3 VSPH 320/2015-A-19
KSPH 68 INS 28974/2014 3 VSPH 320/2015-A-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužníků a) Bogdana anonymizovano , anonymizovano , b) Lucie anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Rašínova 858, 289 12 Sadská, o zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 68 INS 28974/2014-A-11 ze dne 8. ledna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 68 INS 28974/2014-A-11 ze dne 8. ledna 2015 se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odů v od n ě ní :

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 68 INS 28974/2014-A-11 ze dne 8. ledna 2015 (dále jen usnesení ) uložil dlužníkovi Bogdanu anonymizovano (dále jen dlužník ), aby ve lhůtě 10 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000,-Kč.

V odůvodnění soud prvního stupně konstatoval, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, v němž uvedl, že je v úpadku, má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

Cituje ustanovení § 108 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), soud prvního stupně vysvětlil, že zálohu na náklady insolvenčního řízení navrhovateli ukládá zaplatit vždy, kdy to považuje vzhledem k povaze věci za nezbytné ve výši, odpovídající jejímu účelu. Konstatoval, že dlužník odkázal zejména na závazky své manželky. Dlužníka vyzval k upřesnění závazků, ten však svůj návrh neupřesnil. Soud vyslovil, že vychází z neúplných údajů, a proto se jeví jako vhodné řešit dlužníkův úpadek konkursem, když pro reorganizaci nejsou splněny podmínky. Z tohoto důvodu uložil dlužníku zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000,-Kč, která odpovídá finančním možnostem dlužníka.

Proti tomuto usnesení se dlužník řádně a včas odvolal a žádal, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, neboť nesouhlasí s výší uložené povinnosti.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení či změnu.

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Podle § 394a odst. 1 IZ manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 394a odst. 3 IZ manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Z obsahu spisu vyplývá, že dne 23.10.2014 byl soudu prvního stupně doručen společný návrh manželů anonymizovano na povolení oddlužení. Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, se považují dle § 394a IZ za jednoho dlužníka. Z toho vyplývá, že soud rozhoduje v souvislosti se společným návrhem na povolení oddlužení o obou manželích společně. Soud prvního stupně však nadále vedl řízení pouze proti dlužníku Bogdanu anonymizovano .

Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). K podmínkám řízení patří též požadavek, aby o téže věci neprobíhalo u soudu jiné řízení (§ 83 o.s.ř.). Jde-li o takový nedostatek řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§ 104 odst. 1 o.s.ř.).

Odvolací soud zjistil, že dne 11.9.2014 byl zjištěn úpadek dlužnice Lucie anonymizovano , který je projednáván jako nepatrný konkurs (insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSPH 68 INS 11508/2014). Toto zahájené insolvenční řízení vůči dlužnici brání projednání společného návrhu manželů na oddlužení, který byl podán až po zjištění úpadku dlužnice.

Vzniklá překážka věci zahájené (překážka litispendence) náleží k podmínkám řízení, jejichž nedostatek znemožňuje soudu, aby rozhodl ve věci samé. Překážka litispendence brání soudu projednat a rozhodnout věc, o níž již bylo dříve zahájeno jiné řízení. Nedostatek této podmínky řízení nelze odstranit. Jakmile vyjde najevo, je soud povinen řízení v kterékoli fázi zastavit (§ 104 odst. 1 o.s.ř.).

Soud prvního stupně však v souladu s tímto ustanovením nepostupoval a v řízení pokračoval s jedním z manželů (B. anonymizovano ), přestože manželé mají postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka (§ 394a odst. 3 IZ). Těmito okolnostmi se však soud prvního stupně nezabýval a procesními prostředky uvedené vady společného návrhu na povolení oddlužení manželů neodstranil.

Vzhledem k tomu, že řízení má vady a nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení, odvolací soud rozhodnutí dle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc dle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 21. července 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková