3 VSPH 357/2015-B-102
KSUL 70 INS 4703/2009 3 VSPH 357/2015-B-102

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka Pavla Hřebejka, IČO 47318627, bytem v Podbradci 20, 411 19 Mšené-Lázně, o odvolání věřitele Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Ústí nad Labem, IČO 72496991, se sídlem v Litoměřicích, Michalská 12, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 4703/2009-B-90 ze dne 24. listopadu 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 4703/2009-B-90 ze dne 24. listopadu 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (insolvenční soud) schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku z podstaty a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, přičemž příjmy celkem činí 3.944.817,63 Kč, výdaje celkem 5.268.590,-Kč, z nichž byly uhrazeny výdaje ve výši 3.263.899,-Kč (výplata zajištěného věřitele 2.584.064,-Kč a náklady spojené se správou a udržováním majetkové podstaty 679.835,-Kč) a zůstaly neuhrazeny výdaje o celkové výši 2.004.691,-Kč představující hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce ve výši 200.547,-Kč a pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim naroveň postavené ve výši 1.804.414,-Kč (náklady spojené se správou a udržováním majetkové podstaty 899.697,-Kč, veřejnoprávní pohledávky ve výši 279.300,-Kč, pracovně právní pohledávky dlužníkových zaměstnanců ve výši 186.380,-Kč a pohledávka Věřitele ve výši 438.767,-Kč) s tím, že rozdíl mezi příjmy a uhrazenými výdaji činí 680.918,63,-Kč (bod II. výroku). Odměnu insolvenčního správce schválil ve výši 179.635,-Kč a náhradu hotových výdajů 20.912,-Kč (celkem 200.547,-Kč) a uvedl, že poměrně se uspokojují neuhrazené náklady spojené se správou a udržováním majetkové podstaty ve výši 899.697,-Kč (16.294+684.101+199.302) a pracovněprávní pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku ve výši 186.380,-Kč, celkem 1.086.077,-Kč. K uspokojení těchto pohledávek (7 věřitelů s pracovněprávními pohledávkami a 3 věřitelé, tj. SAP Mimoň, spol. s r.o., Krajská veterinární správa Ústí n/Labem, Akcenta energie, a.s. s pohledávkami souvisejícími s udržováním majetkové podstaty) je k dispozici částka 480.471,63 Kč (1.086.077-200.547), z níž jsou uspokojeni tito věřitelé v rozsahu 44,2299% jejich pohledávek (bod III. výroku). Insolvenčnímu správci uložil povinnost podat ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení návrh na zrušení konkursu (bod IV. výroku); námitky Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Ústí nad Labem (Věřitel) zamítl (bod I. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením č.j. KSUL 70 INS 4703/2009-A-11 ze 7.8.2009 zjistil dlužníkův úpadek a ustanovil dlužníkovi insolvenčního správce v osobě Ing. Františka Tajnera (Správce), usnesením č.j. KSUL 70 INS 4703/2009-B-7 z 29.9.2009 prohlásil na dlužníkův majetek konkurs a zároveň potvrdil volbu pětičlenného věřitelského výboru a jeho předsedy. Podáními doručenými 16.1.2014, 9.4.2014 a 25.8.2014 Správce předložil konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů včetně oprav učiněných k výzvě.

Proti konečné zprávě (dok. B-84) podal námitky Věřitel s odůvodněním, že v přehledu neuhrazených pohledávek za majetkovou podstatou v příloze 1 ke konečné zprávě je pod bodem 4 (pohledávky státu) zařazena pohledávka 438.767,-Kč vzniklá uspokojením splatných mzdových nároků nevyplacených dlužníkem podle zák. č. 118/2000 Sb. V příloze 6 konečné zprávy označené jako částka k rozdělení věřitelům však tato pohledávka již uvedena není, přestože se jedná o pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou stejně jako pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, které Správce do uspokojení naopak navrhl. Sporné pracovněprávní pohledávky byly přihlášené na úřadu práce za srpen a červenec 2009 a byly však vyplaceny až 8.9.2009; tj. po rozhodnutí o úpadku (7.8.2009).

Správce k námitce Věřitele (dok. B-86) uvedl, že použitelnou částku rozvrhl podle § 305 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), neboť nepostačuje k rozdělení pro uspokojení ani pohledávek za podstatou a jim na roveň postavených pohledávek ani věřitelů. Věřitelova pohledávka vznikla před rozhodnutím o úpadku, a proto nebyla zahrnuta do uspokojení.

Cituje § 302 a § 303 InsZ insolvenční soud uvedl, že příjem z podstaty činí 3.944.817,63 Kč, uhrazené výdaje 3.263.899,-Kč a rozdíl mezi příjmy a uhrazenými výdaji činící 680.918,63 Kč byl rozdělen podle § 297 odst. 2 a § 305 odst. 2 InsZ, jak uvedeno v bodu III. výroku usnesení. K Věřitelovým námitkám uvedl, že rozdíl mezi příjmy a uhrazenými výdaji nepostačuje ani k úplnému uspokojení pohledávek za podstatou a jim na roveň pohledávkám postaveným (celkem 899.697,-Kč) ani uspokojení pohledávek dalších věřitelů (pohledávky veřejnoprávních pohledávek a 279.300,-Kč a Věřitele. Je tomu tak proto, že v situaci, kdy nelze zcela uspokojit pohledávky uvedené v § 305 odst. 1 InsZ, nejdříve se uspokojí odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky věřitelům vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2 InsZ, poté pohledávky věřitelů z úvěrového financování, poté poměrně náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a pracovněprávní nároky dlužníkových zaměstnanců vzniklé po rozhodnutí o úpadku dlužníka a poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví a ostatní pohledávky se uspokojí poměrně. Uzavřel, že pohledávka Věřitele není v § 305 InsZ zmíněna a poměrně se uspokojují jen pohledávky uvedené v § 169 odst. 1 písm. a) InsZ (pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců).

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, neboť má za to, že jeho pohledávka by měla být zahrnuta k uspokojení z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty.

Správce k podanému odvolání navrhl potvrzení napadeného usnesení z důvodu jeho věcné správnosti, neboť z ustanovení § 305 odst. 2 InsZ plyne, že nestačí-li výtěžek zpeněžení majetkové podstaty k uspokojení všech pohledávek podle § 305 odst. 1 InsZ, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté poměrně náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců vzniklé po úpadku. Pohledávka Věřitele je za uspokojení mzdových nároků zaměstnanců dlužníka vzniklých před rozhodnutím o zjištění úpadku. Protože náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty ani pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců vzniklé po rozhodnutí o úpadku nebyly uspokojeny v plné výši, nebylo možné uspokojit ani pohledávku Věřitele.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) InsZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání Věřitele není důvodné.

Podle § 296 odst. 1 InsZ pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, jakož i náklady, které souvisí se správou majetkové podstaty, se hradí z výtěžku zpeněžení.

Podle § 297 InsZ nestačí-li výtěžek zpeněžení ke krytí pohledávek a nákladů podle § 296 odst. 1, lze ke krytí odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, pohledávek věřitelů vzniklých za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2, pohledávek věřitel z úvěrového financování a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty použít prostředků získaných zálohou na náklady insolvenčního řízení nebo zálohou poskytnutou věřitelským výborem (odst. 1). Pokud nepostačují ani prostředky podle odstavce 1, rozhodne o pořadí úhrady pohledávky nebo o její poměrné úhradě insolvenční soud na základě návrhu podle § 305 odst. 2 (odst. 2).

Podle § 305 InsZ před rozvrhem se uspokojí dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoli v průběhu konkursního řízení; a to pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky jim postavené na roveň a zajištěné pohledávky v rozsahu stanoveném v § 167 a § 298 (odst. 1). Nestačí-li dosažený výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty k uspokojení všech pohledávek uvedených v odstavci 1, uspokojí se nejdříve (zcela) odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté po pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2, poté pohledávky z úvěrového financování, poté poměrně náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a pracovněprávní pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku a poté pohledávky věřitelů pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a poté pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně (odst. 2). K uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených odhlédnuto od pohledávek zajištěných věřitelů, dochází postupně, kdy se uspokojují všechny pohledávky uvedené v jednotlivých skupinách v pořadí, jak jsou uvedeny v citované právní úpravě a teprve po vyčerpání všech pohledávek v uvedené skupině dochází k uspokojování pohledávek ze skupiny následující. Pohledávky v jednotlivých skupinách jsou hrazeny shodně. Pokud by nedošlo k úplnému uspokojení některé ze skupin z důvodu nedostatku finančních zdrojů majetkové podstaty, dojde jen k poměrnému uspokojení pohledávek v této skupině a pohledávky ve skupině následující se již neuspokojují. Jinak řečeno předpokladem uspokojování pohledávek ve skupině je úplné uspokojení pohledávek skupiny předchozí.

Odvolací soud má za to, že Věřitelova pohledávka je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za podstatou (§ 169 odst. 1 písm. c/ InsZ) avšak nelze ji zařadit mezi pohledávky vyjmenované v ustanovení § 305 odst. 2 InsZ. Z tohoto důvodu patří do poslední skupiny pohledávek.

V projednávané věci k uspokojení pohledávek za podstatou a pohledávek jim na roveň postavených o celkové výši 1.804.414,-Kč měl insolvenční soud k dispozici výtěžek zpeněžení ve výši 680.918,63 Kč (3.944.817,63-200.547). Z této částky po úplném uspokojení pohledávek Správce ve výši 200.547,-Kč (175.635+20.912) k rozdělení zbývá výtěžek ve výši 480.371,63 Kč, zatímco pohledávky ve druhé skupině, tj. pohledávky z náhrady nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty ve výši 899.697,-Kč a pohledávky z pracovněprávních nároků dlužníkových zaměstnanců ve výši 186.380,-Kč, činí celkem 1.086.380,-Kč, a proto je lze uspokojit pouze poměrně. Na uspokojení pohledávek v dalších skupinách pak žádné prostředky již k dispozici nejsou, a proto pohledávku Věřitele v insolvenčním řízení nelze uspokojit ani poměrně. Z uvedených důvodů proto insolvenční soud správně schválil konečnou zprávu, v níž není uvedena žádná částka k uspokojení Věřitele.

Na základě výše uvedených skutečností odvolací soud proto napadené usnesení z důvodů věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 14. ledna 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková