3 VSPH 373/2012-A-13
KSHK 40 INS 21471/2011 3 VSPH 373/2012-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Bc. Petr anonymizovano , anonymizovano , bytem v Babicích 27, okres Hradec Králové, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. prosince 2011, č.j. KSHK 40 INS 21471/2011-A-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. prosince 2011, č.j. KSHK 40 INS 21471/2011-A-5, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové (insolvenční soud) zamítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení 22.11.2011 a že tentýž den byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Dlužník uvedl v insolvenčním návrhu, že má závazek vůči Karlu Zakopalovi ve výši 10.000,--Kč a dále vůči zástavnímu věřiteli Raiffeisenbank, a.s. (také Banka) v celkové výši 2.100.000,--Kč. Konstatoval, že je nezaměstnaný, že je registrován u Úřadu práce v Pardubicích a že na základě dohody se svým otcem má od něj důchod ve výši 1.500,--Kč měsíčně. Uvedl, že jeho majetek sestává z mobilního telefonu, notebooku a nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 145 u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, na nichž vázne zástavní právo pro Banku. Vyšel ze zjištění, podle něhož dlužník má věřitele v osobě Karla Zakopala s pohledávkou ve výši 10.000,--Kč z právního důvodu smlouvy o půjčce z 15.6.2010, v níž byla sjednána její splatnost 15.4.2011 (také Půjčka). Druhým věřitelem je Banka s pohledávkou ve výši 2.100.000,--Kč z právního důvodu uzavřené úvěrové smlouvy č. 600/422/08/1/01 (také Smlouva), jež je zajištěna zástavním právem k výše uvedeným nemovitostem. Z předložené Smlouvy nezjistil, kdy byla uzavřena, neboť nebyla datována, ani s kým byla uzavřena, neboť není podepsána, a dovodil, že dlužník nedoložil listinu osvědčující vznik dluhu vůči Bance ani splatnost tvrzeného závazku. Doplnil, že dlužník nepředložil ani Všeobecné obchodní podmínky, dle kterých Banka postupuje. Cituje ustanovení § 3, § 103 odst. 2, § 143 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), dospěl k právnímu závěru, že dlužník neosvědčil, že je v úpadku za situace, kdy doložil svůj závazek jen vůči jednomu věřiteli, a že v projednávané věci tak nebyly naplněny zákonem stanovené předpoklady pro zjištění úpadku dlužníka. Uzavřel, že dlužníkův úpadek osvědčen nebyl, a v souladu se zásadou hospodárnosti řízení proto neprováděl procesní úkony k doplnění insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení podle § 128 odst. 2 a § 393 InsZ a návrh rovnou zamítl.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Připustil, že na předložené

Smlouvě chyběly podpisy i datum, ale zároveň zdůraznil, že z dalších doložených listin bylo zřejmé, že Smlouva i závazek z ní existují. Uvedl, že by Smlouvu opatřenou všemi náležitostmi doložil v nejkratší době k výzvě soudu, neboť ji neměl ke dni podání insolvenčního návrhu k dispozici. Uzavřel, že je přesvědčen o tom, že nebyly splněny podmínky pro zamítnutí insolvenčního návrhu a že insolvenční soud namísto toho měl postupovat podle § 128 odst. 2 a § 393 InsZ a vyzvat jej k doplnění insolvenčního návrhu, resp. návrhu na povolení oddlužení, a k zamítnutí insolvenčního návrhu přistoupit, jen pokud by nevyhověl jeho výzvě. Smlouvu opatřenou podpisy a datem jejího uzavření společně s Všeobecnými obchodními podmínkami Banky přiložil.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [§ 94 odst. 2 písm. d) InsZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno, byť z jiných než navrhovatelem uváděných důvodů, neboť jeho insolvenční návrh nemá zákonem požadované náležitosti.

Z § 97 odst. 1 a 3 InsZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 InsZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 InsZ).

Podle § 104 odst. 1 InsZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle § 104 odst. 4 InsZ nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně uvést, že jsou správné a úplné.

Podle § 3 odst. 1 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku (§ 3 odst. 3 InsZ).

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 InsZ).

Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen podle § 104 odst. 1 InsZ k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 InsZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva nebo které vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 InsZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 InsZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 InsZ).

V této souvislosti odvolací soud poukazuje na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu, jenž v rozhodnutí ze dne 1. března 2012, sp. zn. MSPH 88 INS 7327/2009, 29 NSČR 38/2010-A, dospěl k závěru, že seznam závazků dlužníka ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. b) InsZ musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených. K tomu Nejvyšší soud vysvětlil, že i když povinnost dlužníka uvést v seznamu svých závazků výši každého konkrétního závazku a jeho splatnost není ve výše citovaných ustanoveních insolvenčního zákona formulována výslovně, z formulace seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů i z legislativní zkratky seznam závazků je patrné, že jde v prvé řadě o seznam závazků . Prioritu v daném ohledu zcela zjevně hrají právě závazky (jejich specifikace), což vyplývá nejen z jazykového výkladu předmětných ustanovení, ale též z výkladu teleologického a logického; pak je nepochybné, že nezbytnou obsahovou náležitostí takového seznamu musí být uvedení výše závazku i jeho splatnosti, neboť bez těchto údajů takový seznam není schopen plnit svou základní funkci-osvědčit úpadek dlužníka. Z insolvenčního zákona přitom nevyplývá, že by zákonodárce kladl na seznam závazků podle § 104 odst. 1 InsZ jiné požadavky podle toho, jde-li o přílohu dlužnického insolvenčního návrhu nebo o seznam, k jehož předložení vyzval insolvenční soud dlužníka v řízení o věřitelském insolvenčním návrhu postupem podle § 128 odst. 3 InsZ.

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 InsZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 InsZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 InsZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 6, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 InsZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 InsZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 InsZ (zejména řádnými seznamy majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 InsZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , nebo mu úpadek hrozí , případně, že dlužník je insolventní , nebo že je v platební neschopnosti , anebo že je předlužen , není ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 InsZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ InsZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 InsZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (o.s.ř.) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 InsZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Ze spisu plyne, že dlužník podal insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři a že v jeho kolonce č. 6 uvedl jen, že má více věřitelů a závazky po lhůtě splatnosti déle než 30 dnů a tyto závazky není schopen platit. Jedná se o závazek vůči Karlu Zakopalovi v celkové výši 10.000,--Kč a vůči Bance ve výši 2.100.000,--Kč, přičemž ohledně dalších tvrzeních k těmto závazkům odkázal na kolonky č. 18 a 20 formuláře návrhu na povolení oddlužení a dále také na připojené listiny. K důvodům své neschopnosti závazky splácet neuvedl ničeho. Z připojeného seznamu závazků se podává, že dlužník má závazek vůči Raiffeisenbank, a.s. se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 9, IČO 49240901, který je vykonatelný ve výši 2.100.000,--Kč s tím, že poslední splátku uhradil v roce 2008 bez bližšího uvedení čísla úvěrové smlouvy a data jejího uzavření, a dále vůči Karlu Zakopalovi, bytem v Pardubicích, Dašická 1752 ve výši 10.000,--Kč, na níž nesplatil ničeho, bez uvedení data uzavření smlouvy a termínu splatnosti, v seznamu není uvedeno, že dlužníkův závazek vůči Bance je zajištěný, jak plyne z níže uvedeného výpisu z katastru nemovitostí. Přesto seznam je opatřen prohlášením dlužníka, že je úplný a pravdivý. Seznam majetku je také opatřen prohlášením dlužníka, že je úplný a správný, přestože v rozporu s tímto prohlášením podle připojeného výpisu z katastru nemovitostí je dlužník také vlastníkem pozemků parc.č. 8/1, 8/2, 7/2, 302 a 303 a dále domu č.p. 27 postaveného na pozemku parc.č. 8/1, zapsaných pro okres Hradec Králové, obec Babice, kat. úz. Velké Babice, zapsaných na LV 145 u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, že uvedené nemovitosti jsou zastaveny ve prospěch Banky a že byla nařízena exekuce ohledně závazku dlužníka ze Smlouvy.

Je tak zjevné, že dlužník v insolvenčním návrhu nevylíčil rozhodné skutečnosti, z nichž by vyplýval závěr, že má více věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopen plnit, neboť v kolonce č. 6 neuvedl lhůtu splatnosti svých závazků a jejich právní důvod a netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by plynul závěr, že je není schopen plnit. Nedostatky ve vylíčení rozhodných skutečností pak nelze jako součást tvrzení o úpadku nahradit ani údaji z obligatorních seznamů, jež nemají zákonné náležitosti uvedené v § 104 odst. 2 až 4 InsZ a nelze k nim přihlížet. Seznam majetku není úplný a je v rozporu s dlužníkovým prohlášením o jeho úplnosti bez uvedení nemovitostí, jež vlastní, jak plyne z přiloženého výpisu katastru nemovitostí, a seznam závazků také není úplný a neobsahuje lhůtu splatnosti závazků z Půjčky a ze Smlouvy (resp. důvod vykonatelnosti závazku).

Nelze přihlížet ani k dalším tvrzením, jež vyplývají z přiložených listin, jak vysvětleno výše, ani z návrhu na povolení oddlužení, neboť vyplněním údajů o majetku a závazcích v kolonkách 16-21 formuláře návrhu na povolení oddlužení (či v jiných částech formuláře) dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh insolvenčního návrhu. Proto formulář v kolonkách 16-21 (ani v jiné své části) splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje a údaje vyplněné v kolonkách č. 16-17 a 18-21 náležitosti seznamů závazků a majetku nemají.

Za uvedené situace tu nebyl důvod, aby insolvenční soud postupoval podle § 128 odst. 2 InsZ, tj. vyzýval dlužníka k doplnění listiny, již přiložil dlužník k odvolání, a namístě bylo insolvenční návrh odmítnout podle § 128 odst. 1 InsZ pro jeho neprojednatelnost bez dalšího.

Z uvedeného je zřejmé, že pro popsané vady, pro které nelze v řízení pokračovat, nebyl insolvenční návrh způsobilý projednání, a tudíž nebyly dány podmínky k tomu, aby o něm soud věcně rozhodl, tedy ho zamítl, jak to insolvenční soud napadeným usnesením učinil. Za dané situace nebylo možné jiné rozhodnutí než insolvenční návrh odmítnout podle § 128 odst. 1 InsZ. Tím, že insolvenční soud insolvenční návrh přes uvedené vady projednal, zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé.

Na základě výše uvedených závěrů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 11. září 2012

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová