3 VSPH 2119/2013-B-39
KSPL 54 INS 15368/2011 3 VSPH 2119/2013-B-39

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudc JUDr. Jind icha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenní vČci dlužník -manžel Georgije anonymizovano , anonymizovano , a Cialy anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Myslinka 49, PSý 330 23, o odvolání dlužník proti usnesení Krajského soudu v Plzni .j. KSPL 54 INS 15368/2011-B-30 ze dne 15. íjna 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni .j. KSPL 54 INS 15368/2011-B-30 ze dne 15. íjna 2013 se p o t v r z u j e .

Od vodnČní:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve spoleném insolvenním ízení dlužníka Georgije anonymizovano a dlužnice Cialy anonymizovano (dále spolenČ též jen dlužníci) usnesením .j. KSPL 54 INS 15368/2011-B-30 ze dne 15.10.2013 zamítl návrh dlužník na zproštČní insolvenní správkynČ JUDr. Evy Kabelkové (dále jen správkynČ) její funkce.

V od vodnČní svého usnesení soud prvního stupnČ uvedl, že se dlužníci domáhali zproštČní správkynČ návrhem ze dne 20.8.2013, z nČjž však žádné okolnosti od vod ující takové rozhodnutí neplynou. Dlužníci správkyni vytýkají, že je vyzývá k plnČní oddlužení splátkovým kalendá em v rozsahu p edpokládaném insolvenním zákonem (dále jen IZ), akoli takový postup odpovídá zákonným povinnostem insolvenního správce. Dlužníci se mýlí, když usuzují, že zákon nevyžaduje víc než 30% na úhradu pohledávek vČ itel v oddlužení plnČním splátkového kalendá e (ve smyslu § 395 odst. 1 písm. b/ IZ). Svá tvrzení o nedostatené možnosti komunikace se správkyní nekonkretizovali. Soud p itom nezjistil ani jiná pochybení správkynČ i nedostatky v její innosti. Ze spisu naopak plyne, že p i výkonu své funkce postupuje s odbornou péí a bez pr tah . Jelikož tak soud neshledal žádné d vody k tomu, aby správkyni dle § 32 odst. 1 IZ její funkce zprostil, návrh dlužník zamítl.

Proti tomuto usnesení se dlužníci vas odvolali s požadavkem, aby je odvolací soud zrušil a vČc vrátil soudu prvního stupnČ k dalšímu ízení, a aby též zrušil usnesení .j. KSPL 54 INS 15368/2011-B-31 ze dne 15.10.2013, jímž podle § 418 odst. 1 IZ na ídil jednání k projednání zrušení jejich schváleného oddlužení. P edeslali, že se návrhem ze dne 20.8.2013 domáhali nikoli jen zproštČní správkynČ její funkce, ale také zmČny splátkového kalendá e (schváleného dne 5.6.2012) podle rozsudku insolvenního soudu .j. 155 ICm 1587/2012-39, jímž byla upravena výše pohledávky ýeské spo itelny, a.s.

VysvČtlovali, že správkynČ p ed povolením oddlužení donutila dlužníka opat it si smluvní d chod 6 tis. K mČsínČ, aby bylo dosaženo uspokojení pohledávek vČ itel ve výši 30 %, ale p itom mu zatajila, že z platu manželky (dlužnice) budou soudem na ízeny srážky ve výši cca 2 tis. K mČsínČ. To by celkovČ za 5 let znamenalo plnČní vČ itel m nejménČ ástkou 480.000,-K a tedy více než 40 % (pokud by všechny p ihlášené pohledávky byly zjištČny). Dlužníci chápou, že jsou povinni platit vČ itel m i nad 30 %, což je jen minimální míra uspokojení, ovšem smluvní d chod-jak správkyni i soudu opakovanČ zd raz ovali-má být jen pomocí k tomu, aby dlužník onoho minimálního uspokojení vČ itel dosáhl. Závazkem poskytování takového d chodu od p íbuzné tudíž dlužníci jen dali soudu záruku uspokojení vČ itel ve splátkovém kalendá i ve výši 30 % do doby, než budou schopni sami dluh splácet. To už se stalo, nebo dlužník (invalidní d chodce) zaal pracovat na p l úvazku a spolený p íjem dlužník se tak zvýšil nad 6.000,-K mČsínČ. Soudu i správkyni také doložili, že poskytovatel d chodu zmČnil sv j závazek tak, že namísto sjednaného d chodu jim poskytuje bydlení, o které p išli. P itom ovšem požadavek správkynČ, aby dlužníci plnili alespo onČch 6.000,-K, což iní za 60 mČsíc 360.000,-K, zjevnČ vycházel z nesprávné kalkulace, jestliže správkynČ souasnČ uvedla, že musejí zaplatit nejménČ 273.898,-K, což s odmČnou správkyni ve výši 64.800,-K je menší ástka než 360.000,-K. NepravdivČ tak správkynČ soudu tvrdí, že lze oekávat splnČní oddlužení jen v rozsahu 29 %.

Takové tvrzení správkynČ neodpovídá skutenosti tím spíše, že podle rozsudku Krajského soudu v Plzni .j. 155 ICm 1587/2012-39 ze dne 23.10.2012 se snížila výše p ihlášených pop ených pohledávek jednoho z vČ itel o 103.723,63 K (z toho v ástce 69.368,62 K byla žaloba vzata zpČt), takže celková výše p ihlášených pohledávek iní jen 952.154,-K. S ohledem na to mČl soud p íslušným zp sobem upravit splátkový kalendá , a pak by bylo z ejmé, že p íjmy dlužník (i bez smluvního d chodu) jsou dostaené pro uspokojení pohledávek vČ itel nejménČ ve výši 30 %. V usnesení o schválení oddlužení p itom bylo uvedeno, že o takových skutenostech má správkynČ soud bezodkladnČ informovat. To neuinila a nadále bezd vodnČ vyžaduje od dlužník splátky nad 30 % nutného plnČní. Ani soud v napadeném usnesení nijak nevysvČtlil, pro p íslušnou zmČnu splátkového kalendá e dosud neprovedl, akoli ho o to dlužníci žádali. Místo toho soud na ídil na den 28.2.2014 jednání k projednání zrušení jejich schváleného oddlužení, vycházeje z nepravdivého tvrzení správkynČ o plnČní splátkového kalendá e v rozsahu pouhých 28-29 %, p estože celková mČsíní splátka poukazovaná dlužníky na zadaný úet iní více než 6.000,-K a tedy je p i souasné výši pohledávek vČ itel p edpoklad jejich uspokojení v rozsahu 30 %. KonenČ dlužník dodal, že jeho dluh vznikl vinou státu, který mu není schopen zajistit dostatenou ochranu a spravedlnost p i vymáhání jeho nárok , a že si jako invalidní d chodce-z dobré v le-opat il p ivýdČlek, aby dosáhl oddlužení, a soud by mu to mČl ádnČ umožnit.

Vrchní soud v Praze, aniž na izoval jednání, p ezkoumal napadené usnesení vetnČ ízení jeho vydání p edcházejícího a dospČl k závČru, že odvolání není opodstatnČno.

Podle § 32 odst. 1 IZ m že insolvenní soud zprostit insolvenního správce funkce proto, že neplní ádnČ své povinnosti nebo nepostupuje p i výkonu své funkce s odbornou péí anebo závažnČ porušil d ležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem. O odvolání z funkce i o zproštČní funkce m že insolvenní soud rozhodnout na návrh vČ itelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez návrhu.

Za relevantní d vody, pro nČž m že insolvenní soud zprostit správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutenost, že p i výkonu své funkce ádnČ neplní povinnosti vyplývající pro nČj z § 36 IZ, liknavČ provádí soupis majetkové podstaty, zpenČžuje majetek podstaty v rozporu s § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 IZ, nesplní povinnost uzav ít smlouvu o pojištČní odpovČdnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve vČci postupuje nekvalifikovanČ. D ležitým d vodem pro zproštČní funkce správce m že být také skutenost, že bezd vodnČ nesplní závazný pokyn insolvenního soudu nebo zajištČného vČ itele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vylouení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na mí e a intenzitČ pochybení správce m že vést soud ke zproštČní správce funkce i zjištČní ojedinČlého, le závažného porušení d ležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem; jedná-li se však o pochybení ménČ závažné, omezuje se soud na to, že ke zjednání nápravy využije svého oprávnČní uložit insolvennímu správci dle § 81 odst. 2 IZ po ádkovou pokutu.

V daném p ípadČ však ani odvolací soud neshledal žádné d vody, které by zproštČní správkynČ její funkce opodstat ovaly.

Z obsahu spisu plyne, že ve spoleném insolvenním ízení dlužník (vedeném po spojení jejich vČcí pod sp.zn. KSPL 54 INS 15368/2011) soud usnesením .j. KSPL 54 INS 15368/2011-B-7 ze dne 5.6.2012 schválil jejich oddlužení plnČním splátkového kalendá e.

V návrhu na zproštČní správkynČ její funkce si dlužníci stČžovali, že s nimi správkynČ nedostatenČ komunikuje (že jim odmítá poskytnout výpisy z útu ke kontrole, zda jsou splátky podle schváleného splátkového kalendá e ádnČ rozvrhovány, a odmítá osobní setkání). Taková tvrzení ale obsah spisu nijak nepodporuje. Naopak z nČj plyne, že správkynČ do spisu-který je dlužník m i vČ itel m fyzicky i prost ednictvím ve ejné datové sítČ p ístupný-zakládá podrobné zprávy o výši mČsíních plnČní (splátek) dlužník a o jejich rozdČlování dle schváleného plánu oddlužení. K písemným podáním dlužník se správkynČ vždy vyjád ila. Ve svých podáních p itom opakovanČ zd raz ovala, že dlužníky nikterak nenutila k uzav ení smluv o d chodu (který dne 23.5.2012, p ed schválením oddlužení, dlužník sjednal s dcerou JekatČrinou Alanija ve výši 3.000,-K a jejím manželem Janem Rendlem ve výši 3.000,-K). Bez tČchto dalších p íjm ovšem-jak potvrzuje obsah spisu-nabídka dlužník nebyla dostatená k p edpokladu, že v rámci schváleného splátkového kalendá e dojde alespo k 30% uspokojení pohledávek nezajištČných vČ itel . Dlužníci mají každý 2 vyživovací povinnosti-k sobČ navzájem a v i nezletilé dce i), a jelikož dlužník pobíral toliko invalidní d chod ve výši 6.050,-K, který neumož oval žádnou srážku, a z istého p íjmu dlužnice ve výši 12.200,-K bylo možno srážet jen 2.291,-K, pak p i tČchto p íjmech by za 5 let trvání splátkového kalendá e byli dlužníci schopni nabídnout plnČní v celkové výši 137.460,-K. Z nČj by po p ednostní úhradČ nárok odmČny a hotových výdaj správkynČ ve výši 64.800 K (vetnČ DPH v tehdejší sazbČ 20 %) zbývala k uspokojení pohledávek nezajištČných vČ itel jen ástka 72.660,-K. Tyto pohledávky byly p ihlášeny (a pojaty do splátkového kalendá e) ve výši 1.055.877,47 K (vetnČ dlužníky a správkyní pop ené ásti pohledávek ýeské spo itelny, a.s. ve výši 358.882,81 K), z ehož 30 % iní 316.763,-K. Soud proto v usnesení o schválení oddlužení plnČním splátkového kalendá e dlužník m uložil, aby správkyni vypláceli své p íjmy pobírané ze smluvených d chod .

SprávkynČ v pr bČhu oddlužení dlužníky upozor ovala, že s ohledem na popsaný stav vČci je t eba poskytovat též plnČní z onČch smluvených d chod . To ovšem dlužníci-jak správkynČ konstatovala ve zprávČ ze dne 19.9.2013 (B-29)-neiní; místo toho je mČsínČ k dispozici jen výše uvedená srážka ze mzdy dlužnice, k níž dlužníci každý mČsíc doplácejí nikoli celou výší smluvních d chod , ale jen tolik, že splátka iní celkem cca 6.000,-K. Oekávaná míra uspokojení nezajištČných pohledávek tak podle správkynČ stále iní jen 29,3 %.

UpozornČní správkynČ na absenci úplného plnČní ze smluv o d chodu p itom odpovídalo pouení, jehož se dlužník m dostalo v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24.7.2012 (B-21), kterým odmítl jejich odvolání proti usnesení o schválení oddlužení plnČním splátkového kalendá e. V nČm odvolací soud upozornil, že po dobu trvání úink tohoto oddlužení je dlužník podle § 412 odst. 1 písm. a) IZ povinen vykonávat p imČ enou výdČlenou práci a v p ípadČ, že je nezamČstnaný, o získání p íjmu usilovat; nesmí rovnČž odmítat splnitelnou možnost si p íjem obstarat. V takovém kontextu by snahu dlužník o redukci jejich p íjm (o sjednané d chody) tak, aby splnili splátkový kalendá jen v minimálním rozsahu 30 %, bylo možno vnímat jako porušení podstatné povinnosti s následkem zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na jejich majetek dle § 418 odst. 1 písm. a) IZ.

V odvolání nyní dlužník tvrdí, že si obstaral blíže neurený pracovní pomČr na p l úvazku, nicménČ soudu o takové skutenosti nepodal ádnou informaci, jak je podle § 412 odst. 1 písm. c) IZ povinen. StejnČ tak nejsou ve spisu založeny zprávy dlužník o jejich p íjmech, jež mají podle § 412 odst. 1 písm. d) pravidelnČ každého p lroku soudu (i správci a vČ itelskému orgánu) podávat.

Dlužník m lze p isvČdit pouze v tom, že v rámci incidenního sporu vedeného o urení pop ené pohledávky vČ itele ýeské spo itelny, a.s. (ukoneného rozsudkem .j. 155 ICm 1587/2012-39 ze dne 23.10.2012, jenž nabyl právní moci dne 11.12.2012) byli popírající správkynČ a dlužníci (žalovaní) zásti úspČšní, a že soud prvního stupnČ toto snížení pohledávky daného vČ itele-a je mu ze spisu známo-zatím nepromítl do schváleného splátkového kalendá e jeho p íslušnou zmČnou, k níž je v takovém p ípadČ dle § 407 odst. 3 IZ i bez návrhu povinen. To však je výtka v i soudu prvního stupnČ, nikoli v i správkyni. Té dlužníci adresovali jen shora popsanou kritiku, která však není opodstatnČná, a ze spisu se žádné jiné závady v innosti správkynČ nepodávají. Otázka, zda je schválený splátkový kalendá (za souasného stavu nezajištČných pohledávek) ádnČ plnČn, bude ešena p i jednání, které k tomu soud dle § 418 IZ na den 28.2.2014 na ídil.

Jelikož za této situace dospČl odvolací soud k závČru, že odvolání není d vodné, postupoval podle § 219 obanského soudního ádu a napadené usnesení jako vČcnČ správné potvrdil.

P o u e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání p ípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .). Dovolání lze podat do dvou mČsíc od doruení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prost ednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 5. února 2014

JUDr. Jaroslav B u r e š, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva