3 VSPH 21/2011-A-28
MSPH 60 INS 8928/2010 3 VSPH 21/2011-A-28

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice Beaty Iwony anonymizovano , anonymizovano , bytem v Praze 2, Londýnská 24, zast. Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská 104/14, zahájeném na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 60 INS 8928/2010-A-21 ze dne 25. listopadu 2010

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 60 INS 8928/2010-A-21 ze dne 25. listopadu 2010 se mění tak, že se dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 60 INS 8928/2010-A-21 ze dne 25.11.2010 uložil dlužnici Beatě Iwoně anonymizovano (dále jen dlužnice), aby do 10 dnů od právní moci usnesení zaplatila na uvedený účet soudu nebo hotově do jeho pokladny zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že řízení bylo zahájeno dne 9.8.2010 na základě insolvenčního návrhu dlužnice spojeného s návrhem na povolení oddlužení (bez návrhu jeho způsobu). V insolvenčním návrhu obsaženém v kolonce 21 návrhu na povolení oddlužení se dlužnice domáhala rozhodnutí o svém úpadku s poukazem na 26 svých splatných závazků vůči vícerým věřitelům, které není schopna plnit déle než 3 měsíce. V návrhu na povolení oddlužení uvedla, že je v současné době bez zaměstnání (tedy nemá žádný příjem), má ale příslib zaměstnání u společnosti DEALBAU, s.r.o. s předpokládanou základní hrubou mzdou 20.000,-Kč, s odměnami cca 30.000,-Kč měsíčně. Hodnotu svého majetku, který je tvořen nemovitostmi v k.ú. Klínec a k.ú. Záhořany u Berouna zatíženými zástavními právy a dále obchodním podílem ve společnosti EVROLIVE CZ, s.r.o., odhadla na 13.820.000,-Kč. Na výzvu soudu dlužnice doložila, že je rozvedená, a prohlásila, že není podnikatelkou a její závazky nesouvisejí s podnikáním (vznikly zejména z důvodu dlouhotrvající nákladné rekonstrukce nemovitosti, když přestala být schopná splácet úvěry na její financování a začala se dále zavazovat za účelem jejich splácení). Poté dlužnice doplnila, že u Obvodního soudu pro Prahu 2 je pod sp.zn. 14 C 268/1998 od roku 1998 vedeno dosud neskončené řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů mezi ní a jejím bývalým manželem Jiřím Trojáčkem, a že nedisponuje žádnými věcmi, které jsou předmětem tohoto vypořádání, protože již neexistují. Dále doplnila, že zástavní právo zajišťující pohledávku Hypoteční banky, a.s., ve výši 6.094.500,-Kč s příslušenstvím, váznoucí na nemovitostech v k.ú. Klínec, bylo zřízeno v souvislosti s prodejem těchto nemovitostí panu Walaskovi, který je osobním dlužníkem. Podle výpisu z katastru nemovitostí byly tyto nemovitosti na základě rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 3.2.2010, č.j. 13 C 32/2009-41 přepsány zpět do jejího vlastnictví (rozsudek nemá, nebyla účastnicí řízení) a uvedla je proto v seznamu svého majetku. Příslib zaměstnání zatím nebyl naplněn, pracovní smlouva bude uzavřena do konce roku 2010. V podání doručeném soudu dne 22.10.2010 dlužnice na jeho výzvu vysvětlila, že závazek vůči společnosti INCOME, spol. s r.o. ve výši 2.500.000,-Kč v seznamu svých závazků neuvedla, protože ho neuznává. Dodala, že byt na adrese svého trvalého bydliště neužívá a že neschopnost splácet závazky byla mimo jiné způsobena i tím, že věřitel INCOME, s.r.o. nebyl ochoten s ní spolupracovat při prodeji nemovitostí v k.ú. Záhořany u Berouna, z něhož chtěla uhradit dluhy, aby předešla jejich navyšování.

Podáními doručenými soudu dne 8.9. a 7.10. 2010 věřitelé Václav Hrůza a Jana Dittrichová upozornili, na okolnosti, pro něž by podle nich nemělo být dlužnici oddlužení povoleno. Dovozovali, že její závazky mohou souviset s podnikatelskou činností, když vlastní obchodní podíl a podle registru ISPOZ je podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem. Dále upozornili na fiktivní převod jejích nemovitostí v k.ú. Klínec a jejich zatížení zástavním právem ve prospěch Hypoteční banky, a.s., kterými se věřitelka snažila zkrátit věřitele vykonatelné pohledávky Tibora Hrůzu. K důkazu předložili shora zmíněný rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 3.2.2010, kterým byla dlužnice určena vlastnicí předmětných nemovitostí s tím, že jejich převod na pana Walaska se uskutečnil v rozporu s § 39 občanského zákoníku.

Podáním doručeným soudu dne 4.10.2010 pak věřitel INCOME, s.r.o. upozornil na neúplnost seznamu závazků, který dlužnice předložila, když v něm není zahrnuta jeho pohledávka ve výši 2.500.000,-Kč podložená vykonatelným notářským zápisem NZ 113/2005, N 136/2005. Věřitel také poukázal na neaktuální ocenění nemovitostí v k.ú. Klínec-znalecký posudek je ze dne 22.10.2008, na nespolehlivost příslibu zaměstnání dlužnice a na to, že dlužnice ve finanční tísni užívá pražský byt na exklusivní adrese, ačkoli vlastní nemovitost, ve které může bydlet. Přitom není zřejmé, kam se poděly všechny dlužnicí vypůjčené finanční prostředky. Z uvedeného dovozoval, že dlužnice návrhem na oddlužení nesleduje poctivý záměr. Posléze podáním došlým 1.11.2010 věřitel předložil zmíněný rozsudek Okresního soudu Praha-západ s doložkou právní moci vyznačenou ke dni 23.2.2010, kterým bylo vyhověno odpůrčí žalobě, tj. ve zkoumaném převodu nemovitostí byl shledán dlužničin úmysl zkrátit věřitele. Konečně v podání došlém soudu 16.11.2010 se věřitel vyslovil k odmítavému stanovisku dlužnice k jeho pohledávkám ve výši 1,5 mil. Kč a ve výši 2,5 mil. Kč (kterou v seznamu neuvedla). Sdělil, že v obou případech dlužnice namítá nenaplnění půjček, které jsou reálným kontraktem, a že tyto námitky -ve vztahu k první pohledávce-soud již vyřešilv exekučním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 33 Nc 1376/2008, když shledav je neopodstatněnými, pravomocně odmítl odvolání dlužnice proti nařízení exekuce a zamítl její návrh na zastavení exekuce.

Z výpisu z katastru nemovitostí soud ověřil, že dlužnice je vlastnicí nemovitostí v k.ú. Klínec a v k.ú. Záhořany u Berouna, a že podle výpisu z obchodního rejstříku vlastní obchodní podíl ve výši 1/7 odpovídající vkladu 30.000,-Kč ve společnosti EVROLIVE CZ, s.r.o. To vše dlužnice ocenila na 13.820.000,-Kč. Jiný její majetek tvrzen ani zjištěn nebyl, uzavřenou pracovní smlouvu dosud nepředložila. V přehledu závazků v kolonkách 14 až 17 návrhu na oddlužení a opraveném seznamu závazků dlužnice vykázala 26 závazků vůči 24 věřitelům v celkové výši cca 5,9 mil. Kč, v nichž však chybí závazek vůči INCOME, s.r.o. ve výši 2,5 mil. Kč zajištěný smluvním a exekutorským zástavním právem k nemovitostem dlužnice v k.ú. Záhořany u Berouna zapsaným v katastru nemovitostí. Tyto nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem i ve prospěch věřitele Kvapila pro pohledávku ve výši 98.550,-Kč s příslušenstvím a věřitele Finančního úřadu v Berouně pro pohledávky ve výši 88.932,-Kč s příslušenstvím. Posledně uvedenému věřiteli svědčí i zástavní právo zřízené k nemovitostem dlužnice v k.ú. Klínec, které jsou dále zatíženy ve prospěch Hypoteční banky, a.s. pro pohledávku ve výši 6.094.500,-Kč s příslušenstvím.

Na nemovitostech dlužnice tak váznou zajišťovací práva pro pohledávky v celkové výši 10.281.982,-Kč s příslušenstvím, přičemž dle seznamů závazků pohledávky nezajištěných věřitelů činí celkem 4.227.100,49 Kč. Žádné příjmy dlužnice doloženy nebyly.

S ohledem na tyto skutečnosti-jak uzavřel soud prvního stupně-není odůvodněn předpoklad, že by z prodeje nemovitostí dlužnice v hodnotě odhadnuté na cca 14 mil. Kč mohlo po uspokojení zajištěných věřitelů, odměny insolvenčního správce a výdajů souvisejících se správou a zpeněžením tohoto majetku, zůstat tolik finančních prostředků, aby se nezajištěným věřitelům dostalo úhrady jejich pohledávek v zákonem požadovaném minimálním 30% rozsahu. Soud navíc shledal, že dlužnice návrhem na povolení oddlužení nesleduje poctivý záměr. Vzal v úvahu výsledek odpůrčího řízení vedeného věřitelem T. Hrůzou, podle kterého byl převod nemovitostí dlužnice zapsaných v k.ú. Klínec na pana Walaska shledán úmyslným zkracováním věřitele a dlužnice byla určena vlastnicí nemovitostí, a též okolnost, že neuvedla v seznamu svůj závazek vůči věřiteli INCOME, s.r.o. ve výši 2.500.000,-Kč, ačkoli to bylo její povinností i v případě, že ho popírá (jako to učinila u jiného závazku vůči témuž věřiteli). Existenci zástavního práva Hypoteční banky, a.s. váznoucího na nemovitostech v k.ú. Klínec uvedla až po výzvě soudu.

Protože za tohoto stavu věci je zřejmé, že úpadek dlužnice bude nutno řešit konkursem, soud jí uložil povinnost zaplatit zálohu náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč. Zpeněžení nemovitostí a obchodního podílu bude možné až v delším časovém horizontu a je proto nutné, aby insolvenční správce měl k dispozici potřebné finanční prostředky nezbytné k výkonu své funkce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala s požadavkem, aby je odvolací soud změnil a rozhodl, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se jí neukládá. Uvedla předně, že finanční prostředky nutné k zaplacení zálohy nemá k dispozici, což je z jejího návrhu patrné, ani nemá možnost obstarat si je půjčkou. Za takové situace by trvání na zaplacení zálohy představovalo odnětí jejího přístupu k soudnímu řízení a možnosti uplatňovat práva, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Na majetek dlužnice je vedena řada exekučních řízení a zákon zakazuje, aby v úhradě upřednostnila pohledávku státu před pohledávkami dříve vzniklými. Všechny své zbývající prostředky vynakládá na náklady exekucí.

Navíc je ale dlužnice přesvědčena o tom, že požadavek zálohy nejenže není v souladu se zájmy věřitelů, ale není dostatečně opodstatněn, pokud ho soud odůvodnil jen tím, že je třeba zajistit pro insolvenčního správce potřebné finanční prostředky do doby, než dojde ke zpeněžení majetku dlužnice. Jako fyzická osoba-nepodnikatelka považuje zálohu ve výši 60 % její maximální možné výše za zjevně nepřiměřenou. Nesouhlasí přitom se závěrem soudu, že v rámci oddlužení nelze při zpeněžení jejího majetku očekávat uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů ve výši 30 %. Má zato, že při této úvaze soud nevycházel z výše pohledávek jejích zajištěných věřitelů, ale z výše zajišťovacích práv váznoucích na nemovitostech dlužnice. Do nich pak-jakožto pohledávky s právem na uspokojení v rámci oddlužení či konkursu-zjevně (nesprávně) zahrnul i pohledávku Hypoteční banky, a.s. ve výši 6.094.500,-Kč s příslušenstvím, která sice je zajištěna zástavním právem k nemovitostem dlužnice v k.ú. Klínec, jejím dlužníkem však je A. S. Walasek, nikoli dlužnice. Suma veškerých závazků dlužnice tedy ve skutečnosti činí 8,4 mil. Kč (při zohlednění pohledávky vůči INCOME, s.r.o. ve výši 2,5 mil. Kč), takže při prodeji hodnotě jejího majetku v hodnotě cca 14 mil. Kč by byli nezajištění věřitelé uspokojeni ve výši přesahující 30 % jejich pohledávek. Proto má dlužnice za nesprávný závěr soudu prvního stupně, že její úpadek nebude možno řešit oddlužením, ale jen konkursem.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami uvedenými v § 104 IZ, tj. zejména dlužníkovým seznamem majetku včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznamem jeho závazků s uvedením jeho věřitelů (dále jen "seznam závazků") a seznamem jeho zaměstnanců, které musejí mít náležitosti stanovené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (§ 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí podat spolu s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 IZ podat pouze na předepsaném formuláři, jejž lze (prostřednictvím jeho kolonky č. 21, od dubna 2011 kolonky 06) využít k současnému podání insolvenčního návrhu. V tom případě slouží připojené seznamy jako povinná příloha insolvenčního návrhu a současně i jako příloha vyžadovaná v § 391 odst. 1 IZ pro návrh na povolení oddlužení (pro potřeby rozhodnutí o tomto návrhu musí dlužník dle § 392 odst. 2 IZ opatřit seznam majetku i údaji o jeho pořizovací ceně a aktuální obvyklé ceně ke dni pořízení seznamu, podložené u nemovitostí a u každého majetku sloužícího k zajištění vždy znaleckým oceněním).

Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu. Teprve poté, co bude tímto postupem insolvenční návrh potřebným způsobem doplněn a bude tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu spojenému s návrhem na povolení oddlužení ze dne 5.8.2010 připojila seznam majetku a seznam závazků s prohlášením o jejich úplnosti a správnosti. Seznam závazků však zjevně nebyl řádný, když u řady závazků, které dlužnice označila jako závazky s právem na uspokojení ze zajištění, toto jejich zajištění nijak nespecifikovala, tedy neuvedla jeho druh, předmět a důvod vzniku.

Navíc však v dalším průběhu řízení vyšlo najevo, že v seznamu majetku nejsou uvedena soudní řízení týkající se majetku dlužnice, která o něm probíhají či proběhla, a jaký byl výsledek řízení již ukončených. Současně se ukázalo, že v seznamu závazků není u věřitele INCOM, s.r.o. uvedena i jeho pohledávka za dlužnicí ve výši 2,5 mil. Kč s příslušenstvím zajištěná smluvním a exekutorským zástavním právem k nemovitostem dlužnice v k.ú. Záhořany u Berouna, na niž tento věřitel soud upozornil a již doložil notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti č. N 246/2005, NZ 191/2005 ze dne 8.12.2005. Dlužnice přitom věděla o tom, že tuto pohledávku vůči ní věřitel také uplatňuje, neboť-jak plyne z údajů katastru nemovitostí a z dalšího obsahu spisu (např. sdělení věřitele na A-14)-ještě před podáním jejího insolvenčního návrhu a návrhu na oddlužení bylo pro tuto pohledávku zahájeno věřitelem INCOM, s.r.o. proti dlužnici exekuční řízení, a exekučním příkazem JUDr. Ingrid Švecové č. 091Ex-02492/2009-006 (33 Nc 891/2009-32) ze dne 18.6.2010 (právní moc 25.6.2010) bylo pro tuto pohledávku k uvedeným nemovitostem zřízeno exekutorské zástavní právo. Podle § 104 odst. 3 je dlužník povinen uvést v seznamu svých závazků každou pohledávku, o níž je mu známo, že je vůči němu uplatňována, a to i kdyby ji nepovažoval co do důvodu nebo výše (či práva na uspokojení ze zajištění) za oprávněnou. V tom případě ji do seznamu zařadí jako pohledávku, kterou popírá, a uvede důvod tohoto svého stanoviska. To však dlužnice v případě uplatňované vykonatelné pohledávky INCOME, s.r.o. ve výši 2,5 mil. Kč neučinila, ač měla.

Stejně tak bylo zjištěno (a dlužnice to rovněž nijak nezpochybňovala), že na jejích nemovitostech v k.ú. Klínec vázne zástavní právo zajišťující pohledávku Hypoteční banky, a.s. ve výši 6.094.500,-Kč s příslušenstvím za dlužníkem S. A. Walaskem. Z titulu uhrazovací funkce tohoto zástavního práva má Hypoteční banka, a.s. vůči dlužnici co zástavnímu dlužníku (v rozsahu zajištění) majetkové právo-právo na uspokojení své pohledávky vůči osobnímu dlužníku (S.A.Walaskovi) z majetku dlužnice poskytnutého k jejímu zajištění. Takové právo může být jeho věřitelem-co zajištěným věřitelem-do insolvenčního řízení přihlášeno (§ 166 IZ), podléhá přezkumu (srovnej § 196 odst. 2 IZ) a bude-li zjištěno, může být (dle zvoleného způsobu řešení úpadku) ze zajištění uspokojeno. Proto § 104 odst. 3 IZ vyžaduje, aby i pohledávka zajištěného věřitele uspokojitelná pouze ze zajištění váznoucího na dlužníkově majetku-i pokud ji dlužník popírá-byla v seznamu jeho závazků (odděleně) uvedena. To však dlužnice ohledně nároku Hypoteční banky, a.s. neučinila.

Proto soud prvního stupně dlužnici usnesením ze dne 24.9.2010 podle § 128 odst. 2 IZ správně vyzval k tomu, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnila insolvenční návrh o předložení úplných a správných seznamů dle § 104 IZ opatřených všemi předepsanými náležitostmi, o nichž ji ve smyslu shora uvedeného řádně poučil, a to s upozorněním na popsané nedostatky, včetně zvláštní zmínky o zástavním právu ve prospěch Hypoteční banky, a.s. Současně soud dlužnici poučil, jaký procesní následek se s nesplněním uložené povinnosti pojí.

Dlužnice na tuto výzvu reagovala doplňujícím podáním doručeným soudu dne 13.10.2010, jímž předložila přepracovaný-již řádný-seznam svého majetku, nový seznam závazků však nadále vykazoval některé z vytčených nedostatků. Opět v něm nebyla uvedena vykonatelná zajištěná pohledávka věřitele INCOME, s.r.o. ve výši 2,5 mil. Kč ani pohledávka zajištěného věřitele Hypoteční banky, a.s. ve výši 6.094.500,-Kč odpovídající jeho právu na uspokojení ze zajištění (tu dlužnice zmínila jen v průvodním podání, s nímž seznamy předložila).

Z uvedeného je zřejmé, že ačkoli dlužnice nový seznam závazků opatřila podepsaným prohlášením o jeho správnosti a úplnosti, tento seznam nadále úplný není. Jelikož tak dlužnice přes výzvu soudu řádný seznam závazků dle § 104 IZ-obligatorní přílohu insolvenčního návrhu-nepředložila, její insolvenční návrh zůstal neprojednatelný. Za takové situace nemělo místa jiné rozhodnutí než odmítnutí tohoto návrhu dle § 128 odst. 2 IZ.

Za daného stavu věci jsou tudíž bezpředmětné úvahy soudu prvního stupně o nedostatečnosti ekonomické nabídky dlužnice pro navržené řešení jejího úpadku oddlužením, když pro zjištění jejího úpadku podmínky nejsou dány. Proto nebylo důvodu požadovat po dlužnici odstranění dalších nedostatků jejího návrhu na povolení oddlužení-absence povinného aktuálního znaleckého odhadu obvyklé ceny jejích nemovitostí v k.ú. Klínec (§ 392 odst. 2 IZ), který již soud po dlužnici také nevyžadoval. Bez nějž ovšem žádný předběžný závěr o skutečné hodnotě majetku dlužnice (a s ním související úvaha o dosažitelnosti oddlužení zpeněžením majetkové podstaty) není možný, neboť postrádá potřebný podklad.

Jelikož tedy podmínky pro to, aby insolvenční soud uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu, splněny nebyly, postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu se neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 7. června 2011

JUDr. Jaroslav Bureš, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová