3 VSPH 401/2012-P11-7
KSUL 43 INS 12567/2011 3 VSPH 401/2012-P11-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: František anonymizovano , anonymizovano , bytem v Mostě, J. Wolkera 393, o odvolání věřitele č. 9 Raiffeisenbank, a.s., IČO 49240901, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, zast. Mgr. Petrem Řehákem, advokátem se sídlem v Kutné Hoře, Husova 102, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.března 2012, č.j. KSUL 43 INS 12567/2011-P11-2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.března 2012, č.j. KSUL 43 INS 12567/2011-P11-2, se mění tak, že se přihláška pohledávky věřitele č. 9 Raiffeisenbank, a.s., IČO 49240901, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, doručená soudu 6.3.2012, neodmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (insolvenční soud) odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 9 (Věřitel) a vyslovil, že jeho právní mocí se končí jeho účast v insolvenčním řízení.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením č.j. KSUL 43 INS 12567/2011-A-11 z 5.9.2011 rozhodl o dlužníkově úpadku a zároveň vyzval věřitele, kteří tak dosud neučinili, aby přihlásili své pohledávky za dlužníkem ve lhůtě 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku s poučením podle § 173 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a takto opožděně uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Konstatoval, že lhůta k podání přihlášky je zachována, je-li nejpozději posledního dne lhůty přihláška odevzdána orgánu, který má povinnost ji insolvenčnímu soudu doručit, že uvedené usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 5.9.2011 a že stanovená lhůta k podání přihlášky uplynula 5.10.2011. Vyšel ze zjištění, že přihláška pohledávky Věřitele mu byla doručena 6.3.2012 prostřednictvím jeho právního zástupce. Cituje ustanovení § 185 a § 173 InsZ dospěl insolvenční soud k závěru, že přihláška pohledávky byla podána opožděně a že zmeškání lhůty v insolvenčním řízení nelze prominout. Uzavřel, že k přihlášce pohledávky nelze přihlížet, a proto ji odmítl a vyslovil, že právní mocí rozhodnutí se končí účast Věřitele v insolvenčním řízení.

K důvodům, jež Věřitel při podání přihlášky pohledávky uvedl k vysvětlení jejího pozdního podání, insolvenční soud uvedl, že nepochybil v označení dlužníka v insolvenčním rejstříku. Uvedl, že údaje o osobě, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, jmenovitě do seznamu dlužníků (§ 420 InsZ), vychází z identifikátorů osob (§ 24-§ 26 zák. č. 111/2009 Sb., o základních registrech), že v případě dlužníka-fyzické osoby se do něj zapisují jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nemá-li je, datum narození, zatímco v případě dlužníka-fyzické osoby podnikatele se zapisují do seznamu dlužníků také dodatek odlišující jeho firmu, pokud ho při svém podnikání používá, místo jeho podnikání, jestliže se liší od bydliště, a identifikační číslo (také IČO). Dovodil, že povinnost zápisu IČO u dlužníka v insolvenčním rejstříku je dána jen tam, kde je dlužník-fyzická osoba podnikatelem, tj. má příslušné oprávnění nebo povolení k výkonu podnikatelské činnosti a tuto podnikatelskou činnost skutečně vykonává, což v případě dlužníka není splněno, neboť provozování jeho živnosti je přerušeno od 30.6.2010, a proto ho nelze považovat za podnikatele.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že z insolvenčního rejstříku zjistil, že u výše uvedeného dlužníka probíhá insolvenční řízení od 19.7.2011 a že 5.9.2011 byl rozhodnutím insolvenčního soudu zjištěn jeho úpadek, v jehož rámci byli vyzváni dlužníkovi věřitelé k podání přihlášek svých pohledávek, pokud tak již neučinili, ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. Souhlasil se závěrem insolvenčního soudu, že v uvedené lhůtě přihlášku své pohledávky za dlužníkem nepodal. Namítl však, že neměl možnost lhůtu stanovenou v rozhodnutí soudu dodržet, neboť zveřejnění údajů o dlužníkovi v insolvenčním rejstříku nebylo a dosud není v souladu s ustanovením § 420 InsZ, když v něm dosud nebylo zveřejněno jeho IČO a zůstává v něm pouze jeho rodné číslo přesto, že jeho pohledávka za dlužníkem vznikla v souvislosti s jeho podnikáním, kdy s ním dlužník uzavřel úvěrové smlouvy č. 324/26783/09/SME/PK a 324/26783/09/SME/PRP, jež byly následně přeúvěrovány úvěrovou smlouvou č. 5003240133/ASCH15/SME/SÚ, a v jeho informačních systémech je dlužník evidován pod IČO 74452142. Uzavřel, že právem očekával, že dlužník bude označen v insolvenčním rejstříku i tímto číslem a že pokud tak označen dlužník nebyl, došlo na straně insolvenčního soudu k pochybení, jež mu nemůže být přičítáno k tíži.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 173 odst. 1 InsZ podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud podle § 136 odst. 2 písm. d) InsZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 téhož zákona. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců, a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů.

Podle § 185 InsZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 419 InsZ insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti (odst. 1). Insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy (odst. 2). Tento informační systém (jeden z informačních systému veřejné správy podle zák. č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy) je veřejně přístupný na internetu a všem osobám poskytuje klíčové informace o rozhodnutích soudu a průběhu řízení. Na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti je jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena webová služba aplikace ISIR, která poskytuje podobné informace jako webové rozhranní aplikace ISIR přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci. Podle bodu 1. podmínek této služby je určena pro subjekty, které potřebují automatické zpracování informací. Současně se v podmínkách uvádí, že služba předpokládá vytvoření vlastních kopií databází na straně uživatelů. Jako příklad typické akce se v bodu 1.5.1 podmínek uvádí druhá akce, která nese informace o dlužníkovi, kromě jiných též identifikační číslo.

Podle § 420 InsZ je-li dlužník fyzická osoba, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků také identifikační číslo (odst. 2). Údaje, jejichž výčet je uveden v odstavcích 1 až 3 tohoto ustanovení, je insolvenční soud povinen zapsat do seznamu dlužníků, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku. Účelem této právní úpravy je umožnit věřitelům, kteří zpracovávají data svých klientů v automatizovaných systémech, aby mohli porovnáváním údajů ve svých klientských databázích s údaji v systému ISIR pravidelně zjišťovat, zda ohledně jejich klienta (dlužníka) bylo zahájeno insolvenční řízení, a posléze jeho průběh.

Rozhodující pro výsledek odvolacího řízení bylo v daném případě posouzení správnosti názoru soudu prvního stupně, dle něhož není insolvenční soud povinen zapsat do insolvenčního rejstříku identifikační číslo dlužníka v případě, že v době zahájení insolvenčního řízení bylo provozování jeho živnosti přerušeno. S tímto výkladem § 420 odst. 2 InsZ se odvolací soud neztotožnil, neboť právu věřitele, aby prostřednictvím IČO dlužníka zjistil, zda vůči dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, odpovídá povinnost insolvenčního soudu zapsat do seznamu dlužníků insolvenčního rejstříku IČO dlužníka-fyzické osoby i v případě, že v době zahájení insolvenčního řízení již nepodnikala a své IČO neuvedla, a to na základě identifikátorů uvedených v informačních systémech veřejné správy. Opačný závěr vyslovený v napadeném usnesení by znamenal, že věřitel by se lustrací dlužníka podle jeho IČO nedozvěděl o zahájení insolvenčního řízení jen proto, že dlužník přestal podnikat. Věřitel přitom nepochybně má právo přihlásit do insolvenčního řízení pohledávku vzniklou z obchodně závazkového vztahu s dlužníkem označeným identifikačním číslem, které se vztahovalo k jeho dřívějšímu podnikání.

Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal 19.7.2011 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (dokument A-1), z něhož vyplývá, že dlužník skončil podnikáním v červenci 2010, přičemž uvedl jen své rodné číslo, nikoliv již IČO, přičemž z výčtu jeho závazků je patrné, že se jedná o závazky z podnikatelských úvěrů poskytnutých mu Věřitelem, tj. o závazky vzniklé v souvislosti s jeho podnikáním.

Věřitel v dané věci není v postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť, a je odkázán na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku a na jejich správnost. Lhůta k podání přihlášky pohledávky mu tak mohla začít běžet jedině za předpokladu, že informace o dlužníkovi byla v systému ISIR řádně zveřejněna tak, aby mohla být věřitelem zjištěna na základě údajů, které je insolvenční soud povinen zapsat do insolvenčního rejstříku (včetně dlužníkova identifikačního čísla, pokud mu bylo přiděleno). Protože ani v současnosti není IČO dlužníka v insolvenčním rejstříku zveřejněno, přičemž není pochyb o tom, že podnikal, nelze než uzavřít, že informace o dlužníkovi v systému ISIR nebyla zveřejněna úplně, že lhůta k podání přihlášky pohledávky Věřiteli nezačala běžet a závěr insolvenčního soudu o tom, že přihlášku pohledávky podal opožděně, neobstojí.

Na základě uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm.a) o.s.ř. změnil tak, že se přihláška pohledávky Věřitele neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení dovolání není přípustné.

V Praze dne 15.května 2012

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová