3 VSPH 258/2013-A-14
KSHK 41 INS 16547/2012 3 VSPH 258/2013-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužnice: Hana anonymizovano , anonymizovano , bytem v Semechnicích 54, zahájené k návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 16547/2012-A-7 ze dne 20.listopadu 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 16547/2012-A-7 ze dne 20.listopadu 2012 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové (insolvenční soud) zastavil insolvenční řízení.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu dlužnice 10.7.2012, že usnesením č.j. KSHK 41 INS 16547/2012-A-6 ze dne 25.9.2012 uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,--Kč ve lhůtě 5 dnů od jeho právní moci. Současně ji poučil o následcích nesplnění uložené povinnosti, tj. zastavení řízení. Vyšel ze zjištění, že výzva byla doručena dlužnici 9.10.2012 a že do data napadeného usnesení dlužnice zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatila. Cituje ustanovení § 108 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), insolvenční soud dospěl k závěru, že nastaly podmínky uvedené v citovaném usnesení, a proto řízení zastavil.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční řízení nezastavuje. Poznamenala, že za sepsání insolvenčního návrhu zaplatila nemalou částku, která by při zastavení řízení zůstala jako vynaložená zbytečně. Uvedla, že si je vědoma všech následků týkajících se neuhrazení zálohy na náklady insolvenčního řízení, avšak poukázala na svou tíživou finanční situaci, jež jí neumožňuje zaplatit zálohu v uvedené výši. Navrhla, aby jí bylo umožněno platit měsíčně 2.500,--Kč na splnění svých závazků a popsala své psychické zdravotní problémy, jež ji omezují ve styku se soudy, a že si nepřeje, aby její závazky byly nuceny splácet její dcery. Uvedla, že je odkázána na invalidní důchod ve výši 5.153,--Kč a příspěvek na bydlení ve výši 2.500,--Kč měsíčně.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 InsZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,--Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Ze spisu plyne, že dlužnice podala insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, že insolvenční soud pod č.j. KSHK 41 INS 16547/2012-A-5 z 23.7.2012 vyzval dlužnici k založení smlouvy o důchodu na částku cca 2.500,--Kč měsíčně po dobu 5 let, a to ve lhůtě 10 dnů od jejího doručení, a že poté, co takovou smlouvu dlužnice nepředložila, usnesením č.j. KSHK 41 INS 16547/2012-A-6 z 25.9.2012 dlužnici uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,--Kč ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že z nízkého příjmu dlužnice nelze provádět srážky a že v úvahu přichází řešení jejího úpadku jen konkursem. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 25.10.2012 po marném uplynutí odvolací lhůty běžící ode dne doručení tohoto usnesení dlužnici 9.12.2012.

Třeba zdůraznit, že v tomto odvolacím řízení se nelze zabývat otázkou důvodů pro uložení zálohy, neboť ta byla již pravomocně vyřešena.

Jestliže není ve stanovené lhůtě splněna povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je na úvaze soudu, zda před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastaví, anebo přikročí k jejímu vymáhání. Vymáhání nezaplacené zálohy zásadně přichází v úvahu tam, kde je insolvenčním navrhovatelem věřitel, tedy osoba od dlužníka odlišná, vůči níž, obecně vzato, může soud být s vymáháním takové pohledávky úspěšný. Je-li však insolvenční návrh podán dlužníkem, pak pro případ zjištění jeho úpadku, ať již lze očekávat jeho řešení oddlužením (jehož se v daném případě dlužnice domáhá), anebo konkursem, nepřichází v úvahu zajištění úhrady nákladů tohoto řízení prostřednictvím vymáhání po dlužníku uložené zálohy v průběhu řízení. Trvá totiž účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení, jenž spočívá v zákazu provedení výkonu rozhodnutí či exekuce postihující majetek dlužníka, či jiný majetek náležející do majetkové podstaty (§ 109 odst. 1 písm. c/ InsZ). Za trvání konkursu dlužníka je podle § 267 InsZ provedení výkonu rozhodnutí a exekuce postihující majetek náležející do jeho majetkové podstaty umožněno toliko ve vztahu k pohledávkám, u nichž to zákon výslovně stanoví-to ovšem není případ nároku z titulu zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Za této situace insolvenční soud postupoval správně, když řízení o insolvenčním návrhu dlužnice zastavil, a proto je odvolací soud z důvodu věcné správnosti v bodu I. výroku podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Nad rámec uvedeného považuje odvolací soud za potřebné uvést, že po pravomocném skončení tohoto insolvenčního řízení bude dlužnice moci podat nový insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení, v němž nabídne svým nezajištěným věřitelům úhradu alespoň 30 % jejich pohledávek, byť i na základě smlouvy o důchodu s třetí osobou s tím, že při řešení úpadku oddlužením záloha na náklady insolvenčního řízení je zpravidla podstatně nižší než se stalo v projednávané věci.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 27. února 2013

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová