha neodpovídá jím skutečně odvedené práci. Vyplacení zálohy je proto nutné pozdržet do doby ukončení šetření orgánů činných v trestním řízení, které dlužník inicioval. Správce se snaží získat pro sebe maximum finančních prostředků, a to i cestou opravy usnesení.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval tím, zda je v daném případě podání odvolání přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 38 odst. 1 až 3 IZ má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a náhradě hotových výdajů částky odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Tyto správcovy nároky se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát. Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti.

Podle § 38 odst. 4 IZ může insolvenční soud v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně.

Podle § 11 odst. 1 IZ rozhoduje insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení. Podle § 91 IZ není proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že v průběhu insolvenčního řízení může soud insolvenčnímu správci (i opětovně) povolit, aby si z majetkové podstaty vyplatil zálohu na jeho odměnu. Jde o plnění, které bude zúčtováno na částku odměny insolvenčního správce, již mu insolvenční soud určí svým rozhodnutím v závěru insolvenčního řízení na základě příslušného správcova vyúčtování. V případě konkursu, o který jde i v posuzované věci, insolvenční správce toto vyúčtování předkládá soudu spolu s konečnou zprávou (§ 302 a 303 IZ) a soud o něm postupem dle § 304 IZ rozhodne. Po takovém pravomocném rozhodnutí může být insolvenčnímu správci soudem schválená (určená) částka odměny-co pohledávka za majetkovou podstatou (§ 168 odst. 2 písm. b/ IZ)-z podstaty vyplacena, to však jen v části nekonzumované případnými předchozími zálohami. Pokud naopak insolvenční správce inkasoval v průběhu insolvenčního řízení povolenými zálohami na svoji odměnu více, než kolik mu podle pravomocného rozhodnutí soudu náleží, je povinen tento přeplatek do majetkové podstaty vrátit (vydat). Pokud by snad takový nárok nebyl insolvenčním správcem dobrovolně zapraven, je třeba s ním zacházet jako s každou jinou nevypořádanou pohledávkou dlužníka náležející do majetkové podstaty (tj. ještě před zrušením konkursu ji vůči správci vymáhat, popř. jinak zpeněžit).

Z těchto důvodů soudní praxe již v režimu konkursního řízení vedeného podle předchozí právní úpravy-zákona o konkursu a vyrovnání, který věc upravoval ve sledovaných souvislostech obdobně-považovala rozhodnutí o povolení vyplacení (zúčtovatelné) zálohy na odměnu správce za rozhodnutí činěné v rámci dohlédací činnosti konkursního soudu, proti němuž není odvolání přípustné (§ 8 odst. 3, § 12 odst. 2 a § 66b odst. 2 cit. zákona). Protože odvolací soud neshledává žádného důvodu nahlížet jinak na povahu rozhodnutí o vyplacení zálohy odměny insolvenčního správce vydávaného v insolvenčním řízení podle ustanovení § 38 odst. 4 IZ, které také možnost opravného prostředku nepředpokládá, vychází z toho, že jde o rozhodnutí vydávané insolvenčním soudem v rámci výkonu jeho dohlédací činnosti dle § 11 odst. 1 IZ, proti němuž není odvolání přípustné podle § 91 IZ. Takovým rozhodnutím tudíž insolvenční soud není vázán a může je podle potřeby v průběhu insolvenčního řízení změnit. Není-li odvolání přípustné proti rozhodnutí insolvenčního soudu o vyplacení zálohy odměny správce, pak samozřejmě není odvolání přípustné ani proti usnesení, jímž insolvenční soud takové rozhodnutí změnil nebo provedl jeho opravu dle § 164 o.s.ř., jak je tomu v případě dlužníkem napadaného usnesení č.j. KSPH 40 INS 4666/2008-B-89 ze dne 22.1.2013. Poučení soudu prvního stupně, podle nějž toto opravné usnesení (na rozdíl od usnesení opravovaného) lze napadnout odvoláním, bylo tudíž nesprávné.

Se zřetelem k uvedenému odvolací soud dlužníkovo nepřípustné odvolání podle § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 27. září 2013

JUDr. Jaroslav B u r e š , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková