3 VSPH 390/2011-A-18
KSPA 56 INS 1928/2011 3 VSPH 390/2011-A-18

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice: Marie Koudelková, bytem Nasavrky, Lesní 147, zahájené k návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze dne 10.března 2011, č.j. KSPA 56 INS 1928/2011-A-13,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze dne 10.března 2011, č.j. KSPA 56 INS 1928/2011-A-13, se mění tak, že se dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (insolvenční soud) uložil dlužnici ve lhůtě 7 dnů od jeho právní moci zaplatit na náklady insolvenčního řízení zálohu ve výši 35.000,--Kč na uvedený účet insolvenčního soudu. Vyšel ze zjištění, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, že má majetek představující pouze běžné vybavení domácnosti v zůstatkové hodnotě cca 11.000,--Kč, je poživatelkou starobního důchodu v průměrné výši 7.687,70 Kč měsíčně, je rozvedená, nemá žádnou vyživovací povinnost a má závazky vůči nezajištěným věřitelům v celkové výši 266.825,--Kč. Cituje ustanovení § 108 a § 395 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) dovodil, že dlužnice nebude s to uhradit v průběhu 5 let svým věřitelům z uvedeného příjmu minimálně 30% jejich pohledávek a lze očekávat řešení jejího úpadku konkursem, v němž činí odměna insolvenčního správce podle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,--Kč a v případě, že bude plátcem DPH, 54.000,--Kč. Konstatoval, že nelze připustit a požadovat na insolvenčním správci, aby v případě řešení úpadku dlužnice případným konkursem, který zřejmě nepovede k žádnému uspokojení věřitelů, nesl tyto výdaje ze svého a následně mu je hradil prostřednictvím insolvenčního soudu stát. Vysvětlil, že záloha na náklady insolvenčního řízení není soudním poplatkem, a tak v úvahu nepřichází přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 138 občanského soudního řádu (o.s.ř.) a nelze tuto povinnost ani prominout. Uzavřel, že je třeba uložit dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť není zřejmé, jaký by mohl být výtěžek zpeněžení majetku dlužnice a zda postačí na úhradu nákladů insolvenčního řízení. S ohledem na uvedené dospěl k závěru, že v poměrech projednávané věci je přiměřená záloha ve výši 35.000,--Kč.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním s odůvodněním, že není schopna zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 35.000,--Kč zaplatit. Poukázala na to, že v návrhu na povolení splátek navrhovala splátky ve výši 2.000,--Kč, což činí 120.000,--Kč za dobu 5 let, avšak žádá, aby tyto splátky jí byly povoleny ve výši 3.200,--Kč, z nichž by uhradila svým věřitelům více než 30% jejich pohledávek, ale i náklady spojené s insolvenčním řízením. Dovozovala, že záloha na náklady insolvenčního řízení je nepřiměřeně vysoká.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 InsZ a zákonem požadovanými přílohami uvedenými v § 104 InsZ, tj. zejména seznamem dlužníkova majetku včetně jeho pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznamem jeho závazků s uvedením věřitelů a seznamem jeho zaměstnanců, které musejí mít náležitosti stanovené v § 104 odst. 2 až 4 InsZ. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 InsZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 InsZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 InsZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 InsZ).

Podle § 128 odst. 2 InsZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu. Teprve poté, co bude tímto postupem insolvenční návrh potřebným způsobem doplněn a bude tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Z obsahu spisu plyne, že z povinných příloh upravených v § 104 InsZ předložila dlužnice pouze seznam majetku a k výzvě insolvenčního soudu i seznam zaměstnanců, v nichž svým podpisem potvrdila, že jsou správné a úplné, zatímco sice označila své jednotlivé závazky č. 1-6 v příloze 3, jež však jako seznam závazků podle § 104 odst. 1 písm. b) InsZ nemohou obstát, neboť se nejedná o seznam závazků opatřený jediným podpisem dlužnice s prohlášením o tom, že tento seznam je správný a úplný, ale pouze o 7 jednotlivých listin (závazek č. 4 na dvou z nich) s uvedením věřitele, výše a splatnosti pohledávky bez podpisu dlužnice.

Za této situace bylo povinností insolvenčního soudu vyzvat dlužnici podle § 128 odst. 2 InsZ k tomu, aby insolvenční návrh o jeho obligatorní přílohu-o řádný seznam závazků-doplnila, poskytnout jí poučení, jak má doplnění provést, a poučit ji o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem doplněn. To však soud prvního stupně neučinil, když patrně přehlédl formální nedostatky seznamu závazků.

Protože dlužnice dosud potřebné doplnění insolvenčního návrhu neprovedla, a insolvenčním soudem k němu dle § 128 odst. 2 InsZ ani nebyla vyzvána, je zřejmé, že v řízení nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby po ní bylo zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno, neboť její insolvenční návrh vykazuje nedostatky, pro něž není způsobilý projednání. Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu se neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 14.dubna 2011

JUDr.Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová