3 VSPH 2112/2014-A-16
KSPH 66 INS 22786/2014 3 VSPH 2112/2014-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka Miroslava Zeithammela, nar. 1.8.1974, IČO 69334650, bytem ve Smečně, Slánská 165, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 22786/2014-A-11 ze dne 30. září 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 22786/2014-A-11 ze dne 30. září 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že mu byl doručen dlužníkem insolvenční návrh s tím, aby byl řešen konkursem, a že insolvenční řízení bylo zahájeno 20.8.2014 vyhláškou č.j. KSPH 66 INS 22786/2014-A-3 z téhož dne. Insolvenční soud vycházel z toho, že dlužník nepřipojil k insolvenčnímu návrhu povinné seznamy, tj. seznam závazků, majetku a zaměstnanců odpovídající zákonným požadavkům podle § 104 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) a omezil se ve vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek na to, že je zaměstnancem, nevlastní žádný majetek a jako přílohy doložil rozhodnutí exekutorů. Uvedl, že usnesením č.j. KSPH 66 INS 22786/2014-A-8 z 27.8.2014 vyzval dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení, že mu výzvu doručil 8.9.2014, avšak ve stanovené lhůtě insolvenční návrh dlužník nedoplnil. Cituje ustanovení § 128 odst. 2 InsZ dospěl k závěru, že k insolvenčnímu návrhu nelze přihlížet, a proto jej podle uvedeného ustanovení odmítl. Zároveň poučil dlužníka o tom, že po právní moci usnesení lze podat nový insolvenční návrh, který však bude projednán jen tehdy, bude-li obsahovat zákonem požadované náležitosti a přílohy.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud zrušil, věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, aby mu byla poskytnuta lhůta do 15.11.2014 k doplnění návrhu. Uvedl, že nebyl s to výzvě vyhovět, neboť účetní jeho zaměstnavatele byla na dovolené, z níž se vrátí 30.10.2014, a proto zároveň požádal o prodloužení lhůty k doplnění insolvenčního návrhu do 15.11.2014.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) InsZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 a 2 InsZ musí být kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 InsZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, resp. prohlášení, že žádné zaměstnance nemá, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 InsZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výše a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odst. 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Podle § 128 odst. 2 InsZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle § 7 InsZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 83 InsZ prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné; totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužník doručil insolvenčnímu soudu poštou svůj insolvenční návrh 20.8.2014, že usnesením č.j. KSPH 66 INS 22786/2014-A-8 z 27.8.2014 insolvenční soud vyzval dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu o povinné seznamy s poučením o jejich obsahu a o další listiny; do datové schránky dlužníka bylo usnesení doručeno 8.9.2014. Přestože byl dlužník ve výzvě poučen o následcích, nebude-li insolvenční návrh ve lhůtě 7 dnů doplněn, tj. o tom, že v takovém případě bude insolvenční návrh odmítnut, dlužník svůj insolvenční návrh ve lhůtě běžící od 9.9.2014 nedoplnil.

Výzvě soudu mohl dlužník vyhovět jen tím, že by insolvenční návrh doplnil v souladu se zákonnou úpravou. V projednávané věci lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu sice určil soud, avšak povahu soudcovské lhůty (o jejíž prodloužení před jejím uplynutím by bylo lze požádat) by měla jen, byla-li by určena ve lhůtě kratší 7 dnů, zatímco v případě určení lhůty nejzazší upravené v § 128 odst. 2 InsZ je na ni třeba hledět jako na lhůtu zákonnou, jejíž nedodržení nelze prominout.

Insolvenční soud tak správně insolvenční návrh dlužnice, jehož projednatelnost je podmínkou projednatelnosti návrhu na povolení oddlužení, podle ustanovení § 128 odst. 128 odst. 2 InsZ potvrdil.

Z uvedených důvodů proto odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 31. října 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová