3 VSPH 275/2012-A-12
KSLB 76 INS 2231/2012 3 VSPH 275/2012-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice Zlatuše anonymizovano , anonymizovano , bytem Frýdlant, Dětřichovská 3171, PSČ 464 01, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 16. února 2012, č.j. KSLB 76 INS 2231/2012-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 16. února 2012, č.j. KSLB 76 INS 2231/2012-A-7, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci usnesením ze dne 16.2.2012, č.j. KSLB 76 INS 2231/2012-A-7, odmítl insolvenční návrh dlužnice Zlatuše anonymizovano .

Soud prvního stupně ve svém odůvodnění uvedl, že v souladu s ustanovením § 128 IZ usnesením ze dne 3.2.2012, č.j. KSLB 76 INS 2231/2012-A-5, vyzval dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnila svůj návrh o seznam svého majetku, svých pohledávek, seznam svých závazků s uvedením svých dlužníků. Soud dlužnici poučil, jak je třeba doplnění návrhu a jeho příloh provést. Dlužnice ani přes výzvu soudu řádně nedoplnila požadované přílohy návrhu -seznam majetku a seznam závazků s prohlášením o jejich správnosti a úplnosti, opatřeném podpisem dlužnice. Insolvenční soud proto podle § 128 odst. 2 IZ a insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala přitom, že vše řádně podepsala a odeslala soudu. Co se majetku týče, žádný jiný než uvedený majetek dlužnice nemá, vše prodala, aby měla finanční prostředky na cestu do práce a na potraviny. Uvedla jmenovitý seznam svých věřitelů, přičemž jiné informace dlužnice o věřitelích nemá, doposud jí od nich nic nepřišlo, ani žádné vyjádření k jejím dluhům. Dlužnice v odvolání uvedla, že ji velice mrzí, že vedle podpisu zapomněla připojit větu, že vše uvádí po pravdě.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 občanského soudního řádu-o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku) a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků), jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že kromě jiného všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ a seznamy musí dlužník podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 3 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 21 (nyní kolonky č. 6), jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují. Připojené seznamy dle § 104 IZ v tomto případě slouží jako povinná příloha insolvenčního návrhu a současně i jako příloha vyžadovaná v § 391 odst. 1 písm. a) IZ pro návrh na povolení oddlužení (pro potřeby rozhodnutí o tomto návrhu musí dlužník opatřit seznam majetku i údaji o pořizovací ceně a současné hodnotě majetku stanovenými v § 392 odst. 2 IZ).

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy dlužníkova majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. Seznam závazků dlužníka ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. b/ IZ musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (k tomu viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 29 NSČR 38/2010-A-62, MSPH 88 INS 7327/2009 ze dne 1.3.2012)

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1 IZ. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 21 určené k podání insolvenčního návrhu vyznačila, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku. Co do vylíčení rozhodujících skutečností, jež její úpadek osvědčují, dlužnice pouze uvedla, že v roce 2009 byla 30 dnů v pracovní neschopnosti, čímž se dlužnici za toto období výrazně snížil příjem. V důsledku toho, se dlužnice dostala do platební neschopnosti. Od roku 2009 se dlužnice snažila hradit alespoň část svých závazků; uvedla, že výrazem její vůle dostát svým závazkům vůči věřitelům bylo také podání návrhu na povolení oddlužení v roce 2011. Příjmy dlužnice jí nestačí na úhradu všech jejích závazků. V kolonce č. 12 formuláře, uvedla, že vlastní osobní automobil zn. Škoda Felicia, r.v. 1998, jehož pořizovací cena byla 78 tis. Kč, v kolonce č.14 určené pro popis nevykonatelných závazků, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění, dlužnice uvedla čtyři věřitele, u nichž má úvěr a vyčíslila výši závazků, v kolonce č.16 pro vykonatelné závazky, označila rozhodnutí, věřitele a vyčíslila výši závazků. K insolvenčnímu návrhu však dlužnice nepřipojila seznamy svého majetku včetně svých pohledávek a závazků s uvedením svých věřitelů. Soud proto dlužnici usnesením ze dne 3.2.2012, č.j. KSLB 76 INS 2231/2012-A-5, vyzval, aby svůj návrh ve lhůtě řádně doplnila o chybějící seznamy a zejména, aby je podepsala a výslovně uvedla, že tyto seznamy jsou správné a úplné. Dlužnice na výzvu soudu reagovala podáním, jenž bylo soudu doručeno dne 13.2.2012, ve kterém dlužnice uvedla, že stvrzuje svým podpisem, že nemá žádný jiný majetek, než uvedla a že vše co měla, prodala. V seznamu věřitelů označila věřitele pouze názvem a vyčíslila jejich pohledávky za dlužnicí. Prohlášení o správnosti a úplnosti tohoto seznamu chybí.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice v insolvenčním návrhu neuvedla dostatečné údaje o svých majetkových poměrech (včetně údaje o současných příjmech), ani o výši svých dluhů a jejich splatnosti, a neoznačila své víceré věřitele. Dlužnice tak v insolvenčním návrhu nevylíčila skutečnosti, jež by její tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly, přestože jde o obligatorní náležitosti insolvenčního návrhu. Chybějící tvrzení nenabídla ani prostřednictvím seznamu majetku a závazků, když ty k insolvenčnímu návrhu nepřipojila.

Ke splnění povinnosti předložit seznamy dle § 104 IZ neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v kolonkách č. 12-17 formuláře návrhu na povolení oddlužení-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh návrhu. Proto formulář v kolonkách č. 12-17 splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje, a údaje vyplněné dlužnicí v kolonkách č. 12, č. 14 a č. 16 náležitosti seznamů také nemají. Dlužnice ani následným doplňujícím podáním, insolvenční návrh o absentující seznamy nedoplnila. Je věcí dlužníka, aby insolvenčnímu soudu-chce-li dosáhnout zjištění svého úpadku-předložil řádný insolvenční návrh opatřený všemi předepsanými náležitostmi, který bude způsobilým podkladem pro rozhodnutí o jeho úpadku.

Důvody pro odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice byly dány, a to nikoli až z toho důvodu, že dlužnice návrh v soudem stanovené lhůtě nedoplnila o předepsané přílohy (§ 128 odst. 2 IZ), ale již proto, že insolvenční návrh vykazuje popsané obsahové nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat a které dle § 128 odst. 1 IZ musejí vést bez dalšího k jeho odmítnutí. Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit, jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 IZ, a proto i kdyby dlužnice učinila k odstranění těchto nedostatků v rámci odvolacího řízení nějaká doplnění návrhu, neměla by z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu.

Odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužnice insolvenční návrh opatřený všemi předepsanými náležitostmi znovu podala, a aby spolu s ním podala na předepsaném formuláři i řádný návrh na povolení oddlužení. Předpokladem vyhovění těmto návrhům však je, že jak insolvenční návrh, tak návrh na povolení oddlužení a jejich povinné přílohy budou mít zákonem vyžadované náležitosti. V případě, že by předepsané náležitosti měl jen insolvenční návrh, jemuž by bylo možné vyhovět, a návrh na povolení oddlužení nikoliv, insolvenční soud by v souvislosti s rozhodnutím o zjištění úpadku dlužnice návrh na povolení oddlužení odmítl a rozhodl zároveň, že její úpadek bude řešen konkursem (§ 148 odst. 3 a § 396 odst. 1 IZ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci.

V Praze dne 21. května 2012

JUDr. Jaroslav B u r e š, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva