3 VSPH 353/2013-P38-7
KSPH 40 INS 15827/2012 3 VSPH 353/2013-P38-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Inženýrské stavby, s.r.o.-Kralupy nad Vltavou, IČO 25744712, se sídlem v Kralupech nad Vltavou, Šafaříkova 358, o odvolání věřitele č. 38: Pavel Srb, bytem v Hospozíně 9, zast. JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova 48, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2013, č.j. KSPH 40 INS 15827/2012-P38-2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2013, č.j. KSPH 40 INS 15827/2012-P38-2, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (také insolvenční soud) odmítl přihlášku věřitele č. 38 Pavla Srba (Věřitel) pro její opožděné podání (bod I. výroku) a vyslovil, že právní mocí tohoto usnesení účast Věřitele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že 4.10.2012 byl usnesením sp.zn. KSPH 40 INS 15827/2012, jež nabylo účinků zveřejněním v insolvenčním rejstříku 4.10.2012, zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs (omylem uvedeno oddlužení), a že dlužníkovy věřitele vyzval v souladu s ustanovením § 136 odst. 2 písm. d) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) k podání přihlášek ve lhůtě do 7.11.2012 s poučením, že k přihláškám pohledávek podaným později nebude přihlášeno a nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny. Vyšel ze zjištění, podle něhož přihláška Věřitele mu byla doručena do datové schránky 22.1.2012. Cituje ustanovení § 173 InsZ dospěl k závěru, že k přihlášce pohledávky nelze přihlížet, neboť byla podána opožděně, a proto ji podle § 185 InsZ odmítl a současně vyslovil, že právní mocí rozhodnutí účast věřitele v insolvenčním řízení končí.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se jeho přihláška pohledávky neodmítá. Uvedl, že dlužník měl povinnost v seznamu svých závazků uvést závazek odpovídající jeho pohledávce, o níž musel vědět, neboť 28.3.2012 podal proti němu ke Krajskému soudu v Praze žalobu na zaplacení pohledávky, již posléze do insolvenčního řízení přihlásil, a soud svým rozsudkem ze 6.12.2012 žalobě vyhověl rozsudkem pro zmeškání. Uvedl dále, že nebyl řádně vyzván k podání přihlášky pohledávky s tím, že dlužník insolvenční soud o tomto rozhodnutí neinformoval. Tvrdil, že podal-li žalobu k témuž soudu, před nímž zároveň probíhá insolvenční řízení, má se za to, že na jeho podání (žalobu) mělo být pohlíženo jako na přihlášku, byť trpící vadami, k jejichž odstranění ho měl insolvenční soud vyzvat. Poznamenal, že ve sporném

řízení vedeném pod sp.zn. 45 Cm 88/2012 Krajský soud v Praze řízení přerušil usnesením ze 14.1.2013, jež mu bylo doručeno 15.1.2013. Přihlášku pohledávky podal 7 dnů poté. K odvolání připojil žalobu a i rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 45 Cm 88/2012-45 ze 6.12.2012.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání, přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 83 InsZ prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné; totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání.

Podle § 173 odst. 1 InsZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Podobně se nepřihlíží k popřené pohledávce, nepodá-li věřitel popřené pohledávky v zákonem stanovené lhůtě žalobu na určení její pravosti (§ 198 InsZ). Podle § 173 odst. 2 InsZ se přihlašují do insolvenčního řízení i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Podle § 173 odst. 3 InsZ pak lze přihlásit i pohledávku nesplatnou nebo vázanou na podmínku. Předpokladem pro to, aby pohledávka byla v insolvenčním řízení přezkoumána a v případě jejího zjištění poměrně uspokojena (vyjma pohledávek za majetkovou podstatou, pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a pohledávek vyloučených z uspokojení insolvenčním řízení podle § 168, § 169 a 170 InsZ), je v zásadě přihláška pohledávky podaná ve lhůtě stanovené v rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka v zákonem stanovené formě a zákonnými obsahovými náležitostmi.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) InsZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 InsZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 InsZ), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 InsZ). K zachování lhůty k podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku (§ 136 InsZ) postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.).

Podle § 185 InsZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Se zřetelem k tomu zákon též stanoví jako zásadu doručování soudních rozhodnutí (předvolání, vyrozumění či jiných písemností) tzv. zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Tyto písemnosti se zásadně doručují pouze vyvěšením na úřední desce insolvenčního soudu s jejich současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, s nímž se pojí účinky doručení (§ 71 odst. 1 a 2 InsZ-tzv. doručení vyhláškou). Uvedené platí, i když písemnost byla doručována zvlášť ve smyslu § 75 InsZ (proto, že tak stanoví zákon anebo proto, že tak rozhodl insolvenční soud). Rozhodnutí vydaná insolvenčním soudem v insolvenčním řízení tak nabývají účinnosti již okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 InsZ).

Věřitelé jsou oprávněni přihlašovat své pohledávky za dlužníkem nikoli až v průběhu lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku, která představuje konečnou (propadnou) lhůtu k podání přihlášek, nýbrž již od zahájení insolvenčního řízení, a to, i kdyby insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek (§ 110 odst. 1, § 173 odst. 1 InsZ). Zahájení insolvenčního řízení insolvenční soud oznamuje dle § 101 InsZ vyhláškou zveřejněnou na jeho úřední desce a v insolvenčním rejstříku, již doručuje zvlášť jen stávajícím účastníkům řízení, známým věřitelům s obvyklým místem pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska) dle § 430 InsZ, a vyrozumí o ní orgány a instituce uvedené v § 102 InsZ. Obdobně i rozhodnutí o úpadku soud doručuje pouze vyhláškou postupem dle § 71 odst. 1 InsZ; zvlášť se dle § 138 InsZ doručuje pouze dlužníku, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (podle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili a jsou tedy již účastníky řízení), a zahraničním věřitelům dle § 430 InsZ, a vyrozumí o něm orgány a instituce uvedené v § 139 InsZ.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že vyhláškou z 28.6.2012 insolvenční soud oznámil zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku, že usnesením insolvenčního soudu č.j. KSPH 40 INS 15827/2012-A-13 z 3.10.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs (body I. a II. výroku). Věřitelé, kteří tak dosud neučinili, byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek ve lhůtě do 7.11.2012 s poučením o tom, že pohledávky lze přihlásit jen na formuláři s uvedením internetové adresy, na níž je zveřejněn, a o tom, že k pohledávkám přihlášeným později nebude soud přihlížet a v insolvenčním řízení uspokojovat (bod V. výroku). Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 4.10.2012. Přihlášku pohledávky podal Věřitel na předepsaném formuláři 22.1.2013.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Věřitel se s řádně zveřejněnou vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení ani se zveřejněným rozhodnutím o úpadku, jímž byla stanovena konečná lhůta pro přihlašování pohledávek, včas neseznámil a nesprávně spoléhal na to, že podání žaloby (doručené insolvenčnímu soudu 28.3.2012, tj. před zahájením insolvenčního řízení 28.6.2012) na zaplacení pozdě přihlášené pohledávky bude považováno za její přihlášení v insolvenčním řízení; to jsou však okolnosti, jež lze přičítat jen k tíži Věřitele. Jelikož prominutí zmeškání lhůty k podání přihlášky do insolvenčního řízení (i pokud by o ně věřitel dle § 58 o.s.ř. včas požádal) není ve smyslu § 83 InsZ přípustné, je nezvratný závěr, že k odvolatelově přihlášce pohledávky podané po uplynutí stanovené přihlašovací lhůty se dle § 173 odst. 1

InsZ v insolvenčním řízení nepřihlíží, a tato pohledávka v něm tedy být nemůže ani přezkoumána a uspokojována.

Za této situace insolvenční soud postupoval správně, když odvolatelovu přihlášku dle § 185 IZ odmítl, a proto odvolací soud dle § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 12. března 2013

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová