3 VSPH 421/2013-B-21
KSCB 28 INS 23241/2012 3 VSPH 421/2013-B-21

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Michala Kubína a soudc JUDr. Jind icha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenní vČci dlužník : a) František anonymizovano , anonymizovano a b) Anna anonymizovano , nar. 6.1.1946, oba bytem Pelh imov, 5. kvČtna 1003, o odvolání dlužník proti usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích ze dne 21. února 2013, .j. KSCB 28 INS 23241/2012-B-14,

takto:

Usnesení Krajského soudu v ýeských BudČjovicích ze dne 21. února 2013, .j. KSCB 28 INS 23241/2012-B-14, se z r u š u j e .

Od vodnČní:

Krajský soud v ýeských BudČjovicích usnesením ze dne 21. února 2013, .j. KSCB 28 INS 23241/2012-B-14, odmítl jako opoždČné odvolání dlužník Františka anonymizovano a Anny anonymizovano (dále jen dlužníci) ze dne 4.2.2013 doplnČné podáním z 15.2.2013 proti usnesení téhož soudu ze dne 10.1.2013, .j. KSCB 28 INS 23241/2012-B-7 (dále též Usnesení), kterým rozhodl o schválení oddlužení dlužník plnČním splátkového kalendá e a ásteným zpenČžením majetkové podstaty. Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání, které p edali k poštovní p epravČ dne 6.2.2013. Soud konstatoval, že Usnesení bylo dorueno dlužník m 18.1.2013 a poslední den lh ty pro podání odvolání p ipadl na sobotu 2.2.2013, takže posledním dnem lh ty pro podání odvolání byl nejbližší první následující pracovní den, tj. 4.2.2013 (pondČlí). Uzav el, že podali-li dlužníci odvolání k poštovní p epravČ až dne 6.2.2013, stalo se tak po uplynutí zákonné lh ty, a proto jejich opoždČné odvolání podle § 208 odst. 1 obanského soudního ádu (o.s. .) odmítl.

Proti rozhodnutí soudu prvního stupnČ se dlužníci vas odvolali a namítli, že Usnesení obsahovalo vČcnou chybu v psaní a v potech, a též zjevnou nesprávnost. V dobré ví e telefonicky kontaktovali insolvenního správce a poukázali na chybu spoívající v uvedení celkového dluhu Fr. anonymizovano , kdy namísto 62.748,44 K bylo uvedeno 298.158,84 K. SouasnČ poukázali na možnou nesprávnost ve výroku I., z nČhož vyplývala povinnost zpenČžení majetkové podstaty ve prospČch nezajištČných vČ itel , akoliv splnili všechny podmínky stanovené insolvenním zákonem pro splacení dluhu splátkovým kalendá em. Insolvení správce uznal svou chybu a p islíbil nápravu, což se stalo opravným usnesením soudu ze dne 23.1.2013 (B-10). Pokraovali, že se proti usnesení B-7 a B-10 odvolali dne 4.2.2013 do výroku I. a doplnili toto odvolání dne 15.2.2013. Proti Usnesení se neodvolali, nebo v dobré ví e ekali, že soud jejich námitky prost ednictvím insolvenního správce p ijme a opraví chybné výroky I. a IV. p i vČdomí, že jim bČží odvolací lh ta k podání odvolání, když spoléhali na dohodu a korektnost insolvenního správce a soudu; rovnČž nechtČli zatČžovat odvolací soud. Zd raznili, že si soud prvního stupnČ musel být vČdom toho, že se svým nesprávným rozhodnutím dopustil z ejmé chyby v neprospČch Fr. Lysaye ve výroku IV. a že se jim potažmo zkracuje jejich zákonná lh ta na možné následné odvolání. Jejich odvolání bylo smČ ováno proti nestandardnímu výroku I. obsahující spojení oddlužení splátkovým kalendá em a souasnČ i zpenČžením jejich majetkové podstaty v i nezajištČným vČ itel m. Domnívají se, že by jim lh ta, po kterou ekali na opravné usnesení soudu prvního stupnČ, mČla být vrácena, a to za asový úsek od 19.1.2013, kdy jim zaala bČžet lh ta pro odvolání proti Usnesení do dne vydání opravného usnesení B-10, ímž by jim lh ta pro odvolání skonila až 7.2.2013, což považují za spravedlivé.

Odvolací soud p ezkoumal napadené rozhodnutí a ízení, jež mu p edcházelo podle § 212 a § 212a o.s. ., p ihlédl p itom k omezením uvedeným v § 205a odst. 1 a § 211a o.s. ., a poté dospČl k závČru, že odvolání dlužník není d vodné.

Podle § 208 odst. 1 o.s. . opoždČnČ podané odvolání p edseda senátu soudu prvního stupnČ usnesením odmítne.

Podle ustanovení § 406 odst. 4 zák. . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolvenní zákon-IZ), rozhodnutí o schválení oddlužení doruní insolvenní soud zvláš dlužníku, insolvennímu správci a vČ itelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí m že podat pouze vČ itel, který hlasoval proti p ijetí schváleného zp sobu oddlužení, nebo vČ itel, jehož námitkám uplatnČným podle § 403 odst. 2 insolvenní soud nevyhovČl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plnČním splátkového kalendá e m že podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše mČsíních splátek insolvenní soud nevyhovČl, nebo vČ itel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše mČsíních splátek a který proti tomu hlasoval.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenní soud Usnesením rozhodl v bodu I. výroku, že schvaluje oddlužení dlužník Františka anonymizovano , r.. 420527/739, 5. kvČtna 1003, 393 01 Pelh imov a Anny anonymizovano , r.. 465106/457, bytem tamtéž, plnČním splátkového kalendá e a zpenČžením majetkové podstaty. SouasnČ pouil dlužníky, že proti tomuto výroku rozhodnutí není odvolání podle § 406 IZ p ípustné. P esto dlužníci odvoláním brojí proti ásti výroku I. Usnesení, jímž bylo schváleno oddlužení zpenČžením majetkové podstaty.

Z uvedeného je z ejmé, že podle § 406 odst. 4 IZ není odvolání proti Usnesení ohlednČ schváleného oddlužení zpenČžením majetkové podstaty objektivnČ p ípustné. Za této situace nemČl tedy soud prvního stupnČ podmínky pro rozhodování o opoždČnosti odvolání dlužník podle § 208 odst. 1 o.s. ., nebo o ní lze rozhodovat jen v p ípadČ p ípustného odvolání, a bylo namístČ, aby vČc p edložil odvolacímu soudu k rozhodnutí (výsledkem odvolacího ízení by v takovém p ípadČ bylo odmítnutí odvolání podle § 218 písm. c/ o.s. .). V d sledku toho není na místČ úvaha dlužník , že opravou výroku IV. Usnesení insolvenním soudem provedenou usnesením B-10, by jim mČla být prodloužena lh ta k odvolání. V usnesení B-10 opravil soud Usnesení v bodu IV. výroku s od vodnČním, že jej insolvenní správce upozornil na z ejmou nesprávnost ve výroku VI., v nČmž byla chybnČ uvedena ástka zjištČné pohledávky u vČ itele PPF B2 B.V., soukr. spol. s ru. omezeným, Iý 34192873, když správná ástka u dlužníka Františka anonymizovano je 26.154,78 K a ne 261.564,78 K; z tČchto d vod byla nesprávnČ uvedena i procenta, v jejichž pomČru bude rozdČlována zabavitelná ást p íjm mezi jednotlivé vČ itele, jak bylo uvedeno v bodu IV. výroku. Tato oprava se tedy týkala jiného výroku, než který dlužníci napadají (nep ípustným) odvoláním proti Usnesení a nedotkla se rozhodnutí pod bodem I. výroku.

Z uvedeného vyplývá, že v daném p ípadČ pro postup, jenž zvolil soud prvního stupnČ, zákon nedává žádnou oporu. Z tČchto d vod odvolací soud napadené usnesení [za p imČ ené aplikace § 219a odst. 1 písm. a) o.s. .] zrušil bez náhrady jako rozhodnutí, jehož vydání zákon nep edpokládá, nebo nebyly dány podmínky pro rozhodování podle § 208 o.s. .

Pouení: Proti tomuto usnesení je dovolání p ípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .). Dovolání lze podat k Nejvyššímu soudu ýR do dvou mČsíc od doruení rozhodnutí odvolacího soudu prost ednictvím Krajského soudu v ýeských BudČjovicích.

V Praze dne 2. prosince 2013

JUDr. Michal K u b í n, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva