3 VSPH 2132/2017-A-17
4.

č. j. MSPH 91 INS 12067 / 2017 3 VSPH 2132 / 2017-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. ]indřicha Havlovce a Mgr. Věry Modlitbové v insolvenční věci dlužníce: Endurance Lab s.r.o., IČO 47540192, se sídlem Praha Holešovice, Veletržní 590/43, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č. j MSPH 91 INS 12067/2017 A 10 ze dne 31. října 2017, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 91 INS 12067/2017-A-10 ze dne

31. října 2017 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (soud prvního stupně, insolvenční soud) ve výroku tohoto rozhodnutí označeným usnesením uložil dlužníci Endurance Lab s.r.o. (Dlužnice), aby zaplatila zálohu na náldady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že Dlužnice se insolvenčním návrhem domáhá zjištění svého úpadku a jeho řešení konkursem. Cituje Š 108 zákona č. 182/2Ú06 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ), vysvětliv účel insolvenčního řízení a smysl institutu zálohy na jeho náklady a odkázav na S 121 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (osř.), dospěl soud prvního stupně kzávěru, že prostředky ke krytí zejména prvotních výloh insolvenčního správce nelze zajistit jinak, než uložením povinnosti složit zálohu na náklady insolvenčního řízení, nebot Dlužnice nedisponuje finančními prostředky a její majetek sestává z movitých věcí a pohledávek. Výši zálohy zdůvodnil potřebou úhrady odměny insolvenčního správce v případě neúspěchu při prodeji movitého majetku a vymáhání pohledávek s odkazem na 5 38 odst. 2 IZ.

Proti tomuto usnesení podala Dlužnice včasné odvolání a navrhla, aby je odvolací soud zrušil. Shledavši napadené rozhodnutí nesprávným, vytkla soudu prvního stupně nesprávné skutkové zjištění a jeho vadné posouzení a upozornila na existenci svého majetku tvořeného zásobami zboží v celkové hodnotě 1 495 000 Kč, jež je reálně prodejné, přičemž výtěžek jeho prodeje, spolu s hotovými finančními prostředky, zůstatky bankovních účtů a ostatním movitým majetkem, zcela pokryje očekávané náklady insolvenčního řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, jež mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

6.

,;ťUMúLUFúLJ L Jul J.?LLJJ.. .I...l_ .: J.. A..-l.. lhf' LA nuur ,! Hua. |



Podle ($ 108 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli -zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odst. 2). Výši zálohy podle odstavce 2 může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. ]e-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odst. 3).

Účelem institutu zálohy podle 5 108 IZ je poskytnout zdroj úhrady prvotních nákladů insolvenčního řízení a současně zajistit úhradu celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (5 38 odst. 2 IZ). Záloha je tak opodstatněná i v případě, kdy sice lze počítat s výtěžkem ze zpeněžení majetkové podstaty postačujícím (byt částečně) kúhradě nákladů insolvenčního řízení, není tu však pro období následující po rozhodnutí oúpadku (do zpeněžení majetkové podstaty) dostatek volných finančních prostředků dlužníka, z nichž by bylo možné uhradit prvotní náklady, jež si insolvenční řízení (aby mohlo zákonem stanoveným způsobem pokračovat) nutně vyžádá. Konečná výše nákladů insolvenčního řízení se pak odvíjí od konkrétního způsobu řešení dlužníkova úpadku (konkursu, reorganizace nebo zvolené formy oddlužení) a specifických poměrů věci, jež výši sledovaných nákladů v rámci daného způsobu řešení úpadku ovlivňují. To platí i pro hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, které vždy patří mezi náklady insolvenčního řízení a jejichž výše je pro jednotlivé způsoby řešení úpadku upravena ve vyhlášce č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků véřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (Vyhláška), odlišně.

Z obsahu spisu vyplývá, že Dlužnice se insolvenčním návrhem z 8. 6. 2017 domáhala zjištění svého úpadku s tvrzením, že má více věřitelů, peněžité závazky pod dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, nebot je nepM déle než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti, a zároveň je předložena. Popsavši důvody zhoršení své finanční situace při podnikání v oblasti sportu (triatlonu), Dlužnice vinsolvenčnírn návrhu a v připojených seznamech označila své splatné závazky vůči 31 věřiteli v celkové výši 4 742 646,48 Kč. Ke svému majetku uvedla, že Raiffeisenbank a.s. pro ni vede tři účty, jejichž zůstatky v současných výších 3 735 Kč, 343,39 Kč a 17,90 EUR jsou až do výše 123 955,50 Kč blokovány v exekučním řízení, Dlužnice eviduje hotové peněžní prostředky vpokladně ve výši 7 546 Kč. Dále vlastní hmotný dlouhodobý majetek sestávající z bazénu s protiproudem vúčetní hodnotě 256 550,92 Kč a z běžeckého trenažéru, ústředny, orientačních systémů, figuríny, regálů, tiskárny a slat wallu, vše v nulové účetní hodnotě, nehmotný dlouhodobý majetek tvořený logem vúčetní hodnotě 35 000 Kč avvebovými stránkami v nulové účetní hodnotě, drobný hmotný majetek ve výši 61 570 Kč a zásoby zboží na skladě v hodnotě 1 495 000 Kč. Dlužnice evidovala k 31. 3. 2017 pohledávky za odběrateli z obchodních vztahů v celkové výši 13 501,20 Kč, jež byly ke dni podání insolvenčního návrhu uhrazeny. K insolvenčnímu návrhu přiložila seznamy svých závazků, svého majetku a svých zaměstnanců, jež Dlužnice podepsala a opatřila prohlášením o jejich správnosti a úplnosti, a uvedla, že v současnosti nemá žádné zaměstnance.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

8.

10,

J vorm LIDL; 4501 !

Dosavadní výsledky řízení nenasvědčují tomu, že by očekávané náklady insolvenčního řízení bylo možno hradit z majetkové podstaty. Jakkoli suma uváděných účetních cen movitého majetku Dlužnice přesahuje 1 000 000 Kč, nelze (vzhledem k absenci identifikace zásob zboží a drobného hmotného majetku) uváděnou hodnotu uvažovat coby očekávaný výtěžek zpeněžení tohoto majetku. Jistota výtěžnosti nenabízí ani eventuální prodej loga Dlužnice či zabudovaného bazénu. Výše pokladní hotovosti Dlužnice (7 546 Kč) neposkytuje záruku dostatečného krytí očekávaných výdajů, přičemž pro zajištění potřebných prostředků nejsou dostačující ani evidované zůstatky bankovních účtů Dlužnice, jejichž vykazované výše (3 735 Kč, 343,39 Kč a 17,90 EUR) nedosahují ani požadované (blokované) sumy. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Při řešení úpadku konkursem představují náklady insolvenčního řízení numo jiné vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, jež dosahuje podle Vyhlášky nejméně 45 000 Kč bez DPH. Vzhledem kvýše uvedenému se insolvenčním soudem uložená výše zálohy jeví odvolacímu soudu jako přiměřená.

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soud prvního stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení a správně stanovil i její výši a napadené usnesení podle Š 219 o s ř za použití 5 ? IZ jako věcně správné potvrdil

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné poukázat na to, že insolvenční řízení může mít smysl jedině za předpokladu, že v majetkové podstatě existuje majetek, z něhož by mohly být alespoň částečně uspokojeny pohledávky věřitelů. Nemá-li dlužník majetek použitelný pro účely insolvenčního řízení, nedává zákon žádný podklad pro jeho další pokračování. V takovém případě lze požadovat, aby insolvenční řízení proběhlo alespoň v režimu nepatrného konkursu jen tehdy, zaplatí li dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není přípustné dovolání.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku

(g 71 odst. 2 IZ).

Praha 4. ledna 2018

JUDr. Michal Kubín v. r. předseda senátu



Shodu s prvopisem potvrzuje Petr V ' a *