3 VSPH 402/2013-A-20
KSPL 29 INS 31475/2012 3 VSPH 402/2013-A-20

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a ze soudců JUDr. Michala Kubína a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice Vlasty Weinlichové, nar. 5.4.1959, bytem Zahradní 642/13, 357 31 Horní Slavkov, zahájeném k návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 31475/2012-A-10 ze dne 18. února 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 31475/2012-A-10 ze dne 18. února 2013 se v bodech III., IV. a V. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 29 INS 31475/2012-A-10 ze dne 18.2.2013 v bodě I. výroku rozhodl, že se zjišťuje úpadek dlužnice Vlasty Weinlichové (dále jen dlužnice), v bodě II. výroku ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Milana Edelmanna, v bodě III. výroku odmítl návrh dlužnice na povolení oddlužení, v bodě IV. a V. výroku prohlásil na majetek dlužnice konkurs a rozhodl, že bude projednáván jako nepatrný, a v bodě VI. výroku konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. V dalších bodech výroku pak soud promítl účinky rozhodnutí o úpadku, vyzval věřitele, aby v dané lhůtě přihlásili své pohledávky a insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na majetku dlužnice, stanovil termín přezkumného jednání a svolal schůzi věřitelů, insolvenčnímu správci určil lhůtu k předložení seznamu přihlášených pohledávek a zprávy o jeho dosavadní činnosti a hospodářské situaci dlužnice a oznámil, že svá rozhodnutí bude zveřejňovat v insolvenčním rejstříku a na své úřední desce.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 13.12.2012 doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. Insolvenční návrh obsahoval náležitosti předepsané v § 103 insolvenčního zákona (dále jen IZ). Podle seznamu závazků má dlužnice vůči více věřitelům závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a které není schopna plnit. Protože byl osvědčen úpadek dlužnice ve smyslu § 3 odst. 1 a 2 IZ, soud rozhodl o zjištění jejího úpadku.

V návrhu na povolení oddlužení dlužnice navrhla, aby bylo provedeno formou splátkového kalendáře, nikoli zpeněžením majetkové podstaty, přestože vedle běžného vybavení domácnosti vlastní i nemovitosti, jež uvedla v kolonce 16 formuláře návrhu na povolení oddlužení. V kolonce 9 a 10 pak uvedla, že je schopna uhradit svým nezajištěným věřitelům minimálně 30 % jejich pohledávek, když její průměrný čistý příjem ze zaměstnání činí 10.783,-Kč měsíčně. Přitom dlužnice doložila, že její průměrný čistý měsíční příjem za posledních 36 měsíců předcházejících podání návrhu činil 10.368,-Kč. Takovéto příjmy dávají předpoklad splnění podmínek pro oddlužení plněním splátkového kalendáře, když měsíční částka pro oddlužení by činila 3.017,-Kč a po odečtení částky na odměnu a hotové výdaje správce by dlužnice byla schopna uspokojit 50,55% pohledávek nezajištěných věřitelů, které vykázala ve výši 229.913,-Kč.

Aby soud mohl posoudit, která z forem realizace oddlužení bude pro věřitele výhodnější, usnesením č.j. KSPL 29 INS 31475/2012-A-6 ze dne 3.1.2013 dlužnici pod lhůtou 7 dnů vyzval k doplnění insolvenčního návrhu o znalecký posudek na nemovitosti, které v návrhu a seznamu majetku uvedla, s tím, že tento posudek nesmí být starší než 3 měsíce. Dlužnice na tuto výzvu, která jí byla doručena dne 16.1.2013, podáním ze dne 23.1.2013 sdělila, že se jí nepodařilo ve stanovené lhůtě znalecký posudek obstarat.

Protože tak dlužnice přes výzvu soudu nedoplnila svůj návrh o předmětný znalecký posudek, a protože pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, soud prvního stupně podle § 393 odst. 3 IZ návrh na povolení oddlužení odmítl. Současně podle § 396 odst. 1 IZ rozhodl o řešení úpadku dlužnice konkursem, který bude projednáván jako nepatrný podle § 314 odst. 1 písm. a) IZ, neboť dlužnice je nepodnikající fyzickou osobou.

Dlužnice se proti tomuto usnesení co do rozhodnutí o odmítnutí jejího návrhu na povolení oddlužení a prohlášení konkursu na její majetek (tedy ohledně bodů III., IV. a V. výroku) včas odvolala s požadavkem, aby v tomto rozsahu odvolací soud napadené usnesení zrušil a její oddlužení povolil. Uvedla, že požadované znalecké ocenění svých nemovitostí zaslala soudu dne 20.2.2013 a toto podání pak bylo následujícího dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku. K tomu vysvětlila, že dříve nebyla schopna toto ocenění soudu dodat, neboť se jí nepodařilo včas kontaktovat soudní odhadkyni paní Přibylovou. Ta byla v inkriminované době na dovolené a po návratu onemocněla s chřipkou. Tyto okolnosti dlužnice nepopsala ve svém dopise z 22.1.2013, což byla chyba. Vše ale napravila hned poté, co se jí konečně podařilo s odhadkyní navázat kontakt.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Jak plyne z § 389 odst. 1 IZ, o řešení dlužníkova úpadku či hrozícího úpadku oddlužením (o povolení oddlužení dle § 397 odst. 1 IZ) lze rozhodnout jedině na základě jeho návrhu na povolení oddlužení, který musí být dle § 390 odst. 1 IZ podán včas (tedy v případě podání insolvenčního návrhu dlužníka již spolu s tímto návrhem), v zákonem stanovené formě (na předepsaném formuláři-§ 391 odst. 3 IZ) a musí být opatřen všemi předepsanými náležitostmi, tj. obsahovými náležitostmi stanovenými v § 391 odst. 1 a § 392 odst. 3 a 4 IZ i přílohami předepsanými v § 392 odst. 1 a 2 IZ, jež jsou dále specifikovány v § 24 jednacího řádu pro insolvenční řízení. Mezi povinné přílohy návrhu na povolení oddlužení patří i seznamy majetku a závazků dlužníka zpracované podle § 104 odst. 2 až 4 IZ, které jsou též povinnou přílohou insolvenčního návrhu. Při podání návrhu na oddlužení však dlužník musí dle § 392 odst. 2 IZ uvést v seznamu majetku navíc u každé položky tohoto seznamu i údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad jeho obvyklé ceny ke dni pořízení seznamu, který musí být v případě nemovitosti a každého majetku, který slouží k zajištění, podložen znaleckým oceněním.

Podle § 393 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odstavec 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odstavec 3).

Ustanovení § 396 IZ pak určuje, že pokud insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Soud prvního stupně správně vycházel z toho, co vyložil Vrchní soud v Praze již ve svém usnesení sp. zn. KSUL 46 INS 346/2008, 1 VSPH 9/2008-A ze dne 4.4.2008, uveřejněném pod č. 60/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, totiž že náležitosti návrhu na povolení oddlužení a jeho povinné přílohy, včetně jejich náležitostí, jsou v ustanoveních § 391 a § 392 IZ vymezeny tak, aby soudu poskytly dostatečný podklad pro rozhodnutí o tom, zda jsou dány podmínky pro povolení (schválení) oddlužení, a aby umožnily věřitelům (popř. soudu) kvalifikovaně posoudit, kterým ze způsobů stanovených v § 398 IZ má být oddlužení provedeno. Proto zákon určuje jako podmínku projednatelnosti návrhu na povolení oddlužení i předložení jeho řádných předepsaných příloh (včetně znaleckého ocenění nemovitosti či majetku sloužícího k zajištění) a s nesplněním tohoto požadavku přes výzvu soudu spojuje následek spočívající v odmítnutí návrhu.

Odvolací soud z obsahu spisu ověřil, že dne 13.12.2012 podala dlužnice spolu s insolvenčním návrhem návrh na povolení oddlužení, a že v tomto návrhu a v připojeném seznamu majetku uvedla, že vlastní bytovou jednotku č. 642/18 v budově č.p. 642 na stavebním pozemku parc.č. 887 a podíl na společných částech domu a pozemku, které jsou zapsané na LV č. 1284 pro k.ú. Horní Slavkov. Dlužnice sice uvedla pořizovací cenu těchto nemovitostí, jejich obvyklou cenu (uvedenou ve výši 400.000,-Kč) však-v rozporu s § 392 odst. 2 IZ-nepodložila aktuálním znaleckým oceněním (žádné nepřipojila). Proto soud dlužnici usnesením č.j. KSPL 29 INS 31475/2012-A-6 ze dne 3.1.2013, jež jí bylo doručeno dne 16.1.2013, vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnila svůj návrh na povolení oddlužení (seznam majetku) o příslušné znalecké ocenění obvyklé ceny jejích nemovitostí. Současně ji poučil o následku spočívajícím v odmítnutí návrhu, nebudou-li v určené lhůtě jeho vytčené nedostatky odstraněny. Dlužnice však požadovaný znalecký posudek, který představuje předepsanou náležitost přílohy návrhu na povolení oddlužení, v soudem určené lhůtě nepředložila.

Za této situace soud prvního stupně rozhodl správně, když podle § 393 odst. 3 IZ návrh na povolení oddlužení odmítl a současně podle § 396 téhož zákona -se zjištěním úpadku dlužnice-na její majetek prohlásil konkurs.

Okolnost, že dlužnice po vydání napadeného usnesení-podáním předaným k poštovní přepravě dne 20.2.2013 a došlým soudu dne 21.2.2013 (A-11)-znalecké ocenění obvyklé ceny svých nemovitostí soudu předložila, nemá pro posouzení věcné správnosti tohoto usnesení významu. Vady návrhu na povolení oddlužení a jeho příloh totiž může dlužník odstranit jen do doby, než insolvenční soud rozhodne o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení a o současném prohlášení konkursu na majetek dlužníka-viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSČR 46/2012 ze dne 26.9.2012. K námitkám dlužnice stran potíží s obstaráním znaleckého posudku považoval odvolací soud jen pro úplnost za vhodné dodat, že je na dlužníku, který se hodlá s insolvenčním návrhem domáhat řešení svého úpadku oddlužením, aby návrh na povolení oddlužení podal se všemi předepsanými povinnými náležitostmi. Pokud tak dlužník neučiní a není schopen odstranit nedostatky svého návrhu ani v dodatečné lhůtě, kterou mu k tomu soud v souladu § 393 odst. 1 IZ určí, jde tato okolnost jen k jeho tíži.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení v odvoláním dotčených bodech III., IV. a V. výroku jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 25. dubna 2013

JUDr. Jaroslav B u r e š , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová