3 VSPH 243/2011-B-20
KSCB 26 INS 8083/2009 3 VSPH 243/2011-B-20

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka Luďka anonymizovano , anonymizovano , bytem v Eši 15, identifikační číslo 41890655, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 8083/2009-B-8 ze dne 22. listopadu 2010,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 8083/2009-B-8 ze dne 22. listopadu 2010 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 26 INS 8083/2009-B-8 ze dne 22.11.2010 prohlásil konkurz na majetek dlužníka Luďka anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením č.j. KSCB 26 INS 8083/2009-A-23 ze dne 15.9.2010 zjistil úpadek dlužníka. Předtím dlužník ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu věřitele FINCOM TRADE LTD. se sídlem Akara Bldg., 24 De Castro Street, Wickhams Cay 1, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, podáním ze dne 3.12.2009 navrhl dle § 115 insolvenčního zákona (dále jen IZ) vyhlášení moratoria. Tento návrh soud pro nesplnění podmínek stanovených v § 116 odst. 1 a 2 IZ usnesením č.j. KSCB 26 INS 8083/2009-A-21 ze dne 28.7.2010 odmítl. V rozhodnutí o úpadku soud nestanovil způsob, jakým má být úpadek řešen. Při první schůzi věřitelů konané dne 10.11.2010 insolvenční správce uvedl, že jediným vhodným řešením úpadku je konkurz, přičemž na schůzi přítomní zajištění a nezajištění věřitelé jednomyslně schválili způsob řešení úpadku konkurzem. Soud proto-v intencích úpravy § 149 až § 152 IZ-dle stanoviska insolvenčního správce a věřitelů rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil, neboť nebyl dostatečně osvědčen jeho úpadek. Namítal, že advokát Mgr. Pavel Nádeníček, vystupující v řízení jako zástupce FINCOM TRADE LTD.-insolvenčního navrhovatele, a též přihlášeného věřitele a posléze zvoleného člena věřitelského výboru-řádně neprokázal, že je k zastupování této společnosti oprávněn. Své zmocnění opíral o předloženou plnou moc opatřenou ověřovací doložkou Melvina Dojena (solicitora Nejvyššího soudu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska), v níž ten prohlašuje, že před ním dokument podepsala paní Schirley Mwanje ze společnosti Corporate Secretaries Limited a paní Nesita Manceau (jednatelka FINCOM TRADE LTD.). Dlužníku není zřejmé, proč se podpisu plné moci účastnila i prvně jmenovaná, a tudíž se domnívá, že předmětná ověřovací doložka se vztahuje k jinému dokumentu, nikoli k plné moci pro Mgr. Nádeníčka. Insolvenční soud zřejmě neměl důvod zkoumat pravost tohoto dokumentu, jehož originál má být podle údajů insolvenčního návrhu založen u soudu pod Spr 1293/2008. Rozhodně však ani v rámci vymáhání směnečného dluhu nepředložil Mgr. Nádeníček dlužníku prokazatelný doklad, že FINCOM TRADE LTD. zastupuje, nebo průkaz toho, že sám je vlastníkem směnky. Předložená plná moc je neurčitá, byť univerzální, a celkově není zřejmé, kdo a jak Mgr. Nádeníčka daným případem ověřil. V ověřovací doložce plné moci ani není uvedeno, zda Nesita Manceau podepsala dokument jako soukromá osoba (hospodyně z Republiky Vanutu ze souostroví Nové Hebridy v Tichém oceánu), nebo jako jednatelka FINCOM TRADE LTD. Její podpis na plné moci navíc vykazuje odlišnosti od jejího podpisu na cestovním pasu, a proto dlužník pochybuje o pravosti podpisu jednatelky navrhovatele na plné moci, a tedy i o pravosti celého tohoto dokumentu. Dlužník nabyl přesvědčení, že se stal obětí podvodu, jestliže směnky vystavené jím (jako vlastní blankosměnky) pro VIVA leasing, a.s., převedené rubopisem na FINCOM TRADE LTD., drží advokát Mgr. Nádeníček, který k tomu nemá právní důvod, či operuje se zfalšovanou plnou mocí posledního vlastníka směnky.

K tomu dlužník poukázal na majetkovou či jednatelskou účast Nesity Manceau ve 280 firmách registrovaných na Novém Zélandu nebo přilehlých ostrovech. Je mj. vlastníkem a statutárním orgánem ve firmě VICAM (Auckland) Limited, která vlastní SP Trading Company Ltd. (v té je jmenovaná opět statutárním orgánem). Tato společnost je v Thajsku (v souvislosti s únosem letadla se zbraněmi) podezřelá z účasti na mezinárodním terorismu a nelegálním obchodu se zbraněmi. Zmíněnou VICAM (Auckland) Limited založil lord Geoffrey Taylor prostřednictvím GT Group, která se účastnila praní špinavých peněz z kokainu a zbraní, a to cestou kartelu Sinaloa vlastněného řadou společností, jejichž vlastníkem je pak právě VICAM (Auckland) Limited. Tato zjištění získaná z veřejných zdrojů utvrzují dlužníka v přesvědčení, že okolnosti prohlášení konkurzu na jeho majetek jsou přinejmenším podivné.

Dlužník je si vědom toho, že úkolem soudu v dané věci není zkoumat okolnosti vedoucí k vystavení směnek, jimiž nyní neoprávněně disponuje Mgr. Nádeníček a jež dlužníka přivedly do konkurzu. Až nyní je dlužníku jasné, že vystavil směnky jako cenný papír se samostatným životem, na nějž nemá vliv okolnost, že společnosti VIVA leasing, a.s. své závazky plnil, splátky mu byly postupně snižovány, ale posléze mu byl odebrán předmět leasingu a prodán. I přesto byly směnky převedeny na FINCOM TRADE LTD. Stalo se tak sice formálně řádně (rubopisem), nicméně směnky neopustily území ČR, jsou v držení Mgr. Nádeníčka, a z hlediska mezinárodních standardů nebyly jako aktiva zaneseny do účetnictví FINCOM TRADE LTD., která zde nemá pobočku nebo jinou organizační jednotku. Tato společnost zřejmě ani netuší, že má být vlastníkem předmětných směnek. Ze všech těchto důvodů je dlužník přesvědčen o tom, že FINCOM TRADE LTD. tyto směnky nevlastní a nikdy nevlastnila. Z celkové výše jeho závazků evidovaných insolvenčním správcem ve výši 9.627.573,59 Kč přitom směnečný závazek vůči FINCOM TRADE LTD. činí 2.483.309,-Kč.

Konečně dlužník dodal, že eviduje pohledávku vůči soudní exekutorce JUDr. Janě Fojtové ve výši 9.457.991,-Kč z titulu náhrady škody, kterou dlužníku svým nesprávným úředním postupem a protiprávním jednáním způsobila. Fakticky dlužníku tímto svým jednáním znemožnila hradit závazky a zničila jeho podnikání. Proto tuto pohledávku-byť soudní spor o ni dosud nebyl ukončen-nelze jako jeho majetkové aktivum pominout.

Věřitel a člen věřitelského výboru FINCOM TRADE LTD. žádal, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil. Zdůraznil, že v rámci rozhodování o způsobu řešení úpadku dle § 149 IZ se již neposuzují okolnosti, které vedly k zahájení insolvenčního řízení a zjištění úpadku dlužníka. Dlužník v odvolání nenabídl žádná tvrzení, pro která by měl být jeho úpadek řešen jinak než konkurzem. V daném případě však jiné řešení úpadku zjevně v úvahu nepřipadalo. Usnesení o zjištění úpadku dlužníka ze dne 15.9.2009 bylo vydáno za situace, kdy dlužník věřitelově insolvenčnímu návrhu neodporoval, a nabylo dne 13.10.2010 právní moci. Dlužník je fyzickou osobou-podnikatelem se závazky, jež mají převážně původ v jeho podnikatelské činnosti, a řešení úpadku oddlužením je u něj tudíž dle § 389 odst. 1 IZ vyloučeno. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 8.11.2010 vyplývá, že dlužník již nepodniká a nemá žádné zaměstnance. Podmínky přípustnosti reorganizace stanovené v § 316 odst. 4 IZ by se v dlužníkově případě neuplatnily, jen pokud by do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku dle § 316 odst. 5 IZ předložil reorganizační plán přijatým alespoň polovinou zajištěných a nezajištěných věřitelů. To však dlužník neučinil; z průběhu schůze věřitelů vyplývá, že věřitelé by dlužníkův reorganizační plán ani nepřijali. Pak je zjevně řešení úpadku reorganizací vyloučeno a přichází v úvahu jedině konkurz, na němž se také schůze věřitelů usnesla, a který proto soud správně napadeným usnesením prohlásil.

Současně věřitel odmítl dlužníkova tvrzení, jimiž se snaží zpochybnit právní subjektivitu FINCOM TRADE LTD. či průkaz Mgr. Nádeníčka k jeho zastupování. Zdůraznil, že FINCOM TRADE LTD. je právnickou osobou založenou dle práva Britských Panenských ostrovů, registrovanou pod č. 1388/698. O tom bylo správcem rejstříku společností vydáno osvědčení, které spolu s osvědčením o jmenování jednatelky této společnosti Nesity Manceau bylo soudu předloženo. FINCOM TRADE LTD. je tedy ve smyslu § 22 obchodního zákoníku zahraniční osobou s právní způsobilostí i v oblasti českého práva, která Mgr. Nádeníčkovi udělila řádně-se všemi potřebnými náležitostmi-generální plnou moc (vyhotovenou v českém překladu a přiloženou v kopii k insolvenčnímu návrhu a přihlášce), která byla jednatelkou zmocnitele podepsána v Londýně dne 14.8.2007 za přítomnosti paní Shirley Mwanje. Podpisy byly úředně ověřeny solicitorem M. Cohenem, listina je opatřena vyšším ověřením (apostilou). Pravost podpisů na takovéto veřejné listině nemůže být vyvrácena blíže neurčenou prostou fotokopií cestovního dokladu třetí osoby. Stejně odmítá věřitel jako nepravdivé a neodůvodněné dlužníkovy spekulace o nějakých zásazích do předmětného dokumentu, jehož listy jsou pevně spojeny a přelepeny úřední nálepkou.

Vrchní soud v Praze z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 148 IZ insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkurzu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením (odstavec 1). Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (odstavec 2).

Z § 149 IZ vyplývá, že nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím; v případě, kdy dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby, tak soud učiní rozhodnutím vydaným do 30 dnů po rozhodnutí o úpadku (odstavec 2), a v ostatních případech tak učiní rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku s tím, že nesmí rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku (odstavec 1).

Ustanovení § 150 IZ pak určuje, že má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle § 149 odst. 1, schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku může též přijmout usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku.

Podle § 152 IZ přijme-li schůze věřitelů usnesení podle § 150, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku podle tohoto usnesení. To neplatí, je-li v době přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníkem osoba, u které zákon tento způsob řešení úpadku vylučuje, nebo je-li přijaté usnesení v rozporu s reorganizačním plánem přijatým všemi skupinami věřitelů, který dlužník předložil insolvenčnímu soudu po rozhodnutí o úpadku; § 54 odst. 1 se nepoužije.

Podle § 389 odst. 1 IZ jedině dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením.

Podle § 390 odst. 1 IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Podle ustanovení § 316 IZ dále platí, že reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů (odstavec 1). Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku (odstavec 2). Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu (odstavec 3). Reorganizace je přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100.000.000,-Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru; ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno (odstavec 4). Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, omezení podle odstavce 4 se nepoužije (odstavec 5).

Podle § 318 odst. 1 IZ dlužník, který podal insolvenční návrh pro hrozící úpadek, může podat návrh na povolení reorganizace nejpozději do rozhodnutí o úpadku. V ostatních případech lze návrh na povolení reorganizace podat nejpozději do 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku.

Dlužník v odvolání brojil proti napadenému usnesení s argumentací, jež se týká toliko okolností vedoucích k jeho neschopnosti platit své závazky a oprávnění insolvenčního navrhovatele uplatnit vůči dlužníku směnečné pohledávky, či legitimity zastupování navrhovatele advokátem Mgr. Pavlem Nádeníčkem. Dlužníkovy odvolací námitky tedy ve skutečnosti vůbec nemíří proti rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku (prohlášení konkurzu na jeho majetek), o němž soud napadeným usnesením rozhodl, ale vztahují se ke zjištění jeho úpadku, popř. k přezkoumání pohledávek přihlášených insolvenčním navrhovatelem, jež je ovšem vyhrazeno insolvenčnímu správci a je předmětem přezkumného jednání. Žádné okolnosti zpochybňující správnost napadeného usnesení se přitom nepodávají ani z obsahu spisu.

O zjištění úpadku dlužníka rozhodl soud prvního stupně na základě insolvenčního návrhu věřitele FINCOM TRADE LTD. usnesením č.j. KSCB 26 INS 8083/2009-A-23 ze dne 15.9.2010, které dlužník (jemuž bylo doručeno do vlastních rukou dne 27.9.2010) odvoláním nenapadl a nabylo dne 13.1.2010 právní moci. S tímto rozhodnutím soud nespojil rozhodnutí o způsobu řešení úpadku § 148 IZ. Nešlo o případ, kdy dlužník sám podal insolvenční návrh, a tudíž nepřicházelo v úvahu rozhodnout současně se zjištěním úpadku o povolení reorganizace či o povolení oddlužení, i kdyby dlužník návrh na takovéto řešení jeho úpadku (dle § 148 odst. 2 nebo 3) již podal.

I pozdější rozhodnutí o řešení úpadku dlužníka oddlužením (kdyby se ho domáhal)-rozhodnutí v režimu § 149 odst. 2 IZ-však bylo vyloučeno, neboť dlužník není osobou, která by se oddlužení mohla domáhat. Podle ustáleného výkladu § 389 IZ podaného Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 21.4.2009, sp.zn. 29 NSČR 3/2009 (uveřejněném pod č. 79/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) je oddlužení nepřípustné u fyzické nebo právnické osoby, která je zákonem považována za podnikatele anebo má závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. Jakkoli dlužník (jak se podává z jeho vlastních vyjádření, ze zpráv insolvenčního správce i dalšího obsahu spisu) již dříve svoji podnikatelskou činnost fakticky ukončil, a v takovém případě-byť má živnostenské oprávnění-na něj lze nahlížet jako na podnikatele dle § 2 odst. 2 písm. b) obchodního zákoníku, jeho dluhy, jež jsou předmětem insolvenčního řízení, zjevně z převážné části pocházejí z jeho předchozí podnikatelské činnosti.

Jelikož dlužníka-jak řečeno-nelze považovat za podnikatele (přišel o movitý majetek, který k jeho předchozímu podnikání soukromého zemědělce sloužil, podnikatelskou činnost ukončil a nemá podnik ani zaměstnance), je u něj dle § 316 odst. 2 IZ vyloučeno i řešení jeho úpadku reorganizací. To znamená, že i kdyby včasný návrh na povolení reorganizace podal některý z věřitelů dlužníka nebo sám dlužník (což se nestalo), a dokonce i kdyby s tímto návrhem dlužník do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil reorganizační plán schválený alespoň polovinou zajištěných a nezajištěných věřitelů dle § 316 odst. 5 IZ, nemohl by soud jeho reorganizaci povolit. Zmíněným postupem dle § 316 odst. 5 IZ může dlužník překonat jen nesplnění některého z požadavků přípustnosti reorganizace vymezených v § 316 odst. 4 IZ, nikoli však absolutní nepřípustnost reorganizace dle § 316 odst. 2 nebo 3 téhož zákona. K tomu viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. KSBR 27 INS 3089/2009, 29 NSČR 30/2010-B ze 20.1.2011.

Z uvedeného-v souladu se závěry zmíněného usnesení Nejvyššího soudu-vyplývá, že v dlužníkově případě bylo možno již s rozhodnutím o úpadku spojit rozhodnutí o prohlášení konkurzu na jeho majetek dle § 148 odst. 1 IZ, neboť jiný způsob řešení úpadku byl v jeho případě zákonem vyloučen. Okolnost, že soud prvního stupně takto nepostupoval a o způsobu řešení dlužníkova úpadku rozhodoval samostatným usnesením až po rozhodnutí o úpadku (po první následující schůzi věřitelů konané dne 10.11.2010) nic nemění na tom, že jinak než prohlášením konkurzu o řešení úpadku dlužníka rozhodnout nemohl. Za této situace soud ani nebyl vázán požadavkem vyčkat skončení (první) schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku (§ 149 odst. 1 IZ), neboť ta by usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku reorganizací přijmout nemohla, resp. takovým jejím případným rozhodnutím by nebyl insolvenční soud vázán (srov. § 152 IZ). Závazné tak pro soud nebylo dokonce ani schůzí přijaté usnesení o tom, že způsobem řešení dlužníkova úpadku má být konkurz. I bez něj by soud musel konkurz na dlužníkův majetek prohlásit, což napadeným usnesením také správně učinil.

Protože dlužník ani v odvolání neuplatnil žádné skutečnosti, jež by byly způsobilé zpochybnit správnost rozhodnutí soudu prvního stupně o tom, že způsobem řešení dlužníkova úpadku bude konkurz, odvolací soud toto usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dospěje dovolací soud k závěru, napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 19. dubna 2011

JUDr. Jaroslav Bureš, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová