3 VSPH 393/2015-B-19
KSCB 28 INS 20012/2014 3 VSPH 393/2015-B-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužnice: Helena anonymizovano , anonymizovano , bytem 382 91 Malonty 5, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 20012/2014-B-7 ze dne 26. listopadu 2014

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích (Soud) schválil oddlužení dlužnice zpeněžením majetkové podstaty (bod I. výroku), určil majetek patřící ke dni usnesení do majetkové podstaty dlužnice, včetně majetku, který se stane součástí majetkové podstaty podle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, s rozvržením na věci nemovité, jež představují pozemky a stavby zapsané na listech vlastnictví č. 190 pro kat. území a obec Malonty, tj. bytová jednotka č. 5/5 v budově č.p. 5 stojící na pozemku st. parc. č. 171 včetně podílu na společných částech domu a pozemku, a č. 24 pro kat. území Bělá u Malont a obec Malonty, tj. pozemku st. parc. č. 17/1, jehož součástí je stavba č.p. 40, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, a movité, jež představuje televizor (bod II. výroku), konstatoval, že insolvenčním správcem dlužníka je Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b (dále jen správce, bod III. výroku), jemuž uložil podávat soudu každé tři měsíce pravidelné zprávy o stavu insolvenčního řízení a stanovil lhůtu k podání první k 26.2.2015 (bod IV. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení Soud uvedl, že na základě návrhu dlužnice z 22.7.2014 zjistil její úpadek a povolil jeho řešení oddlužením usnesením z 26.8.2014 č.l. A-9. Dne 31.10.2014 proběhlo přezkumné jednání a schůze věřitelů, kde byly přezkoumány všechny přihlášené pohledávky a byly zjištěny v celkové výši 471.648,91 Kč a vyjma věřitele č. 6 VITACREDIT, s.r.o. se sídlem v Olomouci se zajištěnou pohledávkou 64.500,-Kč byly všechny pohledávky přihlášeny jako nezajištěné. Konstatoval, že na schůzi věřitelů se žádný věřitel nedostavil, proto podle § 402 odst. 5 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), rozhodl o způsobu oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

Uzavřel, že v souladu s § 406 odst. 2 IZ označil majetek, jenž náleží do majetkové podstaty a podal informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem (body II. a III. výroku).

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním, v němž uvedla, že ji kontaktoval věřitel VITACREDIT, s.r.o., s tím, že pokud bude splácet měsíční splátku, nebude mít důvod ke zpeněžení nemovitosti. Při jednání soudu byl projednán jen prodej bytové jednotky, přičemž se domnívala, že podá-li návrh na oddlužení, bude splácet 5 let určitou částku, a že o majetek nepřijde. Uzavřela, že pozemek st. parc. č. 17/1 se stavbou si koupil syn, takže jej připraví o bydlení.

Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny procesní předpoklady pro projednání podaného odvolání, a dospěl z níže uvedených důvodů k závěru, že dlužnici nesvědčí právo se proti usnesení Soudu odvolat.

Podle § 406 odst. 4 IZ rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 IZ soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.

Koncepce oddlužení je vybudována na tom, že podáním návrhu na povolení oddlužení dává dlužník najevo, že souhlasí s oddlužením ze dvou zákonem stanovených způsobů, o čemž rozhodují věřitelé (§ 402 odst. 3 IZ), a nepřijmou-li rozhodnutí, pak insolvenční soud (§ 402 odst. 5 a § 406 odst. 1 IZ). To, že dlužník upřednostňuje oddlužení plněním splátkového kalendáře před oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, které zvolili věřitelé (respektive insolvenční soud), jeho právo podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nezakládá (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.5.2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013 a usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. KSUL 71 INS 15185/2012, 29 NSČR 91/2013-B-35 z 30.1.2014). Insolvenční zákon tak nedává dlužníku možnost se odvolat proti rozhodnutím, kterým soud schválil jeho oddlužení, ani proti stanovení způsobu oddlužení (v daném případě zpeněžením majetkové podstaty), a odvoláním může brojit pouze proti rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na stanovení jiné výše měsíčních splátek ve splátkovém kalendáři, o čemž se však v projednávané věci nejedná.

Odvolací soud proto odvolání dlužnice shledal nepřípustným podle § 406 odst. 4 IZ, neboť bylo podáno osobou k němu neoprávněnou, a proto podle § 218 písm. b) o.s.ř. je odmítl, aniž by se jím věcně zabýval.

Jen nad rámec shora uvedených závěrů odvolací soud k odvolání dlužnice konstatuje, že nemovitosti nacházející se v katastrálním území Bělá u Malont jsou podle zjištění insolvenčního správce a dle údajů v katastru nemovitostí veřejně přístupných na internetu ve vlastnictví dlužnice a z obsahu elektronického insolvenčního spisu není zřejmé, z čeho dlužnice dovozuje, že je zakoupil její syn, přičemž dlužnice tyto nemovitosti neuvedla v seznamu majetku přiloženém k insolvenčnímu návrhu.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 20. listopadu 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná