3 VSPH 234/2012-P23-10
KSPH 37 INS 10473/2010 3 VSPH 234/2012-P23-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Lenka anonymizovano , anonymizovano , bytem v Poděbradech, Dr. Horákové 42/II, adresa pro doručování Poděbrady, Čihákova 77, o odvolání věřitele: Mgr. Pavel Dolanský, bytem v Praze 2, Šmilovského 1495, adresa k doručování Beroun, Palackého 31, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. října 2011, č.j. KSPH 37 INS 10473/2010-P23-2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. října 2011, č.j. KSPH 37 INS 10473/2010-P23-2, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl pohledávku věřitele Mgr. Pavla Dolanského (Věřitel) ve výši 152.933,40 Kč (bod I. výroku) a vyslovil, že účast Věřitele v řízení končí dnem právní moci rozhodnutí (bod II. výroku).

V odůvodnění rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že svým usnesením č.j. KSPH 37 INS 10473/2010-A-19 ze 13.4.2011 zjistil úpadek dlužnice a prohlásil na její majetek konkurs a že Věřitel včas podal přihlášku pohledávky za dlužnicí ve výši 152.933,40 Kč. Vyšel ze zjištění, že insolvenční správce vyzval Věřitele k doplnění přihlášky pohledávky, neboť ta neobsahovala specifikaci a popis činností, na základě nichž vznikl nárok Věřitele na odměnu a úhradu hotových výdajů, ani dat, kdy jednotlivé úkony učinil, a uložil mu, aby doplnění a doklady ke svým tvrzením předložil insolvenčnímu soudu ve lhůtě 15 dnů. Insolvenční správce oznámil insolvenčnímu soudu, že Věřitel přihlášku své pohledávky doplnil, avšak nedoručil ji insolvenčnímu soudu, nýbrž jemu a že z tohoto důvodu nebyla řádně doplněna. Insolvenční soud cituje ustanovení § 174, § 185 a § 188 zák. č. 182/2006 Sb. (InsZ) dospěl k závěru, že Věřitel přihlášku pohledávky nedoplnil podáním adresovaným soudu ve lhůtě přesto, že byl o následcích nerespektování výzvy poučen, a dovodil, že k přihlášené pohledávce Věřitele nelze přihlížet. Proto rozhodl podle § 185 InsZ a přihlášenou pohledávku Věřitele odmítl.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a přihlášenou pohledávku potvrdil . Vyjádřil nesouhlas s napadeným usnesením pro jeho nesprávný skutkový závěr při posuzování postupu insolvenčního správce a postupu soudu a nesprávnou aplikaci § 185 InsZ. Trval na tom, že přihláška pohledávky splňovala náležitosti podle § 174 InsZ, když byla přihlášena jako vykonatelná, nezajištěná a nepodmíněná z právního důvodu odměny ve výši 120.006,--Kč spolu s 20% DPH, náhrady hotových výdajů ve výši 27.947,40 Kč, náhrady ztráty času 3.840,--Kč a náhrady za náklady spojené s doručováním písemností ve výši 1.140,--Kč. Namítl, že výzva insolvenčního správce nemohla mít zákonem předpokládané účinky, neboť byla doručena do datové schránky bez připojeného elektronického podpisu. Na tuto výzvu přesto odpověděl zasláním exekučního příkazu obsahujícího podrobně vyžadované údaje v souladu s § 88 a násl. zák. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) a zároveň insolvenčního správce požádal, aby jej kontaktoval a požádal jej o výstup z jednání výboru věřitelů. Uzavřel, že považuje svou přihlášku pohledávky za úplnou a pokud zaslal na jejím základě přípis insolvenčnímu správci, že se fakticky nejednalo o doplnění přihlášky pohledávky, ale o zdvořilou informaci, že přihlášku považuje za úplnou, a že výzva zaslaná mu insolvenčním správcem není po formální ani obsahové stránce výzvou ve smyslu § 188 odst. 2 InsZ. V důsledku toho neměl insolvenční soud důvod k závěru, že se k přihlášce jeho pohledávky nepřihlíží, a pro postup podle § 185 InsZ, kdy přihlášku pohledávky odmítl.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 173 InsZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (odst. 1). Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu (odst. 4).

Podle § 174 InsZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 občanského soudního řádu) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvody vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (odst. 2). Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá (odst. 4).

Podle § 176 InsZ za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhl. č. 311/2007 Sb.). Jeho podoba je zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz.

Podle § 188 InsZ insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (odst. 2).

Podle § 185 InsZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom vyrozumí insolvenční soud přihlášeného věřitele ve výroku rozhodnutí.

Podle § 7 odst. 1 InsZ pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Ze zásady přiměřené aplikace o.s.ř. třeba dovodit, že i v usnesení vydaná soudem v insolvenčním řízení musí odpovídat požadavkům § 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. Proto insolvenční soud v odůvodnění, jímž rozhodl o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží a že se odmítá, musí kromě jiného stručně a jasně vyložit, jaké vady měla věřitelova přihláška pohledávky mít, v čem byla neúplná, zda šlo o nedostatky, které brání jejímu přezkumu, zda je insolvenční správce věřiteli řádně vytkl a zda zůstaly ve stanovené lhůtě neodstraněny a dbát o to, aby odůvodnění jeho rozhodnutí bylo přesvědčivé.

Těmto požadavkům však insolvenční soud v odůvodnění napadeného usnesení zjevně nevyhověl, když především vůbec nevyslovil žádný vlastní skutkový a právní závěr o tom, zda věřitelova přihláška pohledávky vskutku vykazovala vady, jež brání jejímu přezkoumání, a v čem spočívají. Měl-li snad soud za to, že tyto vady spočívají v nedostatečném vymezení důvodu vzniku přihlašované pohledávky (§ 174 odst. 2 InsZ), pak měl uvést, jak tento důvod věřitel v přihlášce vylíčil a v jakém rozsahu a proč má soud tato tvrzení za natolik neúplná, že pro tento nedostatek nelze pohledávku přezkoumat. Stejně tak soud neuvedl, zda takovýto nedostatek (pokud ho přihláška vykazovala) insolvenční správce ve výzvě k doplnění přihlášky věřiteli skutečně vytkl, a zda tak učinil s řádným poučením o tom, jak má být doplnění provedeno a jaké následky mohou být spojeny s tím, že k požadovanému doplnění ve stanovené lhůtě nedojde. Jinak řečeno, z napadeného usnesení není patrné, zda byl důvod Věřitele k opravě či doplnění jeho přihlášky vyzývat, zda šlo o vady bránící přezkumu a byl k odstranění nedostatků své přihlášky insolvenčním správcem postupem dle § 188 odst. 2 InsZ řádně veden. Místo toho insolvenční soud uzavřel, že k přihlášce pohledávky Věřitele se nepřihlíží a tudíž třeba ji odmítnout, neboť Věřitel přihlášku pohledávky včas nedoplnil podáním adresovaným soudu, nýbrž insolvenčnímu správci.

Lze tedy uzavřít, že napadené usnesení postrádá skutková zjištění rozhodná pro závěr, že ohledně odvolatelovy přihlášky pohledávky nastal (vůbec mohl nastat) následek, že se k ní nepřihlíží, a že tudíž podmínky pro vydání napadeného usnesení byly dány.

Pro potřeby dalšího řízení považoval odvolací soud k závěrům insolvenčního soudu za nutné dodat, že ze správcovy výzvy k opravě a doplnění přihlášky pohledávky není jednoznačně patrné, že toto doplnění má věřitel provést podáním vůči insolvenčnímu soudu. Insolvenční správce po věřiteli zásadně žádal jistá doplňující tvrzení, k čemuž závěrem dodal, že doklady má Věřitel předložit ve dvojím vyhotovení insolvenčnímu soudu. Při takto nejednoznačné formulaci výzvy nelze Věřiteli přičítat k tíži, že doplnění přihlášky pohledávky Věřitel adresoval insolvenčnímu správci. Právní úpravě ustanovení § 185 InsZ pak neodpovídá formulace insolvenčního soudu v bodu I. výroku napadeného usnesení, neboť za zákonem stanovených podmínek se neodmítá přihlášená pohledávka, nýbrž přihláška pohledávky.

Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc k dalšímu postupu insolvenčnímu soudu, který znovu posoudí (i vzhledem k odvolacím důvodům Věřitele), zda tu jsou důvody nepřihlížet k přihlášené pohledávce a v případě, že zhodnotí postup insolvenčního správce za správný a důvodný, rozhodne o odmítnutí přihlášky pohledávky Věřitele s odůvodněním respektujícím ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 23. května 2012

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva