3 VSPH 248/2013-A-15
KSPL 54 INS 31840/2012 3 VSPH 248/2013-A-15

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice Renaty anonymizovano , anonymizovano , bytem Kpt. Nálepky 259/2, 360 04 Karlovy Vary, zahájeném na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 31840/2012-A-10 ze dne 29. ledna 2013, takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 31840/2012-A-10 ze dne 29. ledna 2013 se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 54 INS 31840/2012-A-10 ze dne 29.1.2013 odmítl insolvenční návrh dlužnice Renaty anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že dne 17.12.2012 byl podán návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. Náležitosti insolvenčního návrhu dlužníka upravuje § 104 insolvenčního zákona (dále jen IZ), který mu ukládá povinnost připojit k insolvenčnímu návrhu zde požadované přílohy. V dané věci dlužnice k insolvenčnímu návrhu spojenému s návrhem na povolení oddlužení nepřipojila příslušné seznamy a další předepsané přílohy.

Usnesením č.j. KSPL 54 INS 31840/2012-A-8 ze dne 16.1.2013 proto byla dlužnice pod lhůtou 7 dnů od doručení výzvy vyzvána k doplnění insolvenčního návrhu v souladu s § 104 IZ. Dlužnice návrh doplnila dne 22.1.2013, nikoli však o úplný a řádný seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů povedený podle výzvy, když své věřitele dlužnice neoznačila v souladu s § 103 odst. 1 IZ, podle kterého je třeba fyzické osoby označit jménem a příjmením, bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem; právnické osoby je třeba označit obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem.

Protože tak ve stanovené lhůtě insolvenční návrh nebyl doplněn způsobem předpokládaným zákonem, soud jej podle § 128 odst. 2 IZ odmítl. Přitom dlužnici poučil, že jí nic nebrání vyčkat nabytí právní moci tohoto usnesení (případně se práva na odvolání proti tomuto usnesení vzdát) a poté podat nový, již řádný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, jejichž náležitosti jsou vymezeny v § 103 a násl., § 391 a násl. IZ a v souvisejících ustanoveních IZ. K návrhu na povolení oddlužení musí připojit přílohy (seznamy) vymezené v § 392 odst. 1 a souvisejících ustanoveních IZ.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že jí povolí pokračovat v insolvenčním řízení. Namítala, že na výzvu soudu ze dne 16.1.2013 k doplnění návrhu o úplný a řádný seznam závazků, reagovala vyjádřením zaslaným soudu dne 22.1.2013, v němž uvedla, že požadované tvoří přílohu jejího návrhu a je zveřejněno v oddíle A na straně 4 (seznam věřitelů a závazků-nezajištění věřitelé) a na straně 5 (seznam věřitelů a závazků-zajištění věřitelé). Oba seznamy splňují požadované náležitosti a jsou vlastnoručně podepsány. Navíc požadovaný seznam tvoří doplnění oddílu 6 (str. 2 a 3) a je součástí podaného návrhu na povolení oddlužení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají, nebo o rozhodnutích, jež byla ohledně dlužníkova majetku příslušným orgánem vydána (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 IZ). Seznam závazků dlužníka musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 38/2010-A ze dne 1.3.2012, uveřejněné pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami-zejména seznamy majetku, závazků a zaměstnanců obsahujícími údaje uvedené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí podat spolu s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ), který lze dle § 391 odst. 3 IZ podat pouze na formuláři předepsaném prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 311/2007 Sb.). Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 6. V tom případě slouží připojené seznamy jako povinná příloha insolvenčního návrhu a současně i jako příloha vyžadovaná v § 392 odst. 1 IZ pro návrh na povolení oddlužení (pro potřeby rozhodnutí o tomto návrhu musí dlužník dle § 392 odst. 2 IZ opatřit seznam majetku i údaji o jeho pořizovací ceně a aktuální obvyklé ceně ke dni pořízení seznamu, podložené u nemovitostí a u každého majetku sloužícího k zajištění vždy znaleckým oceněním).

Nutno zdůraznit, že insolvenční návrh, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat s návrhem na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny. Údaje o majetku a závazcích dlužníka obsažené v kolonkách 16-17 a 18-21 formuláře návrhu na povolení oddlužení tak neslouží ani ke splnění jeho povinnosti předložit povinné seznamy. Vyplněním uvedených částí návrhu na povolení oddlužení dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh návrhu. Proto formulář v kolonkách 16-21 splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, ani nepředepisuje.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice podala na předepsaném formuláři návrh na povolení oddlužení který-prostřednictvím jeho kolonky 6-využila i pro podání insolvenčního návrhu. K návrhům dlužnice připojila seznamy závazků a majetku, které však nejsou řádné. Připojený seznam závazků dlužnice (zpracovaný shodně jako charakteristika závazků vložená ke kolonce 6 formuláře) postrádá řádné označení zajištěného věřitele Davida Mencla (úplnou adresu jeho bydliště a jeho rodné číslo, popř. datum narození) a předmět zajištění jeho pohledávky není nijak specifikován. Navíc z připojeného exekučního příkazu č.j. 144 EX 2337/12-40 ze dne 9.7.2012 je zřejmé, že tato pohledávka je vyčíslena v neúplné výši, když je uvedena pouze její jistina bez příslušenství, které vyplývá z uvedeného exekučního příkazu. V předloženém seznamu majetku i v návrhu pak dlužnice uvedla, že vlastní byt (s podílem na budově a pozemcích) ve společném jmění manželů (dále jen SJM), což plyne také z připojeného výpisu z katastru nemovitostí, kde je u předmětné nemovitosti údaj o SJM dlužnice s Dušanem Sobolíkem. V kolonce č. 12 formuláře návrhu na povolení oddlužení ale dlužnice vyznačila, že manžela nemá. V seznamu majetku (ani podaných návrzích) však tyto okolnosti věci neobjasnila, tedy neuvedla, zda, kdy a jak její SJM s manželem D Sobolíkem zaniklo, pokud tohoto (ani jiného) manžela již nemá, a zda, kdy a jakým způsobem bylo jejich SJM vypořádáno.

Soud prvního stupně nejprve dlužnici usnesením A-6 ze dne 2.1.2013 vyzval k doplnění návrhu na povolení oddlužení o znalecké ocenění nemovitostí v jejím vlastnictví (spoluvlastnictví), což dlužnice podáním doručeným soudu dne 10.1.2012 (A-7) předložením znaleckého posudku učinila. Usnesením A-8 ze dne 16.1.2012 pak soud vyzval dlužnici k doplnění insolvenčního návrhu o předložení seznamu závazků s poučením o jeho náležitostech. Tuto výzvu však soud formuloval tak, jako kdyby dlužnice seznam závazků nepředložila vůbec, místo aby jí zřetelně vytkl shora popsané vady předloženého seznamu závazků, které ten vykazuje. Navíc soud po dlužnici nepožadoval potřebná vysvětlení ohledně předloženého seznamu majetku, tedy stran existence či zániku SJM dlužnice a jeho vypořádání, což jsou skutečnosti rozhodné pro posouzení, zda dlužnicí vykázané údaje o rozsahu a složení jejího majetku jsou vskutku správné.

Protože soud prvního stupně dlužnici k odstranění těchto nedostatků jejího insolvenčního návrhu-předložených seznamů-postupem dle § 128 odst. 2 IZ zatím řádně nevedl, nebyly dány podmínky k tomu, aby její insolvenční návrh podle téhož ustanovení jako ve lhůtě nedoplněný odmítl.

Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu napadené usnesení změnil tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 13. srpna 2013

JUDr. Jaroslav B u r e š, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová