3 VSPH 238/2014-P35-9
MSPH 77 INS 17341/2013 3 VSPH 238/2014-P35-9

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: JPM TISK, spol. s r.o., IČO 41691431, se sídlem v Praze 5, Na Popelce 19, zast. JUDr. Vlastiborem Vejvodou, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II/1062, o odvolání věřitele č. 35: GUARANT International, spol. s r.o. IČO 45245401, se sídlem zast. JUDr. Jiřím Kovandou, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 28 proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 17341/2013-P35-2 ze dne 24. října 2013

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 17341/2013-P35-2 ze dne 24. října 2013 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (Soud) odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 35: GUARANT International, spol. s r.o., IČO 45245401 (Věřitel) ve výši 54.288,25 Kč (bod I. výroku) a vyslovil, že právní mocí usnesení účast Věřitele v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení Soud uvedl, že usnesením č.j. MSPH 77 INS 17341/2013-A-2 z 20.6.2013 vydal vyhlášku o zahájení řízení, aby podali u Soudu přihlášku své pohledávky ve lhůtě do rozhodnutí o úpadku. Usnesením č.j. MSPH 77 INS 17341/2013-A-13 z 29.8.2013 rozhodl o úpadku dlužníka a zároveň vyzval dlužníkovy věřitele, kteří tak dosud neučinili, aby přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku a současně je poučil o následcích zmeškání této lhůty, jejíž poslední den připadl na 30.9.2013. Soud vyšel ze zjištění, že Věřitel přihlásil svou pohledávku ve výši 54.288,25 Kč 21.10.2013, když ji osobně doručil do podatelny Soudu. Cituje ustanovení § 136 a § 173 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), soud dospěl k závěru, podle něhož nelze k opožděně podané přihlášce pohledávky přihlížet, a proto postupem podle § 185 InsZ přihlášku pohledávky Věřitele odmítl a v souladu s tímto ustanovení vyslovil, že právní mocí usnesení účast Věřitele v insolvenčním řízení končí.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a rozhodl, že přihláška pohledávky je po právu co do výše i co do důvodu. Namítl, že odmítnutím přihlášky pohledávky mu soud znemožnil meritorní projednání věci. Formulaci obsaženou v ustanovení § 173 InsZ, podle níž k přihláškám, které jsou podány později než ve lhůtě stanovené rozhodnutím o úpadku, se nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky v insolvenčním řízení neuspokojují označil za jsoucí v zásadním rozporu s ústavně zaručeným právem na řádné projednání věci u soudu, a zdůraznil, že pohledávka, kterou do insolvenčního řízení přihlásil nadále trvá a přesto v insolvenčním řízení v důsledku napadeného usnesení nemůže být uplatněna. V souvislosti s tím, že úpadce prohlášením konkursu neztrácí způsobilost být účastníkem řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty a neztrácí ani způsobilost procesní, jak plyne ze stanoviska Nejvyššího soudu pod sp. zn. Cpjn 19/1998 ze 17.6.1998, že v konkursu dispoziční oprávnění k majetku v konkurzní podstatě přechází na správce konkursní podstaty a že nelze uplatnit nároky přímo proti úpadci pro nedostatek jeho věcné legitimace, poukázal na to, že napadené usnesení představuje překážku věci rozsouzené ve smyslu § 159a odst. 5 občanského soudního řádu (o.s.ř.), neboť i když se zde jedná o rozhodnutí pro tentokrát z pohledu probíhajícího insolvenčního řízení se jde o rozhodnutí konečné. Pokud nebude konkurz na dlužníkův majetek zrušen pro nedostatek majetku, budou jednotliví věřitelé v insolvenčním řízení poměrně uspokojeni ze zpeněžení dlužníkova majetku a nelze očekávat, že po pominutí účinku konkurzu by tu zůstal jakýkoliv majetek, vůči kterému by mohl úspěšně žalovat.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 173 odst. 1 InsZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) InsZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 InsZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 InsZ ve znění účinném do 31.12.2013), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 InsZ ve znění účinném do 31.12.2013).

Podle § 185 InsZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že Usnesení č.j. MSPH 77 INS 17341/2013-A-13 z 29.8.2013, jímž byl zjištěn úpadek dlužníka a v němž Soud stanovil jeho věřitelům v souladu s § 136 odst. 3 InsZ účinném do 31.12.2013 lhůtu k podávání přihlášek pohledávek v délce 30 dnů s řádným poučením o následcích zmeškání této lhůty podle § 173 odst. 1 InsZ, bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku a tímto okamžikem nabylo podle § 89 odst. 1 InsZ účinnosti. Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 1 o.s.ř. dnem následujícím začala běžet lhůta k podávání přihlášek (30.8.2013) a její konec ve smyslu § 57 odst. 2 o.s.ř. připadl na pondělí 30.9.2013. Vzhledem k tomu, že se jedná o lhůtu lhůtou procesněprávní, je dle § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Odvolatel však přihlášku pohledávky doručil osobně až 8.10.2013. Tedy uplynutí lhůty, kterou Soud v rozhodnutí o úpadku stanovil.

Závěr soudu prvního stupně o opožděnosti odvolatelovy přihlášky je tedy věcně správný a odvolatel ho ani nijak nezpochybňoval.

Věřitel namítl v odvolání, že v důsledku opožděného podání přihlášky pohledávky mu bude upřena možnost uplatnit svou pohledávku za dlužníkem, která nikterak v důsledku vydání napadeného usnesení nezanikla a že mu postupem Soudu tak bylo odňato právo domáhat své pohledávky vůči dlužníkovi po skončení insolvenčního řízení, neboť výtěžek zpeněžení majetkové podstaty dlužníka bude vydán na uspokojení jeho věřitelů. Pro posouzení věci jeho argumentace je bez významu, neboť právní úprava lhůty k podání přihlášek plyne ze samotné povahy a účelu insolvenčního řízení. V dosavadním insolvenčním řízení nebyl Věřitel nikterak zkrácen na svých procesních právech a pouze ke své tíži může přičítat to, že nepřihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení včas a že v rámci tohoto insolvenčního řízení nebude poměrně uspokojena.

Na základě výše uvedených závěru odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219a o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. února 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková