3 VSPH 2236/2015-B-38
KSLB 86 INS 33203/2013 3 VSPH 2236/2015-B-38

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., v insolvenčním řízení dlužníka: Jaroslav anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Liberec, Na kopečku 100/3, korespondenční adresa Liberec, Borový vrch 291, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 86 INS 33203/2013-B-25 ze dne 15. října 2015,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci

č.j. KSLB 86 INS 33203/2013-B-25 ze dne 15. října 2015 se m ě n í tak,

že se oddlužení schválené usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 23.5.2014, č.j. KSLB 86 INS 33203/2013-B-8, nezrušuje.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci (dále též insolvenční soud) usnesením č.j. KSLB 86 INS 33203/2013-B-25 ze dne 15.10.2015 v bodě I. výroku zrušil oddlužení schválené usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 86 INS 33203/2013-B-8 ze dne 23.5.2014 a v bodech II. a III. výroku na majetek dlužníka prohlásil konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný. Konstatoval, že usnesením ze dne 23.10.2014, č.j. KSLB 54 INS 33203/2013-B-8 bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře s účinností od června 2014, že byly zjištěny přihlášené pohledávky v rozsahu celkem 382.638,25 Kč, a že v době schvalování splátkového kalendáře dosahoval dlužník příjmu 13.000,-Kč měsíčně. Při schválení splátkového kalendáře vycházel z předpokladu, že nezajištěným věřitelům bude dlužníkem poskytnuto plnění přesahující 50 % jejich pohledávek.

Insolvenční soud pokračoval, že z písemných zpráv insolvenčního správce o stavu insolvenčního řízení zjistil, že při stávajících srážkách z příjmu dlužníka lze očekávat úhradu pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu necelých 20 %.

K nařízenému jednání o zrušení schváleného oddlužení se dlužník bez omluvy nedostavil. Z vyjádření insolvenčního správce při jednání dne 15.10.2015 dále zjistil, že od srpna 2015 neobdržel správce žádné srážky, není hrazena záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Aby dlužník ve zbývajících měsících trvání splátkového kalendáře uhradil věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek, musel by měsíčně splácet okolo 8.500,-Kč. Z výplatních pásek dlužníka pak má prokázáno, že je zaměstnán u stejného zaměstnavatele jako v době, kdy bylo povolené oddlužení schváleno a za období září 2014 až červenec 2015 dosáhl průměrného měsíčního příjmu 11.303,-Kč. Srážky z tohoto příjmu umožňují uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu necelých 20 %, přičemž od srpna 2015 nejsou hrazeny zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce. Aby byly pohledávky nezajištěných věřitelů uspokojeny v rozsahu nejméně 30 %, musela by být z příjmu dlužníka měsíčně srážena částka nejméně 8.000,-Kč.

Soud cituje § 418 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), uzavřel, že z uvedených důvodů schválené oddlužení zrušil a zároveň vyslovil, že na majetek dlužníka se prohlašuje konkurs, jenž bude projednáván jako nepatrný podle § 314 odst. 1 písm. a) IZ, neboť má za prokázané, že dlužník není schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení a je zjevné, že jeho podstatnou část nebude možné splnit.

Toto usnesení napadl dlužník včasným odvoláním s požadavkem, aby je odvolací soud zrušil a umožnil mu pokračovat v oddlužení plněním splátkového kalendáře. Uvedl, že údaj o měsíčních splátkách cca 8.000,-Kč měsíčně zmíněný v napadeném usnesení nekoresponduje s částkou, již mu sdělil telefonicky insolvenčním správce a měla by činit cca 3.800,-Kč. Takovou částku by byl schopen hradit. Uzavřel, že se k nařízenému jednání nedostavil z důvodu, že se na adrese trvalého pobytu delší dobu nezdržoval.

Vrchní soud v Praze z podnětu podaného odvolání i řízení jeho vydání předcházející, nařídil ve věci jednání, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Dle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Dle § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Takové rozhodnutí může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (§ 418 odst. 4 IZ).

Nutno zdůraznit, že oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. IZ. K tomu však může dojít, jen pokud dlužník všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení řádně a včas splnil. Při oddlužení formou splátkového kalendáře je přitom soud již v jeho průběhu povinen zohlednit zjištění, že dlužník s ním spojené povinnosti v podstatné míře neplní, a že z tohoto důvodu nelze očekávat završení oddlužení osvobozením dlužníka od placení zbytku jeho dluhů. Pak není důvodu vyčkávat splnění celého splátkového kalendáře a naopak je třeba proces oddlužení za podmínek stanovených v § 418 IZ ukončit. K takovému rozhodnutí, učiněnému ve prospěch všech věřitelů, nepotřebuje insolvenční soud, jako strážce jejich společného zájmu, ani návrh některého z věřitelů.

V daném případě soud prvního stupně povolil řešit úpadek dlužníka oddlužením usnesením ze 25.3.2014 a následně schválil jeho oddlužení splátkovým kalendářem usnesením č.j. KSLB 86 INS 33203/2013-B-8 ze dne 23.5.2014 (bod I. výroku), v bodě II. výroku dlužníku uložil, aby po dobu následujících pěti let (od června 2014) platil označeným nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy ke každému 20. dni v měsíci částku určenou dle ustanovení § 398 odst. 3 IZ z příjmů, které získá po schválení oddlužení ve stanoveném poměru označeným věřitelům. Dále v něm v bodě III. a IV. výroku přikázal zaměstnavateli dlužníka (ARBOLI, s.r.o., Liberec), aby poukazoval insolvenčnímu správci srážky z příjmů dlužníka od června 2014 (první splátku k 20.6.2014) ve stejném rozsahu, v jakém z něj mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky a současně v bodě IV. výroku přikázal tuto povinnost okresní správě sociálního zabezpečení, jako plátci příjmu dlužníka nahrazující mzdu. V bodě V. uložil dlužníku, aby od června 2014 po celou dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře zasílal insolvenčnímu správci veškeré své mimořádné příjmy, zejména hodnoty nabyté dědictvím nebo darem a insolvenčnímu správci uložil, aby si každý měsíc z částky sražené dlužníkovi ponechal za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře částku 900,-Kč (z toho 750,-Kč jako odměnu insolvenčního správce, částku 150,-Kč jako paušální náhradu hotových výdajů včetně DPH, je-li jejím plátcem), uhradil případné pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a zbývající částku vyplatil nezajištěným věřitelům v poměru a termínu dle výroku II. tohoto usnesení. V bodech VI. až X. výroku uložil povinnosti insolvenčním správci a dlužníku. V závěru soud poučil dlužníka o jeho povinnostech za trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře stanovených § 412 odst. 1 IZ. Insolvenční soud v odůvodnění tohoto usnesení vyšel ze zjištění, že celková výše nezajištěných závazků dlužníka činí 382.638,25 Kč, pobírá čistou mzdu v průměrné výši cca 13.000,-Kč (u ARBOLI, s.r.o.) a nemá vyživovací povinnost, takže uspokojení nezajištěných věřitelů při oddlužení plněním splátkového kalendáře lze tedy předpokládat při zachování současné výdělkové situace dlužníka v rozsahu vyšším jak 30 %. Zpeněžení majetkové podstaty s ohledem na jeho nízkou hodnotu nepřichází v úvahu. Ze zprávy insolvenčního správce z 11.8.2015 (B-21) a jeho vyjádření při jednání dne 15.10.2015, jehož se dlužník bez omluvy nezúčastnil, se podává, že dlužník neplní řádně splátkový kalendář.

Dlužník při jednání před odvolacím soudem předložil výplatní pásky za období červenec až prosinec 2015, z nichž se podává, že dosáhl čistého měsíčního příjmu v období září až prosinec 12.164,-Kč u zaměstnavatele ARBOLI, s.r.o., Liberec, přičemž mu vznikla v mezidobí vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti. Současně předložil darovací smlouvu uzavřenou s Petrem anonymizovano (dárce), v níž se tento dárce zavázal zaplatit dlužníku finanční hotovost ve výši 54.000,-Kč, resp. 1.500,-Kč měsíčně počínaje lednem 2016 a konče prosincem 2018.

Insolvenční správce sdělil, že od dlužníka docházejí srážky z platu v průměru 3.000,-Kč měsíčně a že na splátkový kalendář za zbývajících 40 měsíců je třeba zaplatit 97.765,-Kč, což činí cca 3.555,-Kč měsíčně.

Odvolací soud dospěl k závěru, že dlužník není osobou, jež by se vyhýbala výdělečné činnosti, má trvalé zaměstnání a pravidelně měsíčně zaměstnavatel provádí srážky z tohoto příjmu a zasílá je insolvenčnímu správci; s ohledem na vznik vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti byly tyto srážky nižší, než při zahájení splátkového kalendáře. Z aktivního přístupu dlužníka k plnění splátkového kalendáře a doplnění jeho nabídky o další měsíční splátky, tj. dar 1.500,-Kč pro období následujících 36 měsíců, lze mít za to, že je nejen ochoten, ale zejména schopen nepříznivý vývoj procesu oddlužení zvrátit, neboť s dosud poskytnutým plněním pro zbývající splátkový kalendář, tj. 40 měsíců, by měl dlužník zaplatit cca 148.000,-Kč (částka zahrnuje minimální úhradu 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů 97.765,-Kč a nároky insolvenčního správce 50.094,-Kč), což odpovídá měsíční srážce ve výši cca 3.700,-Kč. Činí-li průměrná měsíční srážka z dlužníkova platu cca 12.164,-Kč, lze z něho provést měsíční splátku cca 3.000,-Kč, takže s darem 1.500,-Kč se odvolacímu soudu jeví jako reálné, že v horizontu zbývajících 40 měsíců do konce splátkového kalendáře dostane svým závazkům a věřitelům uhradí jejich zjištěné pohledávky a odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce, jak mu bylo uloženo.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změnil, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci.

V Praze dne 13. ledna 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná