3 VSPH 240/2014-A-25
MSPH 88 INS 20030/2013 3 VSPH 240/2014-A-25

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Vladimír anonymizovano , anonymizovano , bytem v Praze 6, Na Petřinách 392/72, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 88 INS 20030/2013-A-17 ze dne 18. prosince 2013

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 88 INS 20030/2013-A-17 ze dne 18. prosince 2013 se p o t v r z u j e .

Od ůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (Soud) zastavil insolvenční řízení.

V odůvodnění napadeného usnesení Soud uvedl, že insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno na základě jeho insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením č.j. MSPH 88 INS 20030/2013-A-7 z 28.8.2013 (Usnesení) byl dlužník vyzván k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 4.000,-Kč, které nabylo právní moci 13.9.2013. Vzhledem k tomu, že dlužník ve stanovené lhůtě zálohu na náklady insolvenčního soudu nezaplatil, cituje ustanovení § 108 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční řízení zastavil.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční řízení nezastavuje, neboť ještě před podáním odvolání povinnost k zaplacení částky ve výši 4.000,-Kč splnil a částku uhradil na Městským soudem v Usnesení uvedený účet. Upozornil na ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 121/2008 Sb. o vyšších soudních úřednicích a vyšších úřednicích státního zastupitelství, podle kterého je proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení přípustné odvolání za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu; opravný prostředek se však nejprve předloží předsedovi senátu, který o něm rozhodne, má-li za to, že mu lze vyhovět. Dále upozornil na to, že podle § 210a občanského soudního řádu (o.s.ř.), že v případech v tomto ustanovení uvedených může o odvolání rozhodnout tak, že mu vyhoví přímo soud prvního stupně (autoremedura).

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a poté, co zjistil, že ke dni rozhodnutí o odvolání, tj. 5.2.2014 nebyla záloha na náklady insolvenčního řízení dlužníkem ve výši 4.000,-Kč připsána na účet Soudu dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 InsZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Ze spisu plyne, že usnesením č.j. MSPH 88 INS 20030/2013-A-7 z 28.8.2013 insolvenční soud uložil dlužníkovi zaplatit ve lhůtě 3 dnů od jeho právní moci zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 4.000,-Kč na označený účet pod určeným variabilním symbolem. Dlužníkovo odvolání proti Usnesení bylo usnesením Soudu č.j. MSPH 88 INS 20030/2013-A-9 odmítnuto z důvodu jeho opožděného podání a k odvolání dlužníka bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. MSPH 88 INS 20030/2013, 1 VSPH 1767/2013-A-14 a Usnesení Soudu nabylo právní moci 13.9.2013. Jak uvedeno shora zálohu na náklady insolvenčního řízení dlužník dosud nezaplatil.

Třeba zdůraznit, že v tomto odvolacím řízení se nelze zabývat otázkou důvodů pro uložení zálohy, neboť ta byla již pravomocně vyřešena.

Jestliže není ve stanovené lhůtě splněna povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je na úvaze soudu, zda před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastaví, anebo přikročí k jejímu vymáhání. Vymáhání nezaplacené zálohy zásadně přichází v úvahu tam, kde je insolvenčním navrhovatelem věřitel, tedy osoba od dlužníka odlišná, vůči níž, obecně vzato, může soud být s vymáháním takové pohledávky úspěšný. Je-li však insolvenční návrh podán dlužníkem, pak pro případ zjištění jeho úpadku, ať již lze očekávat jeho řešení oddlužením (jehož se v daném případě dlužník domáhá), anebo konkursem, nepřichází v úvahu zajištění úhrady nákladů tohoto řízení prostřednictvím vymáhání dlužníku uložené zálohy v průběhu řízení. Trvá totiž účinek spojený ze zahájením insolvenčního řízení, jenž spočívá v zákazu provedení výkonu rozhodnutí či exekuce postihující majetek dlužníka, či jiný majetek náležející do majetkové podstaty (§ 109 odst. 1 písm. c/ InsZ). Za trvání konkursu dlužníka je podle § 267 InsZ provedení výkonu rozhodnutí a exekuce postihující majetek náležející do jeho majetkové podstaty umožněno toliko ve vztahu k pohledávkám, u nichž to zákon výslovně stanoví-to ovšem není případ nároku z titulu zálohy na náklady insolvenčního řízení.

K námitce dlužníka, že bylo namístě, aby o jeho odvolání rozhodl soudce Soudu, neboť napadené usnesení vydal vyšší soudní úředník, třeba uvést, že věc byla předložena odvolacímu soudu nikoliv vyšším soudním úředníkem, nýbrž soudcem právě proto, že neshledal důvody pro vyhovění odvolání.

Za této situace Soud postupoval správně, když řízení o insolvenčním návrhu dlužníka zastavil, a proto je odvolací soud z důvodu věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. února 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková