3 VSPH 260/2015-B-125
KSUL 77 INS 2777/2009 3 VSPH 260/2015-B-125

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem v Tanvaldu, Valašská 3, insolvenční správkyně JUDr. Ivana Hermanová se sídlem v Liberci V, Boženy Němcové 4, o odvolání insolvenční správkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 2777/2009-B-116 ze dne 11. prosince 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 2777/2009-

B-116 ze dne 11. prosince 2014 se v bodu II. výroku z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (insolvenční soud) vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka splátkovým kalendářem (bod I. výroku), insolvenční správkyni JUDr. Ivaně Hermanové (Správkyně) určil odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 58.661,--Kč s tím, že tato částka byla Správkyni již vyplacena (bod II. výroku), Správkyni zprostil funkce insolvenčního správce (bod III. výroku) a osvobodil dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit s tím, že osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu (bod IV. a V. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že Správkyně podala zprávu o splnění oddlužení dlužníka, z níž vyplývá, že oddlužení bylo splněno (dok. B-111). Z tohoto důvodu proto postupoval podle § 413 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), vzal splnění oddlužení na vědomí s tím, že právní mocí rozhodnutí insolvenční řízení končí. V důsledku uvedeného zprostil Správkyni funkce insolvenčního správce. Podle § 414 InsZ osvobodil dlužníka od uspokojení pohledávek uvedených v bodech IV. a V. výroku k návrhu dlužníka (dok. B-114), neboť splnil všechny zákonné podmínky pro takový postup.

Zároveň insolvenční soud rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů Správkyně. Vyšel z ustanovení § 3 písm. c) a § 7 odst. 4 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (Vyhláška). Konstatoval, že podle zprávy Správkyně dlužník v průběhu plnění splátkového kalendáře platil řádně její odměnu a náhrady hotových výdajů v celkové výši 900,--Kč, přičemž k celkové částce (54.000,--Kč) připočetl částku 1.961,--Kč, jež byla Správkyni přiznána a vyplacena jako odměna z výtěžku zpeněžení (usnesení dok. B-53). Správkyni tak přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 58.661,--Kč (rozdíl oproti součtu 54.000 + 1.961, tj. 55.961,--Kč činí 2.700,--Kč). K požadované náhradě hotových výdajů ve výši dalších 7.924,--Kč, jež měla být hrazena ze státního rozpočtu (dok. B-111, B-115), uvedl, že se jedná o hotové výdaje Správkyně, jež se uspokojují v rámci paušální náhrady 150,--Kč měsíčně podle § 7 odst. 4 Vyhlášky, a že není důvodu přenášet povinnost uspokojení těchto pohledávek na stát.

Toto usnesení napadla Správkyně v zákonem stanovené lhůtě proti jeho bodu II. výroku odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil tak, že jí přizná odměnu a náhrady hotových výdajů za 64 měsíců, tj. 57.600,--Kč, odměnu z výtěžku zpeněžení věci 1.961,--Kč a náhradu hotových výdajů v rozsahu 7.924,--Kč.

Namítla, že jí měla být přiznána odměna a náhrada hotových výdajů i za červen 2009, neboť rozhodnutí o povolení oddlužení bylo vydáno 4.6.2009 a ke skončení splátkového kalendáře došlo až v září 2014, tj. po 64 měsících. V průběhu měsíce června 2009 již vykonávala činnost insolvenčního správce a plnila úkoly vedoucí ke splnění povinností jí daných insolvenčním soudem k prvnímu přezkumnému jednání; odkázala přitom na závěry Vrchního soudu v Praze sen.zn. 1 VSPH 620/2010 z 25.8.2010, v němž soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého náklady insolvenčního správce za období od ustanovení do funkce v rámci usnesení, v němž byl zjištěn dlužníkův úpadek, do doby, než jsou tyto náklady kryty paušální částkou 150,--Kč, představují náklady vzniklé během řádného výkonu funkce správce, jemuž proto v souladu s § 38 odst. 2 InsZ ve spojení s § 168 odst. 2 písm. a) InsZ náleží jejich náhrada, přičemž obdobný režim se týká i odměny insolvenčního správce; k úhradě by došlo ze složené zálohy, případně z prostředků státu.

Trvala na tom, že má právo na náhradu hotových výdajů ve výši 7.024,--Kč představující náhradu cestovních výdajů podle § 7 odst. 1 Vyhlášky, podle něhož výše jejich náhrady se řídí zvláštními právními předpisy, přičemž paušální částka je určena výhradně pro insolvenčního správce vykonávajícího činnost během trvání účinků oddlužení a zahrnuje úhradu všech hotových výdajů a ostatních nákladů uvedených v § 7 odst. 2 a 3 Vyhlášky (poštovné, telekomunikační poplatky, náklady za opisy a fotokopie, ostatní hotové výdaje).

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení nebo změnu.

Odvolací soud předesílá, že písemné vyhotovení usnesení obsahuje odůvodnění, z něhož nelze dovodit, z jakého důvodu byla Správkyni přiznána odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 58.661,--Kč, neboť neuvedl dobu, za kterou Správkyni odměna a náhrada hotových výdajů náleží, neboť za 60 měsíců činí 54.000,--Kč a po připočtení odměny z výtěžku zpeněžení věci 1.961,--Kč činí nikoliv 58.661,--Kč, nýbrž 55.961,--Kč, a lze se jen domnívat, že rozdíl 2.700,--Kč představuje odměnu a náhradu hotových výdajů za další 3 měsíce. Z uvedeného důvodu je namístě závěr, že v bodu II. výroku je napadené usnesení nepřezkoumatelné.

Pro posouzení odměny a náhrady hotových výdajů je rozhodující právní úprava Vyhlášky účinná do 31.12.2013 vzhledem k tomu, že před tímto datem bylo rozhodnuto o způsobu řešení (čl. II. bod 1 přechodných ustanovení vyhlášky č. 398/2013 Sb.).

Podle § 38 InsZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,--Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000,--Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti (odst. 3).

Podle § 3 písm. b) Vyhlášky činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,--Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle § 7 odst. 4 Vyhlášky náleží insolvenčnímu správci v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,--Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku, resp. povolení oddlužení, do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře; tyto správcovy nároky nejsou kryty výše uvedenými paušálními částkami.

O odměně insolvenčního správce za jeho činnost, jež nepředstavuje realizaci splátkového kalendáře, tj. za jeho činnost vykonanou v období předcházejícím schválení oddlužení splátkovým kalendářem (popř. i za následnou takovou činnost, typicky při pozdějším přezkumu pohledávek uskutečněném při dalším přezkumném jednání), soud rozhoduje dle § 5 Vyhlášky, tj. určuje tuto odměnu s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši s limity dle § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19.5.2011, č.j. KSHK 45 INS 3216/2010, 3 VSPH 1239/2010-B-27); shodně tak třeba posuzovat odměnu a náhradu hotových výdajů správce za dobu, kdy v důsledku jeho splnění insolvenční správce již neplní žádné povinnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře (nevyplácí nezajištěným věřitelům určené částky), neboť ten byl fakticky v důsledku provedeného oddlužení konzumován. Tedy i po splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře již nejsou event. nároky insolvenčního správce kryty paušálními náhradami (§ 3 písm. c/ a § 7 odst. 4/ Vyhlášky) a je namístě insolvenčnímu správci přiznat odměnu podle § 5 Vyhlášky na základě kritérií v něm uvedených. Režim odměny a náhrady hotových výdajů paušálními částkami pak začíná v měsíci, v němž účinky schváleného oddlužení nastaly.

Z insolvenčního spisu plyne, že usnesením č.j. KSUL 77 INS 2777/2009-A-9, jež bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 4.6.2009, byl zjištěn dlužníkův úpadek a bylo povoleno jeho řešení oddlužením, usnesením č.j. KSUL 77 INS 2777/2009-B-6, jež bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 22.7.2009, schváleno dlužníkovo oddlužení plněním splátkového kalendáře s tím, že první splátka je splatná do 1.8.2009. Správkyně vyúčtovala svou odměnu a náhradu hotových výdajů v rámci zprávy o splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře (dok. B-111), v níž požadovala odměnu podle § 3 písm. b) Vyhlášky a náhradu hotových výdajů podle § 7 odst. 4 Vyhlášky za 64 měsíců, tj. celkem 57.600,--Kč, a to za dobu od června 2009 do září 2014. Kromě toho požadovala náhradu hotových výdajů představující náhradu cestovních výdajů za cesty k insolvenčnímu soudu a zpět (v jednom případě za cestu k soudu 17.7.2009, při němž bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře). Odměna a náhrada hotových výdajů za dobu před schválením oddlužení nebyla Správkyni v souvislosti se schválením oddlužení zvlášť přiznána.

Odvolací soud konstatuje, že nejsou zřejmé důvody, pro něž insolvenční soud nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů (při jeho nesprávném právním názoru) za červen 2009, jak požadovala Správkyně. Jak uvedeno, paušálními náhradami podle § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 Vyhlášky jsou kryty všechny nároky správce (včetně náhrady hotových výdajů) za dobu, kdy je plněno oddlužení plněním splátkového kalendáře, jehož trvání je vždy a jen 60 měsíců; jakákoliv činnost insolvenčního správce před a po uplynutí realizace splátkového kalendáře a náhrada hotových výdajů podléhají režimu podle § 5 a § 7 odst. 1 až 3 InsZ. Takto insolvenční soud nepostupoval, a proto je jeho rozhodnutí zároveň postaveno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, z něhož by výše odměny a náhrady hotových výdajů Správkyně za měsíc červen 2009 plynula na základě posouzení doby, rozsahu a náročnosti její činnosti a prokázaných účelně vynaložených výdajů.

Nad rámec uvedeného třeba upozornit na dikci ustanovení § 7 Vyhlášky, jež upravuje náhradu hotových výdajů v odstavci 1 až 3 pro ostatní způsoby řešení dlužníkova úpadku obecně, zatímco pro dobu trvání oddlužení v odstavci 4 zvlášť.

Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 občanského soudního řádu (o.s.ř.) zrušil a podle § 221 odst. 1 písm.a) o.s.ř. vrátil k dalšímu řízení insolvenčnímu soudu, který znovu rozhodne o odměně Správkyně na základě výše uvedených závěrů.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 18. prosince 2015 JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová