3 VSPH 410/2011-B-15
KSUL 77 INS 394/2011 3 VSPH 410/2011-B-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice Haliny anonymizovano , anonymizovano , bytem v Kadani, Školní 1539, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 394/2011-B-5 ze dne 16. března 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 394/2011-B-5 ze dne 16. března 2011 se v bodech I., II., III., IV. a VII. výroku z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 77 INS 394/2011-B-5 ze dne 16.3.2011 v bodě I. výroku neschválil oddlužení Haliny anonymizovano (dále jen dlužnice), v bodě II. a III. výroku na její majetek prohlásil konkurs, který bude projednáván jako nepatrný, v bodě IV. výroku stanovil, kdy nastávají účinky rozhodnutí, a v bodě VII. výroku konstatoval, že v rozsahu, ve kterém dlužnice není oprávněna nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto právo rozhodnutím o konkursu na insolvenčního správce. V bodě V. výroku soud jmenoval tříčlenný prozatímní věřitelský výbor a stanovil jeho členům lhůtu, v níž mají soudu a insolvenčnímu správci oznámit jména fyzických osob, které za ně budou ve věřitelském výboru jednat, a osobu předsedy výboru. Současně soud insolvenčnímu správci uložil, aby soudu a věřitelskému orgánu podával každé 3 měsíce, ponejprv ke dni 15.6.2011, zprávy o průběhu insolvenčního řízení, a aby soudu do 30.3.2011 předložil aktualizovaný soupis majetkové podstaty (body VI. a VIII. výroku).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že pravomocným usnesením č.j. KSUL 77 INS 394/2011-A-10 ze dne 2.2.2011 zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením, insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Martina Koláře a nařídil na den 16.3.2011 konání prvního přezkumného jednání a schůze věřitelů. Při rozhodnutí o povolení oddlužení soud vycházel z údajů obsažených v insolvenčním návrhu dlužnice a jeho přílohách-seznamech majetku a závazků, které opatřila podepsaným prohlášením o jejich správnosti a úplnosti. V těchto seznamech dlužnice uvedla, že nemá žádné dlužníky, vlastní jen televizi Bosch oceněnou na 2.966,-Kč, pračku Samsung oceněnou na 2.000,-Kč a myčku Ariston v ceně 3.000,-Kč. Jako své věřitele dlužnice uvedla Provident Financial, s.r.o., Home Credit, a.s. a Profi Credit Czech, a.s. Podle údajů o majetku dlužnice nepřicházelo v úvahu oddlužení provedené zpeněžením majetkové podstaty, ale jen splátkovým kalendářem, když výše zabavitelné části příjmů dlužnice po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce, vč. DPH, umožňuje, aby dlužnice za 5 let zaplatila více než 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Neshledav žádný důvod pro zamítnutí návrhu na oddlužení dle § 395 insolvenčního zákona (dále jen IZ), soud oddlužení povolil.

Do insolvenčního řízení se přihlásili tři nezajištění věřitelé, mezi nimi SMART Capital, a.s. s pohledávkou v celkové výši 36.174,-Kč, kterého dlužnice v seznamu závazků neuvedla. Žádnou z těchto pohledávek při přezkumném jednání konaném dne 16.3.2011 insolvenční správce ani dlužnice nepopřeli. Insolvenční správce ve zprávě o své dosavadní činnosti informoval o svém zjištění, že dlužnice je také vlastnicí rekreační chaty bez č.p. na parcele č. 76/106 v k.ú. Poláky, obec Chbany, která je ve vlastnictví její dcery. Tuto nemovitost však dlužnice v seznamu majetku, jejž prohlásila za správný a úplný, neuvedla, a proto soud dlužnici ani nemohl v předchozí fázi řízení vyzvat podle § 392 odst. 2 IZ k doplnění jejího návrhu na povolení oddlužení s předložením znaleckého ocenění této nemovitosti. Podle sdělení správce se v dané lokalitě prodávají chaty v cenách od 80.000,-Kč do 1 mil. Kč, v daném případě však cenu negativně ovlivňuje skutečnost, že se nemovitost nachází na cizím pozemku. Při jednání správce upřesnil, že hodnota chaty činí zřejmě cca 60.000,-Kč, a že ovšem jde jen o odhad dle údajů uvedených na listu vlastnictví, když obhlídku nemovitosti zatím nestihl provést a neměl k dispozici ani její fotografie.

Dále insolvenční správce-s poukazem na obsah přihlášek-upozornil, že v případě pohledávky věřitele č. 3 uzavřela dlužnice smlouvu dne 1.10.2010 a na její plnění zaplatila jen jednu splátku v listopadu 2010, dne 21.12.2010 pak uzavřela s věřitelem č. 1 smlouvu, na jejíž plnění uhradila jen dvě splátky, a dne 23.12.2010 s ním uzavřela další smlouvu jako spoludlužník.

K těmto skutečnostem dlužnice při jednání uvedla, že pozemek, na kterém stojí zmíněná chatka, převedla na svou dceru před 6 nebo 7 lety, a že chatka má hodnotu 20.000,-Kč. Tvrdila, že nevěděla, že ji musí uvést jako svůj majetek, když stojí na cizím pozemku. Půjčku od věřitele č. 3 si vzala proto, že neměla na nájem, také úvěr od věřitele č. 1 si brala na úhradu dluhů na bydlení a nájemném. Úvěr, u nějž je dlužnice spoludlužníkem, je řádně splácen, a z toho důvodu si myslela, že ho v seznamu závazků uvádět nemusí.

Soud prvního stupně uzavřel, že přes prohlášení dlužnice připojené k seznamům majetku a závazků tyto úplné nebyly. Neuvedení nemovitosti v seznamu majetku, pro které tato nemohla být oceněna, znemožňuje soudu rozhodnout o způsobu oddlužení, neboť takto nemá k dispozici údaje potřebné k posouzení, který ze způsobů oddlužení by s ohledem na společný zájem věřitelů byl v dané věci vhodnější.

Uvedené závady svědčí přinejmenším o lehkomyslném nebo nedbalém přístupu dlužnice k plnění jejích povinností v insolvenčním řízení, a taková okolnost odůvodňuje zamítnutí návrhu na povolení oddlužení podle § 395 odst. 2 písm. b) IZ. Proto soud dle § 405 odst. 1 IZ oddlužení dlužnice neschválil a podle § 405 odst. 2 téhož zákona na její majetek prohlásil konkurs s tím, že dle § 314 odst. 1 písm. a) IZ bude projednáván jako nepatrný. Protože se na schůzi věřitelů žádný z přihlášených věřitelů nedostavil a věřitelský orgán proto nemohl být zvolen, soud v souladu s § 61 odst. 2 IZ jmenoval prozatímní věřitelský výbor složený ze všech tří přihlášených věřitelů a uložil jim příslušné procesní povinnosti.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužnice včas odvolala s požadavkem, aby je odvolací soud změnil a schválil její oddlužení plněním splátkového kalendáře. Uvedla, že její závazek vůči SMART Capital, a.s. v celkové výši 36.174,-Kč představuje jednak její vlastní závazek ze smlouvy, který dosud řádně hradila, a jednak její ručení za závazek, který má vůči tomuto věřiteli pan Kopřiva; i on dluh řádně splácí. Z těchto důvodů dlužnice závazek vůči SMART Capital, a.s. v seznamu závazků neuvedla. K tomu vysvětlila, že půjčku potřebovala na úhradu nájemného, když její dceru opustil manžel, který je o všechno připravil (o auto, peníze, dokonce i šperky), zbyly jim pouze dluhy. Dcera je nyní bez zaměstnání a žijí společně v jedné domácnosti jen ze starobního důchodu dlužnice.

Dlužnice nevěděla, že v seznamu majetku musí uvést i svoji chatku v k.ú. Poláky, když stojí na pozemku dcery, který na ni před více než 6 lety převedla. Pozemek je jílovitý, chata se posouvá a má porušenou statiku, podlaha je propadlá a praskají stěny. Vzhledem ke všem těmto okolnostem bude chata těžko prodejná. Podle ocenění připojeného k odvolání, které nechal insolvenční správce pro účely soupisu majetkové podstaty zhotovit realitní kanceláří VESTA, má chata cenu 20.000,-Kč, takto ji ohodnotila i sama dlužnice při jednání u soudu.

V žádném případě dlužnice nechtěla jakkoli zkrátit své věřitele a její přístup k insolvenčnímu řízení nelze hodnotit jako lehkomyslný a nedbalý. Popsané neblahé rodinné události dostaly dlužnici do nečekané svízelné životní situace, jejímž vhodným řešením je podle názoru právě navržené oddlužení provedeném splátkovým kalendářem. V jeho rámci by přihlášené zjištěné pohledávky nezajištěných věřitelů v celkové výši 162.065,02 Kč byla schopna ze svého důchodu v měsíční výši 9.116,-Kč měsíčně uspokojit (po odečtení odměny insolvenčního správce) částkou 86.760,-Kč, tedy v rozsahu 53,5 % .

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Insolvenční soud schválí oddlužení, neshledá-li důvody k vydání rozhodnutí podle § 405 (§ 406 odst. 1 IZ). Podle § 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 4 tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odstavec 2).

Podmínky, za nichž lze dlužníku (subjektivně k tomu legitimovanému dle § 389 odst. 1 IZ) umožnit řešení jeho úpadku či hrozícího úpadku oddlužením, vymezuje ustanovení § 395 IZ. Tyto podmínky přípustnosti oddlužení soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřiteli), tak ve fázi insolvenčního řízení následující po povolení oddlužení.

V daném případě rozhodl soud prvního stupně o neschválení povoleného oddlužení se závěrem, že ve smyslu § 395 odst. 2 písm. a) IZ dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný či nedbalý přístup dlužnice k plnění jejích povinností v insolvenčním řízení. Vyšel ze zjištění, že seznamy majetku a závazků, jež dlužnice připojila ke svému insolvenčnímu návrhu spojenému s návrhem na povolení oddlužení, nebyly ve skutečnosti úplné, jak o nich prohlásila. Neuvedla v nich totiž závazek vůči věřiteli SMART Capital, a.s., který se poté do insolvenčního řízení přihlásil s pohledávkou (správcem i dlužnicí nepopřenou) ve výši 36.174,-Kč, a rovněž neuvedla mezi svým majetkem rekreační chatu na cizím pozemku. Proto soud nemohl po dlužnici požadovat příslušné doplnění jejího návrhu o znalecké ocenění této nemovitosti, které představuje nutný podklad pro volbu nejvhodnější formy jejího oddlužení, tedy pro úvahu, zda vedle splátkového kalendáře, pro který je z hlediska minimální třicetiprocentní míry uspokojení nezajištěných věřitelů (§ 395 odst. 1 písm. b/ IZ) ekonomická nabídka dlužnice dostatečná, nepřichází v úvahu, či dokonce není pro věřitele výhodnější, oddlužení provedené zpeněžením majetkové podstaty.

Odvolací soud sdílí závěry soudu prvního stupně potud, že dlužnicí předložené seznamy majetku a závazků, z nichž v rozhodnutí o povolení oddlužení vycházel, vykazují-jak dokládají další výsledky řízení-výše popsané neúplnosti, a že jde o zjevnou závadu ve splnění procesních povinností dlužnice, totiž její povinnosti předložit seznamy předepsané v § 104 IZ ve vztahu k insolvenčnímu návrhu a v § 392 odst. 1 písm. a) a odst. 2 IZ ve vztahu k návrhu na povolení oddlužení. Tyto seznamy (spolu s dalším obsahem podaných návrhů) jsou insolvenčnímu soudu podkladem pro posouzení splnění podmínek přípustnosti oddlužení; při rozhodování o povolení oddlužení jsou k tomu podkladem zásadním, při následném rozhodování o schválení či neschválení oddlužení pak podkladem konfrontovaným se zjištěními o výši nezajištěných pohledávek za dlužníkem, jež byly do insolvenčního řízení přihlášeny, a zjištěními vyplývající ze soupisu majetkové podstaty zhotoveného insolvenčním správcem. Všechna tato zjištění utvářejí skutkovou bázi nutnou i pro rozhodnutí nezajištěných věřitelů (popř. za podmínek § 402 odst. 5 IZ insolvenčního soudu) o tom, zda oddlužení bude provedeno zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře, tj. zda a kterým z těchto způsobů může alespoň minimálního předepsaného uspokojení nezajištěných věřitelů být dosaženo, a který z těchto způsobů se z toho hlediska jeví pro věřitele výhodnějším.

Je zcela v poměrech dlužníka, který se domáhá rozhodnutí o svém úpadku a povolení jeho řešení oddlužením, aby své procesní povinnosti, jež se k podání těchto návrhů váží, splnil řádně tak, jak mu zákon předepisuje. Proto nelze bez dalšího akceptovat vysvětlení dlužnice, že si náležitosti povinných seznamů vyložila-laicky-nesprávně, a vycházela z toho, že její menší nemovitost nacházející se na pozemku třetí osoby do seznamu jejího majetku nenáleží, nebo že není třeba v seznamu závazků uvést závazek, u nějž zatím není v prodlení s placením sjednaných splátek. Současně však nelze pouštět ze zřetele, že zjištěné nedostatky seznamů má dlužník možnost zhojit v režimu § 128 odst. 2 IZ (na základě výzvy soudu k opravě a doplnění seznamu, jež dlužnici před povolením oddlužení dána být nemohla), a že v daném případě-soudě podle dosavadních výsledků řízení-ani nově zjištěný závazek dlužnice vůči SMART Capital, a.s., ani její v seznamu absentující nemovitost zřejmě nijak neovlivní závěr, že oddlužení je v případě dlužnice z hlediska podmínky stanovené v § 395 odst. 1 písm. b) IZ dosažitelné, a to jedině dosud uvažovaným oddlužením ve formě splátkového kalendáře, nikoli též oddlužením provedeným zpeněžením majetkové podstaty.

Zjištěné pohledávky nezajištěných věřitelů činí celkem 162.065,02 Kč (to je o necelých 20 tis. Kč více, než kolik činily závazky dlužnice uvedené v seznamu, v němž namísto SMART Capital, a.s. uvedla jiného věřitele, který přihlášku nepodal), takže 30% těchto závazků činí 48.619,50 Kč. Pro splátkový kalendář tak s připočtením přednostních nároků odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce (které maximálně, tj. spolu s DPH, činí dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. za 60 měsíců splátkového kalendáře celkem 64.800,-Kč) je zapotřebí plnění v celkové výši 113.419,50 Kč. Předpoklad takového plnění ovšem starobní důchod dlužnice zjevně dává, když činí 9.116,-Kč měsíčně a umožňuje tak (při absenci vyživovaných osob) splátku ve výši 2.526,-Kč, tj. za 60 měsíců 151.560,-Kč. Minimální třicetiprocentní míry uspokojení by se ale podle všeho nezajištěným věřitelům nemohlo dostat při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, jemuž podléhá jen majetek náležející dlužníku ke dni schválení tohoto oddlužení (§ 398 odst. 2 a § 408 odst. 1 IZ). Majetek dlužnice totiž tvoří podle doplněného soupisu majetkové podstaty jen myčka a televizor oceněné insolvenčním správcem celkem na 4.000,-Kč a dále ona chata bez č.p. v k.ú. Poláky, která podle ocenění správce (podloženého vyjádřením Realitní kanceláře VESTA z 26.3.2011) má-zejména s ohledem na vlastnictví pozemku třetí osobou-reálnou (obvyklou) hodnotu pouhých 20.000,-Kč, či je vůbec neprodejná. Takto ocenila svoji nemovitost i dlužnice na schůzi věřitelů.

Za popsané procesní situace pokládá odvolací soud za nepřiměřený závěr soudu prvního stupně, že popsaná pochybení dlužnice jsou natolik závažná (dosáhla takové intenzity), že je lze hodnotit jako nedbalý přístup k plnění jejích povinností v insolvenčním řízení, který ve smyslu § 395 odst. 2 písm. b) IZ jejímu vstupu do oddlužení brání. Takový závěr bude v dané fázi řízení možný v případě, že dlužnice ani přes dodatečnou výzvu soudu řádný a úplný seznam závazků a seznam svého majetku-se znaleckým odhadem obvyklé ceny své nemovitosti-nepředloží.

Z uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení v rozsahu bodů I. a II. výroku, včetně souvisejících výroků pod bodem III., IV. a VII. výroku, zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 31. května 2011

JUDr. Jaroslav Bureš, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová