3 VSPH 31/2014-P12-7
KSPH 35 INS 5929/2013 3 VSPH 31/2014-P12-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , bytem v Dobřichově 206, 280 02 Kolín, o odvolání věřitele: CETELEM ČR, a.s., IČO 25085689, se sídlem v Praze 5, Karla Engliše 5/3208, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 5929/2013-P12-2 ze dne 29. listopadu 2013

takto

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 5929/2013-P12-2 ze dne 29. listopadu 2013 se m ě n í tak, že přihláška pohledávky věřitele CETELEM ČR, a.s. ve výši 41.665,-Kč se n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl přihlášku pohledávek věřitele CETELEM ČR, a.s. (Věřitel) v celkové výši 41.665,-Kč pro opožděnost jejího podání.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že svým usnesením č.j. KSPH 35 INS 5929/2013-A-9 z 19.4.2013 zjistil dlužníkův úpadek a vyzval věřitele, kteří tak dosud neučinili k přihlášení pohledávek ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí o úpadku. Uvedl, že toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 19.4.2013 a že posledním dnem lhůty k přihlášení pohledávek připadl na 20.5.2013. Z podané přihlášky pohledávky zjistil, že byla podána 26.11.2013. Cituje ustanovení § 173 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) dospěl k závěru, že Věřitel podal přihlášku pohledávky opožděně, a proto jí postupem podle § 185 InsZ odmítl.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, podle kterého insolvenční soud přehlédl, že se stal dlužníkovým věřitelem až v průběhu insolvenčního řízení z titulu usnesení Okresního soudu v Kolíně č.j. 51 D 360/2013-54 z 5.6.2013 a předpokládal, že pohledávka z úvěru poskytnutého zemřelé Aleně Šnajdrové bude vypořádána pouze v rámci dědického

řízení. Poznamenal, že přihlášku pohledávky podal k insolvenčnímu soudu jen na základě nepřímé výzvy insolvenčního správce s odkazem rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sen. zn. 1 VSPH 663/2011, podle něhož za uvedené situace nelze trvat na běžné přihlašovací lhůtě a že lhůta k podání přihlášky pohledávky za dlužníkem na základě uvedeného usnesení z dědického řízení nezačala běžet. Poznamenal, že shodně podal až po uplynutí lhůty k podání přihlášky pohledávky i věřitel č. 1, (České spořitelny, a.s. podané 18.7.2013) a jeho pohledávka byla přezkoumána a zjištěna.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 165 InsZ věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení, nestanoví-li zákon jinak (odst. 1). Zákon stanovit, že podle odstavce 1 se uspokojují i někteří věřitelé, kteří nepodávají přihlášku pohledávky, splňují-li zákonem stanovené podmínky (odst. 2).

Podle § 173 InsZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (odst. 1). Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí (odst. 2). Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku (odst. 3). Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu (odst. 4).

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) InsZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 InsZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 InsZ), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 InsZ).

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z citovaných ustanovení je zřejmé, které pohledávky je třeba pravidelně uplatit podáním přihlášky do insolvenčního řízení v řádné přihlašovací lhůtě (§ 173 InsZ), nejde-li o pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168 InsZ), o pohledávky jim na roveň postavené (§ 169 InsZ) nebo o podřízené pohledávky a pohledávky společníků či členů dlužníka (§ 172 InsZ). Zpravidla jde o pohledávky vzniklé před rozhodnutím o úpadku (srov. § 168 odst. 2 InsZ) a které mají věřitelé vůči insolvenčnímu dlužníkovi.

Pohledávky, jež je třeba uplatnit podáním přihlášky, lze včas přihlásit zásadně do konce přihlašovací lhůty (prominutí zmeškání této lhůty není podle § 83 InsZ přípustné), neboť koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku, který je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu. Proto oznámení o zahájení insolvenčního řízení (§ 101 InsZ ), od nějž počíná běžet lhůta pro podávání přihlášek, a usnesení o úpadku (§ 136 InsZ), v němž je stanovena konečná lhůta pro podávání přihlášek do insolvenčního řízení, se doručují pouze vyhláškou podle § 74 odst. 1 InsZ, tj. zveřejněním v insolvenčním rejstříku, je dokladem o doručení rozhodnutí a zvlášť se doručuje jen v případech uvedených v § 75 InsZ, tj. zejména dlužníkovi a insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru, státnímu zástupci, který do řízení vstoupil, resp. osobám, jež mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat.

Z insolvenčního spisu plyne, že usnesením č.j. KSPH 35 INS 5929/2013-A-9 z 19.4.2013 byl zjištěn úpadek dlužníka a pod bodem V. výroku insolvenční soud vyzval věřitele, kteří dosud tak neučinili, aby ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění usnesení v insolvenčnímu rejstříku přihlásili své pohledávky za dlužníkem s poučením, že se přihlášky podávají na předepsaném formuláři a že lhůta k podání přihlášky je zachována, je-li odevzdána orgánu, který má povinnost ji insolvenčnímu soudu doručit poslední den lhůty a že k opožděně podaným přihláškám nebude přihlížet a uspokojovat je; usnesení bylo zveřejněno 19.4.2013 a poslední den lhůty 30 dnů připadl na 20.5.2013. Věřitel přihlásil do insolvenčního řízení svou pohledávku za dlužníkem v celkové výši 40.910,-Kč jako zajištěnou 26.11.2013 z právního důvodu poskytnutého úvěru č. 42123439010002 a vydání úvěrové karty č. 42123439015100 a zejména s odůvodněním, že dlužník se stal dlužníkem z přihlášené pohledávky teprve na základě usnesení Okresního soudu v Kolíně z 5.6.2013 č.j. 51 D 360/2013-54, což Věřitel doložil uvedeným usnesením a přihláškou pohledávek z téhož právního důvodu do dědického řízení po zemřelé Aleně Šnajdrové. Usnesením č.j. KSPH 35 INS 5929/2013-B-7 z 12.6.2013 bylo schváleno oddlužení dlužníka plnění splátkového kalendáře a usnesením č.j. KSPH 35 INS 5929/2013-B-16 byl schválený splátkový kalendář změněn ve prospěch věřitele č. 1, tj. České spořitelny, a.s. jež poté, co uběhla lhůta k přihlášení pohledávek přihlásila svou další pohledávku za dlužníkem z týchž důvodů, tj. dědického řízení po zemřelé Aleně Šnajdrové jako Věřitel, a došlo tak ke změně poměrů, v nichž měli být dlužníkovi věřitele měsíčně uspokojováni za trvání splátkového kalendáře.

Odvolací soud má za to, přestože se dlužník stal dlužníkem Věřitele až po rozhodnutí o dlužníkově úpadku a uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, přičemž se nejedná o pohledávku, jež by měla povahu některé z pohledávek za podstatou taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 168 InsZ nebo pohledávek jim na roveň postavených podle § 169 InsZ a ani o pohledávku, již by nebylo třeba do insolvenčního řízení přihlašovat podle § 165 odst. 2 InsZ. Za situace, kdy dlužník se stal jediným dědicem po zemřelé Aleně Šnajdrové, kdy čistá hodnota dědictví činí 727.388,12 Kč a zároveň převzal do výše nabytého dědictví její dluhy, včetně závazků odpovídajících pohledávkám Věřitele, na základě rozhodnutí soudu, je třeba pohledávku podrobit pravidelnému režimu přihlášek pohledávek, tuto přezkoumat na přezkumném jednání a uspokojit Věřitele jako v případě jiných zajištěných pohledávek. Opačný náhled na pohledávku Věřitele by odporoval zásadám insolvenčního řízení, zejména v situaci, kdy ze stejného důvodu opožděně přihlášená pohledávka věřitele č. 1 byla přezkoumána a zjištěna, neboť věřitelé, kteří mají podle InsZ zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení i rovné možnosti a insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 odst. 1 písm. a/ a b/ InsZ). Vzhledem k tomuto závěru pak nemohla Věřiteli dosud uplynout lhůta pro podání přihlášky pohledávky.

Na základě uvedeného shledal odvolací soud odvolání Věřitele důvodným a napadené usnesení proto podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 19. září 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková