3 VSPH 348/2012-A-16
KSUL 69 INS 5283/2012 3 VSPH 348/2012-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice: Helena anonymizovano , anonymizovano , bytem v Podbořanech, Palackého 687, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12.března 2012, č.j. KSUL 69 INS 5283/2012-A-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12.března 2012, č.j. KSUL 69 INS 5283/2012-A-8, se v bodu III. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (insolvenční soud) zjistil úpadek dlužnice (bod I. výroku), povolil řešení úpadku oddlužením (bod II. výroku), insolvenční správkyní ustanovil dlužnici Mgr. Barboru Novotnou Opltovou se sídlem v Praze 1, Karlovo nám. 24 (bod III. výroku), vyslovil, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají zveřejněním v insolvenčním rejstříku, tj. 12.3.2012 (bod IV. výroku), věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzval, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku (bod V. výroku), vyzval věřitele dlužnice, aby insolvenčnímu správci sdělili, jaká zajištění budou v insolvenčním řízení uplatňovat, a ty, kteří hodlají popřít pravost, výši nebo pořadí pohledávky jiného věřitele, vyzval, aby tak učinili písemným podáním, které musí mít stejné náležitosti jako žaloba, na formuláři zveřejněném na internetové adrese: www.justice.cz učiněným nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce (bod VI. a VII. výroku), nařídil konání přezkumného jednání a schůzi věřitelů s uvedeným programem (bod VIII. výroku), uložil insolvenčnímu správci ve stanovené lhůtě předložit zpracovaný seznam přihlášek pohledávek, prověřit majetkové a příjmové poměry dlužníka a nejpozději společně se seznamem přihlášených pohledávek o nich podat soudu písemnou zprávu společně se zprávou o své dosavadní činnosti (bod IX. a X. výroku) a konstatoval, že svá rozhodnutí bude zveřejňovat v insolvenčním rejstříku (bod XI. výroku). K napadenému bodu III. výroku insolvenční soud uvedl, že insolvenčního správce ustanovil podle opatření předsedy insolvenčního soudu (§ 25 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení-InsZ). Zároveň dlužnici poučil o tom, že proti bodu III. výroku usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od doručení tohoto usnesení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, v němž však lze namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení, nebo že není nepodjatý.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním proti jeho bodu III. výroku podle poučení v něm uvedeném s odůvodněním, podle něhož insolvenční správkyně Mgr. Barbora Novotná Opltová (Správkyně) byla ustanovena insolvenční správkyní i v případě úpadku jejího manžela, který s ní má velmi špatné zkušenosti, a proto nemůže mít k insolvenční správkyni důvěru a obává se, že ani v jejím případě nebude postupovat lépe.

Správkyně k odvolání dlužnice uvedla, že byla ustanovena insolvenční správkyní také v insolvenčním řízení ve věci manžela dlužnice Miloše Šlaufa (dlužník), že si není vědoma, že by dlužník měl s výkonem její funkce špatné zkušenosti; naopak vždy s dlužníkem k jeho

žádosti obratem komunikovala a dlužník sám svou nespokojenost podáním, jež by adresoval jí nebo insolvenčnímu soudu, nevyjádřil. Uvedla, že dlužník v době žádosti o povolení oddlužení a zároveň ke dni, kdy mu bylo oddlužení schváleno, měl pouze výsluhový příspěvek ve výši 7.281,--Kč a závazky ve výši 571.659,99 Kč. Proto se jeho matka zavázala po dobu oddlužení na základě darovací smlouvy ze 13.12.2010 přispívat na dlužníkovo oddlužení měsíčně 5.900,--Kč. Problémy mohly nastat v okamžiku, kdy si dlužník našel další zaměstnání a bylo mu vysvětleno, že jeho matka musí plnění podle darovací smlouvy poskytovat dále, dokud tato smlouva nebude řádně ukončena (výpovědí nebo dohodou stran). V insolvenčním řízení dlužníka byli jak dlužník, tak dlužnice poučeni o tom, že mají společné dluhy a bylo by vhodné oddlužit i dlužnici. Bližší důvody odvolání jí nejsou známy.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadené části i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 26 InsZ proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce je odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.

Podle § 24 odst. 1 InsZ insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu. Uvedené ustanovení stanoví podmínky, kdy insolvenční správce je vyloučen z insolvenčního řízení z důvodu své podjatosti, přičemž specifikace podmínek daných pro závěr o jeho podjatosti je shodná s podmínkami stanovenými pro podjatost soudce podle ustanovení § 14 o.s.ř. Insolvenční správce je vyloučen z důvodu podjatosti tehdy, je-li tento závěr odůvodněn vzhledem k posouzení skutečností, jež k podání námitky vedly.

Podle § 14 odst. 1 o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Důvodem pro pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce může být zejména skutečnost, že správce je vůči dlužníkovi osobou blízkou, věřitelem dlužníka, či jeho dlužníkem nebo ručitelem, případně též současným či bývalým společníkem statutárním orgánem či zaměstnancem dlužníka nebo má obdobný vztah k dlužníkovým věřitelům; důvodem může být i způsob podnikání insolvenčního správce, jenž dopadá na poměry účastníků.

V projednávané věci dlužnice vyjádřila obavy, že Správkyně nebude svoji funkci vykonávat řádně, když tuto funkci vykonává i v insolvenční věci jejího manžela, který vyjádřil s její činností v insolvenčním řízení nespokojenost. Dlužnice nicméně přes poučení, jehož se jí dostalo, nespecifikovala blíže konkrétní objektivní důvody, pro něž by byla Správkyně v jejím insolvenčním řízení vyloučena; omezila se jen na subjektivní pocity svého manžela. Správkyně sama neuvedla žádné důvody, jež by objektivně vyvolávaly pochybnosti o její nepodjatosti, takové okolnosti zatím ani jinak najevo nevyšly. Z výpisu ze seznamu insolvenčních správců platného k 2.4.2012 pak vyplývá, že Správkyně je v něm zapsána od 26.2.2007 a nemá pozastavenou činnost.

Správkyně tedy splňuje podmínky pro své ustanovení do funkce, přičemž za popsané situace odvolací soud nezjistil ani žádné okolnosti svědčící o podjatosti Správkyně v tomto insolvenčním řízení pro její vztah k věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům. Pokud manžel dlužnice není spokojen s činností Správkyně v jeho insolvenční věci, pak pro toto insolvenční řízení jsou jeho námitky bez významu a zůstává na něm, aby v případě, že Správkyně nebude postupovat v souladu se svými povinnostmi v jeho insolvenčním řízení, navrhl její zproštění funkce podle § 32 InsZ. Pokud by Správkyně neplnila řádně své povinnosti v tomto insolvenčním řízení, právní úprava dlužnici umožňuje postupovat obdobně.

Proto odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení v rozsahu dotčeném odvoláním z důvodu jeho věcné správnosti potvrdil.

Nad rámec uvedeného považuje odvolací soud za nezbytné insolvenční soud upozornit na to, že pod sp. zn. KSUL 69 INS 16122/2010 probíhá insolvenční řízení ve věci dlužníka, tj. manžela dlužnice, který vyjádřil souhlas s oddlužením dlužnice, stejně jako dlužnice vyjádřila v tomto druhém insolvenčním řízení souhlas s oddlužením svého manžela. Tím oba manželé, domáhající se řešení svého úpadku oddlužením provedeným splátkovým kalendářem (v případě manžela již schváleným), dali najevo, že oddlužením bude dotčen majetek z jejich nevypořádaného společného jmění manželů. Z obsahu obou insolvenčních návrhů plyne, že je v nich tvrzen majetek a závazky, jež spadají do společného jmění manželů (SJM) dlužnice a dlužníka ve smyslu § 143a ObčZ, přičemž nebylo prokázáno zúžení SJM nebo to, že by neexistovalo. Protože nebylo tvrzeno ani to, že by některé závazky vznikly ještě před uzavřením manželství dlužníka s dlužnicí nebo před vznikem SJM, podle § 144 ObčZ platí domněnka, že majetek a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří SJM. V této situaci je nezbytné, aby insolvenční soud spojil řízení obou dlužníků-manželů ke společnému řízení, v němž musí být ekonomické podmínky pro oddlužení těchto dlužníků posuzovány společně se zřetelem k jejich společným závazkům, resp. závazkům náležejícím do jejich SJM. Budou-li při takovémto projednání věci dány zákonné podmínky k tomu, aby úpadek obou dlužníků-manželů byl řešen oddlužením provedeným splátkovým kalendářem, soud promítne tento závěr do jednoho usnesení o schválení oddlužení splátkovým kalendářem obou manželů; z hlediska usnesení vydaného v insolvenčním řízení manžela dlužnice jde o důvod ke změně takového rozhodnutí, jež se jinak vydává s klausulí změněných poměrů. K problematice společného projednání insolvenčních návrhů manželů-dlužníků spojených s návrhem na povolení oddlužení viz podrobný výklad v usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSPH 40 INS 10341/2010, 3 VSPH 325/2011-B ze dne 19.4.2011, k tématu viz také usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSLB 76 INS 12605/2010, 3 VSPH 76/2011-A ze dne 29.6.2011.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 5.dubna 2012

JUDr.Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová