3 VSPH 345/2015-B-15
KSHK 41 INS 28590/2014 3 VSPH 345/2015-B-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenčním řízení dlužníků Gabriely anonymizovano , anonymizovano , IČO: 74017756, a Mariána anonymizovano , anonymizovano , IČO: 69888639, oba bytem Pod Zámečkem 1835/31, 500 06 Hradec Králové-Nový Hradec Králové o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 28590/2014-B-7 ze dne 26. ledna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 28590/2014-B-7 ze dne 26. ledna 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 41 INS 28590/2014-B-7 ze dne 26. ledna 2015 v bodě I. výroku neschválil oddlužení jako způsob řešení úpadku dlužníků manželů Gabriely anonymizovano a Mariána anonymizovano (dále jen dlužníci ), na majetek dlužníků prohlásil konkurs a rozhodl, že bude projednán jako nepatrný (body II. a III. výroku), a vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 26. 11. 2014, č.j. KSHK 41 INS 28590/2014-A-8, zjistil úpadek dlužníků, povolil řešení úpadku oddlužením a ustanovil insolvenční správkyni. Do insolvenčního řízení se přihlásilo celkem 13 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 1.935.150,01,-Kč. Soud prvního stupně provedl na přezkumném jednání konaném dne 14. 1. 2015 přezkum přihlášených pohledávek s tím, že veškeré pohledávky byly zjištěny. Na schůzi věřitelů se dostavil pouze věřitel Finanční úřad pro Královéhradecký kraj. Ten uvedl, že dlužníci vůči němu mají dluhy z podnikání a ze seznamu přihlášek vyplývá, že takových dluhů mají více. Z těchto důvodů nesouhlasí s řešením úpadku oddlužením a navrhl zrušení povoleného oddlužení a prohlášení konkursu.

Cituje § 405 odst. 1, § 403 odst. 2, 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), soud prvního stupně konstatoval, že vzhledem ke včas uplatněným námitkám věřitele z důvodu dluhů z podnikání, které insolvenční správkyně potvrdila, rozhodl o neschválení oddlužení a řešení úpadku dlužníků konkursem.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a žádali, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil. Upozorňují, že na schůzi věřitelů se dostavil pouze jeden věřitel, který má vůči nim pohledávky ve výši 6.848,-Kč. Dlužníci považují tento dluh oproti celkovému dluhu, dosahujícímu takřka 2.000.000,-Kč, za zanedbatelný. Upozorňují, že konkursem se nedosáhne žádného výtěžku a neuspokojí se ani věřitel hlasující proti schválení oddlužení. Oproti tomu při oddlužení by věřitelé mohli dostat více než 30 % svých pohledávek.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž nařizoval jednání, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 405 odst. 1 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odst. 2).

Podle § 397 odst. 1 IZ nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí. V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku přezkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku a seznam závazků. Rozhodnutí o povolení oddlužení se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné.

Podle § 403 odst. 2 IZ věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání.

Otázka subjektivní přípustnosti oddlužení se v režimu současné právní úpravy zásadně koncentruje do fáze po povolení oddlužení, a to na schůzi věřitelů dle § 403 odst. 2 IZ, kde přítomní věřitelé mohou vyslovit své stanovisko k případnému oddlužení. Z této konstrukce vychází i § 397 odst. 1 IZ, který stanoví, že v pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí . Na této schůzi věřitelů totiž věřitelé dle § 403 odst. 2 IZ mohou uplatnit i své námitky o skutečnostech odůvodňujících odmítnutí návrhu na povolení oddlužení, tj. o subjektivní nepřípustnosti oddlužení dle § 389 IZ s tím, že pokud takové námitky do skončení schůze nevznesou, je nastolena fikce jejich souhlasu s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 60 INS 2914/2014, 3 VSPH 517/2014-A ze dne 18. 7. 2014).

Z obsahu spisu plyne, že dne 22. 10. 2014 byl soudu prvního stupně doručen insolvenční návrh dlužníků spojený se společným návrhem manželů na povolení oddlužení. Bylo zjištěno, že závazky dlužníků vůči věřiteli č. 8-Finanční úřad pro Královéhradecký kraj-ve výši 6.848,-Kč pocházejí z jejich podnikatelské činnosti a že dle seznamu přihlášek lze dovodit, že mají další dluhy z podnikání. Na schůzi věřitelů konané dne 14. 1. 2015 vyslovil věřitel č. 8 nesouhlas se způsobem řešení úpadku dlužníků oddlužením, navrhl jeho zrušení a prohlášení konkursu na jejich majetek.

Odvolací soud se za daného skutkového stavu ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož není oddlužení dlužníků přípustné dle § 389 odst. 2 písm. a) IZ pro nesouhlas věřitele, vůči kterému mají dlužníci dluhy z podnikání. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, pokud návrhu dlužníků na schválení oddlužení dle § 405 IZ nevyhověl a současně rozhodl o řešení úpadku konkursem, jenž bude při splnění podmínek § 314 odst. 1 písm. a) IZ projednán jako nepatrný.

S ohledem na výše uvedené odvolací soud napadené usnesení podle § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

V Praze dne 18. listopadu 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková