3 VSPH 391/2011-B-23
MSPH 76 INS 9459/2010 3 VSPH 391/2011-B-23

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice: Linda Laláková, bytem v Praze 10, Ruská 1230, o odvolání insolvenčního správce Mgr. Štěpána Kratěny, advokáta se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 15, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. března 2011, č.j. MSPH 76 INS 9459/2010-B-16,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. března 2011, č.j. MSPH 76 INS 9459/2010-B-16, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) uložil insolvenčnímu správci Mgr. Štěpánu Kratěnovi pořádkovou pokutu ve výši 2.000,--Kč s povinností ji zaplatit ve lhůtě 5 dnů od právní moci rozhodnutí bezhotovostně na účet soudu, nebo hotově do pokladny soudu s odůvodněním, podle něhož poté, co rozhodl o úpadku dlužnice usnesením ze dne 8. října 2010, č.j. MSPH 76 INS 9459/2010-A-16 (usnesení A-16), a insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Štěpán Kratěna, usnesením ze dne 12. října 2010, č.j. MSPH 76 INS 9459/2010-B-2 (usnesení B-2), mu uložil předkládat zprávy o své činnosti každé 3 měsíce spolu s vyúčtováním hotových výdajů a nákladů insolvenčního řízení odsouhlasených věřitelským výborem, avšak ke dni 11.3.2011 podal zprávu jedinou s datem 30.11.2010. Cituje § 36 odst. 2 a § 81 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) dospěl k závěru, že insolvenční správce porušil své povinnosti správce v insolvenčním řízení, a proto mu uložil pořádkovou pokutu ve výši odpovídající okolnostem případu.

Toto usnesení napadl v zákonem stanovené lhůtě insolvenční správce odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil jako nedůvodné. Uvedl, že se nedopustil žádného porušení svých povinností a že ustanovení § 36 odst. 2 InsZ nemá za cíl, aby insolvenčnímu soudu podával zprávy o stavu, který musí být insolvenčnímu řízení v úvodní fázi povolení oddlužení znám, a že nedává podklad pro závěr, že by počátek lhůty 3 měsíců pro podání zprávy byl určen dnem podání zprávy o dosavadní činnosti, nýbrž až dnem právní moci schválení splátkového kalendáře.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [§ 94 odst. 2 písm. c) InsZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 36 odst. 2 InsZ insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání a nejméně jednou za 3 měsíce předkládá věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení. Pravidelná informační povinnost stanovená v ustanovení § 36 odst. 2 ve vztahu k věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu znamená, že insolvenční správce musí poměrně velice podrobně informovat insolvenční soud a věřitelský výbor o vývoji za dobu od předložení předchozí zprávy. Zpráva by měla být koncipována jako stručná a přehledná, z jejího pojetí by měly být patrné zásadní změny od podání předchozí zprávy či naopak odkaz na předchozí zprávu, pokud k žádným takovýmto změnám nedošlo. Tato zákonná úprava však nebrání tomu, aby insolvenční soud lhůtu k podání zprávy určil kratší než 3 měsíce.

Podle § 81 odst. 2 InsZ insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,--Kč. Soud tak může uložit insolvenčnímu správci pořádkovou pokutu za nesplnění povinnosti uložené mu soudem nebo za nesplnění jiné jeho povinnosti. Je patrné, že nesplněním povinnosti uložené soudem se míní nesplnění povinnosti uložené insolvenčním soudem, nesplněním jiné povinnosti insolvenčního správce není pouze nesplnění povinnosti dané textem InsZ, nýbrž i jiné povinnosti ukládané mu v rámci jeho povinností jako insolvenčního správce, jako jsou např. povinnosti ve vztahu k orgánům státní správy, daňovým orgánům a jiné.

Ze spisu plyne, že usnesením A-16 z 8.10.2010 insolvenční soud zjistil úpadek dlužnice (bod I. výroku), povolil jeho řešení oddlužením (bod II. výroku) a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Štěpána Kratěnu (bod III. výroku) a že toto obsahuje i další náležitosti ve smyslu § 136 InsZ. Usnesením B-2 z 12.10.2010 insolvenční soud insolvenčnímu správci uložil jednak ve lhůtě do 1.12.2010 mu předložit mimo jiné zprávu o dosavadní činnosti, jež bude předmětem schůze věřitelů konané 8.12.2010, jednak předkládat každé 3 měsíce zprávu o své činnosti spolu s vyúčtováním hotových výdajů a nákladů insolvenčního řízení odsouhlasených věřitelským orgánem, jež mu bylo doručeno 14.10.2010; zprávu o dosavadní činnosti zaslal insolvenční správce podáním z 30.11.2010 a poté až z 11.3.2011.

Odvolací soud zdůrazňuje, že zákonnou povinnost předkládat zprávu nejméně jednou za tři měsíce insolvenční soud může zkrátit, jak se stalo usnesením B-2, kdy stanovil lhůtu k jejímu prvnímu podání do 1.12.2010, tj. dříve než 3 měsíce po jeho ustanovení insolvenčním správcem. Insolvenčním soudem uložená mu povinnost podávat další zprávy každé 3 měsíce pak zjevně jen připomíná jeho zákonnou povinnost uloženou mu v ustanovení § 36 odst. 2 InsZ. Odvolací soud konstatuje, že další zprávu měl insolvenční správce povinnost předložit insolvenčnímu soudu v lednu 2011, avšak učinil tak až v březnu 2011, a porušil svou zákonnou povinnost podle § 36 odst. 2 InsZ, neboť je třeba ji respektovat i v případě, že od poslední zprávy nedošlo k žádným změnám, protože v tomto směru její dodržování plní nejen funkci informační, ale také v insolvenčním řízení nezbytnou, byť i jen formální, funkci komunikační.

Odvolací soud dospěl k závěru, že námitky insolvenčního správce o počátku běhu lhůty 3 měsíců neodpovídají zákonné úpravě, že insolvenční soud správně dovodil, že insolvenční správce porušil v průběhu insolvenčního řízení ve smyslu § 36 odst. 2 InsZ a také usnesení B-12 své povinnosti správce a uložil mu pořádkovou pokutu ve výši odpovídající dosavadnímu průběhu insolvenčního řízení a okolnostem případu.

Na základě uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. z důvodu jeho věcné správnosti potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 15. dubna 2011

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová