3 VSPH 344/2015-B-97
MSPH 78 INS 4753/2014 3 VSPH 344/2015-B-97

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužníka: EXIMET TRAFO, spol. s r.o. se sídlem Praha 4, Hrabákova 1978, IČO 61246336, zast. JUDr. Jindřichem Růžičkou, zmocněncem, bytem Znojmo, Horní náměstí 256/13, za účasti státního zastupitelství, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 4753/2014-B-47 ze dne 12. ledna 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 4753/2014-B-47 ze dne 12. ledna 2015 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) zamítl návrh na odvolání společnosti VELEBA, MILICHOVSKÝ a spol., v.o.s. z funkce insolvenčního správce.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že podáním z 18.11.2014 se jednatel dlužníka Ing. Cigánek domáhal rozhodnutí, jímž bude insolvenční správce VELEBA, MILICHOVSKÝ a spol., v.o.s. (dále jen správce), postupem podle § 32 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), zproštěn funkce insolvenčního správce, přičemž důvodem zproštění měly být tyto vytčené postupy správce: nepostupoval dle pokynu dlužníka při získávání prostředků do majetkové podstaty, nesplnil pokyny soudu, účastnil se rozhodčího řízení způsobem, který poškozoval dlužníka a JUDr. Veleba je členem rozhodčího soudu, byl aktivní při vstupu společnosti LABARA, a.s., do společnosti dlužníka, účastnil se jednání o insolvenčním návrhu dlužníka, který neobsahoval možnou reorganizaci dlužníka, podílel se na zproštění předchozího správce JUDr. Cupky z funkce.

Insolvenční soud pokračoval, že prověřil činnost správce z listin založených v insolvenčním spise a zabezpečil si jeho vyjádření a věřitelského výboru k návrhu dlužníka. Konstatoval, že správce byl ustanoven na základě rozhodnutí první schůze věřitelů, konané po přezkumném jednání, neboť právní úprava umožňuje insolvenčním věřitelům vybrat si insolvenčního správce dle vlastní úvahy bez udání důvodů. Uvedený postup v řízení nemůže zpochybňovat ani insolvenční soud.

Insolvenční soud dovodil, že ze spisového materiálu nelze uzavřít, že správce postupuje v rozporu se svými povinnostmi, přitom nemá povinnost respektovat v řízení instrukce dlužníka. Poté, co byl správce v předmětné věci ustanoven, neshledal soud v jeho činnosti žádné pochybení a nejsou tu tedy důvody pro jeho zproštění funkce. Obdobný závěr zaujal k dotazu soudu na činnost správce též věřitelský výbor. Pro úplnost soud připomíná, že námitky k činnosti správce směřují zejména k činnosti JUDr. Veleby, která proběhla před zahájením insolvenčního řízení, v postavení advokáta či rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře. Činnost insolvenčního správce ve společnosti přitom fakticky realizuje Mgr. Milichovský, z titulu ohlášeného společníka společnosti správce. S ohledem na shora uvedená zjištění proto návrh dlužníka zamítl jako nedůvodný.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním. Namítl, že jsou v jeho záhlaví zmatečně označeni účastníci, neboť návrh byl podán Ing. anonymizovano , jednatelem dlužníka, zastoupeným JUDr. Růžičkou, zmocněncem. Dále uvedl, že se insolvenční soud v rozhodnutí nevypořádal s jeho námitkami a důvody, včetně písemných důkazů. Zdůraznil, že nezpochybnil výběr správce dle zákonné úpravy, nýbrž zpochybňoval jeho podjatost ve věci, jeho propojení s LABARA, s.r.o., a uskutečnění pochybných věcně popsaných a doložených mechanismů se statutárními orgány LABARA, s.r.o., Holíka, Procházkové atd. Napadá především výrazný střet mezi správcem a jeho společníkem JUDr. Velebou, jenž na různých stranách zastoupení vystupuje opakovaně, což potvrzuje i druhý společník Mgr. Milichovský. Konstatoval, že nejen jako úpadce , ale též jako věřitel pojmenoval aktivity zmíněných subjektů, aniž by se s nimi soud vypořádal. Soud vyzval konkrétní subjekty, aby se k jeho podání vyjádřili, avšak tato výzva se po věcné stránce obsahu podaných vyjádření, minula účinkem. Závěrem odkázal na usnesení Okresního státního zastupitelství ve Znojmě z 12.1.2015 č.j. ZN 2021/204-13, v němž je vysloven závěr, že je ke zvážení, zda by insolvenční správce neměl být z insolvenčního řízení vyloučen , přičemž cituje z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu.

Vrchní státní zastupitelství v Praze (dále jen VSZ) k odvolání dlužníka uvedlo, že považuje jeho návrh na odvolání správce za důvodný. Konstatoval, že dlužník sice v návrhu na zproštění správce funkce podle § 32 odst. 1 IZ pouze obecně tvrdil důvody, jež by mohly ke zproštění vést, avšak insolvenční soud tato tvrzení nijak neprověřil a nevyžádal si od dlužníka jejich bližší specifikaci, přičemž se spokojil toliko s vyjádřením správce. V odůvodnění rozhodnutí pak jen konstatoval, že na straně správce neshledal žádné pochybení, neboť správce nemá povinnost v insolvenčním řízení respektovat instrukce dlužníka, takže jakékoli odůvodnění, že v činnosti správce neshledal pochybení, v rozhodnutí absentují. Další námitky dlužníka se týkaly možné podjatosti správce a svým obsahem by mohly naplnit důvody pro jeho odvolání podle § 31 IZ, přičemž v tomto směru byly již konkrétnější a podávají se i z obsahu insolvenčního spisu, konkrétně z vyjádření dlužníka k insolvenčnímu návrhu zveřejněnému jako událost A-8, či ze sdělení o podezření z trestné činnosti a připojeného trestního oznámení-událost B-22. Ani jimi se soud nezabýval a omezil se pouze na konstatování, že činnost správce fakticky realizuje druhý společník Mgr. Milichovský, takže se nevypořádal s námitkami dlužníka týkajících se činnosti JUDr. Veleby z doby před zahájením insolvenčního řízení. Napadené usnesení proto považuje za nepřezkoumatelné a vnitřně rozporné, a navrhlo je zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Členové věřitelského výboru (LABARA, s.r.o., VEKTOR PLUS, s.r.o., VAKAR, s.r.o.) zaslali stanovisko k odvolání dlužníka dne 2.2.2015 (událost B-54), v němž uvedli, že insolvenčnímu soudu zaslali vyjádření k návrhu dlužníka na odvolání správce z funkce, jež považují za dostatečné, a pokud je považuje za nedostatečné dlužník, je to z pohledu insolvenčního řízení zcela irelevantní. K odvolání přiložené rozhodnutí Okresního státního zastupitelství ve Znojmě pak jen svědčí o tom, že jeho námitky vůči správci jsou nedůvodné. Z vyjádření jednatele dlužníka Ing. Cigánka v tomto i v dalších řízeních je zjevné, že poškozuje ostatní osoby různými způsoby od negativních vyjádření až po trestní oznámení, čímž se snaží jen odvrátit pozornost od svých vlastních závažných pochybení. Uzavřeli, že o jeho osobním charakteru pak svědčí i skutečnost, že byl v minulosti agentem Státní bezpečnosti, což lze dohledat na oficiálních webových stránkách Archivu bezpečnostních složek.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 24 odst. 1 IZ je insolvenční správce z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu.

Podle § 31 odst. 1 IZ z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

K důvodům, pro něž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení pro pochybnost o své nepodjatosti, se vyjádřil Vrchní soud v Praze již v usnesení sen. zn. 2 VSPH 219/2008 ze dne 7.11.2008 tak, že odpovídají důvodům, pro něž jsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni soudci ve smyslu § 14 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Pokud jde o poměr k věci , rozumí se jím především přímý právní zájem insolvenčního správce na projednávané věci i to, že správce má předem o věci poznatky, které by měl získat až za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannost; pokud jde o poměr k účastníkům a jejich zástupcům , ten může být založen buď příbuzenským či jemu obdobným vztahem, vztahem přátelským či zjevně nepřátelským, popřípadě vztahem vzájemné závislosti.

Okolnost, že insolvenční správce je pro podjatost vyloučen z insolvenčního řízení, mohou insolvenční správce, dlužník nebo věřitelé podle § 26 IZ uplatnit v odvolání proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce; v pozdější fázi insolvenčního řízení může být podjatost správce důvodem pro jeho odvolání z funkce dle § 31 odst. 1 IZ (k tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 3 VSPH 1090/2010 ze dne 4.1.2011). Přitom již samy pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce z hlediska § 24 odst. 1 IZ dávají podkladu pro jeho odvolání z funkce.

Podle § 32 odst. 1 IZ může insolvenční soud zprostit insolvenčního správce funkce proto, že neplní řádně své povinnosti nebo nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem. O odvolání z funkce i o zproštění funkce může insolvenční soud rozhodnout na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez návrhu.

Za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 IZ, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s § 283 a násl. IZ, nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem; jedná-li se však o pochybení méně závažné, omezuje se soud na to, že ke zjednání nápravy využije svého oprávnění uložit insolvenčnímu správci dle § 81 odst. 2 IZ pořádkovou pokutu.

K procesním námitkám odvolatele:

Odvolací soud k námitce odvolatele, resp. Ing. Cigánka, jednatele dlužníka, ohledně nesprávného označení účastníků, zjistil, že v insolvenčním řízení vedeném na dlužníkův majetek jednatel dlužníka vystupuje rovněž jako jeho věřitel, neboť do tohoto řízení podal dvě přihlášky pohledávek. Zodpovězení otázky, zda návrh na zproštění funkce správce podal jednatel dlužníka nebo sám dlužník, je třeba hledat v plné moci udělené shora označenému zmocněnci. V původním návrhu na zproštění správce funkce z 3.11.2014 (dokument B-36) je označen navrhovatel takto: Ing. Jaroslav Cigánek, statutární orgán-jednatel úpadce EXIMET TRAFO, spol. s r.o., IČ 61246336, Hrabákova 1978/6, 148 00 Praha 4, z PM JUDr. Jindřich Růžička, Horní náměstí 13, 669 02 Znojmo, IČO 12209783, pod textem je připojeno jméno Ing. Jaroslav Cigánek-statutární orgán-jednatel a podpis s razítkem zmocněnce JUDr. Růžičky. V doplnění návrhu z 18.11.2014 (B-37) je označen jen Ing. Jaroslav Cigánek, nar. 1. února 1941, bytem Hrabákova 1978/6, Praha 4, z PM-uveden zmocněnec JUDr. Růžička, pod textem je připojeno jméno Ing. Jaroslav Cigánek-statutární orgán-jednatel (uvedené doplnění bylo zasláno elektronicky bez připojeného ověřeného podpisu, následně byl soudu doručen originál shodného znění s připojeným podpisem zmocněnce-dokument B-39). V dalším dokumentu (B-46) z 6.1.2015 reaguje na vyjádření správce a věřitelského výboru k jeho návrhu již jen Ing. Jaroslav Cigánek s uvedením data narození a adresy, jenž učinil i další podání (B-50 z 23.1.2015), jímž zaslal soudu shora uvedené rozhodnutí Okresního státního zastupitelství ve Znojmě. Insolvenční soud přípisem ze 4.2.2015 pak vyzval dlužníka k předložení plné moci udělené JUDr. anonymizovano . Dlužník předložil plnou moc (dokument B-58 zveřejněný 11.2.2015), z níž se podává, že Úpadce EXIMET TRAFO, spol. s r.o., IČ 61246336, Hrabákova 1978/6, 148 00 Praha 4, zastoupena

Ing. Jaroslavem anonymizovano , anonymizovano -jednatelem, uděluje plnou moc JUDr. Jindřichu anonymizovano , anonymizovano , IČ 12209783, Horní náměstí 256/13, P.O.Box 20, 669 02 Znojmo, obecnému zmocněnci k jednání a zastupování ve věci vedené pod č.j. MSPH 78 INS 4753/2014-A-13 u Městského soudu v Praze, ve věci nařízení insolvenčního řízení-konkursu na společnost EXIMET TRAFO, spol. s r.o., IČ 61246336, Hrabákova 1978/6, 148 00 Praha 4, provozovna Jevišovice, a to bez jakýchkoliv omezení v rozsahu obvyklém. Dále obsahuje text plné moci podrobný výčet úkonů, jež je zmocněnec oprávněn činit. Je tedy evidentní, že plná moc k zastupování byla udělena obecnému zmocněnci dlužníkem, nikoliv Ing. anonymizovano , coby věřitelem dlužníka.

Pokud insolvenční soud rozhodoval o návrhu dlužníka, nikoliv jeho věřitele (jednatele), přestože v době rozhodnutí neměl najisto postaveno, kdo návrh na zproštění funkce správce podává, definitivně byla tato pochybnost odstraněna zasláním shora označené plné moci udělené dlužníkem JUDr. anonymizovano . Proto je na podané odvolání nutno nahlížet jako na odvolání podané dlužníkem.

K rozhodnutí ve věci samé:

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužník podal návrh na zproštění správce funkce insolvenčního správce, z jehož obsahu se podává též možný střet zájmů společníka správce JUDr. Veleby a dlužníka. Lze souhlasit s VSZ, že taková námitka je způsobilá vznést pochybnosti o podjatosti správce, přičemž ji naznačil dlužník ve svém vyjádření A-8 a v trestním oznámení (B-22), jak správně poznamenalo VSZ. Jí by se měl insolvenční soud zabývat i bez návrhu (§ 31 IZ).

Odvolací soud se ztotožnil s námitkami odvolatele i VSZ, že napadené usnesení je zmatečné a nepřezkoumatelné. O tom svědčí již samotný výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění, neboť insolvenční soud zamítl návrh na odvolání správce z funkce insolvenčního správce, přičemž jej zdůvodňuje návrhem na jeho zproštění. Ze shora citované právní úpravy je zřejmé, že zbavit insolvenčního správce funkce v průběhu insolvenčního řízení lze toliko dvěma způsoby, a to odvoláním podle § 31 IZ nebo zproštěním podle § 32 IZ (pomine-li se odvolání a ustanovení insolvenčního správce podle § 29 IZ na schůzi věřitelů následující nejblíže po přezkumném jednání).

Již tyto okolnosti jsou důvodem pro to, aby bylo napadené usnesení jako nepřezkoumatelné (§ 157 odst. 2 o.s.ř.) zrušeno, neboť z něj není zřejmé, o čem insolvenční soud rozhodl. Z odůvodnění usnesení se pak vůbec nepodává, co ohledně jednotlivých dlužníkem vytčených pochybení insolvenčního správce zjistil a jak jeho činnost hodnotil (§ 31 a § 36 IZ), neboť jeho závěr, že ze spisového materiálu nelze uzavřít, že správce postupuje v rozporu se svými povinnostmi , nemá jakoukoliv oporu v provedeném šetření a prověření výkonu funkce správce. Shodně je pak třeba hodnotit závěr, jenž by se týkal možného odvolání správce podle § 31 IZ, o němž fakticky rozhodl, pokud pouze konstatoval, že námitky k činnosti správce směřují zejména k činnosti JUDr. Veleby před zahájením insolvenčního řízení, přičemž činnost insolvenčního správce realizuje Mgr. Milichovský, coby ohlášený společník. K tomu je třeba poznamenat, že podnikání osob prostřednictvím veřejné obchodní společnosti je podnikáním společným a činnost společníků za výsledek nelze oddělovat, a jen okolnost, že podmínkou výkonu činnosti v.o.s., coby insolvenčního správce, je, že musí mít osobu, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, jejímž prostřednictvím bude vykonávat činnost insolvenčního správce (tzv. ohlášený společník-viz § 5 vyhl. č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích), nelze považovat za okolnost, jež by vyloučila možnost střetu zájmů dalšího ze společníků v.o.s., jenž získal poznatky o dlužníkovi z doby, kdy jej zastupoval, jak namítl dlužník (dokument A-8), pokud tvrdil, že JUDr. Velebovi udělil plnou moc k jednání se zástupci LABARA, s.r.o. (člen věřitelského výboru) a k podání insolvenčního návrhu s tím, že by jeho úpadek měl být řešen restrukturalizací (zřejmě reorganizací).

Na základě shora uvedených závěrů proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm nejprve postaví najisto, zda návrh na zproštění podává dlužník nebo věřitel Ing. Cigánek, jenž tuto námitku vznesl v odvolání, a poté se bude zabývat věcí samou.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 30. listopadu 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová