3 VSPH 43/2014-A-24
KSPH 35 INS 33651/2013 3 VSPH 43/2014-A-24

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud od anonymizovano rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Mic anonymizovano Kubína a soudců JUDr. Jar anonymizovano Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenčním řízení dlužníka: Pavel anonymizovano , anonymizovano , bytem Hořovice, Vísecká 887, IČO: 14763486, zast. Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem Praha 1, Havlíčkova 1680/13, zahájeném na návrh věřitele P anonymizovano anonymizovano , anonymizovano se sídlem Hořovice, anonymizovano 76/4, IČO: 45396205, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 33651/2013-A-7 ze dne 28. listopadu 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 33651/2013-A-7 ze dne 28. listopadu 2013 se m ě n í tak, že insolvenční návrh věřitele P anonymizovano anonymizovano se neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 35 INS 33651/2013-A-7 ze dne 28.11.2013 odmítl insolvenční návrh věřitele P anonymizovano anonymizovano (dále jen navrhovatel) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu n anonymizovano řízení.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dne 26.11.2013 podal navrhovatel insolvenční návrh, v němž se domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka P anonymizovano Žíly (dále jen dlužník). Navrhovatel v návrhu tvrdil, že na z anonymizovano dohody zajistil pro dlužníka u společnosti PNEUSERVIS NO-JI-CO, s.r.o. výměnu pneumatik u voz anonymizovano bobcat T3571. Následně vystavil dne 18.6.2010 fakturu č. 2010017 znějící na částku 46.032,-Kč, která se s anonymizovano anonymizovano dne 2.7.2010. Dlužník do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. Dále uvedl, že dne 31.5.2010 půjčil dlužníkovi finanční částku 300.000,-Kč, dne 4.6.2010 další částku ve výši 300.000,-Kč, přičemž na vrácení půjčky se s dlužníkem dohodl k datu 31.12.2010. Dne 3.9.2008 půjčil navrhovatel dlužníkovi finanční částku ve výši 900.000,-Kč, kterou soudně vymáhá u Okresního soudu v Berouně. Navrhovatel dále uvedl, že dlužník má nejméně další dva peněžité závazky, jež neplní, a na jeho majetek je vedena exekuce, a to JUDr. Filipem Exnerem (pod sp. zn. 151 EX 594/13) pro dlužnou částku ve výši 2.165.074,-Kč, a v této věci anonymizovano vydána dražební vyhláška s nařízením elektronické dražby na den 2.12.2013. Navrhovatel označil další věřitele, a to Komerční banku, a.s., Českou spořitelnu, a.s., ACCOR-invest, a.s., Sg Equipment Finance Czech Republic, s.r.o., s tím, že výše těchto pohledávek není navrhovateli známa.

Soud uvedl, jaké náležitosti musí insolvenční návrh obsahovat dle § 103 insolvenčního zákona (dále jen IZ), jenž citoval spolu s § 3 odst. 1 až 3 a § 128 odst. 1 vymezující zákonné znaky úpadku dlužníka ve formě insolvence a ve formě předlužení, odkázal na usnesení sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 26 NSČR 7/2008-A ze dne 26.2.2009 (uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (uveřejněném pod č. 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (uveřejněném pod č. 88/2010), v nichž Nejvyšší soud vysvětlil, že rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě anonymizovano a tyto závazky není schopen plnit.

Soud pokračoval, že v takto uvedeném judikatorním rámci pak Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 21.12.2011, č.j. MSPH 88 INS 14537/2010, 29 NSČR 14/2011-A-20 (uveřejněném pod č. 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) vyslovil, že věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o anonymizovano těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. V daném případě insolvenční návrh navrhovatele neobsahuje všechny náležitosti. Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, v návrhu není uvedena anonymizovano pohledávek dalších uvedených věřitelů, když sám navrhovatel uvádí, že anonymizovano dovozuje pouze z uvedených listin (veřejně dostupných informací z centrální evidence exekucí). V insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá (§ 103 odst. 2 insolvenčního zákona). Skutečnosti, které navrhovatel v insolvenčním návrhu uvedl, nelze považovat za rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona. Soud uzavřel, že pro vady insolvenčního návrhu a další nedostatky nelze pokračovat v řízení. Ustanovení § 128 odst. 1 IZ vylučuje možnost vyzvat navrhovatele k opravě vadného podání, a proto postupoval soud v s anonymizovano s tímto ustanovením a insolvenční návrh odmítl. O náhradě n anonymizovano řízení rozhodl podle § 146 odst. 3 o.s.ř. s respektováním, že účastníkům žádné n anonymizovano nevznikly. Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas od anonymizovano a požadoval, aby je od anonymizovano soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítl, že se ve svém insolvenčním návrhu neomezil toliko na obecné tvrzení, že pohledávky dalších věřitelů dlužníka jsou po lhůtě anonymizovano déle než 30 dnů a dlužník je neplní, a to minimálně v případě pohledávky T.Mrózka je zřejmé, že se jedná o pohledávku, kterou náležitě konkretizoval i údaji o její době anonymizovano , neboť se jedná o pohledávku vykonatelnou a tedy déle jak 30 dní po anonymizovano . Vyhověl tak obligatorním náležitostem insolvenčního návrhu i potud, že jeho skutková tvrzení umožňují přijmout závěr o dlužníkově úpadku. Připustil, že neuvedl bližší údaje o pohledávkách jím označených další věřitelů dlužníka, a proto žádal soud, aby tito věřitelé údaje o svých pohledávkách za dlužníkem sdělili, přičemž uvedl, že v mezidobí u nich zjistil výši a anonymizovano jejich pohledávek a jejich vyjádření přiložil k odvolání. Uzavřel, že se dlužník zbavuje svého majetku, neboť převedl část svých nemovitostí na Věru Žílovou a pohledávku ve výši cca 6,2 mil. Kč na třetí osobu za nezjištěnou anonymizovano v době, kdy je proti němu vedena exekuce pro jím v návrhu uvedenou vykonatelnou pohledávku cca 2,2 mil. Kč, a že dále dluží insolvenční správkyni společnosti NAVOZ Hořovice, s.r.o. částku 400 tis. Kč.

Dlužník k odvolání navrhovatele navrhl napadené usnesení jako věcně správné potvrdit. Uvedl, že insolvenční návrh byl podán ryze účelově s cílem překazit nařízenou dražbu jeho nemovitostí v rámci exekučního řízení vedeného JUDr. Exnerem, jež se anonymizovano uskutečnit 2.12.2013, nehledě na skutečnost, že navrhovatel odrazoval věřitele z účasti na této dražbě. Pohledávky navrhovatele neuznává, neboť v případě pohledávky ve výši 46.032,-Kč měl výměnu pneu hradit navrhovatel na z anonymizovano smlouvy o nájmu pracovního stroje z 1.7.2007, jenž mu pronajal, ohledně pohledávek z půjček 600.000,-Kč, resp. 900.000,-Kč se navrhovatel toliko omezuje na konstatování, že oba tyto domnělé nároky, jež popírá, anonymizovano vůči němu ve dvou nalézacích řízeních, které doposud nebyly pravomocně skončeny. Obdobně pak popírá pohledávky navrhovatelem označených věřitelů SG Equipment Finance Czech Republic, s.r.o., s nímž vede spor před Okresním soudem v Berouně pod sp. zn. 303 C 37/2012 a spory vedené před soudem prvního stupně o pohledávku ACCOR-invest, a.s. pod sp. zn. 49 Cm 577/2012 a NAVOZ Hořovice, s.r.o. pod sp. zn. 45 Cm 177/2012.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční soud odmítne insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu vždy uvedeny i rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek (§ 3 IZ), skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě anonymizovano a c) tyto závazky není schopen plnit anonymizovano neschopnost). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil anonymizovano podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě anonymizovano , nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze anonymizovano peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 3 odst. 3 IZ dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou -podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vy anonymizovano v poměrech dlužníka nebo třetích osob, soudní praxe důsledně trvá na tom, aby insolvenční navrhovatel-lhostejno, zda je jím dlužník či věřitel-řádně splnil zákonem předepsanou povinnost skutkových tvrzení, jež jsou dle § 103 odst. 2 IZ povinnými obsahovými náležitostmi insolvenčního návrhu, tj. aby vylíčil rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Jde-li o návrh podaný věřitelem, musí tento navrhovatel navíc řádně vylíčit skutečnosti, ze kterých vyplývá jeho oprávnění podat návrh, tj. skutečnosti svědčící o tom, že má proti dlužníku anonymizovano pohledávku (§ 105 IZ). Doložení aktivní legitimace navrhujícího věřitele je primárním předp anonymizovano projednání dlužníkova úpadku (je průkazem navrhovatelova oprávnění požadovat, aby soud na po anonymizovano jeho insolvenčního návrhu tvrzený úpadek dlužníka zjišťoval). Procesní povinnost tvrzení dle § 103 odst. 2 IZ není možno mít za splněnou (nelze ji nahradit) tím, že insolvenční navrhovatel ohledně příslušných rozhodných skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009, uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Požadavky stran povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě anonymizovano , a tyto závazky není schopen plnit. Součástí vylíčení takových rozhodujících skutečností tedy musí být nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o anonymizovano těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich anonymizovano jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě anonymizovano , respektive že neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě anonymizovano . Na posouzení, zda insolvenční návrh má náležitosti předepsané insolvenčním zákonem a zda není namístě jeho odmítnutí podle § 128 odst. 1, přitom nemá vliv okolnost, že při zkoumání, zda dlužník je v úpadku, se v insolvenčním řízení prosazuje vyšetřovací zásada.

Lze tedy shrnout, že navrhující věřitel dle § 103 odst. 2 IZ musí v insolvenčním návrhu náležitě vymezit svoji pohledávku za dlužníkem co do důvodu jejího vzniku (rozhodných okolností, na nichž se zakládá), výše a anonymizovano , a současně takto identifikovat další věřitele dlužníka a jejich pohledávky (v případě tvrzeného úpadku insolvencí i co do anonymizovano ) a nabídnout též potřebná další konkrétní skutková tvrzení, z nichž se podává závěr o dlužníkově anonymizovano neschopnosti (objektivní či založené některou ze zákonných domněnek), nebo o jeho předlužení (je-li podnikatelem).

Soud prvního stupně sice v dané věci z popsaných judikatorních závěrů vycházel, nesprávně však dovodil, že navrhovatel svoji povinnost konkrétních tvrzení svědčících o úpadku dlužníka nesplnil.

V insolvenčním návrhu doručeném soudu dne 26.11.2013 se navrhovatel domáhá úpadku dlužníka, a to ve formě insolvence. Popsal své neuhrazené pohledávky za dlužníkem, a to z titulu úhrady pneu ve výši 46.032,-Kč, kterou dlužník v reakci na dopis právní zástupkyně navrhovatele navrhl odečíst z ceny utržené za prodej šesti koňských kočárů, jež má ve spol anonymizovano s navrhovatelem, dále pohledávku z titulu půjček, a to ze dne 31.5.2010 a 4.6.2010 po 300.000,-Kč, jejíž úhrady se domáhá žalobou u Okresního soudu v Berouně v řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 90/2011, a ve výši 900.000,-Kč, jejíž úhrady se domáhá v řízení vedeném před Okresním soudem v Berouně pod sp. zn. 113 C 70/2011, v němž tento soud (nepravomocným) rozsudkem rozhodl o povinnosti dlužníka z anonymizovano žalobci částku 900.000,-Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p.a. od 31.3.2011 do z anonymizovano a náhradu n anonymizovano řízení ve výši 158.356,-Kč, když z odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že dlužník nepopírá, že požadovanou částku od navrhovatele jako půjčku obdržel. Současně navrhovatel řádně označil dalšího věřitele dlužníka, a to Tomáše Mrózka s vykonatelnou pohledávkou ve výši 2.165.074,-Kč s příslušenstvím, jež je exekučně vymáhána exekutorem JUDr. Filipem Exnerem v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 151 EX 594/13, když k vymožení této pohledávky anonymizovano nařízena elektronická dražba dlužníkových nemovitostí na den 2.12.2013, jak se podává z usnesení tohoto exekutora-dražební vyhlášky elektronické dražby ze dne 30.10.2013, když jmenovaný exekutor byl pověřen exekucí na z anonymizovano pověření vydaného Okresním soudem v Berouně pod č.j. 15 EXE 2921/2013-12 ze dne 22.7.2013, kterým byl nařízen výkon exekučního titulu, jímž je notářský zápis sepsaný notářkou JUDr. Věrou Hodějovskou dne 17.5.2012 pod č.j. NZ 62/2013, N 66/2012 k uspokojení oprávněného T.Mrózka.

Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel v insolvenčním návrhu řádně vymezil své pohledávky za dlužníkem, jež jsou anonymizovano déle než 30 dnů. Stejně tak dostatečně specifikoval pohledávku dalšího označeného věřitele dlužníka, když vyčíslil jeho vykonatelnou a exekučně vymáhanou pohledávku, která vzhledem k údajům o dané exekuci vedené od 22.7.2013 je opět pohledávkou anonymizovano nepochybně déle než 3 měsíce ( anonymizovano zajisté anonymizovano ještě před nařízením dané exekuce a tedy ještě dříve, než dne 22.7.2013, kdy bylo vydáno usnesení Okresního soudu v Berouně o nařízení exekuce). Taková tvrzení nastolují dle § 3 odst. 2 písm. b) IZ domněnku, že dlužník úhrady předmětných závazků není schopen (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ), kterou ostatní tvrzení obsažená v insolvenčním návrhu nijak nevyvrací.

Navrhovatel tedy v insolvenčním návrhu nabídl skutková tvrzení dostatečná pro závěr, že se dlužník nachází v úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 a 2 IZ, a protože tento návrh nepostrádá ani jiné předepsané obsahové náležitosti, nebylo žádného důvodu k tomu, aby soud prvního stupně tento návrh dle § 128 odst. 1 IZ odmítl. Jinou věcí je, zda se navrhovatelova skutková tvrzení, jimiž splnil povinnost tvrzení podle § 103 odst. 2 IZ, ukáží být po projednání věci pravdivými (zda jeho legitimace k podání insolvenčního návrhu i úpadek dlužníka budou prokázány); takové zkoumání ale náleží meritornímu rozhodnutí o insolvenčním návrhu, jež je pak ohledně skutečností rozhodných z hlediska naplnění stavu úpadku dlužníka ovládáno vyšetřovací zásadou dle § 86 IZ.

Od anonymizovano soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí od anonymizovano soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se od anonymizovano soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe do anonymizovano soudu nebo která v rozhodování do anonymizovano soudu dosud ne anonymizovano vyřešena nebo je do anonymizovano soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být do anonymizovano soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od doručení rozhodnutí od anonymizovano soudu prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 8. září 2014

JUDr. Michal Kubín, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová