3 VSPH 2122/2014-A-55
MSPH 78 INS 8865/2014 3 VSPH 2122/2014-A-55

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenčním řízení dlužníka: SENEKA, spol. s r.o. se sídlem Dominova 2465, Praha 5, IČO 63666804, zast. Mgr. Ivou Frömlovou, advokátkou se sídlem Legerova 39, Praha 2, zahájeném na návrh věřitelů: 1) Bazhukhina anonymizovano , anonymizovano , Auezova 99-14 Almaty, Republika Kazachstán, zast. Mgr. Jaroslavem Rychtářem, advokátem se sídlem Sudoměřská 1038/39, Praha 3, 2) Reticulum Recovery, a.s. se sídlem Sokolovská 394/17, Praha 8, IČO 27923568, zast. Mgr. Markem Prchlíkem, advokátem se sídlem Revoluční 17, Praha 1, 3) Ing. Los anonymizovano , anonymizovano a 4) Losová anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Jetelová 517, Lány, oba zastoupeni JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem Politických vězňů 21, Praha 1, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 8865/2014-A-32 ze dne 25. září 2014,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 8865/2014-A-32 ze dne 25. září 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (dále též insolvenční soud) usnesením č.j. MSPH 78 INS 8865/2014-A-32 ze dne 25.9.2014, v bodě I. výroku zjistil úpadek dlužníka SENEKA, spol. s r.o. (dále jen dlužník), v bodě II. a IV. výroku prohlásil na majetek dlužníka konkurs s tím, že je konkursem nepatrným, v bodě III. výroku ustanovil insolvenčním správcem dlužníka Indra-Šebesta, v.o.s. se sídlem v Brně, uvedl, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají dne 25.9.2014 ve 14.00 hod. V bodech VI. až XIV. výroku vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne rozhodnutí, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách, nebo jiných majetkových hodnotách a též vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci, nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů na den 16.12.2014, uložil insolvenčnímu správci předložit seznam přihlášených pohledávek do 10.12.2014 a informovat soud o případných zahraničních věřitelích dlužníka, v případě, že došlo ke změně v rozsahu majetku a závazků oproti předloženým seznamům uložil dlužníkovi odevzdat správci ve lhůtě 15 dnů aktualizované seznamy, a že jeho rozhodnutí budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku. V bodě XV. výroku pak uložil navrhovatelům a) až d) zaplatit každému z nich soudní poplatek 2.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že navrhovatel a) se domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude soudem rozhodnuto o stavu úpadku na straně dlužníka a současně i o řešení tohoto úpadku prohlášením konkursu. Tvrdil, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 187.500 USD, mající původ ve smlouvě o půjčce peněžních prostředků, uzavřené dne 9.2.2012 s původním věřitelem společností Takanika Trade inc., již nabyl na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2.12.2013 a stal se věřitelem dlužníka. Navrhovatel a) označil další věřitele dlužníka-Lenku Hudcovou, SDP V.I.P. Service, s.r.o., Vakabu, s.r.o., Vodak Humpolec, s.r.o., Vladimíra Štěpánka, Vitalija Nikoljuk, HV Finance a Agenturu Sahel, s.r.o.

Navrhovatel b), jenž přistoupil do řízení, tvrdil, že je věřitelem dlužníka, protože má za ním pohledávku ve výši 7.267.581,78 Kč na jistině, s příslušenstvím pak 13.454.716,40 Kč, jež má svůj původ v úvěrové smlouvě ze dne 21.7.2006, na základě které Raiffeisenbank, a.s., poskytla dlužníkovi úvěr v celkové výši 30.500.000,-Kč. Dlužník svoji povinnost splatit poskytnutý úvěr uznal co do důvodu a výše. Předmětnou pohledávku nabyl od Raiffeisenbank, a.s., na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 17.9.2013. Rovněž označil další věřitele dlužníka-navrhovatele a), Pavla Erbena, Value, s.r.o., a Ing. anonymizovano Lose.

Navrhovatelé c) a d), již rovněž přistoupili od řízení, tvrdili, že jsou věřiteli dlužníka, který jim dluží částku 89.199,-Kč z titulu smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy o dílo na dodávku materiálu a stavebních prací pro rodinný dům v obci Lány, kterou uzavřeli s dlužníkem dne 30.4.2004. Na podporu svých tvrzení uvedli, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 6 C 25/2013, byl již dlužník pravomocně zavázán zaplatit jim na jistině částku 138.316,-Kč a částku 23.763,20 Kč na náhradu nákladu řízení; ve zbytku své pohledávky za dlužníkem svůj nárok rovněž uplatnili u soudu, ale soud k dnešnímu dni ještě nerozhodl. Rovněž označili další věřitele dlužníka, jak uvedeno shora.

Navrhovatelé shodně tvrdili, že je dlužník v úpadku, neboť má více věřitelů a jeho peněžité závazky jsou po dobu delší než 30 dnů po splatnosti, a že dlužník není schopen plnit své splatné závazky s ohledem na to, že zastavil platby a že je neplní po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Tvrdili, že dlužník může být v úpadku též z titulu předlužení svého majetku.

Dlužník se k zaslanému insolvenčnímu návrhu meritorně vyjádřil, zaslal soudem požadované seznamy majetku a závazků, k nařízenému ústnímu jednání se ale nedostavil. Uvedl, že s návrhem navrhovatele a) nesouhlasí, neboť obsahuje

řadu nepřesností a v mnoha případech neodpovídá skutečnosti. Tvrdil, že nezastavil platby svých závazků, protože společnosti H&B port, s.r.o., zaplatil částku 870.000,-Kč a tím zastavil již probíhající exekuci, oznamoval soudu, že je v neustálém kontaktu se svými věřiteli, pravidelně je informuje o svých krocích a plánech směřujících k jejich uspokojení. Dále uvedl, že se snaží zrealizovat vlastněné nemovitosti, jejichž hodnota převyšuje výši jeho závazků a za tímto účelem nabízí k prodeji též nemovitosti vlastněné jeho jednateli.

Dlužník zaslal soudu seznam svého majetku a závazků, z něhož vyplývá, že majetek dlužníka představuje hodnotu ve výši 87.457.000,-Kč a jeho závazky představují částku 15.000.000,-Kč. Insolvenční soud konstatoval, že pro rozhodnutí ve věci samé je důležitá informace uváděná dlužníkem o četnosti a výši pohledávek jeho věřitelů. V seznamu svých závazků dlužník uvedl, že má závazek vůči navrhovateli a) ve výši 162.503 USD, vůči navrhovateli b) ve výši 9.500.000,-Kč a vůči navrhovateli c) ve výši 190.551,-Kč a 89.199,-Kč, již však neuznává a probíhá ohledně ní soudní řízení. Všechny ostatní pohledávky insolvenčních navrhovatelů (s výjimkou navrhovatele d) dlužník uvedl v seznamu závazků a prohlásil, že jedná o způsobu a termínech jejich úhrady s tím, že pohledávku navrhovatele c) ve výši 190.551,-Kč uhradí do 30.6.2014.

Soud pokračoval, že se do insolvenčního řízení přihlásilo celkem 9 věřitelů, a že účastníci řízení, včetně dlužníka shodně v řízení tvrdili, že všichni navrhovatelé, s výjimkou navrhovatele d), jsou věřiteli dlužníka. Proto podle § 120 odst. 4 o.s.ř. vzal tato shodná tvrzení účastníků řízení za svá skutková zjištění a uzavřel, že navrhovatelé a), b) a c) jsou věřiteli dlužníka a jako takoví jsou aktivně věcně legitimování k podání insolvenčního návrhu, a že dlužník má více věřitelů. Dlužník neplatí své dluhy po dobu delší než 30 dnů po splatnosti, ale též po dobu delší 3 měsíců po jejich splatnosti. Dlužník netvrdil a ani neposkytl žádný důkaz o tom, že pohledávky, byť jen některého z věřitelů, uhradil. Z toho dovodil, že dlužník není schopen své splatné závazky plnit ve smyslu § 3 odst. 2 písm. b) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), takže se nachází v úpadku.

Dále insolvenční soud konstatoval, že mu nebyly poskytnuty důkazy o tom, že se dlužník nachází v úpadku též ve formě předlužení. S ohledem na to, že byl zjištěn úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti, z důvodu nadbytečnosti nezkoumal rozsah majetku dlužníka a neporovnával jej s výší pohledávek navrhovatelů a dalších přihlášených věřitelů. V řízení tak nebylo vyvráceno tvrzení dlužníka z jeho vyjádření o tom, že hodnota jeho nemovitostí převyšuje výši jeho závazků.

Insolvenční soud uzavřel, že podle § 314 IZ rozhodl o tom, že konkurs prohlášený na majetek dlužníka je konkursem nepatrným, neboť dlužník nemá více než 50 věřitelů a jeho celkový obrat nepřesahuje za poslední účetní období částku 2.000.000,-Kč. Vyjde-li najevo, že v dané věci neměl být konkurs za nepatrný považován, rozhodnutí o nepatrném konkursu soud bez zbytečného odkladu zruší.

Výrok o zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,-Kč odůvodnil dle § 4 odst. 1 písm. e) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (SOP).

Toto usnesení napadl dlužník včasným odvoláním proti bodům II. a IV. výroku s tím, že ještě před rozhodnutím o úpadku požádal o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu, proto měl soud v rozhodnutí o úpadku prodloužit předmětnou lhůtu k předložení reorganizačního plánu, a to nejdéle o 30 dnů. Uzavřel, že se insolvenční soud jeho žádostí nijak nezaobíral a usnesení o úpadku spojil s rozhodnutím o prohlášení konkursu na jeho majetek, aniž by mu umožnil reorganizační plán předložit.

Vrchní soud v Praze v rozsahu vymezeném odvoláním přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není opodstatněné.

Za podmínek stanovených v § 148 IZ insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku spojí rozhodnutí o způsobu jeho řešení, a to konkursem (dle odstavce 1), reorganizací (dle odstavce 2) nebo oddlužením (dle odstavce 3). Jinak rozhodne o způsobu řešení úpadku dle § 149 IZ samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku, a v případě, že se dlužník stal osobou, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením, po rozhodnutí o úpadku a v takovém případě může insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku konkursem před termínem konání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku (odst. 1 písm. b).

Je-li dlužník podnikatelem a hodlá navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen reorganizací, jež se týká jeho podniku, kdy v případě insolvenčního návrhu věřitele dlužník před rozhodnutím o úpadku požádá o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu podle odstavce 5, insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku prodlouží tuto lhůtu nejdéle o 30 dnů (§ 316 odst. 6 IZ).

Podle § 7 a § 42 odst. 2 věta prvá a druhá a odst. 3 občanského soudního řádu (o.s.ř.) písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. V případě podání v elektronické podobě podepsaného uznávaným elektronickým podpisem nebo podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2.

Zaručeným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, je uznávaný elektronický podpis ve smyslu § 11 odst. 1 a 3 zák. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, jímž se rozumí a) zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a obsahujícím údaje, které umožňují jednoznačnou identifikaci podepisující osoby, b) zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném poskytovatelem certifikačních služeb, který je usazen mimo území České republiky, byl-li kvalifikovaný certifikát vydán v rámci služby vedené v seznamu důvěryhodných certifikačních služeb jako služba, pro jejíž poskytování je poskytovatel certifikačních služeb akreditován, nebo jako služba, nad jejímž poskytováním je vykonáván dohled podle předpisu Evropské unie.

Dlužník nikterak nezpochybnil, že rozhodnutí o jeho úpadku, je správné, neboť se proti bodu I. výroku, jímž byl úpadek zjištěn a s nímž insolvenční soud spojil rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dle § 148 IZ, neodvolal, takže za uvedené situace je namístě se zabývat tím, zda dlužník podal návrh na prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu před rozhodnutím o úpadku podle § 316 odst. 6 IZ.

Odvolací soud z obsahu elektronického insolvenčního spisu zjistil, že dlužník zaslal insolvenčnímu soudu žádost o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu podle § 316 odst. 6 IZ e-mailem ze dne 24.9.2014, jenž byl soudu doručen týž den v 15:25:52 hod., aniž by k němu připojil uznávaný elektronický podpis. Toto své podání pak nejpozději ve lhůtě 3 dnů ve smyslu § 42 odst. 3 o.s.ř., a ani později, nedoplnil předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, takže je namístě závěr, že se k němu nepřihlíží.

Soud prvního stupně tudíž postupoval správně, pokud prohlásil na majetek dlužníka konkurs, neboť při absenci návrhu na řešení úpadku dlužníka reorganizací dle § 316 a násl. IZ lze řešit jeho úpadek jedině konkursem.

Proto odvolací soud podle § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 3. září 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: anonymizovano Berná