3 VSPH 2381/2015-B-111
KSPH 55 INS 7718/2010 3 VSPH 2381/2015-B-111

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., v insolvenční věci dlužnice: Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Dobříš, Pionýrů 892, zast. JUDr. Janem Tuláčkem, advokátem se sídlem Dobříš, Jáchymovská 1011, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Martina Šípa se sídlem Praha 6, Podbabská 20, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25.11.2015, č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-106,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25.11.2015, č.j. KSPH 55 INS 7718/2010-B-106, se z r u š u j e a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně bodem I. výroku schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku z podstaty a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce ze dne 22.10.2015, podle které příjmy majetkové podstaty činí celkem 199.463,-Kč, výdaje z podstaty činí 9.801,-Kč za dobu trvání oddlužení, 782,-Kč za dobu konkursu a částka určená k rozvrhu k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí 117.282,50 Kč. Bodem II. výroku určil odměnu insolvenčního správce ve výši 54.450,-Kč včetně DPH. V bodě III. výroku vyzval insolvenčního správce, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů předložil soudu návrh na rozvrh a upravený seznam přihlášených pohledávek.

Své rozhodnutí soud prvního stupně, odkazuje na ust. § 169 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., neodůvodnil.

Proti výroku II. tohoto rozhodnutí se včas odvolal insolvenční správce a žádá, aby mu byla přiznána odměna ve výši 87.231,25 Kč včetně DPH. S podrobnou argumentací namítl, že výše jeho odměny byla stanovena v nesprávné výši.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. d/ InsZ), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Podle § 302 odst. 1, 2, 3 InsZ v závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Konečná zpráva insolvenčního správce musí podat celkovou charakteristiku jeho činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména a) přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá, b) přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé, c) přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo, d) uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo, e) výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo, f) přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu, g) přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení. Konečná zpráva insolvenčního správce musí vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce.

Podle § 303 odst. 1, 2 InsZ současně s konečnou zprávou insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu i vyúčtování své odměny a výdajů. Vyúčtování své odměny a výdajů podá i předběžný správce a další správci, kteří se podíleli na správě majetkové podstaty a jsou osobami rozdílnými od insolvenčního správce a jejich odměna netvoří součást jeho odměny.

Podle § 304 InsZ insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené. O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření. K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání zveřejní insolvenční soud vyhláškou; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům a státnímu zastupitelství, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru. Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí. Nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 4 i bez nařízení jednání. Rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

Podle § 7 o.s.ř., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu4) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Usnesení podle § 304 InsZ je rozhodnutím ve věci samé, jež vzhledem ke své povaze a s ohledem na ust. § 167 odst. 2 o.s.ř. musí být vždy odůvodněno způsobem uvedeným v ust. § 157 odst. 2 o.s.ř. Z tohoto ustanovení plyne, že soud je povinen v odůvodnění uvést, jaká zjištění učinil o skutečnostech významných pro jeho závěry právní, tj. opatřit si podklad, z něhož dovodí své skutkové závěry, jež posoudí po stránce právní. Tyto nároky na odůvodnění rozhodnutí jsou důsledkem práva dotčených účastníků řízení, aby se mohli závěrům soudu kvalifikovaně bránit.

Těmto požadavkům však napadené rozhodnutí nevyhovuje. Z jeho odůvodnění není totiž vůbec zřejmé, na základě jakých skutkových okolností soud prvního stupně rozhodl a jak tyto skutečnosti posoudil po stránce právní. Byť závěr soudu prvního stupně, že předmětné rozhodnutí se dle § 169 odst. 2 o.s.ř. neodůvodňuje, je mylný, napadené rozhodnutí, jež postrádá uvedení zákonných ustanovení, jichž bylo použito a důvod rozhodnutí, nenaplňuje ani požadavky této úpravy.

Z uvedeného je zřejmé, že napadené rozhodnutí je pro nedostatek důvodů nezpůsobilé přezkoumání. Při takovýchto nedostatcích odůvodnění je vyloučeno, aby osoby, o jejichž právech bylo rozhodnuto, seznaly, na jakých skutečnostech soud závěr o splnění podmínek pro schválení konečné zprávy a vyúčtování vlastně staví, a aby mohly tomuto rozhodnutí odvoláním konkrétně věcně oponovat.

Proto odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. za použití § 7 InsZ, napadené usnesení (včetně věcně souvisejících výroků I. a III. předmětného rozhodnutí) zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).

V Praze dne 17. prosince 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková