3 VSPH 2094/2015-B-82
KSLB 57 INS 7416/2012 3 VSPH 2094/2015-B-82

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníků Jiřiny anonymizovano , anonymizovano a Martina anonymizovano , anonymizovano , oba bytem v Bechyni, Hvozďany 34, PSČ 391 65, adresa pro doručování: Liberec I, U Obchodní komory 6, o odvolání insolvenční správkyně JUDr. Věry Sedloňové se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 46 (Správkyně) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 57 INS 7416/2012-B-75 ze dne 12. října 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka

v Liberci č.j. KSLB 57 INS 7416/2012-B-75 ze dne 12. října 2015 se z r u š u j e a věc

se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením-rozvrhovým usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci (insolvenční soud), určil částky k vyplacení jednotlivým nezajištěným věřitelům představující míru uspokojení 53,9392 % z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty ve výši 377.253,21 Kč, přičemž určil, že věřiteli Modré pyramidě stavební spořitelně, a.s. (Věřitel) bude vyplacena částka 81.066,11 Kč na poměrné uspokojení zjištěné pohledávky ve výši 150.291,67 Kč (bod I. výroku). Správkyni uložil provést rozvrh do 30 dnů od právní moci usnesení s tím, že písemnou zprávu o tom mu podá ve lhůtě 45 dnů od právní moci usnesení (bod II. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení uvedl insolvenční soud, že usnesením č.j. KSLB 57 INS 7416/2012-B-69 byla schválena konečná zpráva, jež nabyla právní moci 7.9.2015, že Správkyně 6.10.2015 (dok. B-74) předložila návrh rozvrhového usnesení, v němž uvedla částky k vyplacení jednotlivým nezajištěným věřitelům, jejichž celkové pohledávky činí 699.404,69 Kč, přičemž k rozvrhu činí čistý výtěžek isir.justi ce.cz zpeněžení 377.253,21 Kč, představující míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů 53,9392 %. Cituje § 306 a § 307 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) insolvenční soud konstatoval, že návrh rozvrhového usnesení je věcně správný, a proto na jeho základě vydal napadené usnesení.

Toto usnesení napadla Správkyně v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud zrušil a vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení event. potvrdil. Akcentovala, že Věřitel ji přihlásil do insolvenčního řízení jako podmíněnou pohledávku ve výši 150.291,67 Kč, tato pohledávka byla přezkoumána jako podmíněná se závěrem, že byla v insolvenčním řízení zjištěna. V návrhu na rozvrhové usnesení navrhla určit k výplatě Věřitele částku 81.066,11 Kč, což insolvenční soud akceptoval. Posléze však zjistila, že pohledávka Věřitele je dosud podmíněná, neboť dosud nenastala odkládací podmínka, resp. nevznikla. Vyjádřila názor, podle kterého neměla být pohledávka Věřitele do rozvrhového usnesení z uvedeného důvodu zařazena. Odkázala přitom na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pod sen. zn. 2 VSPH 458/2010, v němž soud dovodil, že tam, kde u podmíněných pohledávek dosud odkládací podmínka nenastala, nelze takovou podmíněnou pohledávku do rozvrhového usnesení zařadit a teprve poté, co by odkládací podmínka byla naplněna, by bylo možné vydat další rozvrhové usnesení. Konstatovala však, že uvedené řešení je bez dalšího aplikovatelné na případy řešení úpadku konkursem, zatímco v projednávané věci byl úpadek dlužníků řešen oddlužením zpeněžením majetkové podstaty. Smyslem oddlužení je po naplnění podmínek oddlužení osvobození od neuspokojených pohledávek nezajištěných věřitelů, resp. dalších věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili ve smyslu § 414 odst. 1 a 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), a právní úprava režimu podmíněných pohledávek v takovém případě chybí. Pokud by se pohledávka Věřitele neosvobozovala, docházelo by k absurdní situaci, kdy by se ručitel (dlužník v projednávané věci) dostal do horšího postavení než dlužník (zřejmě obligační) a byl by nucen za účelem osvobození od svého ručitelského závazku čekat do platební neschopnosti dlužníka a poté znovu podávat návrh na povolení oddlužení poté, co osvědčí novou dlužníkovu úpadkovou situaci, resp. pluralitu jeho věřitelů.

Odvolací soud napadené usnesení přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 408 odst. 4 InsZ poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, se v insolvenčním řízení dále postupuje podle ustanovení tohoto zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkursu.

Podle § 306 InsZ po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek (odst. 1). Insolvenční soud přezkoumá věcnou správnost návrhu předloženého insolvenčním správcem. Poté vydá rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny (odst. 2). Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna (odst. 3). Vydání rozvrhového usnesení nebrání, jestliže ohledně některé z pohledávek z upraveného seznamu přihlášených pohledávek nejsou dosud splněny podmínky pro její výplatu (odst. 4). Pro zařazení do rozvrhu je u pohledávek vázaných na podmínku, rozhodný stav ke dni vydání rozvrhového usnesení (odst. 5).

Podle § 307 odst. 4 InsZ, částky, které by mohly připadnou na pohledávky uvedené v § 306 odst. 4, složí insolvenční správce do úschovy u insolvenčního soudu. Jakmile odpadnou překážky k jejich výplatě, vydá o nich insolvenční soud další rozvrhové usnesení; ustanovení o rozvrhovém usnesení platí obdobně i pro další rozvrhové usnesení. Pokud se ukáže, že ohledně některé z těchto částek nejsou splněny předpoklady pro její zařazení, vyloučí ji insolvenční soud z rozvrhu; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Obdobně se postupuje ohledně částek vyčleněných na výlohy spojené s ukončením řízení, pokud nebyly použity.

Z citované právní úpravy plyne, že insolvenční soud přezkoumá návrh rozvrhového usnesení předložený insolvenčním správcem, a shledá-li jej věcně správným, vydá rozvrhové usnesení. Rozvrhové usnesení náleží mezi tzv. statusová rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým je rozhodováno ve věci samé a musí být za přiměřeného užití § 157 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. řádně odůvodněno.

Z insolvenčního spisu plyne, že Věřitel přihlásil do insolvenčního řízení jako nezajištěnou podmíněnou pohledávku ve výši 150.291,67 Kč a tato pohledávka jako podmíněná byla přezkoumána při přezkumném jednání 2.7.2012 (dok. B-8) a byla takto v insolvenčním řízení zjištěna.

Odvolací soud dospěl k závěru, že insolvenční soud sice v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že návrh rozvrhového usnesení shledal věcně správným, fakticky to však vyjádřil jen obecně a nikterak neodůvodnil zařazení Věřitele k poměrného uspokojení pohledávky ve výši 81.066,11 Kč v situaci, kdy jeho pohledávka byla přihlášena a zjištěna jako podmíněná, resp. neuvedl skutečnosti na základě nichž se stala přihlášená pohledávka pohledávkou nepodmíněnou. Napadené usnesení tak není řádně odůvodněno v souladu s § 157 odst. 2 o.s.ř. a není přezkoumatelné.

Nad rámec uvedeného považuje odvolací soud za vhodné doplnit, že úvahy Správkyně vyjádřené v závěru odvolání nejsou namístě, neboť právní úprava citovaná výše, je jednoznačná a ustanovení § 306 a § 307 InsZ zcela dopadají i na projednávaný rozvrh.

Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) InsZ napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, v němž znovu přezkoumá návrh rozvrhového usnesení a zjistí-li, že pohledávka Věřitele je dosud pohledávkou podmíněnou, pak částku připadající na výplatu uloží do úschovy u soudu s tím, že jakmile odpadnou překážky k jejich výplatě, vydá o nich další rozvrhové usnesení. Pokud se ukáže, že ohledně deponované částky připadající na výplatu pohledávky již nejsou naplněny předpoklady pro její zařazení do rozvrhu (pohledávku uspokojil zcela přímý dlužník), usnesením ji z rozvrhu vyloučí a poté, rozvrhne uvolněnou částku z depozita dalším rozvrhovým usnesením; to však jen v případě, že nedojde k osvobození dlužníků podle § 414 InsZ, neboť v opačném případě částku vydá dlužníkům.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 23. května 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková