3 VSPH 320/2012-B-15
KSPH 38 INS 11067/2011 3 VSPH 320/2012-B-15

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Josef Losinecký, bytem v Kolíně 2, Radimského 939, o odvolání navrhovatele: Belmopan Debt Company, Ltd. se sídlem Global Gateway 1429, Rue de la Perle, Providence, Mahé, Republika Seychely, společnost č. 059906, zast. Mgr. Radanem Venclem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Chmelova 357/II, proti usnesení Krajského soudu Praze ze dne 5. ledna 2012, č.j. KSPH 38 INS 11067/2011-B-2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2012, č.j. KSPH 38 INS 11067/2011-B-2, se m ě n í tak, že se navrhovatel nevyzývá k zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,--Kč.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) vyzval navrhovatele k zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,--Kč ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy v souvislosti s rozhodnutím o insolvenčním návrhu, podle položky č. 4 c) Sazebníku soudních poplatků s poučením, že nebude-li ve stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání a že proti usnesení není odvolání přípustné.

Toto usnesení napadl navrhovatel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil, neboť nemá zákonnou oporu. Uvedl, že povinnost podle položky 4 písm. c) Sazebníku vyplývá z novely zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (SoudP), účinné od 1.9.2011, jež se však nevztahuje na insolvenční řízení zahájené k jeho insolvenčnímu návrhu z 23.6.2011, a uzavřel, že je na ně třeba aplikovat ustanovení SoudP ve znění účinném do 31.8.2011.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 11 odst. 1 písm. j) SoudP ve znění účinném do 31.8.2011 od poplatku se osvobozují řízení, v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek (insolvenční řízení) s výjimkou incidenčních sporů.

Podle čl. II zák. č. 218/2011 Sb., kterým došlo ke změně SoudP s účinností od 1.9.2011, za řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ze spisu plyne, že řízení o insolvenčním návrhu bylo zahájeno 23.6.2011, a proto nebyl žádný důvod vyzývat navrhovatele k zaplacení soudního poplatku, neboť insolvenční řízení s výjimkou incidenčních sporů bylo podle SoudP účinného do 31.8.2011 od soudních poplatků osvobozeno.

Insolvenční soud zjevně postupoval podle SoudP ve znění novely zák. č. 218/2011 Sb., která na projednávanou věc nedopadá, a napadené usnesení vydal, aniž by pro takový postup měl v dosavadní právní úpravě SoudP oporu.

Třeba však upozornit na to, že podle nové právní úpravy obsažené v § 4 odst. 1 písm. e) SoudP, podle níž insolvenční soud nesprávně postupoval, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu. Tomu tedy odpovídá nikoli výzva k zaplacení, ale rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek, které je exekučním titulem a proti němuž je odvolání přípustné.

Na základě uvedeného odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil napadené usnesení tak, že se navrhovatel k zaplacení soudního poplatku nevyzývá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 23. března 2012

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva