3 VSPH 346/2014-B-66
KSPA 48 INS 51/2010 3 VSPH 346/2014-B-66

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice Miluše Kockové, bytem v Pardubicích, Doubravice 47, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 48 INS 51/2010-B-50 ze dne 13.ledna 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 48 INS 51/2010-B-50 ze dne 13.ledna 2014 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (insolvenční soud) oddlužení dlužnice schválené usnesením č.j. KSPA 48 INS 51/2010-B-14 z 1.6.2010 (Usnesení B-14) zrušil (bod I. výroku), na majetek dlužnice prohlásil konkurs, který projedná jako nepatrný (bod II. a III. výroku) a vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že Usnesením B-14 schválil oddlužení dlužnice splátkovým kalendářem, že první splátka měla být zaplacena k 1.9.2010 ze srážky ze mzdy provedené jejím zaměstnavatelem. Uvedl, že do splátkového kalendáře byly zahrnuty pohledávky dlužničiných nezajištěných věřitelů v celkové výši 988.684,67 Kč. Insolvenční soud vyšel z toho, že v průběhu plnění splátkového kalendáře opakovaně upozorňoval dlužnici na to, že neplní jeho podmínky. Nařídil proto jednání na 5.4.2013, k němuž se však dlužnice nedostavila, a insolvenční správce mu oznámil, že dlužnice nemá příjem, z něhož by mohla uspokojovat své nezajištěné věřitele. V době nařízení jednání běžel již 31. měsíc splátkového kalendáře a aktuální výše pohledávek zahrnutých do splátkového kalendáře činila 959.090,67 Kč v souvislosti s částečnými zpětvzetími a vyřešením incidenčního sporu. Zjistil, že celkem bylo zaplaceno 100.192,--Kč, z toho 29.531,--Kč pro insolvenčního správce a 70.661,--Kč ve prospěch nezajištěných věřitelů, jejichž pohledávky byly uspokojeny v rozsahu 7,37 %, zatímco při dodržování splátkového kalendáře mělo být uspokojeno 15,50 % jejich pohledávek, představující 148.659,05 Kč, takže nedoplatek činil 77.998,05 Kč. Z uvedeného důvodu proto dlužnici uložil uvedený nedoplatek vyrovnat ve lhůtě 6 měsíců a splácet každý další měsíc 5.500,--Kč, aby byly uspokojeny pohledávky insolvenčního správce z titulu odměny a náhrady hotových výdajů a pohledávky nezajištěných věřitelů uspokojeny alespoň v rozsahu 30 %. Ze zprávy insolvenčního správce zjistil, že k 5.12.2013 bylo uhrazeno věřitelům celkem 81.284,92 Kč. Insolvenční soud konstatoval,

že v listopadu 2013, tj. v době 39. splátky, mělo být zaplaceno minimálně 187.022,68 Kč, což by činilo 19,50 % pohledávek věřitelů zařazených do splátkového kalendáře. Dluh dlužnice oproti řádnému plnění splátkového kalendáře vzrostl na částku 105.737,76 Kč. Poukázal na to, že příjmy dlužnice umožňují srážky 2.800,--Kč a 3.900,--Kč, zatímco pro řádné splnění splátkového kalendáře by bylo zapotřebí srážet minimálně 5.500,--Kč až 5.900,--Kč. Konstatoval, že dlužnice nevyužila lhůtu 6 měsíců na úhradu dlužných splátek a naopak výše dlužných splátek narůstá pro nedostatek příjmů dlužnice. Cituje ustanovení § 418 odst. 1 písm.b) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), insolvenční soud dospěl k závěru, že dlužnice nebude s to podstatnou část splátkového kalendáře v zákonem stanoveném rozsahu 60 měsíců splnit a na tomto závěru by nemohlo změnit ani to, že by vyhověl dlužnici k prodloužení lhůty k mimořádné úhradě dlužných splátek. Z uvedených důvodů proto schválené oddlužení zrušil a zároveň prohlásil na majetek dlužnice konkurs s tím, že jej projedná v režimu nepatrného konkursu za podmínek ustanovení § 314 odst. 1 InsZ.

Toto rozhodnutí napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení s tím, aby jí bylo umožněno pokračovat ve splátkovém kalendáři. Je si vědoma hrubého porušení svých povinností uhradit dlužný nedoplatek, jak jí uložil insolvenční soud, který vzrostl na částku 105.737,--Kč, k němuž však došlo v důsledku její dlouhodobé nemoci a ztráty brigády. Vyjádřila přesvědčení, že její příjmové poměry se zlepší, a to i za pomoci třetích osob ze smluv o důchodu. Poznamenala, že i když si je vědoma, že pro věc to není podstatné, že do platební neschopnosti se dostala v souvislosti s rozvodem a kvůli synovi, kterému se snažila finančně vypomoci.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. d/ InsZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro potvrzení či změnu tohoto usnesení a že odvolání, byť z jiných než dlužníkem uváděných důvodů, je opodstatněno. K přezkoumání napadeného usnesení odvolací soud přistoupil, přestože k výzvě insolvenčního soudu na jeho doplnění dlužník nereagoval, neboť z odvolání je zřejmý odvolací důvod i odvolací návrh.

Dle § 395 odst. 1 InsZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že a) jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 418 InsZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníkovi po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm.c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníkovi nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Insolvenční soud chválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejich základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (odst. 3). Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm.a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 4). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 4 (odst. 5).

Smyslem řešení dlužníkova úpadku oddlužením je, aby za zákonem stanovených podmínek po jeho splnění mohl být osvobozen od placení zbytku svých dluhů podle § 414 a násl. InsZ. V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře při jeho délce trvání 5 let, tj. doby, kterou nelze prodloužit, může často docházet ke změnám v příjmových poměrech dlužníka, jež si v průběhu trvání splátkového kalendáře vynutí projednávání nastalých změn, jež mohou nakonec vyústit v závěr, že byly naplněny některé z podmínek jeho zrušení uvedených v ustanovení § 418 InsZ. Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce, zda v situaci, kdy v dlužníkových příjmových poměrech dojde k zásadnímu výpadku, např. pro ztrátu zaměstnání, je namístě závěr, že dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (§ 418 odst. 1 písm.a/ InsZ) a ve svém rozhodnutí pod sen.zn. 29 NSČR 12/2013, publikovaném pod číslem 77/2013 Sbírky soudních rozhodnutí stanovisek, že v takovém případě ke zrušení oddlužení podle ustanovení § 418 odst. 1 písm.a) InsZ důvod není, čímž však není vyloučen postup podle § 418 odst. 1 písm.b) InsZ. Tyto závěry insolvenční soud může učinit jen po řádném projednání plnění splátkového kalendáře ve smyslu § 418 odst. 4 InsZ při jednání podle § 7 InsZ za přiměřeného použití § 115 občanského soudního řádu (o.s.ř.) a postrádá smyslu o zrušení oddlužení nerozhodnout přímo při tomto jednání, nebo bezprostředně po něm, neboť poměry dlužníka se v průběhu doby mění a usnesení o zrušení oddlužení může obstát jedině tehdy, vychází-li z aktuálních zjištění, k nimž třeba poskytnout dlužníkovi při jednání se vyjádřit stejně jako zástupci věřitelů, nebo věřitelskému výboru, byl-li ustanoven. Pokud vydá insolvenční soud rozhodnutí o zrušení oddlužení podle § 418 InsZ bez nařízení jednání, resp. bez souvislosti s jednáním, jež proběhlo, zatíží tak insolvenční řízení vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci.

Z insolvenčního spisu plyne, že usnesením č.j. KSPA 48 INS 51/2010-A-12 byl zjištěn dlužničin úpadek a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením B-14 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře s tím, že první splátku bylo uloženo zaplatit k 1.9.2010. Toto usnesení bylo změněno usnesením č.j. KSPA 48 INS 51/2010-B-21 z 2.12.2010 a č.j. KSPA 48 INS 51/2010-B-25 ze 3.2.2011 v souvislosti se změnou zaměstnavatele dlužnice. Podle protokolu o jednání z 5.4.2013, k němuž se řádně předvolaná dlužnice bez omluvy nedostavila, však za přítomnosti insolvenčního správce byla popsána situace plnění splátkového kalendáře dlužnicí (soud jednal v nepřítomnosti dlužnice, aniž by uvedl důvody-§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Usnesením č.j. KSPA 48 INS 51/2010-B-44 ze dne 5.dubna 2013 insolvenční soud vyzval dlužnici, aby ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení usnesení uhradila k rukám insolvenčního správce 77.998,05 Kč a nedoplatek odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 1.816,--Kč a aby si zajistila takový příjem, z něhož by bylo lze srážet pro účely plnění splátkového kalendáře měsíčně 5.500,--Kč, a to z příjmu z pracovního poměru nebo na základě smlouvy o důchodu uzavřené se třetí osobou; zároveň poučil dlužnici o tom, že nebudou-li dlužné splátky a nároky insolvenčního správce ve stanovené lhůtě uspokojeny, bude schválené oddlužení zrušeno a na majetek dlužnice prohlášen konkurs. Napadené usnesení vydal insolvenční soud 13.ledna 2014.

Odvolací soud dospěl k závěru, že pokud nebylo schválené oddlužení dlužnice zrušeno v souvislosti s jednáním, na něž se dlužnice bez omluvy nedostavila, přestože obsílka k jednání jí byla doručena řádně 8.3.2014, nelze toto jednání považovat za jednání ve smyslu ustanovení § 418 odst. 4 InsZ, neboť napadené usnesení bylo vydáno až po uplynutí takřka 9 měsíců, během nichž mohlo dojít k podstatné změně poměrů, jež bylo třeba projednat na jednání bezprostředně předcházejícím vydání napadeného usnesení, při němž by poskytl dlužnici možnost se k nastalé situaci vyjádřit, resp. nevyjádřit, aby insolvenční soud mohl rozhodnout na základě aktuálních zjištění. Protože se tak nestalo, odvolací soud má za to, že insolvenční řízení bylo zatíženo procesní vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm.a) o.s.ř. zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm.a) o.s.ř. vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení a ke zrušení Usnesení B-14 přikročil v souvislosti s řádným projednáním podle § 418 odst. 4 InsZ.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3.října 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová